Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,086
Immagini 106,226
Libri 19,187
File correlati 96,702
Video 1,346
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
شێلادزێ - شیلادزێ
Gruppo: Luoghi | linguaggio articoli: کرمانجی - کوردیی سەروو
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
1 Vota 5
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
کوردیی ناوەڕاست6
Kurmancî - Kurdîy Serû5
English2
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն1
中国的0
日本人0

شێلادزێ - شیلادزێ

شێلادزێ - شیلادزێ
دەڤەرا شێلادزێ ئێک ژوان دەڤەرێن بەرفرەە و مێژوویی یە ل دەڤەرداریا ئامێدیێ ب تایبەت و دەڤەرا بەھدینان ب گشتی، ئەڤ دەڤەرە یا گرنگە ژ گەلەک لایەنانڤە کو دکەڤیتە دناڤبەرا ھەردوو ریبارێن(زێ مەزن و زێ شین) جھێ وێ یێ ھەڤسنورە دگەل وەلاتێ تورکیا، دەڤەرەکا فرە ئولی یە کو ھەرسێ ئولێن ئەسمانی تێدا ژیاینە مینا، موسلمان و مەسیحیان و جوھیان، و ھەروەسا خودان دیروکەکا کەڤنارە کو ڤەدگێریت بۆ سالێن بەری(1500 ز) و ھەر وەسا شەرەفخانێ بەدلیسی دپەرتووکا خۆدا (شەرەفنامێ) بەحسێ کەلھا (بێشرێ) ل گوندێ (بەنستان) کرییە ئەڤەژی ئاماژەیە بۆ ھندێ کو ھژمارەکا شینوارێن کەلھان و پرا تا نھا لێ دیارن.
ژبەر گرنگیێن دەڤەرێ ژلایێ ئابووری و جڤاکی و ڕامیاری مە پێدڤی دبیت ئەڤ بابەتە بھێتە ھەلبژارتن بۆ ڤەکۆلینا زانستی بۆ ئارمانجا ڕۆنکرن و دیارکرنا دیرۆکا دەڤەرێ و راوەستان لسەر گرنگیا وێ ژلایێن ناڤبری ڤە، کو دەڤەر خۆدان دیرۆکەکا کەڤن و ھەبوونا پێکڤە ژیانێ و چەندین جھێن شینەواری و ئەڤ چەندە ھەمی پێکڤە بۆ خزمەتکرنا دەڤەرێ ببیتە جھێ مفا ژی وەرگرتنێ بۆ ھەمی لایەکێ.
ناڤ و جھێ جوگرافی یێ شێلادزێ:
یا دیارە کو ھەر جھەکێ ناڤەک لێ ھاتییە دانان ئەڤێ چەندێ ژی ڕامانەکا تایبەتا خۆ ھەیە، شێلادزێ ژی ھەر ژکەڤندا یا بەرنیاسبوو ب (زێ مەزن) و (ڕویبارێ شین) ناڤێ وێ ژ دوو پەیڤان پێکھاتییە ئانکو لێکدایە ئەو ژی (شێل) ئانکو دەشت و (زێ) ھاتییە کورتکرن ئانکو (دوو زێ)لەوما بڤێ ھاتییە ناڤکرن. ھەروەسا ناڤێ شێلادزێ بناڤەکێ دی ژی ھاتییە کو خەلکێ دەڤەرێ ئەڤ چەندە دیارکریە کو دبێژن مە دیارکریە کو شێلادزێ دەشتەکا بەرفرەھە، ئەڤ دەشتە ژ کەڤندا ھەمی قەرم و قامیش و دەخل و ئاڤ زێ بوو، ھەروەسا دکەڤیتە دناڤبەرا دوو ڕویبارێن (زێ مەزن) و (ڕویبارێ شین)، ھەروەسا ڕویبارێ شین پاقژترە و زەلالترە ژ یێ زێ مەزن چونکە ڕویبارێ شین ئاڤا کانیا و بەفرێ یە ئەڤ ڕویبارە ل کومەلگەھا سیریێ ئەوا دکەڤیتە سەر ناوچەداریا شێلادزێ کو ل وێرێ دگەھنە ئێک و دوو لەوا بڤی ناڤی ھاتییە ناڤکرن ئانکو شێلادزێ(شێلا) ب ڕامانا شێلانێ دھێت و (دوو زێ) ھاتییە کورتکرن ئانکو دوو ڕویبار.

