Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,079
Immagini 106,401
Libri 19,241
File correlati 96,854
Video 1,377
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
لە کوردستان ساڵانە 1000 کەس تووشی سیل دەبن
Gruppo: Statistiche e sondaggi | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
لە کوردستان ساڵانە 1000 کەس تووشی سیل دەبن
Statistiche e sondaggi

لە کوردستان ساڵانە 1000 کەس تووشی سیل دەبن
Statistiche e sondaggi

رێکخراوی تەندروستیی جیهانی دەڵێ لە ساڵی 2000 ەوە پێشڤەچوونی باش بەدیهاتووە لە قەلاچۆکردنی نەخۆشیی دەردەباریکە (سیل)، بەڵام بۆ ئەوەی پرۆگرامی کۆتاییهێنان بە سیل بەتەواوی سەرکەوتوو بێت، پێویست بە پابەندبوونێکی سیاسیی زیاتری وڵاتان دەکات بە نەخشەڕێگای بەرەنگاربوونەوەی ئەو نەخۆشییە. بەپێی قسەی بەرپرسانی تەندروستی لە کوردستان، هێشتا ئەو نەخۆشییە بەشێوەیەکی بەرچاو هەیە و ساڵانە نزیکەی هەزار حاڵەتی نوێ تۆمار دەکرێن.
سیل، یەکێکە لە نەخۆشییە کوشندە مێژووییەکانی جیهان کە تاوەکو ئەمڕۆش وەک هەڕەشەیەکی گەورە لەسەر ژیانی مرۆڤ ماوەتەوە، ئەو نەخۆشییە لەدوای ئایدزەوە بە یەکەمین نەخۆشیی گوازراوە دێت کە تووشبوو دەکوژێ. بەڵام وەکو ئایدز بێ چارەسەری نییە، ئەگەر تووشبوو پابەندی ڕێنماییەکان بێ، ئەگەری چاکبوونەوەی لە سەرووی 80%یە.
پزیشکێکی پسپۆڕ بە دووری دەزانێ سیل بە ئاسانی قەلاچۆ بکرێ و هاوشێوەی نەخۆشیی (ئاوڵە) ببێتە بەشێک لە مێژوو، بە تایبەت لە کوردستان.
د.زانیار نووری، پزیشکی پسپۆڕی نەخۆشییەکانی هەناو، بە (رووداو)ی گوت: کوردستان لەو ناوچانەی جیهانە کە بە جێنشینی بەکتریای سیل دادەنرێ، دەکرێ ژمارەی حاڵەتەکان کەم بکەینەوە، بەڵام لەناوبردنی یەکجارەکی لانیکەم بۆ ئێستا، خەونە.
پزیشکەکە دەڵێ ئەم بەکتریایە زۆر زیرەکە و لەگەڵ دۆخی جیاواز خۆی دەگونجێنێ و بە هێواشی کاری خۆی دەکات، لێکۆڵینەوەکان دەڵێن لە سەرەتای ژیانی مرۆڤەوە لەگەڵ مرۆڤ ژیاوە، دەگوترێ لە مێژوودا هیچ کارەساتێک هێندەی سیل مرۆڤی نەکوشتووە.
نێوەندە زانستییەکان دەڵێن سێیەکی خەڵکی بەکتریای سیلیان هەڵگرتووە، بەڵام کۆئەندامی بەرگری سڕی دەکات و ناهێڵێ ببێتە هۆی نەخۆشکەوتنی کەسەکە و تەنیا لە 10%ی حاڵەتەکاندا بەکتریاکە چالاک دەبێت و کەسەکە نەخۆش دەخات.
سەردەمی کۆن مرۆڤ زیاتر بەهۆی برسێتی و بەدخۆراکی و ناهۆشیارییەوە تووشی سیل دەبوو، لە هەمانکاتدا دەرمانی بنبڕکەری نەخۆشییەکە نەبووە، بۆیە سیل هۆکارێکی بەرچاوی مردنی خەڵک و قڕکردنی کۆمەڵگەکان بووە.
