Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,076
Immagini 106,680
Libri 19,299
File correlati 97,295
Video 1,392
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئۆجالان و ئەکادیمیا
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دەیڤید گرەیبەر

دەیڤید گرەیبەر
مرۆڤ سەرسام دەبێت بەو مەودا و وردبینییە ناوازەی ئۆجالان کاتێک بۆی ئاشکرا دەبێت کە ئەم کەسە لە زینداندا زۆربەی کارەکانی نووسیوە، بەبێ ئەوەی دەستی بە ئینتەرنێتدا ڕا بگات.
دەیڤید گرەیبەر بیرمەند و ئەنسرۆپۆلۆجیستی دیاری جیهان، لە ساڵی 1961 لە ئەمریکا لە دایک بووە و لە ساڵی 2020 بە نەخۆشی شێرپەنجە کۆچی دوایی کردووە. گرەیبەر بە یەکێک لە بیرمەندە دیارەکانی زانستی ئەنسرۆپۆلۆجیا بەتایبەت ئەنسرۆپۆلۆجیی ئابووریی دادەنرێت. هەروەها سەرسامییەکی مەزنی بە هزری ڕێبەر ئۆجەلان هەیە و چەندین نووسین و توێژینەوەی لەو بارەیەوە نووسیوە، ئەمە بەدەر لەوەی سەردانی ڕۆژاوای کوردستانی کردووە و لە نزیکەوە ئاشنای ئیدارەی خۆبەڕێوەبەریی ڕۆژاوای کوردستان بووە.

مارکسیزم لە ڕێگەی گفتوگۆ و تێرمینۆلۆجییە ئاڵۆزییەکانییەوە چەشنە فۆرمێکی ڕووناکبیریی جێگرەوەی تایبەت بە خۆی ڕسکاندووە، ئەمە تەنێ لە چەند خاڵێکی دیاریکراودا لەگەڵ ئەکادیمیا یەکدی دەبڕن. ئۆجالان لەنێو ئەم جیهانەوە دازاوە، لێ تێشی پەڕاندووە و سەرپاک بەجێی هێشتووە.

لە ڕۆژگاری ئێستادا وا چاوەڕوان دەکرێت هەر کارێکی فکری و ڕووناکبیریی دەبێت لە زانکۆکاندا شوێنی خۆی بکاتەوە، لە کاتێکدا خودی زانکۆکان بە ڕێژەیەکی بەرچاو دووبارە وا پێناسە دەکرێنەوە کە دامەزراوەگەلێک نین بۆ بەدەسخستنی زانست و زانیاریی. لەبەرانبەردا ئەوە ڕوون و ڕەوانە کە ئەکادیمیستەکان خوازیاری ئەوە نین ببنە بەشێک لە سیاسەت. زۆربەی ئەکادیمیستەکانی دەرەوەی زانستە سرووشتییەکان، خۆیان لەنێو دوو بەشی جیاوازدا دەبیننەوە. یەکەمیان ئەوانەن وا پێیان دەوترێت دیسپیلینەکانی هێز، ئەمە ئابووریی و پەیوەندییە نێودەوڵەتییەکان دەگرێتەوە، ئەمانە ئەو کەسانەن وا بوونەتە بەشێک لە بیرۆکراسییە ناوخۆیی و نێودەوڵەتییەکان. لە وێنەی وەزیرەکان، دامەزراوە سیاسییەکان، بانکەکان یاخود کۆمپانیا فرەنەتەوەییەکان یانژی دامەزراوە جیهانییەکانی وەک یو ئێن و ئای ئێم ئێف، ئامانج لە درووستکردنی ئەمانە پشتگیرییکردنی بوونیادە درووستکراوەکانی هێزە.

لقی دووەم، بە دیسپیلنە ڕەخنەییەکان ناودێر دەکرێت؛ لە تیۆرە ئەدەبییەکانەوە بۆ توێژینەوە جێندەرییەکان دەست پێ دەکات تا دەگاتە ئەنسرۆپۆلۆژی. ئەوانەی لەنێو دیسپیلینە ڕەخنەییەکاندان خۆیان وەک چەپ یان زۆربەی کات وەک ڕادیکاڵەکان پێناس دەکەن، ئەمانە پێچەوانەی بوونیادەکانی هێزن، وەلێ هەتا زیاتر لەم چوارچێوەیەدا بمێننەوە، زیاتر بەرانبەر بەشداریی سیاسەتی جیهانیی خانەگومان دەبن. ئەم جۆرە پرسانە، بە ترس و تاوانباریی ناکۆتاوە گرێ دراون. ئەوانەی لەنێو ئەم چوارچێوەیەدان بڕوایان وایە، هەر کەسێک باندۆری خستە سەر سیاسەتی جیهانیی ، مەرج نییە بشتوانێت باندۆر بخاتە سەر بیرکردنەوە و هزری مرۆیی.