جھێ جوگرافی یێ ناحیا شێلادزێ:
ناحیا شێلادزێ دکەڤیتە ڕۆژھەلاتێ قەزا ئامێدی سەر ب پارێزگەھا دھۆکێ ڤەیە (15کم) ژ ناحیا دێرەلوک و (34کم) ژ قەزا ئامێدیێ و (134کم) ژ پارێزگەھا دھۆکێ دویرە، دکەڤیتە ل دەشتەکا بەرفرەە و مەزن ل بنارا یان دانگا چیایەکێ ناڤدار بناڤێ چیایێ (کورەژار)، ب دڤەرەکا گەشت و گوزاری و ھەڤسنورەکێ گرنگ دھێتە ھژمارتن، ھەژی گۆتنێ یە پشتی بوویە سەنتەرێ ناحیێ، سنورێ وێ یێ جوگرافی و کارگێری بڤی ڕەنگی یە:
ژلایێ باکوری ڤە: ھەتا گۆندێن عەشیرەتا ڕێکان و دوسکی ژووریان ل سنورێ تورکیا ڤە دگریت، ژلایێ باشوری ڤە: ھەڤسنورە دگەل ناحیا (دینارتە) و ئاکرێ، ژلایێ ڕۆژھەلاتی ڤە: دگەل دەڤەرا (بارزان) ھەڤسنورە ئانکو ھەتا ڕویبارێ (رویێ شین)، کو دبیتە ناڤبرا دناڤبەرا ھەردوو لایان دا ژلایێ ڕۆژئاڤاڤە: ھەڤسنورە دگەل ناحیا (دێرەلوک)ێ، ھەتا شیڤ چنارکێ بخۆڤە دگریت.
سەنتەرێ شێلادزێ ژلایێ باکوری ڤە دکەڤیتە بن چیایێ کورەژاری و ژلایێ ڕۆژھەلاتی ڤە دکەڤیتە دەڤەرا بارزان و ژلایێ ڕۆژئاڤایی ڤە دکەڤیتە کومەلگەھا ھێتیتێ یا سەر ب ناوچەداریا دێرەلوکێ ڤە و ژلایێ باشوری ڤە ڕویبارێ (زێ مەزن) و گۆندێن (لاتکا، دیوکی، بەرێسکێ، خواستو ژوری، خواستو ژێری) کو ئەڤ گۆندە دکەڤنە دەڤەرا زێباریا لێ ژلایێ کارگیری ڤە سەر ناوچەداریا شێلادزێ نە.
ھەروەسا ژ چیایێن بناڤ و دەنگ و بلند ل سنورێ دەڤەرا شێلادزێ ھەنە، ژ گرنگترین ئەوان چیایێ (کورەژارە) کو دکەڤیتە ھنداڤ شێلادزێ ژلایێ باکوری ڤە بلنداھیا وێ(3603م) کو بلنترین گوپیتکە ژ زنجیرا چیایێ مەتین.
ھەروەسا ژ چیایێن دەڤەرێ زنجیرا چیایێن (ھمبیا) کو درێژاھیا وێ (8063م)، ئاراستێ گشتی بو لایێ باشوری ڕۆژھەلاتی دناڤبەرا توخیبێن سیاسی یێن ھەرێما کوردستانێ دگەل تورکیا و (ڕویبارێ شین) جھەکێ ناڤەراستە دناڤبەرا ھەردوو زنجیرێن بەرێ و گۆندێن (چێ، گرێ ھمبێ، کاتولا، رنێلا و ئەرتیس) دکەڤیتە دەوروبەرێن ئەڤێ زنجیرێ و بلنترین گوپیتک (سەرێ بەروژی) یە کو بلنداھیا وێ دگەھیتە(21115م) دکەڤیتە سەر گوندێ مروانسی .

