پەرتووکخانە پەرتووکخانە
گەڕان

کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!


بژاردەی گەڕان





گەڕانی ورد      کیبۆرد


گەڕان
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆمارکردنی بابەت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
ئامرازەکان
دەربارە
هاوکارانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
زمانەکان
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
هەژماری من
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
گەڕان تۆمارکردنی بابەت ئامرازەکان زمانەکان هەژماری من
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
دەربارە
هاوکارانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2023
 دەربارە
 بابەت بەهەڵکەوت
 چالاکییەکانی ڕۆژی
 ڕێساکانی بەکارهێنان
 ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 بیروڕاکانتان
 دڵخوازەکان
 کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
 یارمەتی
بابەتی نوێ
منداڵێکی کەمئەندامم
ناونیشانی پەرتووک: منداڵێکی کەمئەندامم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم. [1]

لەتیف هەڵمەت پێشەکی بۆ نووسیوە و دەڵێ: (ئەو هۆنراوەی
منداڵێکی کەمئەندامم
جوانترین وڵاتە کوردستان/ بەرگی سێیەم
ناونیشانی پەرتووک: جوانترین وڵاتە کوردستان/ بەرگی سێیەم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
جوانترین وڵاتە کوردستان/ بەرگی سێیەم
ڕەنگەکانی ژیان/ بەرگی دووەم
ناونیشانی پەرتووک: ڕەنگەکانی ژیان/ بەرگی دووەم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
ڕەنگەکانی ژیان/ بەرگی دووەم
تۆ بنووسە ئازادی/ بەرگی یەکەم
ناونیشانی پەرتووک: تۆ بنووسە ئازادی/ بەرگی یەکەم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]

لەتیف هەڵمەت پێشەکی بۆ نووسیوە کە دەڵێ: (لاو
تۆ بنووسە ئازادی/ بەرگی یەکەم
خەون
ناونیشانی پەرتووک: خەون
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
خەون
نان و ژیان
ناونیشانی پەرتووک: نان و ژیان
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
نان و ژیان
کەڵەشێریش شێرە
ناونیشانی پەرتووک: کەڵەشێریش شێرە
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
کەڵەشێریش شێرە
فێربوونی ژاپۆنی (یابانی)
ناونیشانی پەرتووک: فێربوونی ژاپۆنی (یابانی)
بەبێ مامۆستا
ناوی نووسەر و ئامادەکار: محەمەد مەحمود ڕەشید
ساڵی چاپ: 2023
ژمارەی چاپ: چاپی یەکەم [1]
فێربوونی ژاپۆنی (یابانی)
مۆسیقاژەن
ناونیشانی پەرتووک: مۆسیقاژەن
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
مۆسیقاژەن
گورگە بۆر
ناونیشانی پەرتووک: گورگە بۆر
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
گورگە بۆر
ئامار
بابەت 479,974
وێنە 98,565
پەرتووک PDF 17,746
فایلی پەیوەندیدار 83,131
ڤیدیۆ 1,032
میوانی ئامادە 58
ئەمڕۆ 43,522
ڕاپرسی
ڕاپرسی دەربارەی ڕێکخراوی کوردیپێدیا و ماڵپەڕەکەی!
بۆ پێشخستنی کارەکانی ڕێکخراوەکەمان و باشترکردنی ماڵپەڕەکەمان تکایە وەڵامی پرسیارەکانی ئەم ڕاپرسییەمان بدەرەوە..
زۆر سوپاس بۆ هاوکاریتان!
ڕاپرسی دەربارەی ڕێکخراوی کوردیپێدیا و ماڵپەڕەکەی!
ژیاننامە
حەمەی نێرگز
ژیاننامە
ئەنوەر شێخانی - سمایل
ژیاننامە
بەیان کەریم ئەحمەد
ژیاننامە
هاوڕێ کەریمی - باقی کەریمی
ژیاننامە
دەنیز هێڤی
Senior Democratic, Republican Senators call on Biden administration to support Kurdistan Region in disputes with Baghdad
مێگا-داتای کوردیپێدیا، یارمەتیدەرێکی باشە بۆ بڕیارە کۆمەڵایەتی، سیاسی و نەتەوەییەکان.. داتا بڕیاردەرە!
پۆل: کورتەباس | زمانی بابەت: English
بەشکردن
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