باشبوونی باری دارایی و خۆراکیی مرۆڤ، لەمپەرێکی لە بەردەم بەکتریاکە دروستکرد، بەڵام وەک دکتۆر زانیار دەڵێ، ئێستا بەکتریاکە پەنجەرەی نوێی دۆزیوەتەوە بۆ تووشکردنی مرۆڤ لە هەشتاکانەوە سیل بووە بە گرفتی گەورەی کەسانی تووشبوو بە ئایدز و ئەوانەی شەکرەیان هەیە، چونکە ئەمانە کۆئەندامی بەرگرییان لاوازە و ناتوانێ وەک پێویست بەکتریاکە لە جەستەدا سڕ بکات.
رێکخراوی تەندروستیی جیهانی ڕۆژی 30ی ئۆکتۆبەری 2017 ڕایگەیاند، هەوڵەکانی بەرەنگاربوونەوەی سیل لە ساڵی 2000 بەدواوە تاوەکو ئەمساڵ، بووەتە هۆی پاراستنی ژیانی 53 ملیۆن کەس.
رێکخراوە جیهانییەکە دەڵێ سەرەڕای ئەو دەستکەوتانە، هێشتا سیل لە سەرەوەی لیستی ئەو نەخۆشییە گوازراوانەدایە کە دەبنە هۆی مردن. هێشتا سیل هۆکاری یەکەمی مردنی تووشبووانی ئایدزە.
د.عەبدولڕەحمان ڕێکانی، بەرپرسی سەنتەری سیل و نەخۆشییەکانی هەناسە لە دهۆک بە (رووداو)ی گوت: لە سەرەتای ساڵانی دوو هەزار، ساڵانە نزیکەی 200 حاڵەتمان لە سنووری پارێزگای دهۆک تۆمار دەکرد، ئێستاش لەگەڵ زیادبوونی بەرچاوی ژمارەی دانیشتووان، هەر ئەوەندە تۆمار دەکەین، بۆیە وای دەخەمڵێنین حاڵەتەکان لە پارێزگاکەمان نزیکەی 20-30% کەمی کردبێ.
هەر لەوبارەوە دکتۆر خاڵس قادر، گوتەبێژ و بەڕێوەبەری گشتیی دیوانی وەزارەتی تەندروستی لە هەرێمی کوردستان ئاشکرای کرد ساڵانە 900 تاوەکو 1100 حاڵەتی سیل لە کوردستان تۆمار دەکەین.
دکتۆر زانیار دەڵێ ئەوەی جێگەی دڵخۆشییە لە کوردستان، ڕێژەی چاکبوونەوە لە سیل لە ئاستی جیهانیی بەرزترە ستانداردی جیهانی دەڵێ 80%ی حاڵەتەکان چاک دەبنەوە، لە کوردستان زیاتر لەو ڕێژەیەش بەتەواوی چاکدەبنەوە.
بەڵام گرفتی گەورەی نەخۆشییەکە لە دەستنیشانکردنیدایە، بەشێکی بەرچاو لە حاڵەتەکان، درەنگ دەستنیشان دەکرێن د.عەبدولڕەحمان ڕێکانی دەڵێ نەخۆشییەکە لە مێژوودا وەها ناسرابوو کە نەخۆشیی هەژارانە، بۆیە بەشێک لە خەڵکی نایانەوێ وەک تووشبووی سیل بناسرێن. خوێندکاری زانکۆ دێتە لامان و دەڵێ نابێ لە ڕاپۆرتەکە بنووسن کە تووشی سیل بووە، تا خەڵکی نەزانن.
دکتۆر زانیاریش دەڵێ ڕێوشوێنە کۆنە توندەکان لە دژی نەخۆشییەکە، هۆکارێکی گەورەی بەدناوبوونیەتی و وادەکات ئەوانەی گومانی تووشبوونیان هەیە، لایان ئەستەم بێ سەردانی پزیشک بکەن لە زەمانی پاشایەتی لە عێراق ئەگەر لە ماڵێکدا تووشبوویەکی سیل هەبووبێ، خانووەکەیان سووتاندووە بۆ ئەوەی بەکتریاکە قەلاچۆ ببێ.
