کتېبخانە کتېبخانە
گېڵای

کوردیپێدیا گۆرەتەرین سەرچەمەی فرەزۋانیی پەی زانیارییە کورڎییا


ھۊرچنۍ گېڵای





ورڎ گېڵای      کیبۆردە


گېڵای
ورڎ گېڵای
کتېبخانە
نامۍ کورڎیۍ پەی زاڕۊڵا
کڕۆنۆلۆژیاو ڕۇداۋەکا
سەرچەمۍ
ۋەڵینە
گلېرۆکریێ بەکاربەری
چالاکیۍ
چنین گېڵۇ؟
ۋەڵاکریێ کوردیپێدیای
ڤیدیۆ
پۊلبەڼی، پېڕبەڼی
بابەتۍ ڕېکۆتییە!
تۊمارکەرڎەی بابەتۍ
تۊمارکەرڎەی بابەتۍ تازۍ
کېیاستەی ۋېنەی!
ڕاپەرسای
چنین دېیەی تۊ
پێۋەڼی
کوردیپێدیا چ جۊرە زانیاریېۋش پەنەۋازۍ ھەنۍ
ستانداردۍ
مەرجو بەکاربەرڎەی
چنینیی بابەتۍ
ئامرازۍ
چە بارەو ئېمە
ئەڕشیڤگەرۍ کوردیپێدیای
بابەتۍ چە بارەو ئېمە!
لینکو کوردیپێدیا دلۍ لینکا پەلیانەکەو وېتەنە بنیەرە
زېیاڎکەرڎەی / لابەرڎەی ئیمەیلی
ئامارو سەردانیکەرا
ئامارو بابەتۍ
فاڕەڕو فۆنتەکا
فاڕای ڕېکۆتو ڕۊژمارەکا
ۋشکنای ڕانۋیسی
زۋان و بنەزۋانو لاپەڕەکا
کیبۆردە
لینکۍ پەنەۋازۍ
زېیاڎکریاو کوردیپێدیای پەی گوگڵ کڕۆمی
کۇکیۍ/کۇکیز
زۋانۍ
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
ھەژمارو من
چۇوەر-لۋای
بۇ بە ھامکارو شمە!
کڕېڵەۋاچۊ وېت ۋیرشېیېنە!
گېڵای تۊمارکەرڎەی بابەتۍ ئامرازۍ زۋانۍ ھەژمارو من
ورڎ گېڵای
کتېبخانە
نامۍ کورڎیۍ پەی زاڕۊڵا
کڕۆنۆلۆژیاو ڕۇداۋەکا
سەرچەمۍ
ۋەڵینە
گلېرۆکریێ بەکاربەری
چالاکیۍ
چنین گېڵۇ؟
ۋەڵاکریێ کوردیپێدیای
ڤیدیۆ
پۊلبەڼی، پېڕبەڼی
بابەتۍ ڕېکۆتییە!
تۊمارکەرڎەی بابەتۍ تازۍ
کېیاستەی ۋېنەی!
ڕاپەرسای
چنین دېیەی تۊ
پێۋەڼی
کوردیپێدیا چ جۊرە زانیاریېۋش پەنەۋازۍ ھەنۍ
ستانداردۍ
مەرجو بەکاربەرڎەی
چنینیی بابەتۍ
چە بارەو ئېمە
ئەڕشیڤگەرۍ کوردیپێدیای
بابەتۍ چە بارەو ئېمە!
لینکو کوردیپێدیا دلۍ لینکا پەلیانەکەو وېتەنە بنیەرە
زېیاڎکەرڎەی / لابەرڎەی ئیمەیلی
ئامارو سەردانیکەرا
ئامارو بابەتۍ
فاڕەڕو فۆنتەکا
فاڕای ڕېکۆتو ڕۊژمارەکا
ۋشکنای ڕانۋیسی
زۋان و بنەزۋانو لاپەڕەکا
کیبۆردە
لینکۍ پەنەۋازۍ
زېیاڎکریاو کوردیپێدیای پەی گوگڵ کڕۆمی
کۇکیۍ/کۇکیز
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
چۇوەر-لۋای
بۇ بە ھامکارو شمە!
کڕېڵەۋاچۊ وېت ۋیرشېیېنە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 چە بارەو ئېمە
 بابەتۍ ڕېکۆتییە!
 مەرجو بەکاربەرڎەی
 ئەڕشیڤگەرۍ کوردیپێدیای
 چنین دېیەی تۊ
 گلېرۆکریێ بەکاربەری
 کڕۆنۆلۆژیاو ڕۇداۋەکا
 چالاکیۍ - کوردیپێدیا
 یارڎی
تۊماری تازە
ژیواینامە
ئەحمەدی خانی
26-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شەفېعو حاجی محەممەڎی تەۋېڵەی
12-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
حاجی عەباسی جەڕاح
05-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شێخ عەبدولڕەحمان جانەوەرەیی
04-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
خالید ڕەشید
19-03-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
جەمیل نۆسووڎی
06-03-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شێخ مەحمودی حەفید
16-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شێخ سەعیدی حەفید
16-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
کتېبخانە
مێژووی زانایانی هەورامان
12-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
حەمەحسێن کێمنەی
11-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
ئامارۍ
بابەتۍ 517,667
ۋېنۍ 106,191
کتېبۍ PDF 19,172
فایلی پەیوەڼیدار 96,605
ڤیدیۆ 1,327
کتېبخانە
جووجەڵەکێم
کتېبخانە
حەدیسەو ڕاو ڕۆخانەی
کتېبخانە
داستانی شێخی سەنعان بە هەورامی
ژیواینامە
کاک ئەحمەدی شێخ
کتېبخانە
مێژووی زانایانی هەورامان
Joyce Blau
ھامکارۍ کوردیپێدیای، چە گرڎو بەشەکا کورڎەسانیۆ، زانیارییە گرنگەکا پەی ھامزۋاناما ئەرشیۋ کەرا.
پېڕە: ژیواینامە | زۋانو بابەتۍ: Kurmancî - Kurdîy Serû
ھامبەشیکەرڎەی
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
ھۊرسەنگنای تۊماری
نایاب
فرە خاسە
خاسە
خرابە نېیەنە
خرابە
ۋزەش دلۍ ڕیزبەڼیی گلېرۆکریێکاو وېم
پەیلۋاو وېت چە بارەو ئی بابەتۍ بنۋیسە!
ۋەڵینەو دەستکاریی بابەتۍ
Metadata
RSS
چە گوگڵ پەی ۋېنە پەیۋەستا بە بابەتۍ دەسنیشانکریێ گېڵە
چە گوگڵ پەی بابەتۍ دەسنیشانکریێ گېڵە!
کوردیی ناوەڕاست0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

