پەرتووکخانە پەرتووکخانە
گەڕان

کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!


بژاردەی گەڕان





گەڕانی ورد      کیبۆرد


گەڕان
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆمارکردنی بابەت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
ئامرازەکان
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
زمانەکان
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
هەژماری من
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
گەڕان تۆمارکردنی بابەت ئامرازەکان زمانەکان هەژماری من
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 دەربارە
 بابەت بەهەڵکەوت
 چالاکییەکانی ڕۆژی
 ڕێساکانی بەکارهێنان
 ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 بیروڕاکانتان
 دڵخوازەکان
 کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
 یارمەتی
بابەتی نوێ
ژیاننامە
بەختیار بایزید سادق
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
لیوا ئەیوب
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئیبراهیم محەمەد حاجی جەرجیس
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئەکرەم مەعروف ئۆخسری
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئازۆ مەخمووری
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئازادی جیهاز
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئازادی مام غەفور
15-07-2024
کشمیر کەریم
وێنە و پێناس
تیپی تۆپی پێی نەورۆز لە دەربەندیخان ساڵی 1989
15-07-2024
زریان عەلی
ژیاننامە
ئەحمەد ژێرسە
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
مەلا برایم ئاغا
15-07-2024
کشمیر کەریم
ئامار
بابەت 523,580
وێنە 105,918
پەرتووک PDF 19,729
فایلی پەیوەندیدار 98,880
ڤیدیۆ 1,420
ژیاننامە
جەمال عیرفان
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنام...
تاراوگە
ژیاننامە
جافر زەلکەیی
ژیاننامە
ماریا سام
ژیاننامە
خواناس وریا گلی
Abdul Rahman Ghassemlou
هاوکارانی کوردیپێدیا، لە هەموو بەشەکانی کوردستانەوە، زانیارییە گرنگەکان بۆ هاوزمانانیان ئەرشیڤدەکەن.
پۆل: شەهیدان | زمانی بابەت: Française
بەشکردن
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست1
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

Abdul Rahman Ghassemlou

Abdul Rahman Ghassemlou
Abdul Rahman Ghassemlou (22 décembre 1930 - 13 juillet 1989) était un homme politique kurde et un dirigeant kurde. Ghassemlou a été secrétaire général du Parti démocratique du Kurdistan iranien (KDPI) de 1973 jusqu'à son assassinat en 1989 par des individus soupçonnés d'être des agents de la République islamique d'Iran.[2][3][4]
Première vie et éducation
Né à Rezaieh, en Azerbaïdjan occidental, en Iran, dans une riche famille féodale, son père était Mohammad Vesugh Ghassemlou, un nationaliste kurde propriétaire terrien Agha et Khan de la tribu kurde Shekak, né en 1875. Sa mère était Nana Jan Timsar, une chrétienne assyrienne. Son père était un conseiller du Shah d'Iran, qui lui a donné le titre de Wussuq-e Divan. Il a terminé ses premières études à Ourmia puis à Téhéran. Il a été témoin de l'ère de la République de Mahabad et est devenu membre co-fondateur de l'aile jeunesse du PDK-I à l'âge de 15 ans. Ghassemlou a déménagé en France pour poursuivre ses études à la Sorbonne. Il a rencontré sa femme Helen Krulich en Tchécoslovaquie. Ils ont eu deux filles ensemble, Mina (1953) et Hewa (1955).[5][6]
Ghassemlou parlait couramment 8 langues ; kurde, assyrien, persan, arabe, azerbaïdjanais, français, anglais, tchèque et russe. Il connaissait également l'allemand, le slovaque et le polonais.[7][8][9]