بەڵام دکتۆر زانیار دەڵێت سیل وەک هەر نەخۆشییەکی دیکە نەخۆشیی هەموو کەس و چینێکە و چارەسەری هەیە و بۆ ئێستا کوشندە نییە: ئەم نەخۆشییە لەسەر تەرمی فیرعەونەکان بینراوەتەوە، ئایا فیرعەونەکان لە چینەکانی خوارەوەی کۆمەڵگە بوون؟.
سیلی سەرسەخت
رێکخراوی تەندروستی جیهانی، هۆشداری دەدات لە سەرهەڵدانی جۆرێکی کوشندەی سیل کە توانای بەرگریکردنی لە بەرامبەر چەندین دەرمانی دژە سیل پەیدا کردووە و بەخێرایی لەسەر ئاستی جیهان لە بڵاوبوونەوەدایە. بەپێی خەمڵاندنەکانی تەندروستی جیهانی، ساڵانە 600 هەزار حاڵەتی سیلی ئەوتۆ تۆمار دەکرێن کە بە دەرمانی بەهێزی ڕیفامپین لەنێو ناچن و 490 هەزاریان بەرامبەر هەموو دەرمانە کلاسیکییە دژە سیلەکان بەرگرییان پەیدا کردووە، بەڵام پزیشکان دەڵێن لە کوردستان لە کۆی 200 حاڵەت، تەنیا یەکێکیان تووشی ئەو جۆرە سیلە دەبێ.
نیشانەکانی:
- کۆکە: بۆ ماوەی سێ هەفتە و زیاتر
- بەڵغەم: لەوانەیە خوێنی لەگەڵ بێ
- ئازاری سنگ: بە تایبەت لەکاتی کۆکە یان هەناسەی قووڵ
- دابەزینی کێش: بێئەوەی کەسەکە مەبەستی بێ
- لەش داهێزران
- تا: هەندێکجار لەرزی لەگەڵە
- ئارەقەکردنەوە: بە تایبەت لە شەودا و بە بڕی زۆر
- نەمانی ئارەزووی خواردن
کێ زۆرتر تووش دەبێ؟
- ئەوانەی بەرکەوتنیان زۆرترە لەگەڵ تووشبووان
- ئەوانەی بەرگرییان لاوازە: وەکوو شەکرە، سستبوونی گورچیلە، هەندێک جۆری شێرپەنجە، بەدخۆراکی و کەسانی بەتەمەن
- تووشبووانی ئایدز قوربانیی هەرە گەورەی سیلن
- ئەو ئاڵوودەبووانەی بە دەرزی ماددەی هۆشبەر لە خۆیان دەدەن
رێگاگرتن لە بڵاوبوونەوەی نەخۆشییەکە
- مانەوەی تووشبوو لە ماڵەوە، لانیکەم تاوەکو سێ هەفتە.
- ژوورەکەی هەواگۆڕکێ بکات: تاکو شوێنەکە بچووک و داخراو بێت، ئەگەری تووشبوونی کەسانی نێو ژوورەکە زیاترە.
- دەمی دابپۆشێ: بە تایبەت کاتی پێکەنین، کۆکە و پژمین.
- ماسک ببەستێ: بە تایبەت لە سێ هەفتەی یەکەمی وەرگرتنی چارەسەر
چارەسەر:
چارەسەرەکە کۆرسێکی چوار دەرمانییە، سیلی ئاسایی شەش مانگ چارەسەری دەوێ، سیلی سەرسەختیش دوو ساڵ. پاش دوو مانگ لە وەرگرتنی دەرمان ئەگەری گواستنەوەی بەکتریاکە بۆ کەسانی دیکە بە تەواوی کەم دەبێتەوە.
تەواونەکردنی هەموو کۆرسەکە مەترسیدارە و دواتر چارەسەر سەخت دەکات.[1]
10-11-2017
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 3,289
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری رووداو - 10-11-2017
Articoli collegati: 2
Date & eventi
Parole e Frasi
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 10-11-2017 (7 Anno)
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di Statistica: Salute
Technical Metadata
Qualità Voce: 89%
89%
Aggiunto da ( هاوڕێ باخەوان ) su 10-11-2017
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 11-11-2017
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 11-11-2017
URL
Questo oggetto è stato visto volte 3,289
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,079
Immagini 106,401
Libri 19,241
File correlati 96,854
Video 1,377
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.5 secondo (s)!