Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,145
Immagini 106,408
Libri 19,242
File correlati 96,860
Video 1,377
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
کێشەی باسترناک
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
کێشەی باسترناک
Articoli

کێشەی باسترناک
Articoli

کێشەی باسترناک
-میحنەتی قەڵەمێک لەگەڵ شۆڕشی بەلشەفی دا-
شوان ئەحمەد
بۆریس باسترناک (1890-1960) ناوێکی گەورە و دیاری ئەدەبیاتی ڕوسییە. ڕۆماننوس و شاعیرێکی داهێنەر و هەست ناسکە. لەشاری ماربۆرگی ئەڵمانیا فەلسەفەی خوێندووە. باوکی نیگارکێش و دایکی موزیسان بووە.
ئەلیکسەندەر بلۆک و ڕانیار ماریا ڕێلکە، کاریگەری گەورەیان لەسەر شیعر و ئەدەبیاتی ئەو هەبووە. بەرهەمەکانی (شکسپیر و فاوستی گۆتە و تێکستە شیعریەکانی ڤێرلین و کلاسیت و ڕێلکە)ی وەرگێڕاوەتە سەر زمانی ڕوسی.
ئەدیبێکی دژە ئایدیۆلۆژیا بووە. کاتێک لەئۆکتۆبەری1917 بەلشەفیەکان شۆڕشیان بەرپاکرد، ئەو تەمەنی 27 ساڵ بوو.. گوێی بەهەراو زەناو مژدە درۆینەکانی شۆڕش نەدا، ئەوەی گوێ لەمستی بوو ترپەی دڵی خۆی بوو.
باسترناک ئەدیبێک بوو گوێی بەشتە ڕوکەشەکان و بەدنیای دەرەوە نەدەدا، ئەوەی کوشتەی بوو ناخی ڕۆحی مرۆڤایەتی بوو.. ئەوەی وەک دەسکەوتێک بۆ ئەو حیساب دەکرێت ئەوەیە، توانی لەسایەی حوکمی کۆمۆنستیدا، چل دانە ساڵ وەک مرۆڤێکی ئازاد و هەق بێژ و تاک و تەنها بمێنێتەوە.
لەسەردەمی ستالیندا تاوانبار دەکرێت بەوەی فۆرمالیستە، ئەوەش وەک ئاقارێکی کۆنەپەرستانەو دژە شۆڕش سەیرکراوە، هەربۆیە هۆشداری دەدرێتە دەزگای چاپ و خانەی بڵاوکردنەوەکان کەهیچی بۆ چاپ نەکەن.
لەنێو قەفەزی ئاسنینی یەکیەتی سۆڤیەتی جاراندا، ئەوەی ئەوی لەمردن پاراست ئەوەبوو، شیعرێکی زۆری شاعیرانی جۆرجیایی وەرگێڕابووە سەر زمانی ڕوسی، ئەوەش شفاعەتی بۆکردبوو، چونکە (براگەورە) جۆزیف ستالین خۆی بەڕەگەز جۆرجی بوو.
بۆریس باسترناکی خاوەن خەڵاتی نۆبڵی ئەدەبیاتی 1958، لەتەمەنی حەفتا ساڵیدا (1960) لەسەر شۆستەیەک دڵی لەلێدان دەکەوێت. ئەو لەوڵاتێکدا ژیاو سەری نایەوە کەڕیالیزمی سۆسیالستی یان (ڕیالیزمی سیاسی)، گیانی دەیان ئەدیب و نوسەر و هونەرمەندی گەورەی دروێنە کرد.
(سێرگی یەسەنین و مایاکۆڤسکی) خۆیان کوشت. ڕۆماننوسی گەورە (ئیزاک بابل)، لەتاراوگە گیانی سپارد. (ئەلیکسەندەر بلۆک)ی شاعیریش هەمان چارەنوسی هەبوو. (برۆدسکی و سۆلجێنستین)، شاربەدەر کران. (ڤالدیمێر بیاستەر)، بەفالینەکەی ژێرەوەی خۆی خنکاند. (فیلمبێر خلینیکۆف)، بەهۆی برسیەتی و بێ خانە و لانەییەوە سەری نایەوە.
(ماریتا تزڤیتایڤا و ئەندرێ سوبۆل)، خۆیان خنکاند. (نیکۆلای گۆمیلۆف و سێرگی تریڤیاکۆف و ئەدریان بیۆ ترۆڤسکی و بۆریس بیلیناک و برۆنۆ ژاسینیسکی)، لەسێدارەدران. (ئۆسیب ماندلشتامی) شاعیر سەرنگوم کرا و کەس نەیزانی چی بەسەرهات.
بەکورتیەکەی نوسەران و ئەدیبان و هونەرمەندان، لەساو پەنای شۆڕشی ئۆکتۆبەر و دیکتاتۆریەتی پڕۆلیتاریادا، دووڕێگایان لەبەردەمدابوو: (یان مردن یاخود ملدان بەسیاسەت و ملکەچکردن بۆ ئایدیۆلۆژیای حیزب).