Carrière
Ghassemlou est retourné au Kurdistan en 1952 après avoir terminé ses études. Il a ensuite passé plusieurs années en tant que militant actif dans les domaines militaires kurdes. [citation nécessaire] En 1973, lors du troisième congrès du PDKI, il est élu au poste de secrétaire général du parti, poste auquel il est réélu. plusieurs fois jusqu'à son assassinat.
En 1979, son parti soutient la révolution qui se solde par la chute de Mohammad Reza Shah Pahlavi. Khomeiny considérait leur dernière heure de participation à la révolution comme opportuniste. Les Kurdes appartenant au parti avaient envahi les complexes militaires dans les zones kurdes. Khomeiny a exigé que tous les groupes armés fassent partie d'une seule organisation révolutionnaire et a demandé que les soldats kurdes « rendent » leurs armes. Ghasemlou a exigé l'autonomie des Kurdes et a refusé de déposer les armes. Le parti a boycotté le référendum sur la nouvelle constitution. Suite à deux affrontements sanglants entre le peuple kurde et les forces loyales à Khomeiny, la lutte kurde s'est transformée en guerre. Peu de temps après le début de la rébellion armée kurde, l'ayatollah Khomeiny a déclaré une « guerre sainte » contre le PDKI et le Kurdistan.[10] Ce fut le début de la confrontation du parti et du nouvel État, qui se solda par une défaite militaire des rebelles kurdes. En 1982, Ghassemlou a tenté de renverser les religieux chiites dans une alliance avec l'ancien président iranien démis de ses fonctions Abolhassan Banisadr, mais Banisadr a refusé de rejoindre son alliance pro-kurde en raison des ambitions d'indépendance des Kurdes.[11] Le conflit armé s'est poursuivi jusqu'en 1984 au milieu de la guerre Iran-Irak (1980-1988) où les deux pays ont soutenu les rebelles armés sur le territoire de l'autre.
Après la défaite de la rébellion armée, Ghassemlou s'installe à Paris et rejoint le Conseil national de la Résistance iranienne fondé par le PDKI et d'autres forces d'opposition : les Moudjahidine du peuple islamiste-marxiste, le Front national démocratique libéral-gauchiste, la Gauche unie de petits groupements socialistes, et l'ancien président islamiste indépendant de gauche Abolhassan Bani Sadr en octobre 1981.[12]

Livres
Kurdistan et Kurde est un livre sur l'histoire des Kurdes et de leur terre écrit par Ghassemlou et publié en 1964 en slovaque, 1965 en anglais, 1967 en arabe, 1969 en polonais et 1973 en kurde.[13][14]

Assassinat et funérailles
Informations complémentaires: Liste des assassinats iraniens
En 1988, après la fin de la guerre, le gouvernement iranien a décidé de le rencontrer. Plusieurs réunions suivirent à Vienne[15], les 28 décembre, 30 décembre et 20 janvier 1989. Une autre réunion fut fixée au 13 juillet, toujours à Vienne.
La délégation de Téhéran était comme avant, à savoir Mohammed Jafar Sahraroudi et Hadji Moustafawi, sauf que cette fois il y avait aussi un troisième membre : Amir Mansur Bozorgian qui était garde du corps. Les Kurdes avaient également une délégation de trois hommes : Abdul Rahman Ghassemlou, son assistant Abdullah Ghaderi Azar (un membre du Comité central du PDKI) et Fadhil Rassoul, un professeur d'université kurde irakien qui avait agi comme médiateur.
The next day, 13 July 1989, in the very room where the negotiation took place, Ghassemlou was killed by three bullets fired at very close range.[16][17] His assistant Ghaderi Azar was hit by eleven bullets and Rassoul by five. Hadji Moustafawi succeeded in escaping. Mohammad Jafar Sahraroudi received minor injuries and was taken to a hospital, questioned and allowed to go. Amir Mansur Bozorgian was released after 24 hours in police custody and took refuge in the Iranian Embassy.[18]
His deputy, Sadegh Sharafkandi, succeeded Ghassemlou as secretary-general until his assassination on 17 September 1992 in the Mykonos restaurant in Berlin, Germany. Abdullah Ghaderi Azar and Abdul Rahman Ghassemlou were buried on 20 July in Paris at Père Lachaise Cemetery.

