Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,443
Immagini 105,710
Libri 19,160
File correlati 96,455
Video 1,307
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
باسی (ست فاتمە)کەی مامۆستا ئەحمەد هەردی
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

باسی (ست فاتمە)کەی مامۆستا ئەحمەد هەردی

باسی (ست فاتمە)کەی مامۆستا ئەحمەد هەردی
1) #نایب عەبدوڵڵا#
ڕۆژێکیان چەند برادەرێک بووین لە لۆکاڵەکەی کوردەکانی هودیکسڤاڵ دانیشتبووین باسی شیعر و شاعیرانمان دەکرد، لە دواییدا باس هاتە سەر مامۆستا #ئەحمەد هەردی# و شیعرە بەناوبانگەکەی: #چەپکە گوڵێک بۆ ست فاتمە#
بەشێک لە برادەران وایان دەردەبڕی کە گوایە ئرو شیعرە خەیاڵییە و، ست فاتیمەش ناوی کەسێک نییە سەرنجی هەردی ڕاکێشابێ بۆ ئەم شیعرە.
منیش بەباشی و ڕاستی کە ئاگاداری دانانی ئەو شیعرە بووم، بە کورتی بۆم گێڕانەوە. لە دواییدا هاوڕێی خۆشەویستم کاک هێرش داوای لێکردم کە ئەو ڕووداوە بخەمە سەر کاغەز و پێشکەشی بکەم. ئەمەش ڕووداوەکەیە:
لە سەرەتای ساڵەکانی پەنجادا من شاگردی (حەمە عەلی مەدهۆش)ی خەیات بووم. بە هۆی ئەوەی مەدهۆش شاعیر بوو، پەیوەندیی شیعر و برایانەی زۆر لەگەڵ هەردی دا هەبوو. لەو سەردەمەدا، ڕۆژ نەبوو هەردی نەیەتە دوکانی مەدهۆش.
هەردووکیان زۆربەی کات هەر باسی شیعریان دەکرد، ئێمەش حەوت هەشت شاگرد بووین و گوێمان لێ دەگرتن و پێمان خۆش بوو، بەتایبەتی مامۆستا هەردی زۆر بە جوانی شیعری دەخوێندەوە، ئێمە لەززەتمان زیاتر لە شێوەی خوێندنەوەکەی وەردەگرت، وەکوو دەڵێن ڕۆحی دەکرد بە بەر ئەو شیعرەدا کە دەیخوێندەوە.
زۆر باش لە یادم ماوە ساڵی 1950 لە کاتی بەهاردابوو، هەردی هەموو بەیانییەک زوو لەو کاتەی مامۆستا و قوتابیان دەچوون بۆ قوتابخانە، هەردی لە سەرووی دوکانەکەمانەوە، کە ئەودەم بە تەنیشت (مەکتەبەی گەلاوێژ)ەوە بوو، لە سەر ڕێگەیان ڕادەوەستا، کە مامۆستا ئافرەتەکان تێپەڕدەبوون، ئەویش دەهاتەوە دوکانی مەدهۆش و هەندێ جار دەیگوت ئەمڕۆش ئەم بەیتانەم بۆ هات، بۆ مەدهۆشی دەخوێندەوە.. ماوەیەک ئەم کارەی هەردی بەردەوام بوو. ئیتر ئێمەش هەموومان زانیمان و گوێشمان لێ بوو کە ئافرەتێکی مامۆستا هەیە و ناوی (فاتیمە)یە و سەرنجی ئەمی ڕاکێشاوە و، بە ماوەیەکی زۆر و بەو شێوەیە ئەو شیعرەی تەواوکرد.
جا بەوەدا کە هەردی هەموو ڕۆژێک لە سەر ڕێگایدا ڕادەوەستا تا تەماشای بەژن و باڵا و چاوەکانی بکات.. دیاربوو پەیوەندییان نەبووە پێکەوە، تەنیا دووربەدوور یان لە مناسەباتدا سەرنجی ڕاکێشاوە.. بەڵام دوابەدوای بڵاوبوونەوەی شیعرەکە هەرچی بووبێ من ئاگام لێ نەبووە.
نایب عەبدوڵڵا، هودیکسڤاڵ ساڵی 1994