بەلشەفیەکان دوای هەشت ساڵ لەبەرپاکردنی شۆڕش (1925)و بەمەبەستی لەقاڵبدانی ژیان، بیرلە دامەزراندنی یەکەم یەکیەتی نوسەرانی کۆمۆنیزم لەڕوسیادا دەکەنەوە، بەناوی یەکیەتی نوسەرانی پڕۆلیتاری ڕوسیا کەئامانج لێی دروستکردنی ئەدەبێکی پڕۆلیتاری و دژایەتیکردنی ڕەوتە بۆرژوازیەکان بوو، لەکایەی هونەر و ئەدەبدا.
بەڵام دوای شاربەدەرکردنی ترۆتسکی و پاکتاوکردنی هەوادارانی، لەلایەن ستالین و دارو دەستەکەیەوە، یەکیەتی نوسەرانی کۆمۆنیزم، بەهۆی تۆمەتبارکردنیان بەلایەنگریی بۆ ترۆتسکی، بڕیاری هەڵوەشاندنەوەی دەدرێت و زۆرێک لەئەندامانی تارومار دەکرێن.
دوای ئەوە بەبڕیاری پارتی کۆمۆنیست لە 23/4/1933، یەکیەتی نوسەرانی سۆڤیەت دادەمەزرێت. ئامانجی یەکەم لەوەش، سەرپێ خستنی کلتورێکی سۆسیالستی و پشتیوانیکردنی دەسەڵات و بەرگریی لێکردنی بوو.
دوای پانزە ساڵ (1947-1948)، تاریکترین قۆناغ لەتەمەنی ئەدەبیاتی سۆڤیەتیدا دەست پێدەکات کە بەقۆناغی (ژادا نۆڤیەت) ناسراوە.
ژادنۆڤ پشت ئەستور بەوتارێکی (لینین) لەساڵی 1905 بەناوی (سستمی حیزب و ئەدەبی حیزب) کە تیایدا جەخت لەوەدەکاتەوە: (ناشێت ئەدەب بەبێ حیزب هەبێت و پێویستە لەسەر ئەدەب، بەشێکی گرنگ بێت لەپرسی گشتی پڕۆلیتاریا و ئەدەب دەبێت ئەدەبی حیزب بێت. بابڕوخێت ئەدەبی ناحیزبی)، ئەویش دەڵێت: (ئەدەب لەحیزب جیانابێتەوە، واتە ئەدەب ناتوانێت سیاسی نەبێت).
ژادانۆڤیەت تا ئەوکاتەی بڕی کرد لەیەکیەتی سۆڤیەتی جاراندا، ڕۆحی داهێنانی لەزۆرێکی زۆردا کوشت.
لەو فەزا پڕترس و تۆقاندنەدا، ساڵی 1956 باسترناک شاکارە گەورەکەی (دکتۆر زیڤاگۆ) تەواو دەکات و دەینرێت بۆچاپ، بەڵام بەبیانوی ئەوەی ڕۆمانەکە گومان لەڕاستی و دروستی شۆڕشی ئۆکتۆبەردەکات و وەک گەورەترین تاوان لەمێژوی ڕوسیدا سەیری دەکات، چاپکردن و بڵاوکردنەوەی لەڕوسیادا قەدەغە دەکرێت.
لەئەیلولی 1956 گۆڤاری (نۆڤی میر) بۆی دەنوسێت: (کۆی تێکستەکەت، دژی ڕوسیا و گەلانی سۆڤیەتە).
دواتر و بەنهێنی دەستنوسەکەی دەنێردرێتە دەرەوەی وڵات و لەکۆتاییەکانی تشرینی دووەمی 1957دا، لەشاری میلانۆی ئیتاڵیا چاپ دەکرێت. سەرباری ئەوەی دەسەڵاتدارانی سۆڤیەت بەشێوەیەکی فەرمی، داوای ڕاگرتنی دەکەن.
تەنانەت جەماعەتی کرملین کۆلەوەش ناکەنەوە کەبڵێن: (بڵاوکردنەوەی ئەو ڕۆمانە، ژیانی باسترناک دەخاتە مەترسییەوەو سەر سەلامەت دەرناچێت). بەڵام هەوڵەکەیان سەرناگرێت و لەماوەی کەمتر لە دووساڵدا، بۆسەر بیست زمانی زیندووی دنیا وەردەگێڕدرێت و لە (23- تشرینی یەکەمی- 1958) خەڵاتی نۆبڵی ئەدەبیاتی پێدەدرێت.
ئەوە دەسەڵاتدارانی ئەوسای یەکیەتی سۆڤیەت شێت گیردەکات و کۆمەڵە بڕیارێکی زۆر توند، لەدژی باسترناک دەردەکەن. (لەڕیزی نوسەران دەردەکرێ و ڕەگەزنامەی لێدەسەندرێتەوە و تاوانباری دەکەن بەوەی، ناپاکی دەرهەق بەمیللەت کردووە و دوژمنی گەلە).