Enquête
Selon PDKI

Fin novembre 1989, les tribunaux autrichiens ont délivré un mandat d'arrêt à l'encontre des trois représentants iraniens et le gouvernement autrichien a expressément accusé le gouvernement iranien d'être à l'origine de l'attentat contre Abdul Rahman Ghassemlou.[19]

Les trois représentants du gouvernement iranien dans les négociations avec les dirigeants kurdes sont rentrés librement en Iran. L'un d'eux n'avait jamais été détenu, l'un a été escorté par la police autrichienne à l'aéroport de Vienne neuf jours après l'assassinat, et le troisième, après une nuit d'arrestation, a passé quelques mois à l'ambassade d'Iran à Vienne avant de disparaître de L'Autriche. L'un des suspects était Mohamed Magaby, dont les manifestants kurdes à Vienne ont demandé l'arrestation et l'interdiction de voyager. Les mandats d'arrêt contre eux n'ont été délivrés qu'en novembre 1989. Les mandats n'ont jamais été exécutés. Contrairement au procès allemand de Mykonos pour l'assassinat du successeur de Ghassemlou, Sadegh Sharafkandi à Berlin, l'assassinat de Vienne n'a jamais été clarifié par aucun tribunal. Le verdict de Mykonos du 1er avril 1997 impute au gouvernement iranien de l'époque la responsabilité des meurtres de Berlin et de Vienne.[20]