2) سەرنج: #سولەیمان چیرە - س. چ. هێرش#
مامۆستا ئەحمەد هەردی لە ساڵی 1922 لە شاری #سلێمانی# لە دایکبووە و، جێی خۆشحاڵیشە کە تا نووسینی ئه و چەند دێڕە، لە حاڵی ژیاندایە و لە وڵاتی ئینگلیس ژیان ڕادەبوێرێ. (ساڵی2006 کۆچی دوایی کردووە) هاوینی ساڵی 1979 کە مامۆستا ئەحمەد هەردی لە شاری #مەهاباد# میوان بوو، بە پێشنیاری مامۆستا هێمن چووینە سەردانی و، بەڵام بەداخەوە ئەوکاتە نەکرا ئەو جۆرە پرسیارانە بەتایبەت سەبارەت بە شیعری چەپکە گوڵێک بۆ (ست فاتیمە) ئاراستەی بەڕێزیان بکرێ و، مەتەڵەکە هەروا مایەوە.
لە ماوەی ساڵانی 1983_1987 کە لە ناوچەی لۆلان، وێڕای گەلێک لە خوشک و برایانی کوردی کوردستانی ڕۆژهەڵات وەک ئاوارەیەکی هەڵاتوو یان ڕاونراو، لە بنکەکانی ژێر دەسەڵاتی (پارتی..) و (حشع)دا دەژیام، وابزانم ساڵی 84 یا 85 بوو کە ڕادیۆ بەغدا بەشی کوردی، وتووێژێکی دەگەڵ مامۆستا هەردی بڵاوکردەوە و، ئەزقەزا پرسیارەکانیش زیاتر سەبارەت بە شیعری (ست فاتیمە) بوون. بەداخەوە، مامۆستا هەردی لەو وتووێژەدا وەک کەسێک دەهاتە بەرچاو کە دەتگوت تاوانێکی کردووە و دەیەوێ پاکانە بکا. بە کورتی، لەو وتووێژەدا دەرکەوت کە بنەماڵەی (ست فاتیمە) ئەو کەسەی کە شیعرەکەی پێ هەڵاگوتراوە بە شێوەی ڕەسمی شکایەتیان لە مامۆستا هەردی کردووە و، ئەویش بۆ ئەوەی کە ئاوێک بە ئاورەکەدا بکرێ، ناچاربووە بڵێ کە کەسێک بە نێوی (ست فاتیمە) هەر لە ئارادا نەبووە و سەرجەمی شیعرەکە زادەی خەیاڵ بووە و بەس!
هەردی لە چاپی یەکەمی (#ڕازی تەنیایی#)دا کە حەوت ساڵ دوای گوتنی شیعرەکە چاپ کراوە (نەورۆزی 1957)، لە سەرووی شیعرەکەدا نووسیویە: (ئەمەوێ خوێندەواری خۆشەویست ئەو ە بزانێ، کە ناوی (فاتیمە) وە نەبێ ناوێکی ڕاستەقینە بێت، بەڵکو وەکو لەگەڵ چیرۆکدا ناوی خواستەمەنی بۆ قارەمانی چیرۆکەکە دائەنرێ ئەمیش شتێکە وا... ئەمە لەو لاوە بوەستێ، لە لایێکی تریشەوە (ست) هەر تەنیا لە بەر ئەوە ووتراوە کە سەرنجی خەڵقی ڕابکێشێ و هیچی تر..) (ا. ه).
ڕاستە، مامۆستا هەردی، بە گوێرەی ئەو گوتەیەی سەعدی: (درۆی بەرژەوەندخوازانە باشتر لە ڕاستیی گێرەشێوێنانە)، هەرچۆنییەک بێ، توانی خۆی لەو گێچەڵە دەرباز بکا، بەڵام ئایا مێژووی ئەدەبییش هەروا بە ئاسانی لێی خۆش دەبێ؟! پێموانییە.
مامۆستا هەردی لە چاپی دووهەمی (ڕازی تەنیایی) دا، کە لە ژێر هەموو پارچە شیعرەکان، ساڵی گوتن و دانانیان دیاری دەکا، لە ژێر پارچە شیعری (ست فاتیمە)شدا نووسیویە: سلێمانی، 1950؛ کەوابوو، شیعرەکە لە تەمەنی 27 ساڵیی مامۆستا هەردی دا گوتراوە و، حەوجێ بە لەسەر ڕۆیشتن ناکا کە ئەگەر لەو تەمەنەدا، (ست فاتیمە)یەکی ڕاستەقینەش لە ژیانی شاعیردا هەبووبێ، نەتەنیا کارێکی نەشیاو و بیلعەت نییە، بەڵکە ئاسایی و ئینسانیشە. ئەوەیکە کار بە شکایەت و دادگا و شتی لەم چەشنە کێشراوە، سەرنجڕاکێش نییە و هەرچەند دەبوو هەردی لەبری ئەو شیعرە، خەڵات کرابا؛ سەرنجڕاکێش و گرینگ ئەوەیە کە لە سای دوو چاوی مەست و بەژن و باڵای (ست فاتیمە)دا، شیعرێکی ئاوا بەرز خوڵقاوە کە وەک شەڕابی حەوساڵە کە تا بمێنێتەوە پەسندترە، ئەویش ئەو حاڵەتەی هەیە و هەرگیز کۆن نابێ. (س. چ. هێرش)


