Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
Creation and Collapse: The British Indian Empire in Mesopotamia Before and After World War I
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The forty thieves: Churchill, the Cairo Conference, and the policy debate over strategies of colonial control in British mandato
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
BRITISH COLONIALISM AND KURDS IN IRAQ: A POSTCOLONIAL DISCOURSE THROUGH TEXTUAL REPRESENTATIONS (1914-1958)
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
Imperialism and Empire in Iraq: Britain’s Informal Colony
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Poetics of Revolution: Cultures, Practices, and Politics of Anti-Colonialism in Iraq, 1932-1960
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
A Cynical Enterprise: US-Iraq Relations, Oil, and the Struggle for the Persian Gulf
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Baghdad Pact Anglo-American defence policies in the Middle East, 1950–1959
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
America’s Search for Control in Iraq in the Early Cold War, 1953-1961
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
U.S. Relations with Iraq From the Mandate to Operation Iraqi Freedom
17-04-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 516,435
Images 105,223
Books 19,086
Related files 95,720
Video 1,281
Library
Resolution of Turkey’s Kurd...
Library
IRAQ BETWEEN TWO OCCUPATION...
Library
RETHINKING STATE AND BORDER...
Library
The Grand Strategy of Gertr...
Library
America’s role in nation-bu...
ئایا (پارت)ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟
Kurdipedia's female colleges are contemporary archiving the suffering and successes of Kurdish women in their national database.
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
1 Vote 3
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئایا (پارت)ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟

ئایا (پارت)ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟
ئایا (پارت) ەکان، بەشێک بوون لە کوردانی زازا؟
نووسینی: #لوقمان پۆڵات# .
گۆڕینی شێوەزار لە کرمانجییەوە: #ڕاپەر عوسمان عوزێری#، 07-06-2023
لە مێژوودا گەلێکی ئاریایی هەبوون بە ناوی (پارت) ەکان، کە زمانەکەیان هیندۆئەوروپی بووە. بەڵام، ئێستا گەلێک نییە، نەتەوەیەک نەماوە بەم ناوە بێت. پارتەکان کێن؟ ئایا کورد بوون؟ بەشیک بوون لە زازا یان نا؟ با سەرەتا خوێندنەوەیەک بۆ پارتەکان بکەین، چییان کرد، زمانیان چی بوو، ناوی پاشاکانیان چی بوون..؟
لە مێژوودا هەندێک نەتەوە کە شارستانییەت و لێهاتوویی و دەوڵەت و ئیمپراتۆریەتی گەورەیان دامەزراند، دواتر شکستیان هێنا و ڕووخان و نەمان. پارت یەکێکە لەو نەتەوە ونبووانە. پارتەکان (پارت - پارتاڤا) گەلێکی کشتوکاڵی بوون. زمانی ئەوان زمانێکی ئارییە. ئاخاوتنی پارتەکان وەک - یان زۆر نزیک لە - فارسیی کۆن و زازاکی ئەمڕۆ بووە. هەندێک بانگەشەی ئەوە دەکەن دەڵێن پارتەکان دیمیلین، یان کوردانی زازان.
شوێنی نیشتەجێی پارتەکان لە باشووری ڕۆژاوای دەریای عەرەبیدا بوون. دەوڵەت و ئیمپراتۆریەتێکیان لە ساڵی 250 پێش زایین دامەزراند. لە سەردەمی میتریداتی پاشایاندا، دەسەڵاتی خۆیان بەسەر هەموو ئێران و تەنانەت بابلیشدا فراوانتر کرد. سوپای پارتەکان شەڕێکی گەورەیان لەگەڵ ئیمپراتۆریەتی ڕۆمدا کرد و لە دەشتی هاران ڕۆمەکانیان شکاند، و پاشەکشەیان پێکردن.