ئەمانە لە باشترین دۆخیاندا ئامرازی شرۆڤەکردنن، ناکرێت وا ببینرێن کە دەتوانن ببنە بەشێک لە گەشەسەندنی ئایدیاکان.

هەر بۆیە جێی سەرسووڕمانە کە بیرمەندە هاوچەرخەکان ناتوانن و نازانن بە چ شێوازێک مامەڵە لەگەڵ ئایدیاکانی ئۆجالان بکەن.

لە ڕووکەشدا دەکرێت ئۆجالان کەسایەتییەکی دیار بێت، ئەمەش بەوپێیەی لە مێژووی بیرمەندیی خۆیدا، ڕێبەری پارتێکی مارکسیستی بووە. مارکسیزم تاکە جووڵانەوەیەکی کۆمەڵایەتییە کە بوونیادنەرەکانی خودان بیرکردنەوەی مەزن بوون، هەمیشە ئەو جووڵانەوەیە بووە کە ڕێکخستنی بەگوێرەی تیۆریی کۆمەڵێک بیرمەندی مەزن داڕشتووە (لە دۆخێکی هەڵاوێردا ڕێگەیەکیش بووە بۆ ڕەتکردنەوەی خوێندنەوەی مێژوو لە ڕوانگەی پاشا و پاڵەوانبازەکانەوە) مرۆڤ دەتوانێت لە ڕایەدارانییانەوە تەماشای ئەمە بکات؛ لە وێنەی لینینستییەکان، ماویستەکان، ترۆتسکییستەکان، ستالینستییەکان، ئەمانە لە پێگە باڵاکانی دەوڵەتدا بوون، یان نموونەی کەسایەتییە ڕۆشنییرییەکانی وەکوو گرامشییەکان و ئاڵتۆسێرییەکان. ئەمە سەرەڕای ئەوەی مارکسیزم لە ڕێگەی گفتوگۆ و تێرمینۆلۆجییە ئاڵۆزییەکانییەوە جۆرێک لە فۆرمی ڕووناکبیریی جێگرەوەی تایبەت بە خۆی پێک هێناوە، کە تەنێ لە چەند خاڵێکی دیاریکراودا لەگەڵ ئەکادیمیا یەکدی دەبڕن.

ئۆجالان لەنێو ئەم جیهانەوە دازاوە، لێ تێی پەڕاندووە و سەرپاک بەجێی هێشتووە. ئۆجالان نەوەک تەنێ ڕەگەزە هەرە گرنگەکەکانی ڕێ و ڕێبازی مارکسیستیی پەرچ داوەتەوە، بەڵکوو تیۆرییەکانی لە بنەوەڕا بەرەنگاریی بەرانبەر ئەو هەوڵانە دەنوێنن وا دەیانەوێت ئەو بابەتانە بەرەو جۆرێک لە دۆکترین بگەڕێننەوە. ئایدیا هەرە سەرەکییەکانی ئۆجالان بریتین لە پێشنیار، لێک‌هەڵوەشاندنەوە، ناساندن، گێڕانەوە، کە ڕەتی دەکاتەوە لە هەر جۆرە چوارچێوەیەکەی پیرۆزاندندا بخوێنرێتەوە. بەهۆی ئەو گێژاو و نائارامییەی گەڵاڵەی دەکات، زۆربەی خەڵک تەنیا تا نیوەی ڕێ لەگەڵ ئۆجالان دەچن، بەڵام تەڤگەری ئازادییخوازی کورد وەک ڕێبەر دەیبینن. ئۆجالان ڕۆڵی شەهیدێکی زیندوو دەگێڕێت، ڕێبەرێکی بەتەمەنی نێو بەستێنە سیاسییەکان. وێنەکەی ئەو هەمیشە هەیە، ئەویش لە ناو جیهانێکی سیاسییدا کە لێوانلێوە لەپاڵەوانبازە مردووەکان.

ئەو ڕێبەر و بیرمەندێکە و ئاواش ئامۆژگاری شوێنکەوتووانی دەکات، ئەو دڵنیایییە ڕەت بکەنەوە کە لە ڕۆڵی ڕێبەر و بیرمەندێکی وەک خۆیەوە سەرچاوە دەگرێت، ئەو وەک پیاوێک داوا لە پیاوانی گەلەکەی دەکات پیاوێتی لە خۆیاندا بکوژن، ڕێبەرێک، کە دەسەڵاتگەرێتیی لە ئەودا کۆتایی دێت، هانی گەنجان دەدات ئەو کەسانە بدەنە بەر ڕێژنەی پرسیار وا بانگەشە دەکەن لەوان باشترن.