وەک چۆن ژادانۆف بەئانا ئاخما تۆفی دەوت ڕاهیبەیەکی سۆزانی، لەپای وەرگرتنی خەڵاتی نۆبڵیشدا، سکرتتێری لاوانی کۆمۆنیزم بەباسترناک دەڵێت: (زۆر لەبەراز کەمتر و بێ نرختری).
لەولاشەوە (پراڤدا) دەنوسێت: (بابڕوا و ملی بشکێنێ. ئاو و هەوای ئەم نیشتیمانەی پێ حەرامە. دەرکەوت کەمرۆڤێکی بێ کەڵکەو ڕقی لەمارکسیزمە وەک فەلسەفە و ڕیالیزم لەئەدەبدا. ڕۆمانەکەشی خراپەیەکە دەرهەق بەشۆڕشی سۆسیالستی و گەلی سۆڤیەت و ڕۆشنبیرانی. ئەو جگە لەوردە بۆرژوایەکی هیچ و پۆچ و زیان بەخش لەڕوسیای کۆمۆنستیدا، شتێکی دیکە نییە).
باسترناک لەپای ئەو شاڵاو و پەلاماردانەدا، ناچاردەبێت خەڵاتەکە ڕەت بکاتەوە و بۆ ئەکادیمیای سویدی دەنوسێت: (من زۆر سوپاس گوزارتانم و پێزانینم هەیە و شانازی دەکەم و واق وڕماو و شەرمەندەم.. ناچارم خەڵاتەکەتان- کەشایەنی نیم- ڕەت بکەمەوە، چونکە لەکۆمەڵگەکەمدا بەخراپ لێی حاڵی بوون و هیوادارم ڕەتکردنەوەکەم بەخراپ لێک نەدەنەوە).
کاتێک ڕادیۆی مۆسکۆ داوای شاربەدەرکردنی دەکات، ناچار دەبێت نامەیەک بنێرێت بۆ نیکیتا خرۆشۆف و لێی بپاڕێتەوە و بڵێت: (جەناب جێهێشتنی وڵاتەکەم بۆ من، مانای مردنە. لەبەرئەوە تکاتان لێدەکەم بڕیارێکی وەها لەدژم نەدەن. دەتوانم پێت بڵێم و- دەستیشم لەسەر دڵمە- کەمن ئەوەم بۆخاتری ئەدەبی ڕوسی نوسیووە، ڕەنگە تائێستاش بۆ ئەو بوارە بەکەڵک بم. من لەوەتەی چاوم کردۆتەوە و دەژیم، پەیوەستم بەم خاک و ئاواوە و ناتوانم خۆم لەدەرەوەی ئێرەدا ببینم).
(دکتۆر زیڤاگۆ) کە ڕەخنەگران و ئەدەبناسان بەگرنگترین ڕوداوی ئەدەبی ئەژماردەکەن، لەڕوسیای دوای شۆڕشی ئۆکتۆبەردا. تەنانەت هەندێک وەک درێژە پێدەرو تەواوکەری ڕۆمانی (جەنگ و ئاشتی) لیۆ تۆلستۆی سەیری دەکەن، لەسەر ئاستی فیکری و مێژویی، کەچی خاوەنەکەی بەو دەردەبرا.
لەڕاستیدا ڕۆمانی (دکتۆر زیڤاگۆ) تێکستێک بوو، بۆ بەگژاچونەوەی ستەمکاری کۆمۆنیزم و داد و فوغانێکی ڕۆحی قوڵ بوو، بەڕووی مارکسیزمدا.
ڕۆمانەکە لەدووبەشی سەرەکی و پاشەکیەک و کۆمەڵە چامەیەکی شیعریی پێک دێت کەکارەکتەری سەرەکی ڕۆمانەکە (یۆری ئەندریڤتیش زیڤاگۆ)، دوای مەرگی خۆی بەجێی دیڵێت. بەشی یەکەم باس لە ساڵانی نێوان 1903 بۆ 1917 (واتە تا سەروەختی شۆڕشی ئۆکتۆبەر) دەکات.
بەشی دووەمیشی تایبەتە بەدەورانی شۆڕش و شەڕی ناوخۆ و تاجەنگی دووەمی جیهانی دەخایەنێ و لەساڵی 1943 کۆتایی دێت. شۆڕشی ئۆکتۆبەر هات و ڕۆیشت، ئیمپراتۆریەتی سور کۆتایی هات، ستالین و ژادانۆف و کێ و کێ چونە ناو لاپەڕە ڕەشەکانی مێژووەوە، وەلێ باسترناک و تێکستە ئەدەبیەکانی بەزیندویەتی مانەوە.
[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,378
HashTag
File correlati: 1
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 14-03-2016 (8 Anno)
Città: Sulaimaniya
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Letterario
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( ڕاپەر عوسمان عوزێری ) su 31-12-2021
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 31-12-2021
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 31-12-2021
URL
Questo oggetto è stato visto volte 1,378
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,145
Immagini 106,408
Libri 19,242
File correlati 96,860
Video 1,377
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.484 secondo (s)!