Jim Risch (left) speaks to chairman Robert Menendez

Jim Risch (left) speaks to chairman Robert Menendez
The letter from the SFRC’s top Democrat and top Republican represents a bipartisan call for more serious action
WASHINGTON DC, United States (Kurdistan 24) – Sen. Robert Menendez (D, New Jersey), Chairman of the Senate Foreign Relations Committee (SFRC), along with the Committee’s top Republican, Sen. James Risch (Oklahoma), wrote a joint letter to Secretary of State Antony Blinken on Monday, calling on the Biden administration to provide more support to the #Kurdistan Region.#

Three Key Issues
The senators outlined three key issues. One is the dispute with Baghdad over energy resources in the Kurdistan Region. The second is discrimination by Baghdad against U.S. energy companies operating in the Kurdistan Region. And the third concerns Iran: its attacks, whether direct or by proxies, on energy infrastructure, as well as Tehran’s interference in Iraqi politics.
“We urgently ask the Administration to engage the KRG [Kurdistan Regional Government] and the Iraqi government at the highest levels to allow for continued energy work in the KRI [Kurdistan Region of Iraq], which is integral to Iraq’s stability and prosperity, and to furthering Iraq’s energy independence,” the two senators wrote.
Bayan Sami Abdul Rahman, the Kurdistan Regional Government’s [KRG’s] Representative in the United States, warmly welcomed the senators’ letter and thanked all those involved, including the Kurdish-American Congressional Caucus, for supporting the views which it expresses.
The letter raises serious concern about how elements in Baghdad, in coordination with Iran, are trying to undermine the stability of the Kurdistan Region. Many people in Washington, who had thought that Iraq could just muddle through, now recognize that a significant problem exists.
It remains to be seen how the Biden administration will react, but the letter from the SFRC’s top Democrat and top Republican represents a bipartisan call for more serious action.
Failings of Iraq’s Supreme Court
Iraq’s post-2003 constitution stipulates a federal system, which provides for considerable autonomy in the Kurdistan Region, including its own government and parliament.
Nonetheless, last February, Iraq’s Supreme Court ruled that the KRG had to turn over its oil production to the federal government in Baghdad. The KRG and Kurdistan parliament strongly protested the ruling.
More recently, the Irish-American scholar, Brendan O’Leary, the Lauder Professor of Political Science at the University of Pennsylvania, whose expertise includes federalism and power-sharing, explained to a Washington audience that Iraq’s Supreme Court was itself illegal, as it was not formed in accord with the post-Saddam constitution.
“The constitution required such a court to come into existence with a two-thirds resolution, in a law by the Council of Representatives,” O’Leary explained, but “that has not happened.”
“The court that exists is a court from the transitional period in the handover, from the Coalition Provisional Authority to the government of Ayad Allawi [in 2004],” O’Leary continued. “No law creating the federal Supreme Court has come into existence since the coming into force of the constitution.
The court proceeds to believe that it can make Iraq's constitution out of thin air, he added. What it does is basically ignore Article 115, which gives supremacy to regional laws, where they clash with federal laws.”
In Article 110, there is a list of exclusive federal powers. Oil and gas are not among these exclusive powers, O’Leary affirmed.
Senators Concerned about “Selective Application” of Court Rulings, along with Iranian Pressure
Menendez and Risch explained that they were also concerned that “recent court rulings,” including the Supreme Court’s ruling on the KRG’s Oil and Gas Law No. 22, “are being selectively applied against U.S. energy companies operating in the KRI.”
“The Iraqi Ministry of Oil’s selective application of the Supreme Court ruling to certain U.S. companies, taken together with Iranian attacks on Iraq’s energy infrastructure harms Iraq’s economic viability,” the senators warned.
“Further, the actions of the court and Iranian-sponsored attacks negatively impact the foreign investment climate and Iraq’s ability to become independent from Iranian-sourced energy,” they wrote.
“In parallel with the complex government formation process, it appears Iran is using its influence to put pressure on the KRG while limiting competition in the energy sector,” the senators continued.
They noted that the United States Development Finance Corporation (DFC) has provided over $300 million in loans to energy firms operating in the Kurdistan Region.
“We are particularly concerned about the viability of DFC loans in the wake of the Supreme Court ruling and recent missile attacks,” they wrote, “two of which targeted a $250 million DFC investment” (i.e. the bulk of U.S. loans) “in infrastructure upgrades at the Khor Mor gas field.”
“We urge you immediately to engage at a high level with the KRG and the Iraqi government to safeguard the economic stability of the KRI,” the Senators advised Blinken.
“We hope to see a solution that would ensure that U.S. firms are able to maintain operations in the immediate-term in a manner that complies with the laws of the KRG and the federal Iraqi government while pursuing a workable long-term solution to the court ruling and the broader constitutional dispute,” they wrote.
“The Administration also should seek to capitalize on the President’s recent meeting with Prime Minister Kadhimi and maintain a high tempo of engagement even as government formation drags on,” they said, referring to the ten months that have passed since Iraq’s last elections.
And their letter, significantly, concluded, “We look forward to regular updates from the Administration.”