Joyce Blau

Joyce Blau
Joyce Blau kurdnas û profesora Emeritus a Înstîtuta Ziman û Şaristaniyeta Rojhilat a Zanîngeha Parîsê (INALCO) û yek ji birêveberên Înstîtuta Kurdî ya Parîsê ye.

Joyce Blau xanim di sala 1932an de li Qahîreya Misirê hatiye dinê. Di salên 50an de wê koçî Fransayê kir û dest bi hînbûna zimanên erebî, farisî û bi taybetî, zimanê kurdî kir. Li Parîsê şagirta Kamûran Bedirxan bû. Li Brûsela Belgiyayê kar kir û di destpêka salên 70an de jî li Dibistana Zimanên Rojhilat a Fransayê hînî zimanê kurdî dikir[çavkanî hewce ye].
Blau di warê kurdnasiyê de lêkolîner û nivîskareke bi navûdeng e. Yek ji nivîskarên kovara bi navê Études kurdes e. Heta roja îro jî ew di nav Înstîtuta Kurdî ya Parîsê de kar dike.[1]

Berhemên wê:
1963 Le problème kurde, essai sociologique et historique, publication du Centre pour l’Etude des Problèmes du Monde Musulman Contemporain, Bruxelles, 80 p. + une carte.
1964 « Les relations intercommunautaires en Irak », in : Etudes, Correspondance d’Orient, n° 5-6, publié par le Centre pour l’Etude des Problèmes du Monde Musulman Contemporain, Bruxelles, pp. 87-102
1965 « Trois textes de folklore kurde », in : Etudes, Correspondance d’Orient, publié par le Centre pour l’Etude des Problèmes du Monde Musulman Contemporain, Bruxelles, pp. 29-50.
1965 Dictionnaire kurde/Kurdish Dictionary, Centre pour l’Etude des Problèmes du Monde Musulman Contemporain, Bruxelles
1966 « L’Irak », in : Les Minorités et les dissidences dans les pays musulmans, Acta Orientalia Belgica, Bruxelles, pp. 237-240
1968 Kurdish Kurmandji Modern Texts, Introduction, Selection and Glossary, Iranische Texte, dir. par Georges Redard, Otto Harrassowitz, Wiesbaden, 58 p.
1975 Le Kurde de ‘Amadiya et de Djabal Sindjar, analyse linguistique, textes folkloriques, glossaires, Travaux de l’Institut d’Etudes iraniennes de l’Université de la Sorbonne Nouvelle, Klincksieck, 252 p.
1975 Ferheng kurdî û Tirkî, publ. Sivan, République Fédérale d’Allemagne, 109 p.
1977 Traduction du russe de l’ouvrage d’I.O. Oranskij, Les langues iraniennes, préface de Gilbert Lazard, Institut d’Etudes iraniennes de l’Université de la Sorbonne Nouvelle, C. Klincksieck, Paris 239 p. + 1 carte
1980 Manuel de kurde, dialecte sorani, C. Klincksieck, 287 p.
1980 « Djassem Djelil », in : Dictionnaire des Auteurs de tous les temps et de tous les pays, Laffont–Bompiani, coll. « Bouquins » Şablon:2e éd., p. 545
1982 « Les Kurdes », in : Frontières, problèmes de frontières dans le Tiers-monde, L’Harmattan, Université Paris VII, pp. 128-135
1983 « Les études de linguistique et de lexicographies kurdes : historique et développements actuels », in : Verbum, Revue de linguistique publiée par l’Université de Nancy II, Tome VI, fasc,1/2, pp. 2-18.
