Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,999
Immagini 106,359
Libri 19,330
File correlati 97,305
Video 1,399
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
بەیادی شەهید (مام ڕەفیقە سۆر)و داستانەکەی قشڵەی مەخموور
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
بەیادی شەهید (مام ڕەفیقە سۆر)و داستانەکەی قشڵەی مەخموور
Articoli

بەیادی شەهید (مام ڕەفیقە سۆر)و داستانەکەی قشڵەی مەخموور
Articoli

ئەو دوو شەهیدەی لەبەردەم دەرگای بارەگای ئەمن و بنکەی پۆلیسی #مەخموور# شەهیدبوون (رەفیقەسۆر- 1914-1969)و (تاهیر ئیبراهیم یوسف- 1950-1969)بوو کە لە گرتنی بارەگای ئەمن و بنکەی پۆلیسی مەخموور بەخوێنی گەشی خۆیان وەک پێشمەرگەی دلێرو قارەمان داستانێکی پڕ لەسەروەریان تۆمارکرد. دوای کۆتایی هاتنی شەرێکی دەستەو یەخەو پێکدانێکی سەخت توانرا تەرمی ڕەفیقەسۆر لەبەر دەرگای بنکەکە بکێشنەوەو (تەرمی تاهیر)یش کەوتە بن دەستی جەلادەکانی ڕژێم.
ئاشکرایە کە پلانی سەربازی هەر شۆڕشێک ئەوەبووە کە گورج بوەشێننە هێزی داگیرکارو ڕژێمە داپڵۆسینەرەکەی کە خەڵکیان چەوساندۆتەوە, ئەمەش وەک بەرنامەی شۆرشی چەکدارییەکەی بووە، تا بتوانن سەر لە دوژمن بشێوێنن و ئاڵۆزی بخەنە ڕیز هێزەکانی دوژمنەوە، کەواتە لە درێژەی چالاکیەکانی شۆڕشی ئەیلول لە لێدانی ڕەبایەو سەنگەرەکانی سوپای ڕژێم ئامانج و پلانی سەرەتایی و پێویست بووە تا سوپاکەیان ورەیان داببەزێ و پاشەکشە بکەن لە خاڵی جێگیری خۆیان, ئیدی هەر ئەو شۆڕشە کەوتەبەر دانانی پلانێکی تری تۆکمەو پتر کاریگەرتر و بەدەسکەوت تۆماربکات، کە لەبەرژەوەندی ڕێزی پێشمەرگە بێت، نمونەی گەیاندنی هێز بۆ ناوچە دوورە دەستی بارەگاو سەنگەری پێشمەرگە وەک مراوەغەیەک کە دوژمن پتر ورەی داببەزێ، لەلایەک وجەماوەری پاڵپشتی شۆڕشیش ورەو متمانەیان بەشۆڕشەکەیان بەرزببێتەوە لەلایەکی ترەوە, چونکە زۆرێک لەرۆڵەکانی خەڵکی ناوچەکانی مەخموورو کەندێناوەو قەراج و گوێڕ چووبوونە ڕیز شۆڕشی (ئەیلول-1961).
ئەوەبوو هێزی دەشتی #هەولێر#ی #پارتی دیموکراتی کوردستان# لە شەوی سەری ساڵی 1969دا کە شەوێکی تاریکی ئەنگوست لەچاوو سەرمای زستانێکی سەخت و دژواربوو پێشمەرگەش بەوورەیەکی پۆلاین و بەدەم سرودی ئەی ڕەقیب و یان کوردستان یان نەمان وورەی دوژمنیان دادەرووخاند, ئەو هێزە بەسەرکردایەتی (خوالێخۆشبو فارس باوە)و بەشداریکردنی زۆرێک لە پێشمەرگە شێرەکانی دەشتی هەولێربوون، نموونەی (عەریف عوسمان و سەید کاکەو عەبدولرەحمان حاجی عەلی و محەمەد ڕۆستەم و مستەفا غەفوورو...هتد)بوون.