کاتێک مرۆڤ سەیری مێژوو دەکات، دوو دەوڵەت یەک لە دوای یەک، لە یەک کاتدا لەسەر هەمان خاکی فراوان دامەزرابوون کە پێی دەگوترا خاکی ئارییەکان. یەکێکیان بوو بە (پارت)ی و ئەوی تریان بوو بە (ساسان)ی. بە بڕوای هەندێک لە مێژوونووسان، وشەی ساسانی لە بنەڕەتدا (زازانی) یە. لەبەر ئەوەی ئەوروپییەکان کە بە لاتینی قسە دەکەن پیتی (Z) بە (S) دەدرکێنن. بە بڕوای زمانناسان، زمانی زازاکی لە سەردەمی ساسانیەکاندا زمانی فەرمی بووە. زازاکی زمانی خانەدانەکان، ئەرستۆکراتەکان، بیرۆکراتەکان و بەڕێوەبەرانی دەوڵەت بووە.
دەوڵەتی پارتەکان لەلایەن دامەزرێنەری بنەماڵەی ساسانییەکانەوە، (ئەردەشێر) لەناوبرا. ئەردەشێر پاشای (ئارتابانی) تێکشکاند کە پاشای پارتەکان بوو و دەوڵەتی پارتی لەناوبرد، دەوڵەتی ساسانی پەرەپێدا و گەورەتری کرد. خەڵکی پارت گەلێکی جەنگاوەر بوون. هەروەها بەڕێوەبەرانی دەوڵەتی پارتی ئەرستۆکراتی بەناوبانگ بوون. خانەدانەکان بە ناوی (ئەرشەک) بوو، بەناوبانگترین ئەرستۆکرات بوو لەو سەردەمەدا. ئەو شوێنەی کە پارتەکان حوکمڕانییان تێدا دەکرد، نزیکەی تەواوی خاکی کوردستانی ئەمڕۆیە. واتا لە هەمەدان پایتەختی ئیمپراتۆریەتی میدیا تا ڕووباری فورات لەژێر دەسەڵاتی دەوڵەتی پارتدا بووە.
مێژوونووسانی فارس سەبارەت بە زمانی پارتەکان دەڵێن (زمانیان پەهلەوی بوو). دەوترێت پەهلەوی کۆن و زازاکی یەک زمانن. لە سەردەمی پارتەکان ناوچەی خوراسان ناوەندی پارتەکان بووە. لە قەفقاز گوندێک هەیە، دانیشتووانی گوندەکە خۆیان بە (ئێمە پارت) ناودەبەن. زمانی قسەکردنیان زازاکییە. ئەکەدیەکان: پارتەکانیان بە زمانی ئەکەدی ناویان دەبرد (پارتۆ) .
لە سەرچاوە ئاشووریی و هەخامەنییەکان و هەروەها هیرۆدۆت، پارتەکانیان بە (پارتا) ناو دەبرد. لەسەر تەختەگلینە ئاشوورییەکاندا کە لە سەردەمی ئیسارحەدۆنی پاشای ئاشووریدا نووسرابوو، دەوترێت کە (لە ساڵێک پێش لەدایک بوون، ئاشوورییەکان هێرشیان کردە سەر ناوچەی پارت و هەندێک لە پارتەکانیان بە دیل گرت) . لەنێویاندا یەکێکیان هەبوو بە ناوی (زاناسانا)ی پارت.
کاتێک ئیمپراتۆریەتی میدیا لەناوچوو و دەوڵەتی فارس دامەزرا، میدیا و پارتەکان یاخی بوون و دژی دەوڵەتی فارس شەڕیان کرد. هەروەک چۆن بە سەرکردایەتی شێخ سەعید ئەفەندی، کرمانج و زازاکان ڕاپەڕین، و پێکەوە شەڕیان کرد دژی حکومەتی کەمالیستی تورکیا، لەو سەردەمەدا، بە سەرکردایەتی (فراڤەرتیش میدی)، میدییەکان و پارتەکانن ڕاپەڕین و پێکەوە شەڕیان کرد دژی حکومەتی فارس..
ئەو زمانەی کە مێژوونووسانی فارس پێی دەڵێن پەهلەوی لەگەڵ زمانی پارتەکاندا یەکیان گرتەوە. هەر لەبەر ئەم هۆکارەیە کە لە سەردەمی جیاوازدا بە پارتەکان دەگوترا پەهلەڤ، پەهلەوی، پاهلێی. لە سەرچاوە ئەرمەنییەکاندا پارتەکان بە پەهلەوان ناودەبران. لە کرمانجی و زازاکیشدا هێشتا وشەی پەهلەوان، پێلێوان بەکاردەهێنرێت.
