پەرتووکخانە پەرتووکخانە
گەڕان

کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!


بژاردەی گەڕان





گەڕانی ورد      کیبۆرد


گەڕان
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆمارکردنی بابەت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
ئامرازەکان
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
زمانەکان
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
هەژماری من
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
گەڕان تۆمارکردنی بابەت ئامرازەکان زمانەکان هەژماری من
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 دەربارە
 بابەت بەهەڵکەوت
 چالاکییەکانی ڕۆژی
 ڕێساکانی بەکارهێنان
 ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 بیروڕاکانتان
 دڵخوازەکان
 کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
 یارمەتی
بابەتی نوێ
پەرتووکخانە
بیرکردنەوەی ڕەخنەگرانە
31-05-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
دەربارەی فەلسەفەی پزیشکی
31-05-2024
کشمیر کەریم
کارە هونەرییەکان
ئەلبوومی مەهاباد
30-05-2024
شادی ئاکۆیی
کارە هونەرییەکان
ئەلبوومی کینە ئەم؟
30-05-2024
شادی ئاکۆیی
پەرتووکخانە
فەرهەنگی کینایە
30-05-2024
کشمیر کەریم
کارە هونەرییەکان
ئەلبوومی گەڵاوێژ
29-05-2024
شادی ئاکۆیی
پەرتووکخانە
بۆچی دەخەوین؟
29-05-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
دانا موتیع جەباری
28-05-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
توانا موتیع جەباری
28-05-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ڤیدیۆ
مووچەکەمان زیاد دەکا
28-05-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ئامار
بابەت 518,850
وێنە 106,226
پەرتووک PDF 19,338
فایلی پەیوەندیدار 97,344
ڤیدیۆ 1,397
ژیاننامە
عەزیز محەمەد
ژیاننامە
سەربەست مەحمود
ژیاننامە
خاڵە ڕەجەب
ژیاننامە
خانمە خوسرەوی
ژیاننامە
فایەق حامید ئەسعەد
Besta: Waldzerstörung im Satellitenbild sichtbar
کوردیپێدیا، مێژووی ڕۆژ بە ڕۆژی کوردستان و کورد دەنووسێتەوە..
پۆل: کورتەباس | زمانی بابەت: Deutsch
بەشکردن
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