KRG Warmly Welcomes Menendez-Risch Letter

“We welcome this letter and thank Senators Menendez and Risch for their leadership and support on this urgent matter,” the KRG Representative in Washington told Kurdistan 24.
“We also thank all other members of Congress, including the Kurdish-American Congressional Caucus, who support the sentiments expressed in this important and timely letter,” Abdul Rahman continued, as she voiced appreciation for the “concern expressed by the Administration, Congress, and many others in America, who consider themselves friends of Iraq and Kurdistan and wish for the stability and prosperity of our country.”
“The current situation with regard to the oil and gas dispute is not tenable and puts at risk many great achievements that have served the people of Kurdistan and Iraq as a whole and are in the interests of the wider region and the international energy market,” she added, concluding, “The KRG is committed to abiding by the Iraqi Constitution and to continuing to be the stabilizing factor in Iraq.”
The letter is, in the first place, the product of the strong, bipartisan support in Congress for the people and institutions of the Kurdistan Region, including the KRG.
But as a world power, US responsibilities are extensive, and the agenda of US officials who deal with national security affairs is very crowded. Thus, it can be quite helpful, when Congress is kept informed of critical issues. In this instance, the KRG Representation in Washington was involved in doing so, as were American companies and other concerned organizations.[1]
ئەم بابەتە بەزمانی (English) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been written in (English) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە 344 جار بینراوە
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | کوردیی ناوەڕاست | www.kurdistan24.net
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 2
زمانی بابەت: English
ڕۆژی دەرچوون: 16-08-2022 (1 ساڵ)
پۆلێنی ناوەڕۆک: دۆزی کورد
پۆلێنی ناوەڕۆک: بەڵگەنامەیی
جۆری دۆکومێنت: زمانی یەکەم
جۆری وەشان: دیجیتاڵ
زمان - شێوەزار: ئینگلیزی
وڵات - هەرێم: باشووری کوردستان
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هەژار کامەلا )ەوە لە: 16-08-2022 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( ڕاپەر عوسمان عوزێری )ەوە لە: 16-08-2022 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( ڕاپەر عوسمان عوزێری )ەوە لە: 16-08-2022 باشترکراوە
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە بەپێی ستانداردەکانی کوردیپێدیا هێشتا ناتەواوە و پێویستیی بە داڕشتنەوەی بابەتی و زمانەوانیی زۆرتر هەیە!
ئەم بابەتە 344 جار بینراوە

