Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,461
Immagini 105,720
Libri 19,161
File correlati 96,467
Video 1,307
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئایا (پارت)ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
1 Vota 3
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئایا (پارت)ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟

ئایا (پارت)ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟
ئایا (پارت) ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟
نووسینی: #لوقمان پۆڵات# .
گۆڕینی شێوەزار لە کرمانجییەوە: #ڕاپەر عوسمان عوزێری#، 07-06-2023
لە مێژوودا گەلێکی ئاریایی هەبوون بە ناوی (پارت) ەکان، کە زمانەکەیان هیندۆئەوروپی بووە. بەڵام، ئێستا گەلێک نییە، نەتەوەیەک نەماوە بەم ناوە بێت. پارتەکان کێن؟ ئایا کورد بوون؟ بەشیک بوون لە زازا یان نا؟ با سەرەتا خوێندنەوەیەک بۆ پارتەکان بکەین، چییان کرد، زمانیان چی بوو، ناوی پاشاکانیان چی بوون..؟
لە مێژوودا هەندێک نەتەوە کە شارستانییەت و لێهاتوویی و دەوڵەت و ئیمپراتۆریەتی گەورەیان دامەزراند، دواتر شکستیان هێنا و ڕووخان و نەمان. پارت یەکێکە لەو نەتەوە ونبووانە. پارتەکان (پارت - پارتاڤا) گەلێکی کشتوکاڵی بوون. زمانی ئەوان زمانێکی ئارییە. ئاخاوتنی پارتەکان وەک - یان زۆر نزیک لە - فارسیی کۆن و زازاکی ئەمڕۆ بووە. هەندێک بانگەشەی ئەوە دەکەن دەڵێن پارتەکان دیمیلین، یان کوردانی زازان.
شوێنی نیشتەجێی پارتەکان لە باشووری ڕۆژاوای دەریای عەرەبیدا بوون. دەوڵەت و ئیمپراتۆریەتێکیان لە ساڵی 250 پێش زایین دامەزراند. لە سەردەمی میتریداتی پاشایاندا، دەسەڵاتی خۆیان بەسەر هەموو ئێران و تەنانەت بابلیشدا فراوانتر کرد. سوپای پارتەکان شەڕێکی گەورەیان لەگەڵ ئیمپراتۆریەتی ڕۆمدا کرد و لە دەشتی هاران ڕۆمەکانیان شکاند، و پاشەکشەیان پێکردن.
کاتێک مرۆڤ سەیری مێژوو دەکات، دوو دەوڵەت یەک لە دوای یەک، لە یەک کاتدا لەسەر هەمان خاکی فراوان دامەزرابوون کە پێی دەگوترا خاکی ئارییەکان. یەکێکیان بوو بە (پارت)ی و ئەوی تریان بوو بە (ساسان)ی. بە بڕوای هەندێک لە مێژوونووسان، وشەی ساسانی لە بنەڕەتدا (زازانی) یە. لەبەر ئەوەی ئەوروپییەکان کە بە لاتینی قسە دەکەن پیتی (Z) بە (S) دەدرکێنن. بە بڕوای زمانناسان، زمانی زازاکی لە سەردەمی ساسانیەکاندا زمانی فەرمی بووە. زازاکی زمانی خانەدانەکان، ئەرستۆکراتەکان، بیرۆکراتەکان و بەڕێوەبەرانی دەوڵەت بووە.
دەوڵەتی پارتەکان لەلایەن دامەزرێنەری بنەماڵەی ساسانییەکانەوە، (ئەردەشێر) لەناوبرا. ئەردەشێر پاشای (ئارتابانی) تێکشکاند کە پاشای پارتەکان بوو و دەوڵەتی پارتی لەناوبرد، دەوڵەتی ساسانی پەرەپێدا و گەورەتری کرد. خەڵکی پارت گەلێکی جەنگاوەر بوون. هەروەها بەڕێوەبەرانی دەوڵەتی پارتی ئەرستۆکراتی بەناوبانگ بوون. خانەدانەکان بە ناوی (ئەرشەک) بوو، بەناوبانگترین ئەرستۆکرات بوو لەو سەردەمەدا. ئەو شوێنەی کە پارتەکان حوکمڕانییان تێدا دەکرد، نزیکەی تەواوی خاکی کوردستانی ئەمڕۆیە. واتا لە هەمەدان پایتەختی ئیمپراتۆریەتی میدیا تا ڕووباری فورات لەژێر دەسەڵاتی دەوڵەتی پارتدا بووە.
مێژوونووسانی فارس سەبارەت بە زمانی پارتەکان دەڵێن (زمانیان پەهلەوی بوو). دەوترێت پەهلەوی کۆن و زازاکی یەک زمانن. لە سەردەمی پارتەکان ناوچەی خوراسان ناوەندی پارتەکان بووە. لە قەفقاز گوندێک هەیە، دانیشتووانی گوندەکە خۆیان بە (ئێمە پارت) ناودەبەن. زمانی قسەکردنیان زازاکییە. ئەکەدیەکان: پارتەکانیان بە زمانی ئەکەدی ناویان دەبرد (پارتۆ) .
