Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
Petrocapitalism in Iraqi Kurdistan: Leveraging Oil and Gas Firms in Post-War Iraq
04-05-2024
Hazhar Kamala
Library
BUSINESS FREEDOM IN THE KURDISTAN REGION OF IRAQ: ENVIRONMENT AND CHALLENGES
03-05-2024
Hazhar Kamala
Library
THE KURDISTAN REGION OF IRAQ
02-05-2024
Hazhar Kamala
Library
The crisis of representation in the Kurdistan Region of Iraq
02-05-2024
Hazhar Kamala
Library
Kurdistan Region of Iraq 2020 A Vision for the Future
02-05-2024
Hazhar Kamala
Library
Khor Mor 250A MMscfd Expansion for KM500 Gas Treatment Plant, Kurdistan Region of Iraq
02-05-2024
Hazhar Kamala
Biography
Said Jalaladdin Mohammadian
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Sahar Ali Ahmad
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Sakina Parwana
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Sarhad Khalifa Younis
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Statistics
Articles 518,393
Images 106,270
Books 19,198
Related files 96,786
Video 1,358
Library
KURDISTAN The Origins Of Ku...
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIAL...
Library
America’s role in nation-bu...
Biography
Talur
Library
Woman’s role in the Kurdish...
چەند دەستکەوتی شۆڕشی ژینا لە ڕۆژهەڵات
Each picture is worth hundreds of words! Please protect our historical photos.
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

چەند دەستکەوتی شۆڕشی ژینا لە ڕۆژهەڵات

چەند دەستکەوتی شۆڕشی ژینا لە ڕۆژهەڵات
ناونیشانی بابەت: چەند دەستکەوتی شۆڕشی ژینا لە ڕۆژهەڵات
ناوی ئامادەکار: هەڵمەت کوێستانی

=KTML_Bold=پێشەکی=KTML_End=
باسکردن لەسەر ئەم شۆڕشە ڕەنگە دەرفەت و مەجالێکی زیاتری پێویست بێت. دەکرێ لەسەر ڕووداوەکان لە ڕێی فاکتەکانەوە لێکۆڵینەوەی جدی بکرێت و لە ڕێی تێئۆریگەلی کۆمەڵایەتی و سیاسییەوە لە چەند سووچەوە لەم شۆڕشە بخوێنینەوە. بەڵام ئەم نووسینە بە تەمایە بابەتیانە بە پێی ئەزموون و تێگەیشتن و ژیانی نووسەرەکەی بڕێک لە دەستکەوتەکانی ئەم شۆڕشە لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان بخاتە بەرچاوی خوێنەر تا پاشان لەسەریان چڕوپڕتر باس بکرێت و بۆ پێشهاتەکان خوێندنەوەی جدیتر و درووستترمان هەبێ.

یەکێ لە دەستکەوتەکان بە تایبەت لە ئێران و لەناو بەشێک لە جەماوەری کورد، شکستی یەکجارەکیی دیسکۆرسی کۆماری ئیسلامییە. ڕەنگە ئەم دیسکۆرسە لە کوردستان هەرگیز ڕەوایی نەبووبێت؛ بەڵام ئێستە ئەم ناڕەوابوونەی پەرەی سەندووە و لە هەموو ناوچەکان تەشەنەی کردووە. ساڵگارێکە لە ڕێگە و کەرەستەی چەشناوچەشنەوە بە تێچوویەکی زۆر دەسەڵات بە تەمایە بایەخ و بڕیاڕ و ئەندێشە و دنیابینییەکانی خۆی پەرە پێ بدات و بەسەر خەڵکدا پسەپێنێت. بۆ ئەم کارە ئایین و سیستەمی پەروەردە و دامودەزگای زەبەلاحی ڕاگەیاندن و تەنانەت بە ڕانت و وامی حکوومەتی، بگرە بەشی بازاڕ و شتومەکیشی خستووەتە گەڕ هەتا بە ئامانجەکانی بگات و باوەڕەکانی خۆی بۆ خەڵک و چینی تازە پێگەیشتوو دەروونی