1984 « Le Mouvement national kurde », in : Les Temps Modernes, n° 456-457, Turquie du réformisme autoritaire au libéralisme musclé, pp. 447-461
1984 « Problems in the unification of the Kurdish Language », in : New Pesh Merga, n° 18, Nacka (Suède), pp. 14-19
1984 Mémoire du Kurdistan, recueil de la tradition littéraire orale et écrite, préface Maxime Rodinson, éditions Findakly Paris, 221 p.
1984 « Une nouvelle de Hassan Mela Ali Qizilji, Le thé du diwakhane », in : Le Monde Diplomatique, mois de juin
1985 Articles : « Chamilov » (Ereb Semo),
Djagarkhwîn (Cegerxwîn), Goran (Abdullah Sulayman), Hawar (l’Appel), Khani (Ahmadê Khanî), Koyî (Hadjî Qadir Koyî), Kurde (Littérature kurde), in : Dictionnaire historique, thématique et technique des LITTERATURES, Larousse, Paris.
1985 « Les Juifs au Kurdistan », in : Mélanges linguistiques offerts à Maxime Rodinson par ses élèves, ses collègues et amis, éd. Christian Robin, Geuthner, Paris pp. 123-132
1985 « Mirîna Hesen Qizilcî (Le décès de Hasan Qizilcî) », in Hêvî, n° 4, Institut kurde de Paris, pp. 7-10
1986 Contes kurdes, Conseil International de la Langue française, coll. Fleuve et Flamme, Paris 1986, 167 p.
1986 « Bîranîna Thomas Bois (En mémoire de Thomas Bois) », in : Hêvî, N° 4, Institut kurde de Paris, pp. 11-13
1986 « Mirina zanayê mezin Qanatê Kurdo (Décès du grand savant Kanatê Kurdoev) », pp. 7 – 15
et « Hêmin jî mir (Hêmin est également décédé)» pp. 19-24, in : Hêvî, kovara çandiya gistî, n° 5, Institut kurde de Paris
1986 « Qanate Kurdoev, 1908-1985 », in : Studia Iranica, Tome 15 – fasc. 2, publ. de l’Association pour l’avancement des Etudes Iraniennes, CNRS, Paris, pp. 249-256
1987 « Mes jours, de Goran »,
« La Douleur du peuple (Janî Gel), d’Ibrahim Ahmed », « Plaie noire (Birîna Res/Kara yara) » de Musa Anter », in : Dictionnaire des Œuvres de tous les temps et de tous les pays, Littérature, philosophie, musique, coll. Bouquins, Şablon:5e éd. Paris
1988 « Gulchine, un conte kurde », in : Bulletin de l’Association des anciens élèves de l’Institut National des Langues et Civilisations Orientales, pp. 57-61
1988 « Bibliographie des ouvrages de kurdologie depuis la fondation de l’Institut kurde de Paris : 1983-1985 », in : Studia Kurdica.
1989 « Kurde », « Gurânî », « Zâzâ », in : Compendium Linguarum Iranicarum, ouvrage collectif dirigé dir. Rüdiger Schmitt, Wiesbaden, pp. 326-340.
1989 « Le kurde lori », in : Etudes irano-aryennes offertes à Gilbert Lazard, Studia Iranica, Cahier 7, pp. 37-58