Références
1. L'Assemblée d'experts de 1979 pour la rédaction de l'élection de la Constitution, The Iran Social Science Data Portal, Princeton University, archivé de l'original le 24 août 2015 , récupéré le 10 août 2015
2. Dr A. R. Ghassemlou. saradistribution.com.
3. Asso Hassan Zadeh. L'héritage d'Abdulrahman Ghassemlou, 25 ans après son assassinat. Rudaw.
4. Prunhuber, Carol (2020). Abdul Rahman Ghassemlou et la Résistance kurde en Iran. Les Kurdes au Moyen-Orient : problèmes persistants et nouvelles dynamiques.
5. Fatehi, Tara (27 septembre 2012). Dr Abdul Rahman Ghassemlou. Magazine Média.
6. Dr Abdul Rahman Ghassemlou. Parti démocratique du Kurdistan iranien. 1er septembre 2017.
7. Dr Abdul Rahman Ghassemlou. Sarah Distribution. Récupéré le 1er février 2013.
8.Carol Prunhuber (26 mai 2010). J'ai écrit le livre pour dénoncer l'assassinat par le régime iranien et la complicité des autorités autrichiennes. Chambre des lords. Archivé de l'original le 12 décembre 2013. Récupéré le 1er février 2013.
9. Prunhuber, Carol (2010). La passion et la mort de Rahman le Kurde : Dreaming Kurdistan. iUnivers. ISBN 9781440178160. Archivé de l'original le 25 août 2013. Récupéré le 1er février 2013.
10. Prague Ghassemlou. Yekta Uzunoglu. Récupéré le 4 juillet 2018.
11. Entessar, Nader (1992). Ethnonationalisme kurde. Éditeurs Lynn Rienner. p. 130–131. ISBN 978-1-55587-250-2.
12. Sreberny-Mohammadi, Annabelle; Ali Mohammadi (janvier 1987). Exils iraniens post-révolutionnaires: une étude sur l'impuissance. Trimestrielle du tiers monde. 9 (1): 108–129. 13.doi:10.1080/01436598708419964. JSTOR 3991849
14.En ligneGhassemlou, D. Abdul R. (2006). Kurdistan et Kurde (éd. kurde). Erbil : Rojhalat. p. 349.
15. Gérard Chaliand. (2020). Introduction et traduction par David Tokmatchi 40 Ans of Luttes: Abdul-Rahman Ghassemlou
16. Etats-Unis: l'assassinat par l'Iran du Dr Abdul Rahman Ghassemlou. Youtube. Archivé de l'original le 14 décembre 2021.
17. Otage - 4. Yekta Uzunoglu. Récupéré le 4 juillet 2018.
18. Dan Geist (6 août 2011). ' Un horizon plus sombre ': L'assassinat de Shapour Bakhtiar . PBS. Récupéré le 19 mai 2016.
19. La vie et la mort d'Abdul Rahman Ghassemlou (1930-1989). Archivé de l'original le 19 août 2011.
20. Profil du Dr Abdul Rahman Ghassemlou. Archivé de l'original le 11 mars 2011.
21. Roya Hakakian (4 octobre 2007). La fin de l'Iranien indispensable. Spiegel Online International. Récupéré le 1er janvier 2012.[1]
ئەم بابەتە بەزمانی (Française) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Cet article a été écrit en (Française) langue, cliquez sur l'icône pour ouvrir l'élément dans la langue originale!
ئەم بابەتە 4,982 جار بینراوە
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | English | wikipedia.org
فایلی پەیوەندیدار: 1
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 16
زمانی بابەت: Française
ئاستی خوێندن: دوکتۆراڵ (PHD)
جۆری خوێندن: ئابووری
جۆری کەس: چالاکی سیاسی
زمان - شێوەزار: فەڕەنسی
زمان - شێوەزار: ئینگلیزی
زمان - شێوەزار: فارسی
زمان - شێوەزار: کرمانجیی ناوەڕاست
شار و شارۆچکەکان (لەدایکبوون): ورمێ
نەتەوە: کورد
هۆکاری گیان لەدەستدان: گوللەبارانکردن
وڵات - هەرێم (شەهیدبوون): نەمسا
وڵات - هەرێم (لەدایکبوون): ڕۆژهەڵاتی کوردستان
ڕەگەزی کەس: نێر
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
خاوەنی ئەم بابەتە بەسوپاسەوە، مافی بڵاوکردنەوەیی بە کوردیپێدیا بەخشیوە! یان بابەتەکە کۆنە، یاخود بابەتەکە موڵکی گشتییە.
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( ڕاپەر عوسمان عوزێری )ەوە لە: 12-06-2022 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( ڕۆژگار کەرکووکی )ەوە لە: 13-06-2022 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( ڕۆژگار کەرکووکی )ەوە لە: 13-06-2022 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە بەپێی ستانداردەکانی کوردیپێدیا هێشتا ناتەواوە و پێویستیی بە داڕشتنەوەی بابەتی و زمانەوانیی زۆرتر هەیە!
ئەم بابەتە 4,982 جار بینراوە
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
کورتەباس
ڕاپۆرتی ئاماری رووداوەکانی هاتووچۆ لەهەرێمی کوردستان بۆ ساڵی 2018
پەرتووکخانە
ئینسکلۆپیدیای پێشمەرگە دێرینەکان – پارێزگای هەولێر، بەرگی 04
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
کورتەباس
ئافرەتە خواناسەکانی کوردستان
وێنە و پێناس
گوندی میراولی لە شارەدێی سیروان، هەڵەبجە ساڵی 1998
ژیاننامە
ئاواز عەبدولقەهار عوسمان
ژیاننامە
هولیا ئەڤشار
ژیاننامە
خەدیجە ئەسکەندەر حەیدەر
ژیاننامە
سروە ساڵەیی
ژیاننامە
لیوا ئەیوب
ژیاننامە
ئیبراهیم محەمەد حاجی جەرجیس
ژیاننامە
هیران ئازاد
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
وێنە و پێناس
کۆمەڵێک لە گەنجانی گوندی زەنگەنان، شارەدێی دارەتوو لە بەردەڕەش ساڵی 2000
شوێنەوار و کۆنینە
ئەشکەوتی کاڵدار
کورتەباس
بەغدا ساڵی 1917
پەرتووکخانە
گۆرانیەکانی سێ نەوە (موزیکی عێبری بە کوردی)
پەرتووکخانە
شەهید عەتا مۆفەقی
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
کورتەباس
گیروگرفتی پیس بوونی ژیانگە
کورتەباس
قازی و عەرەقەکەی بێکەس
ژیاننامە
ئەکرەم مەعروف ئۆخسری
ژیاننامە
سابات محەمەد ساڵح
پەرتووکخانە
ئینسکلۆپیدیای شەهیدانی (ی.ن.ک) لە هەولێر 04
وێنە و پێناس
قوتابییانی پۆلی دووەمی سەرەتایی قوتابخانەی قەرەتەپە لە شارەدێی بنگرد، دوکان ساڵی 1978
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای نارین
شوێنەوار و کۆنینە
سیاهگل.. پەرستگەی سەردەمی ساسانییەکان
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی قوشتەپە
پەرتووکخانە
ڕێکخستنی دەستپێشخەری یاسادانان لە هەرێمی کوردستان
ژیاننامە
بەختیار بایزید سادق
وێنە و پێناس
قوتابییانی قوتابخانەی قەڵخانلۆ لە خورماتوو ساڵی 1983
وێنە و پێناس
تیپی تۆپی پێی نەورۆز لە دەربەندیخان ساڵی 1989
شوێنەوار و کۆنینە
کاروانسەرای قەسری شیرین