مێژوویا ئاڤاکرنا شێلادزێ وەک کۆمەلگەە:
ژ ئەگەرێ ھەلوەشاندنا دەولەتا عوسمانی چەندین دەولەت ل جھێ وی بوونە میراتگەر، کورد دھاتنە دابەشکرن و دناڤبەرا ئەڤان دەولەتا کورد نەچاربوون جە و وارێ خۆ بھێلن و بەرەڤ دەڤەرێن دیترڤە چوون.
ل سالا(1918) بۆ ئێکەم جار کو شێلادزێ ھاتییە ئاڤاکرن کو نوکە خەلک تێدا ئاکنجی بووی و ھاتییە ئاڤاکرن ل دەستپێکێ بنەمالا(حاجی ماشو، سعداللە محمد و برایێن وی، حسن سلێمان و ڕحمد حکیم، یوسڤ روستم، ڕحمد عبدالجلیل، ابراھیم خلیل ھەیدەر ئورەماری) دەستپێکربوو بنە جھێن ئورەماری بوون ل ویلایەتا ھەکاری ل باکورێ کوردستانی کو ژبەر زولما عوسمانیا گۆندێ خۆ بجە ھێلابوون.
پشتی دەستپێکرنا شورەشا گولانێ ب بەھانەیا ئەوێ چەندێ داکو خەلکێ دەڤەرا نێروە و ڕێکان ھاریکار نەبیت دگەل شورەشێ دا ل سالا(1976) ھژمارەکا گوندا ژلایێ ڕژێما عیراقێ ڤە ھاتنە سوتن کاڤل کرن و ل شێلادزێ ئاکنجی کرن ژوان گوندان(بێدە، پیراڤدەلا، قەسرکی، ھیش، ستب، مەیدان، نێروا سیتو، ئەرتیس، بیرێ) پاشی ل قۆناغا دووی (34 حزیرانا 1987) رژێمێ پتریا گوندا یێت دەڤەرێ سوتن و خەلکێ وان گوندا ل کومەلگەھێن(سیریێ و شێلادزێ و دێرەلوکێ و باگێرا) ئاکنجی کرن و پشتی سالەکێ چەندین گوندێن دی ژی لێ ئاکنجی کرن وەک(کوکەری، کریادیری، هنێش، بێزەلی) و بڤی شێوەی شێلادزێ ھاتە ئاڤاکرن و خەلک لێ ئاکنجی بوون بۆۆ کۆمەلگەە.

لیستا ژێدەران
1- دیدار دگەل عبداللە شوکری ماشو: ل (22-11-2019) ل شێلادزێ، ناڤبری ئەندامێ وان خێزانایە ئەوێن ل دەسپێکێ ھاتینە شێلادزێ، ل سالا(1967) ل شێلادزێ ھاتییە سەر دونیایێ، ل سالا (1991) بوویە پێشمەرگە ل سالا (2005) خانەنشین بوویە، پاشان دەست ب کارێ بازرگانی کریە کرین و فروتنا(زێری) بۆ ماوێ (8) سالان پاشان دەست ب کارێ خودانکرنا مێشێن ھنگڤینی کرییە و ھەتا نوکە ژی یێ بەردەوامە لسەر کارێ خۆدانکرنا مێشێن ھنگڤینی.
2- نشوان شکری عبداللە، دراسە فی الخێائێ الگبیعیە والبشریە، الالی، (دھوک: 2013)، ێ73.
3- سامی بنیامین ڕێکانی، ژێدەرێ بەرێ، ل13.
4- - دیدار دگەل ھشیار حاجی زەینەل: ل (22-11-2019) ل شێلادزێ، ل سالا(1980) ل شێلادزێ ھاتییە سەر دونیایێ، ل(2005- 2006) خواندنا خۆیا بەکارلیوس بدوماھیک ئینایە ھەروەسا ل(2006) ھاتییە دامەزراندن لسەر میلاکێ وەزارەتا پەروەردێ، ل سالا(2011) ژ بۆ خواندنا دبلوما بلند چوویە وەلاتێ(مێرێ) ل سالا(2012)خواندنا دبلوما بلند ل وەلاتێ مێرێ بدوماھیک ئینایە، ل سالا(2014) خواندنا ماستەرێ ل زانکۆیا قاھیرە بدوماھیک ئینایە، نوکە مامۆستایە ل زانکۆیا دھۆک ل کۆلیژا پەروەردا بنیات ئامێدیێ و ھەتا نوکە ژی یێ بەردەوامە لسەر کارێ خۆ. .[1]
omer ahmed
Questo articolo è stato scritto in (کرمانجی - کوردیی سەروو) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەڤ بابەت ب زمانا (کرمانجی - کوردیی سەروو) هاتیە نڤیساندن، کلیک ل ئایکۆنا بکە ژ بو ڤەکرنا ڤی بابەتی ب ڤی زمانا کو پی هاتیە نڤیساندن!
Questo oggetto è stato visto volte 23,028
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | omer ahmed
File correlati: 1
Articoli collegati: 19
Articoli
Biografia
Date & eventi
Documenti
Luoghi
Statistiche e sondaggi
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هاوڕێ باخەوان ) su 03-08-2010
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڤەژەن کشتۆ ) in: 28-08-2023
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 23,028
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.125 KB 03-08-2010 هاوڕێ باخەوانهـ.ب.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,086
Immagini 106,226
Libri 19,187
File correlati 96,702
Video 1,346
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1.39 secondo (s)!