مێژوونووس نیلسۆن سی دیبیڤۆیس لە پەڕتووکی مێژوویەکی سیاسی پارتیا (ئەم پەڕتووکە لە ساڵی 1938 چاپکراوە) دەڵێت لەو تەختەگڵینانەی کە لە ئوروک دۆزراونەتەوە، ئەو کەسانەی پێیان دەگوترا پارتەکان بە ڕەچەڵەک گۆتین. پارتەکان و گۆتی یەک گەلن. (ئەم تەختەگڵینانە لە ساڵی 213 پێش زایین نووسراون) .
بەڕێوەبەرانی دەوڵەتی پارتەکان، بنەماڵەی ئەرشیکی، لە هۆزی پارنین. ئەم هۆزانە لە جەرگەی خوراسانی ئەمڕۆشدا بوونیان هەیە. لە سەردەمی لەشکرکێشی ئەسکەندەری مەکدۆنی کە هەموو ئێرانی داگیر کرد، ئەوانەی لە دژی لەشکرکێشی ئەسکەندەری مەکدۆنی شەڕیان کرد، چوونە پاڵی پارتەکان. ئەسکەندەر کەسێکی مەکدۆنی کردە والی ناوچەی خوراسان. بەشێک لە دانیشتووان دژی دەسەڵاتی والییەکەی ئەسکەندەر مەکەدۆنی بوونەوە. سەرکردەی ئەم یاخیبوونە ناوی ئەرشەک بوو و لە هۆزی پارتەکان بوو. لە داستانە کۆنەکانی ئێراندا، پارتەکان بە (ئەشکانی) ناودەبرێن.
خانووی کۆن و کۆشکەکانیش پێیان دەوترێت خانووی پەهلەوی. ناوی پاشاکانی پارتەکان: (فورات) و (میهردات) و (میترا) بوون.
دەگوترێ ڕۆستەم پاڵەوان کە لە داستانە کۆنەکانی ئێراندا باس دەکرێت، خودی ژەنەراڵی پارتە سوورێنە بوو. ژەنەراڵی پارتی سوورێنە سوپای ڕۆمانی تێکشکاند و بوو بە ئەفسانە. ناوی ڕاستەقینەی ژەنەڕاڵ سوورێن ڕۆستەمەی زاڵه. لە کرۆنۆلۆژیای داستانە ئێرانییەکاندا، ناوی (کیانیەکان) لەنێو (پاڵەوانە پارتەکاندا) لە بەشی داستانی پارتدا هاتووە. کورد تا ئێستاش خەریکی نووسینی پەڕتووکە لەسەر قارەمانێتی ڕۆستەمی زاڵ.
ڕووباری فورات سنوورێک بوو لەنێوان پارتەکان و ڕۆمەکان. لەو کاتەوە تا ئەمڕۆ، دانیشتووانی هەردوو دیوی ڕووباری فورات، کرمانچ و زازان، واتا کوردن. چونکە بە بڕوای من کورد پارتە. بنەماڵەیەکی شانشینی پارتەکان پێی دگوترێت (کام-سار) . ئەمە زۆر لە ناوێکی زازاکی دەچێت.
دەڵێن شاری کرماشان لەلایەن پارتەکانەوە دامەزرا بوو. ئەم شارە لە ڕابردووەوە شارێکی کوردی بووە و تا ئێستاش لە سنووری ڕۆژهەڵاتی کوردستاندایە. دانیشتووانی شارەکە و دەوروبەری هەموویان کوردن. ئەو کوردانەی کە بە شێوەزاری (گۆران)ی قسە دەکەن (گۆران وەک زازاکی وایە) لەو ناوچەیەن. ڕەنگە ئەم کوردە گۆرانانە خۆیان پارت بن. شای کرماشان لەو سەردەمەدا ناوی (یەزدجەرد) بوو. ناوی باوکی (بەهرام گۆرە) . هەردوو ئەم ناوانە هاوشێوەی ناوە کوردییەکانی شێوەزاری زازاکین.