بۆ نووسینەوەی ئەو بابەتە بەپێویستمزانی پەیوەندی بەکاک (عەلی حەمکۆ بندیان) بکەم کە بۆ ماوەیەک بەرپرسی یەکێتی قوتابیان و لاوانی مەخموور بووە لەساڵانی (1970-1974), ئەویش بەسوپاسەوە کاک (سمکۆ)ی کوڕی شەهید ڕەفیقەسۆری پێناساندم، ئەوەبوو سمکۆ بۆی باسکردم کە پێشمەرگەکان بەر لەوەی بێنە مەخموور لەرێگایاندا بەماڵی خوالێخۆشبوو (کاک مەلای مشاری)دا دەڕۆن و خزمەت دەکرێن لەگوندی مشار، چونکە ئەو زاتە بەوە ناسرابوو کە پشتگیری لەپێشمەرگەو شۆرشی کردووە، دوای مانەوەیان لەوێداو دواتر بەرەوە مەخموور دێن ئیدی پەلامارەکە لەشەوێکدا ئەنجامدەدرێت کە بەداستانەکەی قشڵەی مەخموور دەناسرێت، ئەو شوێنە (دائیرەی ئەمن و بنکەی سەرەکی پۆلیسی قەزاو دادگای مەخموور)ی لەخۆدەگرت.
کاک سمکۆ چونکە کوڕی شەهید ڕەفیقەسۆرەو درێژەی بەپەیوەندیکردنی بەپێشمەرگەکان دواتر هەبووە ئەوانەی هەڤاڵی باوکیان بووینە, ئاماژەی بەوەکرد کە کەسێک بەناوی (تاهیر ئیبراهیم یوسف) لەگەڵ باوکم لەو شەڕەدا شەهید دەبێت، ئەمەو پێشمەرگەیەک بەناوی (محەمەد سلێمان)ناوێک بریندار دەبێت.
هەر سەبارەت بەم داستانە، کاک (عەبدوڵڵای مام عوسمان) کە خاوەن چایخانەیەک بوو لەنزیک قشڵەو پۆلیسەکان شەوانە لەگەڵ خەڵکی ڕوویان دەکردە ئەوێ. کاک عەبدوڵڵا دەگێرێتەوە: کە لەناکاو ژمارەیەک پێشمەرگە کە نزیکەی (15) کەس دەبوون خۆیانکردە ناو چایخانەکەی ئەوو ئیدی پۆلیس وچەند قوتابیەکی عەرەب کە لە دواناوەندی مەخموور دەیانخوێند زراویان ڕژاوو حەپەسان، بەڵام پێشمەرگەیەکی پۆشتەو بەشان و شەوکەوت بەهێمنی و دەم بەخەندەو بەگفتەوە بەسڵاوکردنەوە ڕووی تێکردن و گوتی: مەترسن هیچ بۆ ئێوە نابێت, ئەوکەسە لەلای پێشمەرگەکانەوە بە (عەریف ئەبوزید) بانگ دەکرا، دواتر هەرخۆی وەک کەسی بەرپرس بۆ شەڕەکە لەسەر ئەژنۆ دانیشت و پێشمەرگەکانی ڕێنمایی دەکردن و بڕنۆکەی سوارکرد. ئیدی پێشمەرگەیەک بەئامێری بڵندگۆی مزگەوتی گەورەی مەخموور بانگی ڕاهێنا بۆ قشڵەو تا خۆیان بدەنە دەستەوە بێ ڕژانی خوێن و ڕوودانی شەڕ، بەڵام قشڵە تەقەی لە پێشمەرگەکان کردو بەو شێوەیە دەستڕیژی گوللە دابارییە سەریان کە ئەوانەی لە چایخانەکاندا بوون زانیان کە قشڵە گەمارۆ دراوەو شتێک هەیە بەرەو شوێنی تر ڕۆیشتن ئەوەی زۆر بەلامەو جوان و ڕەوشتی کوردانەی پێشمەرگایەتی بوو زۆر بەهێمنانە پۆلیس و قوتابیە عەرەباکانی دووردەخستەوە بەبێ توندوتیژییەوە بۆ شوێنێکی ئارامترو دوور لەمەترسییەوە, منیش بۆ پتر دڵنیابوون لە سەلامەتیان لەسەر داوای پێشمەرگەیەک پێمباشبوو بیانبەم بۆ ماڵی مامۆستا (عەبدولفەتاح) کە ئیمامی مزگەوتی گەورەی مەخموور بوو، ئەویش لە ماڵەکەی خۆیدا خزمەتی کردن.