لە پێواژۆیەکدا ئۆجالان چوارچێوەیەکی تیۆریی وای بوونیاد ناوە کە ناکەوێتە نێو هیچ چەشنە کاتیگۆرییەکی هزرمەندییەوە، تێزەکانی ئەو تێهەڵکێشێکە لەنێوان بیرمەندە سیاسیی و ئەکادیمیستەکانی هاوشێوەی بوکچین، فۆکۆ، واڵتەرشتاین و فێدریچی. تا ڕادەیەک گەر وەک ڕێسایەک لێی بڕوانین، ئەمەی ئۆجالان کردووێتی پێشتر نەبینراوە، چوارچێوەی تێز و پارادیگمای ئۆجالان لە ئەگەرەکانی کۆمەڵناسی گرێدراو بە میکانیزمییە کوانتەمییەکانەوە دەست پێ دەکات تاوەکوو میکانیزمەکانی دیموکراسی ڕاستەوخۆ، ئینجا بەرەو مێژووییەکی بەرفراوانی مرۆڤایەتیی، کە لە مێژووی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستدا دەگاتە پلەی هەرە بڵندی خۆی.

مرۆڤ سەرسام دەبێت بەو مەودا و وردبینییە ناوازەی ئۆجالان کاتێک بۆی ئاشکرا دەبێت کە ئەم کەسە لە زینداندا زۆربەی کارەکانی نووسیوە، بەبێ ئەوەی دەستی بە ئینتەرنێتدا ڕا بگات ئەوەشی وەک سەرچاوەی توێژینەوە بەکاری دەبات تەنیا ئەو سێ پەڕتووکە بووە کە لە کاتێکی دیاریکراودا پارێزەرەکانی بەسەختیی توانیویانە پێی بگەیەنن، یانژی هەموو ئەمانە بەشێک بوون لە پارێزنامەکانی بۆ دادگا.

ئەکادیمیا سەلماندووییەتیی کە توانای ڕووبەڕووبوونەوەی لەگەڵ هیچ کام لە ڕوانگە تیۆریی و فیکرییەکانی ئۆجالاندا نییە، ئەوان تەنیا وەک وتاربێژێک لێی دەڕوانن، بە جۆرێک نەیانتوانیوە لە بوارە ئەکادیمییە لاوەکییەکانی نێو توێژینەوە کوردیی و تورکییەکانیشدا بیکەنە ئامرازی شرۆڤەکردن، ئەمە سەرەڕای هەموو ئەو کاریگەرییە ڕەوانەی بە سەر ڕووداوەکانی جیهانەوە هەیەتی.

لێرەوە گەرەکە لاپرەسەنانە بپرسین، جیهان چەند سات و ساڵی تری پێویستە تا ڕووناکبیر و ڕۆشنبیرەکانی بتوانن مامەڵە لەگەڵ ئایدیاکانی ئۆجالان بکەن، بە هەمان ئەو شێوەی مامەڵە لەگەڵ ئایدیاکانی واڵتەر بینیامین و جۆرج باتای و سیمۆن دیبوڤار و فرانسز فافۆن و کۆمیدییەکی وەک سلاڤۆی ژیژەک دەکەن، هیچ کام لەم ناوانە سەرکردەیەکی سیاسیی یان ئەکادیمیست نین.

ئەکادیمیا، ژیانی هزرمەندیی بە تەواوەتیی هەڵمژیوە، ئەکادیمیستەکانیش وا فێر کراون کە ڕەمەک بیانترسێنێت تاوەکوو سووکایەتیی بەو ئایدیایانە بکەن کە لە جیهاندا جیاوازیی دەئافرێنن، لێرەوەڕا ڕەنگە ئیدی بگەین بە شوێنێک کە هیچ دەریچەیەکی ڕزگاریی بوونی نەمێنێت.

لە ئینگلیزییەوە: شادیار شۆڕش.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 287
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | anfsorani.com 08-07-2023
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 08-07-2023 (1 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Filosofia
Original Language: Inglese
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Traduzione
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هەژار کامەلا ) su 09-07-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 09-07-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( زریان سەرچناری ) in: 09-07-2023
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 287
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.175 KB 09-07-2023 هەژار کامەلاهـ.ک.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,076
Immagini 106,680
Libri 19,299
File correlati 97,295
Video 1,392
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.5
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.406 secondo (s)!