لە سەرچاوە ئاشووریی و هەخامەنییەکان و هەروەها هیرۆدۆت، پارتەکانیان بە (پارتا) ناو دەبرد. لەسەر تەختەگلینە ئاشوورییەکاندا کە لە سەردەمی ئیسارحەدۆنی پاشای ئاشووریدا نووسرابوو، دەوترێت کە (لە ساڵێک پێش لەدایک بوون، ئاشوورییەکان هێرشیان کردە سەر ناوچەی پارت و هەندێک لە پارتەکانیان بە دیل گرت) . لەنێویاندا یەکێکیان هەبوو بە ناوی (زاناسانا)ی پارت.
کاتێک ئیمپراتۆریەتی میدیا لەناوچوو و دەوڵەتی فارس دامەزرا، میدیا و پارتەکان یاخی بوون و دژی دەوڵەتی فارس شەڕیان کرد. هەروەک چۆن بە سەرکردایەتی شێخ سەعید ئەفەندی، کرمانج و زازاکان ڕاپەڕین، و پێکەوە شەڕیان کرد دژی حکومەتی کەمالیستی تورکیا، لەو سەردەمەدا، بە سەرکردایەتی (فراڤەرتیش میدی)، میدییەکان و پارتەکانن ڕاپەڕین و پێکەوە شەڕیان کرد دژی حکومەتی فارس..
ئەو زمانەی کە مێژوونووسانی فارس پێی دەڵێن پەهلەوی لەگەڵ زمانی پارتەکاندا یەکیان گرتەوە. هەر لەبەر ئەم هۆکارەیە کە لە سەردەمی جیاوازدا بە پارتەکان دەگوترا پەهلەڤ، پەهلەوی، پاهلێی. لە سەرچاوە ئەرمەنییەکاندا پارتەکان بە پەهلەوان ناودەبران. لە کرمانجی و زازاکیشدا هێشتا وشەی پەهلەوان، پێلێوان بەکاردەهێنرێت.
مێژوونووس نیلسۆن سی دیبیڤۆیس لە پەڕتووکی مێژوویەکی سیاسی پارتیا (ئەم پەڕتووکە لە ساڵی 1938 چاپکراوە) دەڵێت لەو تەختەگڵینانەی کە لە ئوروک دۆزراونەتەوە، ئەو کەسانەی پێیان دەگوترا پارتەکان بە ڕەچەڵەک گۆتین. پارتەکان و گۆتی یەک گەلن. (ئەم تەختەگڵینانە لە ساڵی 213 پێش زایین نووسراون) .
بەڕێوەبەرانی دەوڵەتی پارتەکان، بنەماڵەی ئەرشیکی، لە هۆزی پارنین. ئەم هۆزانە لە جەرگەی خوراسانی ئەمڕۆشدا بوونیان هەیە. لە سەردەمی لەشکرکێشی ئەسکەندەری مەکدۆنی کە هەموو ئێرانی داگیر کرد، ئەوانەی لە دژی لەشکرکێشی ئەسکەندەری مەکدۆنی شەڕیان کرد، چوونە پاڵی پارتەکان. ئەسکەندەر کەسێکی مەکدۆنی کردە والی ناوچەی خوراسان. بەشێک لە دانیشتووان دژی دەسەڵاتی والییەکەی ئەسکەندەر مەکەدۆنی بوونەوە. سەرکردەی ئەم یاخیبوونە ناوی ئەرشەک بوو و لە هۆزی پارتەکان بوو. لە داستانە کۆنەکانی ئێراندا، پارتەکان بە (ئەشکانی) ناودەبرێن.
خانووی کۆن و کۆشکەکانیش پێیان دەوترێت خانووی پەهلەوی. ناوی پاشاکانی پارتەکان: (فورات) و (میهردات) و (میترا) بوون.
دەگوترێ ڕۆستەم پاڵەوان کە لە داستانە کۆنەکانی ئێراندا باس دەکرێت، خودی ژەنەراڵی پارتە سوورێنە بوو. ژەنەراڵی پارتی سوورێنە سوپای ڕۆمانی تێکشکاند و بوو بە ئەفسانە. ناوی ڕاستەقینەی ژەنەڕاڵ سوورێن ڕۆستەمەی زاڵه. لە کرۆنۆلۆژیای داستانە ئێرانییەکاندا، ناوی (کیانیەکان) لەنێو (پاڵەوانە پارتەکاندا) لە بەشی داستانی پارتدا هاتووە. کورد تا ئێستاش خەریکی نووسینی پەڕتووکە لەسەر قارەمانێتی ڕۆستەمی زاڵ.