Waldzerstörung im Satellitenbild

Waldzerstörung im Satellitenbild
Satellitenfotos belegen die massive Zerstörung der Waldgebiete in #Nordkurdistan#. Durch Abholzung und gelegte Brände existiert auf vielen Bergen kein Wald mehr. Die Zerstörung der Natur ist Teil der türkischen Kolonial- und Kriegspolitik.
In der nordkurdischen Provinz #Şirnex#, dem Kern der Widerstandsregion Botan, befinden sich die Natur und insbesondere die Wälder im Visier des türkischen Staates. Immer neue Militärfestungen entstehen und in ihrer Umgebung wird jegliche höhere Vegetation vernichtet. Das gleiche gilt für die Militärstraßen, die zu den Stützpunkten der türkischen Besatzungsarmee führen. Seit 2019 hat dieser Prozess Fahrt aufgenommen. Vom Regime ausgestattete Paramilitärs, sogenannte Dorfschützer, haben seitdem aus „Sicherheitsgründen“ Zehntausende Bäume am Massiv des Cûdî gefällt. Die Dörfer Cinîwer (Bilecik), Xerbigê Bestin (Dedeören), Navyan (Güneyçam), Bêlûzer (Küllüce), Şereevan (Şerevan) und Rîsor (Risor) sowie die Gebiete Kaniyamîr, Birateto, Birapeşo, Deyndarok, Serêrû, Tîkera, Qûrteka Pêşya und Girê Derîncê liegen in „besonderen Sicherheitszonen“ und dürfen nicht betreten werden. Um sie herum wird der Raubbau am Wald fortgesetzt.
Während die juristischen Versuche gegen die Waldvernichtung noch immer keine grundlegenden Ergebnisse gebracht haben, zeigen Satellitenfotos auf Google Earth das Ausmaß der Zerstörung. Legt man die Fotos aus den Jahren 2020 und 2021 nebeneinander, so sticht der dramatische Unterschied sofort ins Auge. Viele von den Regionen, die auf den Aufnahmen aus dem Jahr 2021 noch bewaldet sind, sind dies heute nicht mehr.
Die Nachrichtenagentur MA sprach mit den Einwohnern der betroffenen Region. Zeki Irmez wehrt sich gegen die Zerstörung der Natur. Er ist einer der Besitzer der Waldgebiete und sagt: „Wir hatten uns entschieden, keine Bäume mehr zu fällen, da sie ohnehin jedes Jahr abgebrannt werden. Im Jahr 2018 wurde aber trotzdem mit der Rodung am Cûdî begonnen und von dort aus ging es in den vergangenen zwei Jahren bis in die Region Besta weiter.“
Er berichtet, man habe eine Petition eingereicht, um die Abholzung zu stoppen. Sie seien mit ihrem Antrag aber zwischen den Institutionen hin- und her geschickt worden: „Wir fuhren nach Riha und reichten unsere Petition ein. Sie schickten uns zurück nach Şirnex. Wir haben uns mit der Provinzialdirektion getroffen. Dort sagte man uns: ‚Diese Situation übersteigt unsere Kompetenz. Die Abholzung geschieht aus Gründen der Sicherheit.‘ Weder das Vorgehen noch die Ausschreibungen sind rechtskonform. In der Ausschreibung heißt es, dass zehn Tonnen Holz gefällt werden sollen, aber sie roden alles ab. Unter dem Deckmantel der ‚Sicherheit‘ wird größter Profit erzielt.“
Nach den Abholzungen erhielten sie als Landbesitzer einen Anteil, sagt Irmez. Er akzeptiere dies aber nicht: „Das Geld wurde auf mein Konto überwiesen, obwohl ich das wollte. Ich werde das Geld nicht abheben. Das hängt mit der kurdischen Frage zusammen. Es gilt hier kein Gesetz. Der Staat hat schon früher Dörfer aus ‚Sicherheitsgründen‘ evakuiert und so viele Menschen massakriert. Wenn man rechtlich dagegen vorgehen will, beschäftigen sich die Gerichte nicht damit, da es ja um ‚Sicherheit’ geht. Hier gilt, wie gesagt, kein Gesetz.“

„Wir wollen diese Rodungen nicht“

Bahattin Alkış kämpft juristisch gegen die Abholzung der Wälder in der Region Basyan in der Provinz Sêrt. Er berichtet von dem Kampf der Menschen in dem Gebiet: „Jetzt werden auch unsere Bäume abgeholzt. Als wir davon erfuhren, legten wir bei der Forstdirektion von Şirnex, der Regionaldirektion für Forstwirtschaft von Riha, bei der Militärpolizei, dem Gouverneur und der Forstdirektion von Sêrt Widerspruch ein. Wir sagten, dass das Gebiet uns gehört und dass unsere Bäume ohne unser Wissen gefällt wurden. Wir legten Widerspruch ein und erklärten, dass wir die Rodung nicht akzeptieren würden.“
Die Rodung sei nach dem Antrag gestoppt worden, sagt Alkış und fährt fort: „Sie haben dort 160 Tonnen Bäume gefällt. Unsere Anträge wurden bisher noch nicht beantwortet. Wir wissen nur, dass die Rodung in der Region auf unseren Einspruch hin gestoppt wurde. Auch der Transport der gefällten Bäume wurde gestoppt. Die Leute dort wollen sich mit uns treffen, um das Holz abzutransportieren, aber wir weigern uns. Sie wollen eine Militärfestung aus ‚Sicherheitsgründen‘ bauen. Es heißt, dass die Straße nach Wan ausgebaut werden soll. Wir wollen auf keinen Fall, dass unsere Bäume und die Natur zerstört werden. Wir haben uns auch an den Protesten dagegen beteiligt.“