بکاتەوە. ئێستە پاش ئەم شۆڕشە سەرپاکی ئەو بایەخ و باوەڕ و ئەگەر و مەگەرانەی کە دەسەڵات دەمێکە بۆیان خەرج دەکات بوودجەیان بۆ تەرخان دەکات شکستیان خواردووە و ڕەوایییان زیاتر لە جاران لە دەست چووە. ئەگەر شۆڕش، بە واتای ئاڵوگۆڕ لە بایەخ و باوەڕەکاندا بێت، ئەوا ئێمە لە ئێران لەم ڕووەوە لەگەڵ شۆڕشێکی بنەمایی ڕووبەڕووین. دەکرێ ئەم دەستکەوتە لە دەستەواژەی شکستهێنانی وتاری کۆماری ئیسلامیدا کوورت بکەینەوە و دواجار بەچڕوپڕی باسی لێ بکرێت کە کاریگەرییەکانی ئەم دیاردەیە چین؟
تا کاتی ئەم شۆڕشە بەتایبەت لە یەک دەیەی ڕابردوودا، بە بیانووی ژیان و بژیوی ڕۆژانە، نزیکی لە دەسەڵات و تەنانەت نزیکی لە دەزگا سەرکوتکەرەکان، بەداخەوە دزێوی و ناشیرینیی خۆی لەدەست دابوو. بڕێک کەس بە ئاسانی هاوڕایی دەسەڵاتیان دەکرد و لە ڕێوڕەسمە حکوومییەکاندا بەبێ شەرم و بە ئاشکرا بەشدارییان دەکرد و تەنانەت لەخۆبایی چەکیشیان دەکردەشان و شەرمێکیان لەکەس نەمابوو، بەداخەوە بڕێجار خەڵکیش بەهۆی دووپاتبوونەوەی ئەو جۆرە هەڵسوکەوتانە لەگەڵی ڕاهاتبوون. ئەو مەترسیشە هەبوو ئیدی وردەوردە شەرمێک و سنوورێک نەمێنێ و شتەکە ئاسایی ببێتەوە. بەڵام ئێستە بەخۆشییەوە پاش شۆڕشی ژینا ئەم دۆخە گۆڕدراوەتەوە. من بۆ خۆم بە چاوی خۆم بینیومە ئەگەر لەناو کۆمەڵێک خەڵک دانیشی و یەکێک ئەندامی سپای پاسداران بێت ناوێرێت، یان لە ڕوی هەڵنایەت پیشەکەی خۆی ڕابگەیەنێت، ئەگەریش فرە ڕوودار و بێحەیا بێت و پیشەکەی خۆی بڵێت، خەڵک بە سووک و خائێن چاوی لێ دەکەن. دڵنیاشم هەرچی دەچینە پێشەوە ئەو شەرمە زۆرتر پەرە دەستێنێ و ڕای گشتییش خەریکە ئەو کەسانە دەخاتە ژێر گوشاری زیاترەوە. بۆ نموونە ئەگەر ئێستە هاوسێ ماڵێکت هەبێ لە دەسەڵاتەوە نزیک بێ، خەڵک لە گەڕەکەکە، خۆیان لە خۆی و لە ژن و منداڵیشی بەدوور دەگرن. ئەویش دواجار ناچارە یان شار و خزم و کەسوکاری خۆی جێبهڵێت یان پێداچوونەوەیەک بە خۆیدا بکات و بۆ ئامێزی نەتەوەکەی بگەڕێتەوه.
پێشتر وا دەردەکەوت کە کۆمەڵێک خەڵک و ئێلیت هەن لە دۆخەکە ناڕازین و جموجۆڵیان هەیە. بەڵام ئێستە ژن و منداڵ و لاو، تەنانەت بە تەمەنەکانیش گیرۆدەی دۆخی ناڕازیبوونن و گشتی کۆمەڵگە کەوتوونەتە ناو ڕووداوەکانەوە و کەسێک ناتوانێ بێلایەن دانیشێ. لە ڕاستیدا دوو ڕێیانێکە و دەبێ یەکێکیان هەڵبژێرێت. بۆ نموونە لە کاتی فوتباڵی ئێران و ئامریکا بە ساڵاچووەکان تەنانەت ئەوانەی یەک وشە لە فوتباڵیان نەدەزانی و نەشیشیان دەزانی هەند و کوڕنێر و پناڵتی و… چییە، نیگەران بە دیار یارییەکەوە دانیشتن و چاوەڕوانی دۆڕانی تیمی ئێران بوون و پاش دۆڕانەکەش هەر وەک لاوێک شادییان کرد. یان چیرۆکی “شیرینی فرۆشەکەی سنە” بێننە بەرچاوتان. هەمووی ئەمانە ئەوە پێشان دەدەن دەسەڵات هیچ ڕەواییەکی نەماوە و ناڕازیبوون گەلێ لەوە زیاترە ئێمە لە شەقامەکان دەیبینین. ئاستی ناڕەزایەتیی خەڵک لەوە قووڵتریشە تەنانەت لە میدیاکاندا دەیبینین. کەسێکی بە تەمەن ڕەنگە مەجالی کەمتر بێ هەتا ناڕەزایەتیی خۆی پێشان بدات تا بکەوێتە بەرچاوی ئێمە. دەبێ بچیتە ژێر پێستی کۆمەڵگەوە هەتا بزانی ئاستی ناڕەزایەتییەکان چەندە قووڵن. چەندە خەڵک ناڕازییە و چەندە چاوەڕوانی ڕووخانن. بۆیە ئەوەی دەیبینین ڕێژەیەکی زۆر کەمە لە ناڕەزایەتییەکان.