ڕووباری فورات سنوورێک بوو لەنێوان پارتەکان و ڕۆمەکان. لەو کاتەوە تا ئەمڕۆ، دانیشتووانی هەردوو دیوی ڕووباری فورات، کرمانچ و زازان، واتا کوردن. چونکە بە بڕوای من کورد پارتە. بنەماڵەیەکی شانشینی پارتەکان پێی دگوترێت (کام-سار) . ئەمە زۆر لە ناوێکی زازاکی دەچێت.
دەڵێن شاری کرماشان لەلایەن پارتەکانەوە دامەزرا بوو. ئەم شارە لە ڕابردووەوە شارێکی کوردی بووە و تا ئێستاش لە سنووری ڕۆژهەڵاتی کوردستاندایە. دانیشتووانی شارەکە و دەوروبەری هەموویان کوردن. ئەو کوردانەی کە بە شێوەزاری (گۆران)ی قسە دەکەن (گۆران وەک زازاکی وایە) لەو ناوچەیەن. ڕەنگە ئەم کوردە گۆرانانە خۆیان پارت بن. شای کرماشان لەو سەردەمەدا ناوی (یەزدجەرد) بوو. ناوی باوکی (بەهرام گۆرە) . هەردوو ئەم ناوانە هاوشێوەی ناوە کوردییەکانی شێوەزاری زازاکین.
پارتەکان شارێکی دیکەیان بە ناوی (ئەستێر ئاباد) درووست کرد و (زەردەکارتافیان) کردە پایتەختی ئیمپراتۆرییەتەکەیان. مێژوونووسانی ڕەگەزپەرست و شۆڤێنیستی تورک، پارتەکان بە تورکمان ناودەبەن. ئەم بانگەشەیە لە بنەڕەتدا بەتاڵ، بەتاڵ، درۆیە. پارتەکان و تورکمان هیچ پەیوەندییەکیان بە یەکەوە نییە. پارتەکان ئایین و زمانیان هیندۆئەورووپییە.
هەندێک دەڵێن دامەزرێنەری ئایینی (مانی) ئاشووری/سووریاییە. بەڵام، ڕاست نییە. مانی شازادەیەکی بە ڕەچەڵەک پارتە. هەرچەندە پارتەکان کریستیان نەبوون، بەڵام پەیوەندییان لەگەڵ ئەرمەنە خاچپەرستەکان باش بوو. پاشای پارتەکان (فورات) کچەکەی دا بە پاشای ئەرمەنەکان کە ناوی (تیگران) بوو. لە سەردەمی حوکمڕانی پارتەکاندا، هەموو ئێرانی ئێستا و هەموو کوردستانی ئێستا لەژێر دەسەڵاتی پارتەکان بوو.
لە مێژوودا کورد ناوی لێنراوە: وتی، حوری، میتانی، سوباری، خالیدی، کاردۆکسی، کاسی، شێدادی، مەروانی و میدی. بەشێک لە کورد یان هەندێک ناوچەی کوردی بە ناوی ئەردەڵانی، هەورامانی، گۆرانی، بادینانی، شیقاکی، بۆتانی، سۆرانی، دێرسیمی، ئامێدی، سەرهێدی ناونراون. کوردەکانی زازا بە دیمیلی، کرداسی، زازییش ناسراون. پارتەکان لەوانەیە ناوێکی کاتی بێت. یان ناویان لە کۆنەوە هەروابووە.
بە پێی بۆچوونی من پارتەکان باپیرانی کوردانی زازان. بەڵام ڕەنگە ئەم تێڕوانینەی من هەڵە بێت و پارت لە زازادا نییە. بۆیە پێویستە مشتومڕ لەسەر ئەم بابەتە بکرێت و لێکۆڵینەوەی وردتر بکرێت، ئایا کورد بەشێکە لە زازا یان نا؟. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 1,277
HashTag
File correlati: 1
Articoli collegati: 7
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 07-06-2023 (1 Anno)
Città: Kirmanshah
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Original Language: Curdo - Kurmanji - Latina
Provincia: Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Traduzione
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Exclusive to Kurdipedia!
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( ڕاپەر عوسمان عوزێری ) su 07-06-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 07-06-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕاپەر عوسمان عوزێری ) in: 07-06-2023
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 1,277
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.276 KB 07-06-2023 ڕاپەر عوسمان عوزێریڕ.ع.ع.
file di foto 1.0.158 KB 07-06-2023 ڕاپەر عوسمان عوزێریڕ.ع.ع.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
Essere Curdo ; Il più grande popolo senza Stato, tradito dalla storia
17-02-2020
زریان سەرچناری
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Canti d’amore e di libertà del popolo kurdo
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 517,461
Immagini 105,720
Libri 19,161
File correlati 96,467
Video 1,307
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.406 secondo (s)!