پارتەکان شارێکی دیکەیان بە ناوی (ئەستێر ئاباد) درووست کرد و (زەردەکارتافیان) کردە پایتەختی ئیمپراتۆرییەتەکەیان. مێژوونووسانی ڕەگەزپەرست و شۆڤێنیستی تورک، پارتەکان بە تورکمان ناودەبەن. ئەم بانگەشەیە لە بنەڕەتدا بەتاڵ، بەتاڵ، درۆیە. پارتەکان و تورکمان هیچ پەیوەندییەکیان بە یەکەوە نییە. پارتەکان ئایین و زمانیان هیندۆئەورووپییە.
هەندێک دەڵێن دامەزرێنەری ئایینی (مانی) ئاشووری/سووریاییە. بەڵام، ڕاست نییە. مانی شازادەیەکی بە ڕەچەڵەک پارتە. هەرچەندە پارتەکان کریستیان نەبوون، بەڵام پەیوەندییان لەگەڵ ئەرمەنە خاچپەرستەکان باش بوو. پاشای پارتەکان (فورات) کچەکەی دا بە پاشای ئەرمەنەکان کە ناوی (تیگران) بوو. لە سەردەمی حوکمڕانی پارتەکاندا، هەموو ئێرانی ئێستا و هەموو کوردستانی ئێستا لەژێر دەسەڵاتی پارتەکان بوو.
لە مێژوودا کورد ناوی لێنراوە: وتی، حوری، میتانی، سوباری، خالیدی، کاردۆکسی، کاسی، شێدادی، مەروانی و میدی. بەشێک لە کورد یان هەندێک ناوچەی کوردی بە ناوی ئەردەڵانی، هەورامانی، گۆرانی، بادینانی، شیقاکی، بۆتانی، سۆرانی، دێرسیمی، ئامێدی، سەرهێدی ناونراون. کوردەکانی زازا بە دیمیلی، کرداسی، زازییش ناسراون. پارتەکان لەوانەیە ناوێکی کاتی بێت. یان ناویان لە کۆنەوە هەروابووە.
بە پێی بۆچوونی من پارتەکان باپیرانی کوردانی زازان. بەڵام ڕەنگە ئەم تێڕوانینەی من هەڵە بێت و پارت لە زازادا نییە. بۆیە پێویستە مشتومڕ لەسەر ئەم بابەتە بکرێت و لێکۆڵینەوەی وردتر بکرێت، ئایا کورد بەشێکە لە زازا یان نا؟. [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 1,252 times
HashTag
Sources
[1] Exclusive for Kurdipedia | کوردیی ناوەڕاست | وەرگێڕانی کوردیپێدیا - ڕاپەر عوسمان عوزێری 07-06-2023
Related files: 1
Linked items: 7
Group: Articles
Publication date: 07-06-2023 (1 Year)
Cities: Kirmanshah
Content category: History
Country - Province: Kurdistan
Document Type: Translation
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Original Language: Kurdish - Kurmanji - Latin
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
The copyright of this item has been issued to Kurdipedia by the item's owner!
Exclusive to Kurdipedia!
Item Quality: 99%
99%
Added by ( Rapar Osman Uzery ) on 07-06-2023
This article has been reviewed and released by ( Ziryan Serchinari ) on 07-06-2023
This item recently updated by ( Rapar Osman Uzery ) on: 07-06-2023
URL
This item according to Kurdipedia's Standards is not finalized yet!
This item has been viewed 1,252 times
Attached files - Version
Type Version Editor Name
Photo file 1.0.276 KB 07-06-2023 Rapar Osman UzeryR.O.U.
Photo file 1.0.158 KB 07-06-2023 Rapar Osman UzeryR.O.U.