ڕۆژەڤ
حەمەی نێرگز
هونەر مەند ناوی تەواوی محەمەد ساڵحی حاجی شەریفە باوکی ناسرابوو بە سالح بەگی عەلاف (1965کۆچی کردووە) و باپیریشی حاجی شەریف مالی لە تەنیشت مزگەوتی گەورەی سلێمانی کەماڵەکەی بە حەوشی گەورەی کانی ئەسکان (کانێسکان) ناسرابوو، ، بەهۆی کوێر بوونی باوکی کە هونەرمەندو براو خوشکەکانی مندال بوون دایکیان بە خێووی کردوون 3 برا و 4 خوشک بوون وە هەروەها نازناوی نێرگز بەهۆی کە باوکی دوو ژنی بووە ودواتر کوێر بوونی و ڕۆڵی بەرزی پەروەردەی نێرگزی دایکیان نازناوی پێداون ئافرەتێکی زۆر زیرەک بووە لە هونەری خواردنکردندا
حەمەی نێرگز
ئەنوەر شێخانی - سمایل
سکرتێری ڕێکخراوی هونەرمەندانی کوردستان بوو.
ئەنوەر شێخانی لە ساڵی 1951 لەدایکبووە و لە تەمەنی 19 ساڵیدا دەستی بە کاری شانۆیی کردووە، لەو ساڵەوە تاوەکوو ئێستا بەشداری لە 60 شانۆیی و 10 فیلمی سینەماییدا کردووە و خاوەنی چەندین خەڵاتی ڕێزلێنانە.
ئەم هونەرمەندە لە ساڵی 1991 یەکێک بووە لە دامەزرێنەرانی کۆمەڵەی هونەرمەندانی کوردستان/ هەولێر، هەروەها دەستەی دامەزرێنەری تەلەڤیزیۆنی کوردستان تیڤی بووە لە ساڵی 1992، لەگەڵ ئەوەشدا دەستەی دامەزرێنەری سەندیکای هونەرمەندانی کورردستان بووە، لە ساڵی 1998، وەکو
ئەنوەر شێخانی - سمایل
بەیان کەریم ئەحمەد
ساڵی 1953 لە کاتی دوورخستنەوە و سزادانی باوکی لەلایەن ڕژێمی پاشایەتی لە مەنفای بەدرە و جەسان لە دایکبووە.
لەژێر کاریگەریی و ڕۆڵی دایک و باوکی، لە تەمەنی منداڵییەوە دێتە ناو کۆڕی تێکۆشانی سەخت و پڕ لە قوربانیدان لە ڕیزی حزبی شیوعیدا.
لە ساڵی 1981 لە بەشی زمان و ئەدەبی ڕووسی لە زانکۆی مۆسکۆ درێژە بە خوێندن دەدات و بە سەرکەوتوویی تەواوی دەکات، چالاکی سیاسی و هۆزانەوان بووە. کچی سیاسەتمەداری بەناوبانگ کەریم ئەحمەد-ئەبو سەلیم بوو. ڕۆژی 23-09-2019 کۆچی دوایی کرد.[1]
بەیان کەریم ئەحمەد
هاوڕێ کەریمی - باقی کەریمی
لە بانە لەدایکبووە. ڕۆژی 23-09-2016 لە هندستان کۆچی دوایی کرد. برای هونەرمەند تەها کەریمی-یە.
هاوڕێ کەریمی - باقی کەریمی
دەنیز هێڤی
ناو: دەنیز
نازناو: دەنیز هێڤی
ناوی باوک: جەودەت بولبون
ڕۆژی کۆچی دوایی: 18-09-2023
شوێنی کۆچی دوایی: هەولێر
ژیاننامە
نیوەڕۆی ڕۆژی 18-09-2023 لە شاری هەولێر، (دەنیز هێڤی) ئەندامی کۆنگرەی نەتەوەیی کوردستان - کەنەکە لەناو بارەگای ڕێکخراوەکە، لەلایەن کەسێکی نەناسراوەوە تیرۆر کرا. [1]
ڕۆژی 22-09-2023 تەرمەکەی لە هەولێرەوە برایەوە بۆ باکووری کوردستان.
دەنیز جەودەت بولبون ژیانێکی پڕ لە تێکۆشان و بەرخۆدانی لە خزمەتی مێژوو، سیاسەت و زمانی کوردیدا تێپەڕاند، هەم لە باکوور، هەم لە ڕۆژئاوا و هەمیش ل
دەنیز هێڤی
 چالاکییەکانی ڕۆژی
بابەتی نوێ
منداڵێکی کەمئەندامم
ناونیشانی پەرتووک: منداڵێکی کەمئەندامم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم. [1]