عەبدوڵڵای مام عوسمان دەگێڕێتەوە کە پۆلیسێکی عەرەب خەڵکی باشور بوو بەناوی (زغیەر) کوژرا کە لەسەر بانی قشڵە شەڕی پێشمەرگەی دەکرد. ئەوەشی ڕوونکردەوە کە پێشمەرگەیەکی قارەمان شەهیدبوو یەکێکی تر کە ویستبووی بۆمبێک لە بەردەرگای قشڵە بچێنێ بەئامانجی تێکشکاندنی دەرگا قایمەکەی قشڵە تا بچنە ژوورەوەو هێنانەدی ئامانج و پلانەکەیان بووە, بەڵام لەسەرەوە زەفەریان پێبردو شەهیدیان کرد. لەوبارەیەوە (سمکۆ ڕەفیق) بۆ ڕۆژنامەی (دەنگی مەخموور) باسی لەو ڕووداوەکردو گوتی ئەو پێشمەرگەیە باوکم بووەو ڕاشیگەیاند کە پێشمەرگە گوللەی (ئارپیچی)یان بەبەشی سەرەوەی قشڵە نا، چونکە ئەو شوێنە زۆر قایم بوو گوللەکە نەتەقیەوەو لەدیواردا چەقیبوو. لەلایەن خۆشییەوە کاک عەبدوڵلا عوسمان ئەو ڕووداوەی بۆ پشتڕاستکردمەوە کە بۆ ڕۆژی دواتر بەرەو نیوەڕۆ هێزێکی سەربازی لە هەولێرەوە هاتن و بەوایەرو ئامێری تر سەرمان لێوە دەرنەدەچوو گوللە چەقیوەکەیان تەقاندەوە.
هەر سەبارەت بەم داستانە، بەرێز (مامەند تاهیر) کە شایەدحالێکی ئەم ڕووداوە بوو دەگێرێتەوە من خۆم ئەو شەوە لە چایخانەکەی خوالێخۆشبوو (یاسین ئەحمەد پیرداود) بووم ئەو دیمەنەم لە بیرناچێت کە موفەوەزێکی ئەمن خەڵکی بەغدا بوو تۆقیبوو خۆی لە نێو گونیەی ڕەژووی چایخانەکە شاردەوەو ئیتر ئێمە بەجێمان هێشت.
جێگەی باسە ئەوەی لەم داستانەدا دەیخۆنینەوە کە هێزەکە پتر مەبەستی ئەوە بووە نەک کوشتن و ئاژاوەنانەوە، بەڵکو پلانیان داتەکاندن و دەست بەسەرداگرتنی چەک و جبەخانەو هێزو دارودەستەی دوژمن و گرتنی ئەمنەکان بووە، لەوانەیە وەک بارمتەو یان وەشاندنی گورزێکی قورس بەرێزی ڕژێم بوو, هەروەک عەبدوڵڵای مام عوسمان ئاماژەی بەوەکرد کە لێدانی قشڵە ئامانج تیایدا وەشاندنی زەبرێک بوو بەو هێزەی کە ڕژێم هێنابوویە مەخموور کە بە (قوەی سەیار) ناسرابوو، کە پتر خەڵکی ناوەڕاستی عێراق بوون، خەڵکی مەخمووری پێ هەراسان ببوون.
پەرواوێزەکان:
ڕەفیق تۆفیق ئەمین: لەساڵی 1914 لەگوندی پونگینە لەدایکبووە, لەشەڕی داستانی قشڵە شەهید دەبێت و کەسێکی ئازاو چاونەترس بووە لە ڕۆژانی خەباتی پێشمەرگایەتی و لەگەڵ هەڤاڵەکانی زۆر ڕوح سوک وقسەخۆش بووە, کەسێک بووە کە هەردەم لە چالاکی و نەبەردی لە ڕیز پێشمەرگەکان پێشەنگبووە, لەو چالاکیەکەش زۆر بەئازایەتی و فیداکارانە بەشدار دەبێت وخوێنی خۆی دەبەخشێ.
قشڵە: پاشماوەکەی تائێستا ماوەتەوە لە مەخموور کە شوێنەوارێکی سەردەمی عوسمانەکانە دەکەوێتە ناو جەرگەی بازاری مەخموور.
عەبدوڵڵای مام عوسمان شاناز: خاوەن چایخانەیەک بووەو کەسایەتیەکی ڕۆشنبیری مەخموورە، بۆ دیاری کردنی ڕێکەوتی ئەنجامدانی داستانی قشڵە هەرخۆی پەیوەندی بە (خدری ئەحمەدی مام قادر) کردووە.
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 3,277
HashTag
Fonti
Articoli collegati: 1
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Biografia
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 88%
88%
Aggiunto da ( ڕێکخراوی کوردیپێدیا ) su 16-01-2019
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 17-01-2019
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 17-01-2019
URL
Questo oggetto è stato visto volte 3,277
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,999
Immagini 106,359
Libri 19,330
File correlati 97,305
Video 1,399
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.5 secondo (s)!