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Jasmin Moghbeli
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Library
The Poetics of Revolution: Cultures, Practices, and Politics of Anti-Colonialism in Iraq, 1932-1960
Biography
Nurcan Baysal
Library
Creation and Collapse: The British Indian Empire in Mesopotamia Before and After World War I
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Articles
ESTABLISHMENT OF THE BRITISH PROTECTORATE IN NORTHERN MESOPOTAMIA DURING THE END OF WORLD WAR I /THE GREAT WAR
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Shilan Fuad Hussain
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Antonio Negri
Biography
Ayub Nuri
Biography
KHAIRY ADAM
Library
Imperialism and Empire in Iraq: Britain’s Informal Colony
Library
The forty thieves: Churchill, the Cairo Conference, and the policy debate over strategies of colonial control in British mandato
Biography
HIWA SALAM KHLID
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Library
BRITISH COLONIALISM AND KURDS IN IRAQ: A POSTCOLONIAL DISCOURSE THROUGH TEXTUAL REPRESENTATIONS (1914-1958)
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Articles
Western Wall
Articles
The Kurds and World War II: Some Considerations for a Social History Perspective
Articles
Mardukhi Calendar
Archaeological places
Cendera Bridge
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Image and Description
Yezidi boys 1912
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
Shadala

Actual
Library
Resolution of Turkey’s Kurdish Question A Process in Crisis
14-04-2024
Hazhar Kamala
Resolution of Turkey’s Kurdish Question A Process in Crisis
Library
IRAQ BETWEEN TWO OCCUPATIONS OBSERvATIONS ON IRAQ ANd ThE Great Powers (1933–2003)
14-04-2024
Hazhar Kamala
IRAQ BETWEEN TWO OCCUPATIONS OBSERvATIONS ON IRAQ ANd ThE Great Powers (1933–2003)
Library
RETHINKING STATE AND BORDER FORMATION IN THE MIDDLE EAST
15-04-2024
Hazhar Kamala
RETHINKING STATE AND BORDER FORMATION IN THE MIDDLE EAST
Library
The Grand Strategy of Gertrude Bell: From the Arab Bureau to the Creation of Iraq
16-04-2024
Hazhar Kamala
The Grand Strategy of Gertrude Bell: From the Arab Bureau to the Creation of Iraq
Library
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
17-04-2024
Hazhar Kamala
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
New Item
Library
Creation and Collapse: The British Indian Empire in Mesopotamia Before and After World War I
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The forty thieves: Churchill, the Cairo Conference, and the policy debate over strategies of colonial control in British mandato
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
BRITISH COLONIALISM AND KURDS IN IRAQ: A POSTCOLONIAL DISCOURSE THROUGH TEXTUAL REPRESENTATIONS (1914-1958)
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
Imperialism and Empire in Iraq: Britain’s Informal Colony
18-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Poetics of Revolution: Cultures, Practices, and Politics of Anti-Colonialism in Iraq, 1932-1960
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
A Cynical Enterprise: US-Iraq Relations, Oil, and the Struggle for the Persian Gulf
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
The Baghdad Pact Anglo-American defence policies in the Middle East, 1950–1959
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
America’s Search for Control in Iraq in the Early Cold War, 1953-1961
17-04-2024
Hazhar Kamala
Library
U.S. Relations with Iraq From the Mandate to Operation Iraqi Freedom
17-04-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 516,435
Images 105,223
Books 19,086
Related files 95,720
Video 1,281
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Jasmin Moghbeli
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Library
The Poetics of Revolution: Cultures, Practices, and Politics of Anti-Colonialism in Iraq, 1932-1960
Biography
Nurcan Baysal
Library
Creation and Collapse: The British Indian Empire in Mesopotamia Before and After World War I
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Articles
ESTABLISHMENT OF THE BRITISH PROTECTORATE IN NORTHERN MESOPOTAMIA DURING THE END OF WORLD WAR I /THE GREAT WAR
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Shilan Fuad Hussain
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Antonio Negri
Biography
Ayub Nuri
Biography
KHAIRY ADAM
Library
Imperialism and Empire in Iraq: Britain’s Informal Colony
Library
The forty thieves: Churchill, the Cairo Conference, and the policy debate over strategies of colonial control in British mandato
Biography
HIWA SALAM KHLID
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Library
BRITISH COLONIALISM AND KURDS IN IRAQ: A POSTCOLONIAL DISCOURSE THROUGH TEXTUAL REPRESENTATIONS (1914-1958)
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Articles
Western Wall
Articles
The Kurds and World War II: Some Considerations for a Social History Perspective
Articles
Mardukhi Calendar
Archaeological places
Cendera Bridge
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Image and Description
Yezidi boys 1912
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
Shadala

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.42
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.453 second(s)!