Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 516,210
Immagini 105,187
Libri 19,086
File correlati 95,691
Video 1,279
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
مۆتەکەی غلۆربوونەوە بۆ ژێر هێڵی هەژاری
Gruppo: Statistiche e sondaggi | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link1
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

مۆتەکەی غلۆربوونەوە بۆ ژێر هێڵی هەژاری

مۆتەکەی غلۆربوونەوە بۆ ژێر هێڵی هەژاری
ئاماژە ترسناکەکانی هەژاریی لەکوردستاندا
=KTML_Bold=“هەژاریی مایەی شەرمەزاریه لەوڵاتێکدا بەباشی حوکمبکرێت، بەڵام سەروەت و سامان مایەی شەرمەزاریه لەوڵاتێکدا کە بەخراپی حوکم دەکرێت.” کۆنفۆشیۆس، ، سەرکرده و فەیلەسوفی چینیەکان، 551-479ی پێش زاینی.=KTML_End=
دەمێکە کەوتنەخوارەوە بۆ ژێر هێڵی هەژاری لەکوردستاندا بۆتە مۆتەکەیەکی ڕاستەقینه، بەتایبەتی دوای ئه و قەیرانە دارایی و ئابوریەی لەچوار ساڵی ڕابردودا کوردستانی گرتەوە. سەرەتای مانگی ڕابردوو بانکی جیهانی ڕاپۆرتێکی بڵاوکردەوە لەسەر دۆخی ئابوری عێراق.
چارتێکی ڕاپۆرتەکە بۆ نیشاندانی ڕادەی هەژار ییە لەناوچە جیاجاکانی عێراقدا؛ ئەمەش لەسەر بنەمای بەراوردکردنی ئه و داتایانەی لەساڵی 2012 و دوای ساڵی 2014 کۆکراوەتەوە.
راپۆرتەکه خێراییەکی ترسناک نیشان دەدات لەفراوانبوونی ئه و گروپە خەڵکەی بەردەوام دەکەونە ژێر هێلی هەژاریەوه لەکوردستانی عێراقدا. بەڵام لەمە ترسناکتر بێدەنگی و بێباکی دەسەڵاتداران و میدیاو نوخبەی کوردستانە بەرامبەر ئەم هەژاریە.
بەپێی ئەم چارتەی ناو ڕاپۆرتەکە، ڕێژەی هەژاری لە ساڵی 2012دا (3.5%) بووە لەکوردستانی عێراقدا، بەڵام ئەم ڕێژەیە بەرزبۆتەوە بۆ (12.5%) لەدوای ساڵی 2014. لە ماوەی ئه و دوو ساڵەدا ئاستی هەژاری لەکوردستاندا 9 پلەی سەدی هەڵکشاوە. ئەم ژمارە زۆر ترسناکە بەرەچاوکردنی ئه و لێکەوتە ئابوری و سیاسی و کۆمەڵایەتییانەی لەم هەژارییە هەڵکشاوە چاوەڕواندەکرێت.
دیارە لەم ماوەیەدا لە هەموو عێراقدا ڕێژەی هەژاری بەرزبۆتەوە لە (18.9%) بۆ (22.5%، ) بەواتای (3.6%) پلەی سەدی. ئەمەش دەکرێت وەک دەرەنجامی شەڕی #داعش# و دابەزینی نرخی نەوت لەبازاڕە جیهانیەکان و کورتهێنانی بودجەی حکومەتی عێراق ببینرێت. بەڵام ژمارەکان لەکوردستاندا جیاوازترو ترسناکترە.
جگە له و ناوچانەی داعش کاریگەری ڕاستەوخۆی لێکردوون داگیری کردن، هیچ بەشێکی تری عێراق بە ئەندازەی کوردستان ڕێژەی هەژاریی تیایدا تەشەنەی نەکردووە. بۆ نمونە لە بەغدا ڕێژەی هەژاری کەمتر لە (1%) زیادی کردووه، لە (12%)ەوە بەرزبۆتەوە بۆ (12.8%). لە باشوری عێراق ڕێژەکە کەمی کردووە لە (33.6%) ەوە بۆ (31.5%). بەڵام له و ناوچانەی داعش کاریگەری ڕاستەوخۆی هەبووە، وەک پارێزگاکانی نەینەوا، سەلاحەدین و ئەنبار لە (25.7%)ەوە تەشەنەی کردووە بۆ (41.2%)، بە واتای (15.5) پلەی سەدی.