لە ساڵانی ڕابردوودا کۆمەڵگەی مەدەنی و فەرهەنگیی کوردستان پەرەیەکی باشی سەندبوو. تەنانەت ئەم کۆمەڵگەیە ڕۆڵێکی زۆریشی بووە لە تەتڵەکردن و زێندوو ڕاگرتنی وتاری نەتەوەیی و گەلێ پەرەیشی پێ داوە. هەروەها ئەم بزووتنەوەیە لە فێرکردن و جەماوریکردنی خوێندن و نووسینی زمانی کوردی دەورێکی حاشاهەڵنەگری بووە. بە جۆرێک زۆربەی ئەم کەسانە لە ڕێگەی چالاکیی زمانی و ئەدەبی و ژینگەیییەوە خەباتی نەتەوایەتیی خۆیان درێژە پێ داوە. بەڵام لە سێ مانگی ڕابردوودا جڤات و خەڵکی ئاسایی بەشێوەیەکی سەیر و بەپەلە وەپێش چالاکە ئەدەبی و فەرهەنگی و ژینگەییەکان کەوتووە. بە جۆرێک کۆمەڵگەی مەدەنی لە ئاست ئەم گۆڕانکارییەدا کەوتووەتە تەنگەژەوە و نازانێ چی بکات. لە لایەکەوە ئەگەر هیچ نەکات ویژدانی ئاسوودە نییە و هەست بە بەڕپرسیارێتی دەکات. لە لایەکەوە دەترسێ دەسەڵات خۆی کۆبکاتەوە و هەموو ئەو سامان و بەستێنەی هەتا ئێستە درووست بووە بە یەکجاری ڕاماڵێ و بۆ چەندین سەدە ئێمە تووشی خەسارەت بکات و لە هەموو بارێکەوە تێچوویەکی زۆر بەسەر کوردستاندا بسەپێنێ. لە لایەکی تریشەوە ناتوانێ بژاردەیەکی متمانەپێکراو کە شیاوی کارپێکردن بێت پێشکەش بە جەماوەر بکات. هەروەها پێشی خۆشە کۆمەڵگە ئەکتیف بێت و خەبات نەوەستیت و بەردەوام بێت. لە ڕاستیدا تەنگەژەیەکی سەیرە. بۆیە کۆمەڵگەی مەدەنی تا ئەم ساتەوەختە دۆشداماوە. بەڵام ئەم دۆخە لەوانەیە فرە نەخایەنێ و دواجار سەرپاکی کۆمەڵگە ناچار ببێت بڕیاری خۆی بدات و هەموو لەسەر بژاردەیەک کۆببنەوە.
شۆڕشی ژینا شتێکی تریشی بۆ ئێمە ئاشکرا کرد. ئەویش کەمایەسی و کەموکوورتییەکان و کەلێنەکانی ئێمەی کوردە. کورد بەگشتی و بەتەوای ئامادەی هەلومەرجە دژوارەکە نییە. بەڕاستی ئەگەر هەر لەو ماوەیەدا ڕژێم داڕمابا یان هەر ئێستە بڕۆخێ، ئێمەی کورد ئایا ئامادەییمان تیایە بۆ بەڕێوەبردن و کونتڕۆڵی کوردستان؟ لەباری نیزامی و ئابووری و دیپلۆماسییەوە چیمان کردووە؟ ئایا زەین و مێشکی خەڵکی کوردستانمان بۆ ئەو ئەگەرە ئامادە کردووە؟ ئایا بۆ ڕێکخستنی شارەکان و خەڵک پلانێکمان ئامادە کردووە؟ ئایا بەرنامەی سیاسی و شێوازی حکوومەتڕانیمان ئامادەیە؟ قسە و ستراتێژیمان بۆ کوردستان و بۆ خەڵکی ئێران چییە؟ بۆ بڕێ شار کە دۆخێکی ناوازەیان هەیە و کورد و غەیرە کورد پێکەوە دەژین، بەرنامەی کرداریمان چییە؟ لەم شوێنانە دیارە تەنیا دروشم و بەیانییە بەس نییە. ئێمە بۆ دانوەستان لەگەڵ ناوەند کارتەکانمان چین؟ ئایا ئەو متمانەیەمان بە خۆمان هەیە سیاسەت و داخوازییەکانمان پێشکەش بکەین و لە هیچ نەترسین؟ بەگشتی من وا دەزانم هیچ حزب و لایەنێک بە تەواوی کۆی ئەو ئامادەگییانەی تێدا نەبێ. وا دەزانم شۆڕشی ژینا بووەتە هۆی ئەوەی هەموومان لەمەولا بە جدی بیر لەم کەموکوورتییانە بکەینەوە و و پێویستە لەمەودوا بەجدی خۆمان بۆ هەر ئەگەرێک تەیار بکەین و ئەم کەلێنە ببینین. دڵنیام لەمەودواش ناوماڵی کوردی ئاوڕێکی جدی لە خۆی دەداتەوە. ناکرێ دانیشین ڕووداوەکان ئێمە لەگەڵ خۆیان ببەن و دواجار زۆر شت بدۆڕێنین، یان کەسانی تر شتەکان بۆ ئێمە دیاری بکەن.