1990 « Le rôle des cheikhs naqshbandi dans le mouvement national kurde », in : Naqshbandis, cheminements et situation actuelle d’un ordre mystique musulman, éd. par Marc Gaborieau, Alexandre Popovic et Thierry Zarcone, Editions Isis, Istanbul-Paris, pp. 371-377
1990 « La réforme du kurde », in : La réforme des langues, dir. Claude Hagège et I. Fodor, Cologne
1990 Les Kurdes et le Kurdistan, Bibliographie critique 1977 – 1986, Institut Français de recherche en Iran, Téhéran-Paris, 146 p.
1990 Préface à l’ouvrage I Curdi nella Storia, Mirella Galletti, ed. Vecchio Faggio, Rome.
1991 « La langue et la littérature kurdes », in : Conférence internationale de Paris 14-15 octobre 1989, Les Kurdes : Droits de l’homme et identité culturelle, Institut kurde de Paris, pp. 44-50
1991 Kürtçe/Türkçe, Kürtçe/Fransizca, Kürtçe/Ingilizce Sözlük, Dictionnaire kurde/turc/français/anglais, Sosyal Yayinlar, Istanbul, 342 p.
1991 « The Poetry of Kurdistan, Language embodies Kurdish National Unity », in : The Word and I, a Publication of the Washington Times Corporation, Vol. 6, N° 8, Washington, pp. 623-637.
1992 « Les Kurdes », in : Historiens et Géographes, n° 336, mai-juin, Le Moyen-Orient au Şablon:S-, Paris, pp. 305-320.
1992 « Die Wissenschaft von der kurdischen Sprache », in : Kurden, Azadi Freihheit in de Bergen, Alfred Janata, Karin Kren und Maria Anna Six, Schallaburg, November 1992, Katalog des NÖ Landesmuseums, Neue Folge Nr 294, Wien, pp. 180-191
1992 « Kurdische Literatur », idem, pp. 192-205
1993 « Le cagani : lori ou kurde ?», in : Studia Iranica, Tome 22, fasc. 1, publ. Association pour l’Avancement des études iraniennes, Paris, pp. 93-119.
1994 « Goran », « Littérature en gorânî »,
« Folklore et littérature kurdes », « Mem o Zîn », in : Dictionnaire universel des Littératures, Presses universitaires de France, pub. sous la direction de Béatrice Didier
1994 Kürtler ve Kurdistan, elistirel bir bibliyografya 1977 – 1990, Mezopotamya, Suède, 165 p.
1994 « Deldar Yunes », in : Encyclopaedia Iranica, Vol. VII, fasc. 3, Mazda, California, p. 238
1994 « La littérature kurde », in : Les Kurdes et les Etats, Peuples Méditerranéens, n° 68-69, pp. 77-94
1995 « La littérature kurde », in : Les Kurdes et les Etats, Peuples Méditerranéens, n° 68-69, juillet-décembre, pp. 77-93.
1995 « Kurdologie als Spiegel der Politischen Situation », in : Kurdologie, Bibliotek Feqiyê Teyran, Berlin, pp. 43-56
1995 « Jiyan û berhemên Ehmedê Xanî (1650-1707) », in : Çira, kovara komeleya nivîskarên kurd le Swêdê, sal 1, hejmar 3,
1995 « Vie et œuvre de Thomas Bois, 1900-1975 », in : Journal of Kurdish Studies, Vol. 1, Peeters Press, Louvain, pp. 85-96.
1996 « Kurdish written literature », in : Kurdish Culture and Identity, ed. Philip Kreyenbroek & Christine Allison, Zed Books, Middle Eastern Studies pp. 20-28