„Wir dürfen unsere Grundstücke nicht betreten“

Alkış bezeichnet die Rodungsarbeiten als „Plünderung und Vernichtung“ und erklärt: „Wir wollen, dass dieser Raubbau an der Natur gestoppt wird. Wegen der Militäroperationen können wir im Moment nicht in das Gebiet fahren. Sie sagen, es sei eine Sicherheitszone, ein Kriegsgebiet. Auch Richter können nicht in die Region kommen. Für diejenigen, die die Bäume fällen, ist das aber ohne Probleme möglich, für uns, die Richter und Grundbesitzer, ist es verboten. Sie tun dies, um die Region zu entvölkern und vollständig zu entwalden.“[1]
ئەم بابەتە بەزمانی (Deutsch) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde in (Deutsch) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە 922 جار بینراوە
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | کوردیی ناوەڕاست | anfdeutsch.com
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 4
زمانی بابەت: Deutsch
ڕۆژی دەرچوون: 12-08-2022 (2 ساڵ)
پۆلێنی ناوەڕۆک: سەربازی
پۆلێنی ناوەڕۆک: کشتوکاڵ
پۆلێنی ناوەڕۆک: دۆزی کورد
جۆری دۆکومێنت: زمانی یەکەم
جۆری وەشان: دیجیتاڵ
زمان - شێوەزار: ئەڵمانی
شار و شارۆچکەکان: شڕناخ
وڵات - هەرێم: باکووری کوردستان
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هەژار کامەلا )ەوە لە: 12-08-2022 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( سارا ک )ەوە لە: 12-08-2022 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( سارا ک )ەوە لە: 12-08-2022 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە بەپێی ستانداردەکانی کوردیپێدیا هێشتا ناتەواوە و پێویستیی بە داڕشتنەوەی بابەتی و زمانەوانیی زۆرتر هەیە!
ئەم بابەتە 922 جار بینراوە
فایلی پەیوەستکراو - ڤێرشن
جۆر ڤێرشن ناوی تۆمارکار
فایلی وێنە 1.0.170 KB 12-08-2022 هەژار کامەلاهـ.ک.
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
ژیاننامە
موتیع جەباری
وێنە و پێناس
موحسین ئاوارە، نەژاد عەزیز سورمێ، محەمەدئەمین دهۆکی، کەمال میراودەلی، شێرکۆ بێکەس ساڵی 1976
ژیاننامە
دانا موتیع جەباری
ژیاننامە
حەیدەر عەبدولڕەحمان مامە
وێنە و پێناس
هەولێر ساڵی 1974
ژیاننامە
سابات محەمەد ساڵح
ژیاننامە
توانا موتیع جەباری
ژیاننامە
ئاژوان کیانی
پەرتووکخانە
فەرهەنگی کینایە
پەرتووکخانە
یار و نەیار
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای نارین
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی قوشتەپە
کورتەباس
نێچيرڤان بارزانى: پێویستە گرنگييەکى زياتر بە هونەر و کولتوور بدەين
وێنە و پێناس
زانا خەلیل و فەرهاد پیرباڵ لە کۆلێژی ئادابی زانکۆی سەڵاحەدین، هەولێر ساڵی 1995
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
ژیاننامە
نیشتیمان عەبدولقادر ئەحمەد
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
ژیاننامە
سروە ساڵەیی
شوێنەوار و کۆنینە
ئەشکەوتی کاڵدار
کورتەباس
سۆبەی دار
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
وێنە و پێناس
پێش پارێزگای هەولێر ساڵی 1972
پەرتووکخانە
بیرکردنەوەی ڕەخنەگرانە
پەرتووکخانە
بۆچی دەخەوین؟
وێنە و پێناس
بازاڕی کورانی مەخموور لە هەولێر ساڵی 1984
کورتەباس
نێچیرڤان بارزانى پێشوازى لە میرى ئێزدییان کرد
کورتەباس
قەڕاستە و خزمەت کردنێ کەرێ
پەرتووکخانە
دەربارەی فەلسەفەی پزیشکی
ژیاننامە
شەم سامان
کورتەباس
سواکردنەوە
شوێنەوار و کۆنینە
سیاهگل.. پەرستگەی سەردەمی ساسانییەکان
ژیاننامە
مژدە عەبدولحەمید
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای حەسەن ئاباد