لەتیف هەڵمەت پێشەکی بۆ نووسیوە و دەڵێ: (ئەو هۆنراوەی
منداڵێکی کەمئەندامم
جوانترین وڵاتە کوردستان/ بەرگی سێیەم
ناونیشانی پەرتووک: جوانترین وڵاتە کوردستان/ بەرگی سێیەم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
جوانترین وڵاتە کوردستان/ بەرگی سێیەم
ڕەنگەکانی ژیان/ بەرگی دووەم
ناونیشانی پەرتووک: ڕەنگەکانی ژیان/ بەرگی دووەم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
ڕەنگەکانی ژیان/ بەرگی دووەم
تۆ بنووسە ئازادی/ بەرگی یەکەم
ناونیشانی پەرتووک: تۆ بنووسە ئازادی/ بەرگی یەکەم
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2013
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]

لەتیف هەڵمەت پێشەکی بۆ نووسیوە کە دەڵێ: (لاو
تۆ بنووسە ئازادی/ بەرگی یەکەم
خەون
ناونیشانی پەرتووک: خەون
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
خەون
نان و ژیان
ناونیشانی پەرتووک: نان و ژیان
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
نان و ژیان
کەڵەشێریش شێرە
ناونیشانی پەرتووک: کەڵەشێریش شێرە
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
کەڵەشێریش شێرە
فێربوونی ژاپۆنی (یابانی)
ناونیشانی پەرتووک: فێربوونی ژاپۆنی (یابانی)
بەبێ مامۆستا
ناوی نووسەر و ئامادەکار: محەمەد مەحمود ڕەشید
ساڵی چاپ: 2023
ژمارەی چاپ: چاپی یەکەم [1]
فێربوونی ژاپۆنی (یابانی)
مۆسیقاژەن
ناونیشانی پەرتووک: مۆسیقاژەن
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
مۆسیقاژەن
گورگە بۆر
ناونیشانی پەرتووک: گورگە بۆر
ناوی نووسەر: سۆران نەدار
شوێنی چاپ: سلێمانی
چاپخانە: ڕەهەند
ساڵی چاپ: 2011
ژمارەی چاپ: یەکەم [1]
گورگە بۆر
ئامار
بابەت 479,974
وێنە 98,565
پەرتووک PDF 17,746
فایلی پەیوەندیدار 83,131
ڤیدیۆ 1,032
میوانی ئامادە 58
ئەمڕۆ 43,522
ڕاپرسی
ڕاپرسی دەربارەی ڕێکخراوی کوردیپێدیا و ماڵپەڕەکەی!
بۆ پێشخستنی کارەکانی ڕێکخراوەکەمان و باشترکردنی ماڵپەڕەکەمان تکایە وەڵامی پرسیارەکانی ئەم ڕاپرسییەمان بدەرەوە..
زۆر سوپاس بۆ هاوکاریتان!
ڕاپرسی دەربارەی ڕێکخراوی کوردیپێدیا و ماڵپەڕەکەی!

Kurdipedia.org (2008 - 2023) version: 14.83
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 1.312 چرکە!