1999 Manuel de kurde kurmanji, en collaboration avec Veysi Barak, L’Harmattan, 225 p.
1999 « Les relations entre les juifs et les musulmans au Kurdistan », in : L’Islam des Kurdes, Les Annales de l’Autre Islam, n° 5, INALCO, Paris, pp. 199-224.
2000 Méthode de kurde sorani, L’Harmattan, 323 p.
2000 « Le développement de la littérature kurde dans la cité », in : The Journal of Kurdish Studies, vol. III, 1998-2000, Louvain, Peeters Press, pp. 85-91.
2005 « La littérature kurde », in : Passerelles, Kurdistan, Revue d’Etudes interculturelles, Thionville, pp. 287-296.
2010 « Written Kurdish Literature », in : Oral Literature of Iranian Languages, ed. par Philip G. Kreyenbroek & Ulrich Marzolph, A History of Persian Literature XVIII, I.B. Tauris, pp. 1-31.
2012 « La littérature kurde », in : Etudes kurdes, La Littérature kurde, L’Harmattan, pp. 5-36
ئی بابەتۍ بە زۋانی (Kurmancî - Kurdîy Serû) نۋیسیێنە، پەی ئەۋەکەرڎەی بابەتەکۍ بە زۋانېۋ کە نۋیسێنە، سەرو ئایکۆنو ی کلیک کەرە!
Ev babet bi zimana (Kurmancî - Kurdîy Serû) hatiye nvîsandin, klîk li aykona bike ji bu vekirina vî babetî bi vî zimana ku pî hatiye nvîsandin!
ئی بابەتۍ 1,291 جارۍ ۋینیێنە
ھاشتاگ
سەرچەمۍ
[1] پەڕیانە | Kurmancî - Kurdîy Serû | ku.wikipedia.org
فایلی پەیوەڼیدار: 1
بابەتۍ پەیۋەڼدریێ: 13
زۋانو بابەتۍ: Kurmancî - Kurdîy Serû
ڕۊ پېڎابېیەی: 18-03-1932 (92 ساڵە)
ئاستو وەنەی: دوکتۆراڵ (PHD)
جۊرو وەنەی: زۋانی کورڎیی
جۊرو کەسی: مامۊستا
جۊرو کەسی: زۋانزان
جۊرو کەسی: کورڎ-ئەژناس
زۋان - بنەزۋان: فەڕەنسی
زۋان - بنەزۋان: ئینگلیزی
نیشتەنگا / یاگۊ ژیۋای: هەندەران
نەتەوە: بېگانە
ڕەگەز: مېڵە
تایبەتمەڼییۍ تەکنیکیۍ
چنینیی بابەتۍ: 99%
99%
ئی بابەتۍ جە لایەنو: ( ڕاپەر عوسمان عوزێری )یۆ جە: 16-07-2022 تۊمارەکریێنە
ئی بابەتۍ چە لایەنو: ( زریان سەرچناری ) چە: 17-07-2022 پۊرەلۋای کریێنە و ئازاڎە کریێنە
ئی بابەتۍ پەی دمایین جاری جە لایەنو:( زریان سەرچناری )یۆ جە:17-07-2022 خاستەرە کریێنە
لینکو بابەتۍ
ئی بابەتۍ بەپاو ستانداردۍو کوردیپێدیای ھەڵای ناتەمامە ھەنە و پەنەۋازییش بە پۊرەلۋای بابەتیی و زۋانەۋانیی فرەتەری ھەن!
ئی بابەتۍ 1,291 جارۍ ۋینیێنە
کوردیپێدیا گۆرەتەرین سەرچەمەی فرەزۋانیی پەی زانیارییە کورڎییا
ژیواینامە
شێخ عەبدولڕەحمان جانەوەرەیی
ژیواینامە
ئەحمەدی خانی
کتېبخانە
مەولە
کتېبخانە
گیٛجاوەو ژیوای
کتېبخانە
یاڎو پەنجا ساڵەو سەرکۆتەو ژڵېوەو ئاپۆیینە
کوڵەباس
پەی گڵیاوەکاو کەشی (2)
کتېبخانە
تۊرەکە پەڕ ساۋەکە
ژیواینامە
حاجی عەباسی جەڕاح
ژیواینامە
خورشید خانمەی داواشی
کوڵەباس
یاڎو مەردەی گۆرە پیێوە هۆرامانی
کوڵەباس
ساڵیاڎو ڕۊنامەکاری کوردی مەبارەک بۊ
کتېبخانە
ڕۊژماری هۆرامی (8)
ژیواینامە
شەفېعو حاجی محەممەڎی تەۋېڵەی
ژیواینامە
جەمیل نۆسووڎی
کوڵەباس
وانایۆی پەی کتېبو (مەم و زین)ی بەهۆرامی
کوڵەباس
پەردە لادای پەی کتېبو (باسێوە فەرهەنگی دەگاو گوڵپی)