شۆڕشی ژینا دەریخست ئۆپۆزسیۆنی کوردی لەناو دڵی جەماوەری کوردستاندا دەژیت و حزبەکان زیاتر لەوەی ئێمە دەمانزانی خۆشەویستن. ئەوانیش پێگە و جێگەی خۆیان زیاتر لە جاران کەوتە بەرچاویان. هەروەها هەم ئۆپۆزسیۆنی ئێرانی، هەمیش کۆماری ئیسلامی بۆی دەرکەوت ئەم حزبانە و بەتایبەت حزبەکەی پێشەوا پێگەیەکی جەماوەریی بەهێزیان هەیە و نوێنەرایەتیی خۆزگە و ئاوات و ویستەکانی هەموو چین و توێژەکانی کۆمەڵگە دەکەن. دیارە لە ساڵانی ڕابردوودا لە ڕێگەی جۆراوجۆرەوە گەلێ کۆشاون ئەم حزبانە لەبەر چاوی خەڵک بخەن، بەڵام ئێستە بۆیان دەرکەوت بەیەکجاری شکستیان خواردووە و لەمەولاش ناتوانن و بەو ئاسانییەش نییە هەرچی مەیلیانە بیکەن و سەودای هەموو کارێک لەسەریان بدات.
شۆڕشی ژینا بۆ ئێمەی کوردی سەلماند، ئەمبەر و ئەوبەر، چ شا بێت چ ڕەهبەر جیاوازییەکیان بۆ ئێمە نییە. هەموویان لەسەر یەکپارچەیی خاک، لەسەر بابەتی جیاوازی و تەنانەت مافی دیاریکردنی چارەنووس سەرجەمیان یەکدەنگن. ئەم شۆڕشە دەرفەتێک بوو بۆ ئێمە تا مێشکی ڕۆشنبیری فارس و چالاکی سیاسیی، دەروونناسانە ببینین و بەوردی بیخوێنینەوە. بۆمان دەرکەوت مەودای ئەو شتەی لە ڕواڵەتدا دەیڵێن لەگەڵ ئەو شتەی باوەڕی دەروونیان پێیەتی زۆر دوورە. هەر ئەم بابەتە بۆ ڕووناکبیری کوردیش ئەزموونێکی زێڕین بوو هەتا لەمەودوا ئیتر بە ئاسانی باوەڕ بە دروشمی باقوبریقەداری چالاکی ناوەندگەرا نەکات.
پاش ئەم شۆڕشە دڵنیام بۆ سیاسەتوانی کورد ڕوون بووەتەوە لەمەودوا سیاسەت و دانوەستانەکان لەگەڵ ناوەند دەبێ تەنیا لەمەڕ تاکتیکەکانەوە چڕ ببیێتەوە. بۆیە نابێ لەسەر خاڵە “ئۆنتۆلۆژییەکان” هیچ وتووێژ و خۆ بچووککردنەوەیەک و خۆبەکەمزانینێک ڕوو بدات. کورد دەبێ لەوە تێگەیشتبێ خۆی خاوەن ئەزموونە و پێگەی خۆی هەیە، نابێ چاوەڕوان بێت کەسانێک بێن بەشی بدەن. [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 400 times
HashTag
Sources
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی گۆڤاری تیشک
Linked items: 3
Group: Articles
Publication date: 00-00-2022 (2 Year)
Content category: Politic
Country - Province: East Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
Item Quality: 94%
94%
Added by ( Shadi Akoyi ) on 07-07-2023
This article has been reviewed and released by ( Rozhgar Kerkuki ) on 07-07-2023
This item recently updated by ( Rozhgar Kerkuki ) on: 07-07-2023
URL
This item according to Kurdipedia's Standards is not finalized yet!