بۆچی هەرێمی کوردستان به و خێراییە غلۆردەبێتەوە بۆ خوار هێڵی هەژاریی، لەکاتێکدا تا ساڵی 2012 باشترین هەرێم و ناوچەی عێراق بو لەڕووی ئاماژەکانی هەژارییەوە. بێگومان یەکەمین وەڵامی ئەم پرسیارە سیاسەتی دارایی و بودجەی حکومەتی کوردستان بووە لەچوار ساڵی ڕابردودا. چونکە شۆکە ئابوریەکەی ساڵی 2014(دابەزینی نرخی نەوت) بۆ هەموو عێراق وەک یەک وابوو، تەنها شۆکە ئەمنی و سیاسیەکان جیاواز بون لەناوچەیەکەوە بۆ ناوچەیەکیتر.
لێرەدا دەکرێت کوردستان بەراورد بکەین به بەغدا، کە بە هەمانشێوەی کوردستان توشی لێکه و تەودەرەنجامەکانی شەڕی داعش بوو بەڵام نەک کاولکاریەکانی. بەواتایەکی تر، ئه و فشارو گرفتانەی داعش و بازاڕی نەوت بۆ هەرێمی کوردستان دروستی کرد هەمان ئه و شتانەبوون کە بەغداش ڕوبەڕوی بویەوە. بەڵام ڕێژەی هەژاری لە کوردستاندا (8.2) پلەی سەدی بەرزتر بووە لەوەی کە لەبەغدا ڕویداوە.ئایا ئەندازیارانی پلانی سەربەخۆیی ئابوری کوردستان تێدەگەن لەم ژمارانه؟ ئایا دەزانن تا 8 فەرمانبەری ئاسایی (وەک نمونەیەک بۆ چینی ناوەڕاست) لەبەغدا کەوتۆنەتە ژێر هێڵی هەژارییەوە، لەکوردستاندا 125 فەرمانبەر کەوتونەتە ژێرهێڵی هەژارییەوە؟ بێگومان لێکەوتە سیاسی و کۆمەڵایەتی و ئەمنیەکانی ئەم هەژارییە تەشەنەکردووەی کوردستان لە ئاییندەیەکی زۆر نزیکدا دەبینین، گەر لەئێستادا دەرنەکەوتبن.
سەدان لێکۆڵینەوه و پەیپەری زانستی لەبەردەستە بۆ نیشاندانی کاریگەریە وێرانکەرەکانی هەژاری لەسەر دۆخی سیاسی و ئەمنی و کۆمەڵایەتی. هەمیشە پەیوەندیەکی یەکتر-تەواوکەر هەیە لە نێوان هەژاری و توندوو تیژی سیاسی و شەڕی ناوخۆ. هێشتا بە ڕوونی وەڵامی ئه و پرسیارە نەدراوەتەوە کە ئایا هەژاری دەبێتە هۆی هێشتنەوەی وڵاتان لە ناو بازنەی توندوتیژی و شەڕی ناوخۆ، یاخود بە پێچەوانەوە ئەوە شەڕو نائارامیە سیاسیەکانە کۆمەڵگاکان بە هەژاری دەهێڵنەوە. نمونەی دەیان وڵاتی ناوچەکه و جیهان له بەردەستە کە چۆن هەژاری و شەڕی ناوخۆو توندوتیژی سیاسی بەردەوام لە بازنەیەکدا دەخولێنەوه و یەکتر تەواودەکەن، هەر لەیەمەن و ئەفغانستان و سودان و سۆماڵەوە تا ئەگاتە مۆزەمبیق و کۆنگۆو سلفادۆر.ئەگەر تەماشایەکی داتاکانی بانکی جیهانی بکەین دەبینین ئه و ناوچانەی عێراق کە بەرزترین ڕێژەی هەژاری تیا تۆمارکراوە لە ساڵی 2012، ڕێک هەمان ئەوناوچانەن کە زۆرترین ڕوداوی توندوتیژی سیاسی و کۆمەڵایەتی تیا تۆمارکراوە. بۆنمونە پارێزگاکانی نەینەواو سەلاحەدین و ڕوومادی کە دەرگایان لەداعش کردەوە پێشتریش ڕێژەیەکی بەرچاوی هەژاری تیابووە (25.7). لە باشوری عێراقیش کە ڕێژەی هەژاری تیا بەرز بووە (33.6ی ساڵی 2012)، هەمیشە توندوتیژی کۆمەڵایەتی و شەڕی عەشایەری لە ئاستێکی زۆر باڵادا بووە، بۆ نمونە لە پارێزگای بەسره بە دۆشکه و ڕەشاشی زۆر پێشکەوتوو چەکدارانی هۆزەکان شەڕدەکەن. تەنانەت لەسەر کێشە کۆمەڵایەتیەکانیش بە چەکی قورس شەڕدەکەن، بەپێی ڕاپۆرتە میدیاییەکان.