چەپکە گوڵێک بۆ (ست فاتیمه)

فاتیمە! دوو چاوی مەستت پڕ تەلیسمی جوانی یە
پڕ شەڕابی خۆشەویستی و ئارەقی یەزدانی یە
بەژن و باڵەکەت نموونەی هەیکەلی یۆنانی یە
لار و لەنجەت مۆسیقایە، بەستەیە، گۆرانی یە
بووکی ڕازاوەی خەیاڵم گیانەکە م ست فاتمە!
تاقە پڕشنگێکی چاوت ئه و پەڕی ئاواتمە

گەرچی دڵداری لە خاکی ئێمەدا ئەفسانەیە
هەر بە تەنیا بۆ کوڕی خاوەن تەلار و ئانەیە
گیانەکەم! ئەمما دڵی من له و دڵە شێتانەیە
بێ ئەوەی هیچ شک بەرێ کوژراوی ئه و چاوانەیە
هەر بە تەنیا خۆشەویستی شک ئەبەم ست فاتیمە!
سەروەتم ناوێ بزەی تۆ ئه و پەڕی ئاواتمە

خۆشەویستی وا کە نامەی خوایە بۆ پێغەمبەران
بەرز و ناسک، وەک هەناسەی پڕ گوڵاوی دڵبەران
نەک وەکو حەزکردنی دینار و گەوهەر پەروەران
ئه و کەسانەی بۆ قڕانێ چەندە دڵیان هەڵوەران
خەڵقی تر پارەپەرستی با بکەن ست فاتیمە:
من بە تەنها تۆ پەرستی، ئه و پەڕی ئاواتمە

زۆر کەڕەت هانم ئەدا داخی دەروونی پڕ گڕم
بۆتی هەڵڕێژم سکاڵای ناسکی گەرم و گوڕم
داخەکەم کاتێ کە دێمە بەر دەمت واقی ووڕم
وام ئەشێوێنێ بە جۆرێ نایەڵێ هیچ دەربڕم
بووکی ڕازاوەی خەیاڵم گیانەکەم ست فاتیمە!
گوێی بۆ ئەم ڕازە شل کەی، ئه و پەڕی ئاواتمه
سلێمانی 1950
[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,343
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ویکیپیدیا
File correlati: 1
Articoli collegati: 8
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Città: Sulaimaniya
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Memoir
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( زریان سەرچناری ) su 04-05-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) su 04-05-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( زریان سەرچناری ) in: 10-05-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 1,343
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.193 KB 04-05-2022 زریان سەرچناریز.س.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,443
Immagini 105,710
Libri 19,160
File correlati 96,455
Video 1,307
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.391 secondo (s)!