ڕۆژەڤ
ژیاننامە
عەزیز محەمەد
03-11-2009
هاوڕێ باخەوان
عەزیز محەمەد
ژیاننامە
سەربەست مەحمود
04-11-2009
هاوڕێ باخەوان
سەربەست مەحمود
ژیاننامە
خاڵە ڕەجەب
04-09-2010
هاوڕێ باخەوان
خاڵە ڕەجەب
ژیاننامە
خانمە خوسرەوی
20-09-2015
سەریاس ئەحمەد
خانمە خوسرەوی
ژیاننامە
فایەق حامید ئەسعەد
15-03-2022
سەریاس ئەحمەد
فایەق حامید ئەسعەد
 چالاکییەکانی ڕۆژی
بابەتی نوێ
پەرتووکخانە
بیرکردنەوەی ڕەخنەگرانە
31-05-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
دەربارەی فەلسەفەی پزیشکی
31-05-2024
کشمیر کەریم
کارە هونەرییەکان
ئەلبوومی مەهاباد
30-05-2024
شادی ئاکۆیی
کارە هونەرییەکان
ئەلبوومی کینە ئەم؟
30-05-2024
شادی ئاکۆیی
پەرتووکخانە
فەرهەنگی کینایە
30-05-2024
کشمیر کەریم
کارە هونەرییەکان
ئەلبوومی گەڵاوێژ
29-05-2024
شادی ئاکۆیی
پەرتووکخانە
بۆچی دەخەوین؟
29-05-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
دانا موتیع جەباری
28-05-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
توانا موتیع جەباری
28-05-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ڤیدیۆ
مووچەکەمان زیاد دەکا
28-05-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ئامار
بابەت 518,850
وێنە 106,226
پەرتووک PDF 19,338
فایلی پەیوەندیدار 97,344
ڤیدیۆ 1,397
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
ژیاننامە
موتیع جەباری
وێنە و پێناس
موحسین ئاوارە، نەژاد عەزیز سورمێ، محەمەدئەمین دهۆکی، کەمال میراودەلی، شێرکۆ بێکەس ساڵی 1976
ژیاننامە
دانا موتیع جەباری
ژیاننامە
حەیدەر عەبدولڕەحمان مامە
وێنە و پێناس
هەولێر ساڵی 1974
ژیاننامە
سابات محەمەد ساڵح
ژیاننامە
توانا موتیع جەباری
ژیاننامە
ئاژوان کیانی
پەرتووکخانە
فەرهەنگی کینایە
پەرتووکخانە
یار و نەیار
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای نارین
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی قوشتەپە
کورتەباس
نێچيرڤان بارزانى: پێویستە گرنگييەکى زياتر بە هونەر و کولتوور بدەين
وێنە و پێناس
زانا خەلیل و فەرهاد پیرباڵ لە کۆلێژی ئادابی زانکۆی سەڵاحەدین، هەولێر ساڵی 1995
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
ژیاننامە
نیشتیمان عەبدولقادر ئەحمەد
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
ژیاننامە
سروە ساڵەیی
شوێنەوار و کۆنینە
ئەشکەوتی کاڵدار
کورتەباس
سۆبەی دار
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
وێنە و پێناس
پێش پارێزگای هەولێر ساڵی 1972
پەرتووکخانە
بیرکردنەوەی ڕەخنەگرانە
پەرتووکخانە
بۆچی دەخەوین؟
وێنە و پێناس
بازاڕی کورانی مەخموور لە هەولێر ساڵی 1984
کورتەباس
نێچیرڤان بارزانى پێشوازى لە میرى ئێزدییان کرد
کورتەباس
قەڕاستە و خزمەت کردنێ کەرێ
پەرتووکخانە
دەربارەی فەلسەفەی پزیشکی
ژیاننامە
شەم سامان
کورتەباس
سواکردنەوە
شوێنەوار و کۆنینە
سیاهگل.. پەرستگەی سەردەمی ساسانییەکان
ژیاننامە
مژدە عەبدولحەمید
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای حەسەن ئاباد

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 1.093 چرکە!