تازەکی
کتېبخانە
جووجەڵەکێم
29-01-2024
ئەسعەد ڕەشید
جووجەڵەکێم
کتېبخانە
حەدیسەو ڕاو ڕۆخانەی
04-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
حەدیسەو ڕاو ڕۆخانەی
کتېبخانە
داستانی شێخی سەنعان بە هەورامی
08-02-2024
زریان سەرچناری
داستانی شێخی سەنعان بە هەورامی
ژیواینامە
کاک ئەحمەدی شێخ
11-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
کاک ئەحمەدی شێخ
کتېبخانە
مێژووی زانایانی هەورامان
12-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
مێژووی زانایانی هەورامان
تۊماری تازە
ژیواینامە
ئەحمەدی خانی
26-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شەفېعو حاجی محەممەڎی تەۋېڵەی
12-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
حاجی عەباسی جەڕاح
05-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شێخ عەبدولڕەحمان جانەوەرەیی
04-04-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
خالید ڕەشید
19-03-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
جەمیل نۆسووڎی
06-03-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شێخ مەحمودی حەفید
16-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
شێخ سەعیدی حەفید
16-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
کتېبخانە
مێژووی زانایانی هەورامان
12-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
ژیواینامە
حەمەحسێن کێمنەی
11-02-2024
ئەسعەد ڕەشید
ئامارۍ
بابەتۍ 517,667
ۋېنۍ 106,191
کتېبۍ PDF 19,172
فایلی پەیوەڼیدار 96,605
ڤیدیۆ 1,327
کوردیپێدیا گۆرەتەرین سەرچەمەی فرەزۋانیی پەی زانیارییە کورڎییا
ژیواینامە
شێخ عەبدولڕەحمان جانەوەرەیی
ژیواینامە
ئەحمەدی خانی
کتېبخانە
مەولە
کتېبخانە
گیٛجاوەو ژیوای
کتېبخانە
یاڎو پەنجا ساڵەو سەرکۆتەو ژڵېوەو ئاپۆیینە
کوڵەباس
پەی گڵیاوەکاو کەشی (2)
کتېبخانە
تۊرەکە پەڕ ساۋەکە
ژیواینامە
حاجی عەباسی جەڕاح
ژیواینامە
خورشید خانمەی داواشی
کوڵەباس
یاڎو مەردەی گۆرە پیێوە هۆرامانی
کوڵەباس
ساڵیاڎو ڕۊنامەکاری کوردی مەبارەک بۊ
کتېبخانە
ڕۊژماری هۆرامی (8)
ژیواینامە
شەفېعو حاجی محەممەڎی تەۋېڵەی
ژیواینامە
جەمیل نۆسووڎی
کوڵەباس
وانایۆی پەی کتېبو (مەم و زین)ی بەهۆرامی
کوڵەباس
پەردە لادای پەی کتېبو (باسێوە فەرهەنگی دەگاو گوڵپی)

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| پێۋەڼی | CSS3 | HTML5

| کاتو وەشکەرڎەی لاپەڕەی: 1.157 چرکە(چرکۍ)!