This item has been viewed 400 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Yezidi boys 1912
Biography
Nurcan Baysal
Articles
THE IMPACT OF ‘RENTIER STATE’ ON ECONOMIC DEVELOPMENT: THE CASE OF KURDISH REGIONAL GOVERNMENT (KRG) OF IRAQ
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Library
Kurdistan Region of Iraq 2020 A Vision for the Future
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
THE KURDISTAN REGION OF IRAQ
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
The State of the Institutions of Economic Freedom in the Kurdistan Region of Iraq
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Oil-Gas diplomacy and quest for economic autonomy: contrasting case study Of iraqi Kurdistan and Balochistan
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
Rentier economy of the Kurdish region in Iraq as a source of barriers for the regional security sector reform
Library
The crisis of representation in the Kurdistan Region of Iraq
Biography
Shilan Fuad Hussain
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Ayub Nuri
Biography
HIWA SALAM KHLID
Articles
The Issue of Kurdish Sovereignty: Why a Kurdish State Developed from the Kurdish Regional Government is Impossible
Biography
Havin Al-Sindy
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Abdullah Zeydan
Library
BUSINESS FREEDOM IN THE KURDISTAN REGION OF IRAQ: ENVIRONMENT AND CHALLENGES
Library
Petrocapitalism in Iraqi Kurdistan: Leveraging Oil and Gas Firms in Post-War Iraq
Biography
Antonio Negri

Actual
Library
KURDISTAN The Origins Of Kurdish Civilization
07-02-2022
Ziryan Serchinari
KURDISTAN The Origins Of Kurdish Civilization
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
09-06-2023
Rapar Osman Uzery
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Library
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
17-04-2024
Hazhar Kamala
America’s role in nation-building : from Germany to Iraq
Biography
Talur
21-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Talur
Library
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
25-04-2024
Hazhar Kamala
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
New Item
Library
Petrocapitalism in Iraqi Kurdistan: Leveraging Oil and Gas Firms in Post-War Iraq
04-05-2024
Hazhar Kamala
Library
BUSINESS FREEDOM IN THE KURDISTAN REGION OF IRAQ: ENVIRONMENT AND CHALLENGES
03-05-2024
Hazhar Kamala
Library
THE KURDISTAN REGION OF IRAQ
02-05-2024
Hazhar Kamala
Library
The crisis of representation in the Kurdistan Region of Iraq
02-05-2024
Hazhar Kamala
Library
Kurdistan Region of Iraq 2020 A Vision for the Future
02-05-2024
Hazhar Kamala
Library
Khor Mor 250A MMscfd Expansion for KM500 Gas Treatment Plant, Kurdistan Region of Iraq
02-05-2024
Hazhar Kamala
Biography
Said Jalaladdin Mohammadian
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Sahar Ali Ahmad
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Sakina Parwana
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Biography
Sarhad Khalifa Younis
27-04-2024
میلانۆ محەمەد ساڵح
Statistics
Articles 518,393
Images 106,270
Books 19,198
Related files 96,786
Video 1,358
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Yezidi boys 1912
Biography
Nurcan Baysal
Articles
THE IMPACT OF ‘RENTIER STATE’ ON ECONOMIC DEVELOPMENT: THE CASE OF KURDISH REGIONAL GOVERNMENT (KRG) OF IRAQ
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Library
Kurdistan Region of Iraq 2020 A Vision for the Future
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
THE KURDISTAN REGION OF IRAQ
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
The State of the Institutions of Economic Freedom in the Kurdistan Region of Iraq
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Oil-Gas diplomacy and quest for economic autonomy: contrasting case study Of iraqi Kurdistan and Balochistan
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
Rentier economy of the Kurdish region in Iraq as a source of barriers for the regional security sector reform
Library
The crisis of representation in the Kurdistan Region of Iraq
Biography
Shilan Fuad Hussain
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Ayub Nuri
Biography
HIWA SALAM KHLID
Articles
The Issue of Kurdish Sovereignty: Why a Kurdish State Developed from the Kurdish Regional Government is Impossible
Biography
Havin Al-Sindy
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Abdullah Zeydan
Library
BUSINESS FREEDOM IN THE KURDISTAN REGION OF IRAQ: ENVIRONMENT AND CHALLENGES
Library
Petrocapitalism in Iraqi Kurdistan: Leveraging Oil and Gas Firms in Post-War Iraq
Biography
Antonio Negri

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.375 second(s)!