کەواتە پێویستە چی بکرێت بۆ کەمکردنەوەی ئاستی ئەم هەژاریە ؟ هیچ زیرەکی ناوێت بۆ ئەوەی تێبگەین لەوەی کە چۆن باشترین و خێراترین دەوای هەژاری ڕەخساندنی دەرفەتی کاره. زۆربەی ئابوریناسەکان “گەشەی ئابوری” دەکەنە دەروازەی قوتاربوون لەهەژاری و پێیانوایە ڕیشەکێشکردنی هەژاری بەگەشەی ئابوری دەکرێت. بەڵام ئەوەی کە ئاسان نیه و زۆریش ئاڵۆزە پرسی بەدیهێنانی گەشەی ئابورییە. چۆن و بەچی دەتوانرێت ئابورییەکی داتەپیوی وەک ئەوەی عێراق و کوردستان بخرێتە سەر سکەی گەشەکردنێک کە قابیلیەتی بەردەوامی هەبێت.
هەر ستراتیجێکی سیاسی و ئابوری کە ئامانجی بەدیهێنانی گەشەیەکی تەندروست بێت پێویستی بەسیاسەت و میکانیزمە کاراکانی دابەشکردنەوە ی داهات (distribution) هەیە. پێویستە کار لەسەر میکانیزمەکانی دابەشکردن بکرێت ئینجا کەمکردنەوەی ئاستی نایەکسانی و گەندەڵی دارایی.گرفتەکە ئەوەیە هەموو ئەم میکانیزمە سیاسی و ئابوری و داراییانە تەنها لەسایەی سەقامگیری سیاسیدا دەژین، دامو دەزگای کاراو بە هێزی حوکمڕانیان دەوێت کە نەلەعێراق و نەلەکوردستانیشدا نیە. ئەمانە بەحکومەتێک دەکرێت کە یاساو دەستور ئاراستەی بکات نەک میلیشیاو مافیای سیاسی.
من نازانم تا چەندە سیاسیەکانی کوردستان لەهەستیاری و گرنگی ئەم کێشەیە تێگەیشتوون، بەڵام بەدڵنییاییەوە ئەگەر ئەمساڵ هەوڵی چارەسەرکردنی دەست پێنەکەن ئەوا ساڵانی داهاتوو ئەرکیان زۆر قورستر دەبێت.
تەواوی ڕاپۆرتەکەت بانکی جیهانی لەم لینکەدایە: (http://pubdocs.worldbank.org/…/mpo-am18-iraq-irq-ks-9-13-fi…)
ئامادەکردنی: محەمەد حسێن
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,872
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ئاشتی
Articoli collegati: 1
Date & eventi
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 23-09-2019 (5 Anno)
Ministries of KRG: No specified T4 679
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di Statistica: No specified T4 558
Tipo di Statistica: No specified T4 998
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( ڕێکخراوی کوردیپێدیا ) su 23-09-2019
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 23-09-2019
Questa voce recentemente aggiornato da ( زریان سەرچناری ) in: 23-09-2019
URL
Questo oggetto è stato visto volte 1,872
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.119 KB 23-09-2019 ڕێکخراوی کوردیپێدیاڕ.ک.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 516,210
Immagini 105,187
Libri 19,086
File correlati 95,691
Video 1,279
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
La questione curda

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.391 secondo (s)!