ڕۆژەڤ
ژیاننامە
جەمال عیرفان
06-05-2010
هاوڕێ باخەوان
جەمال عیرفان
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...)
تاراوگە
02-06-2018
هاوڕێ باخەوان
تاراوگە
ژیاننامە
جافر زەلکەیی
23-08-2021
هاوڕێ باخەوان
جافر زەلکەیی
ژیاننامە
ماریا سام
07-03-2022
ڕۆژگار کەرکووکی
ماریا سام
ژیاننامە
خواناس وریا گلی
23-06-2023
ڕۆژگار کەرکووکی
خواناس وریا گلی
 چالاکییەکانی ڕۆژی
بابەتی نوێ
ژیاننامە
بەختیار بایزید سادق
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
لیوا ئەیوب
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئیبراهیم محەمەد حاجی جەرجیس
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئەکرەم مەعروف ئۆخسری
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئازۆ مەخمووری
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئازادی جیهاز
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ئازادی مام غەفور
15-07-2024
کشمیر کەریم
وێنە و پێناس
تیپی تۆپی پێی نەورۆز لە دەربەندیخان ساڵی 1989
15-07-2024
زریان عەلی
ژیاننامە
ئەحمەد ژێرسە
15-07-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
مەلا برایم ئاغا
15-07-2024
کشمیر کەریم
ئامار
بابەت 523,580
وێنە 105,918
پەرتووک PDF 19,729
فایلی پەیوەندیدار 98,880
ڤیدیۆ 1,420
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
کورتەباس
ڕاپۆرتی ئاماری رووداوەکانی هاتووچۆ لەهەرێمی کوردستان بۆ ساڵی 2018
پەرتووکخانە
ئینسکلۆپیدیای پێشمەرگە دێرینەکان – پارێزگای هەولێر، بەرگی 04
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
کورتەباس
ئافرەتە خواناسەکانی کوردستان
وێنە و پێناس
گوندی میراولی لە شارەدێی سیروان، هەڵەبجە ساڵی 1998
ژیاننامە
ئاواز عەبدولقەهار عوسمان
ژیاننامە
هولیا ئەڤشار
ژیاننامە
خەدیجە ئەسکەندەر حەیدەر
ژیاننامە
سروە ساڵەیی
ژیاننامە
لیوا ئەیوب
ژیاننامە
ئیبراهیم محەمەد حاجی جەرجیس
ژیاننامە
هیران ئازاد
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
وێنە و پێناس
کۆمەڵێک لە گەنجانی گوندی زەنگەنان، شارەدێی دارەتوو لە بەردەڕەش ساڵی 2000
شوێنەوار و کۆنینە
ئەشکەوتی کاڵدار
کورتەباس
بەغدا ساڵی 1917
پەرتووکخانە
گۆرانیەکانی سێ نەوە (موزیکی عێبری بە کوردی)
پەرتووکخانە
شەهید عەتا مۆفەقی
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
کورتەباس
گیروگرفتی پیس بوونی ژیانگە
کورتەباس
قازی و عەرەقەکەی بێکەس
ژیاننامە
ئەکرەم مەعروف ئۆخسری
ژیاننامە
سابات محەمەد ساڵح
پەرتووکخانە
ئینسکلۆپیدیای شەهیدانی (ی.ن.ک) لە هەولێر 04
وێنە و پێناس
قوتابییانی پۆلی دووەمی سەرەتایی قوتابخانەی قەرەتەپە لە شارەدێی بنگرد، دوکان ساڵی 1978
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای نارین
شوێنەوار و کۆنینە
سیاهگل.. پەرستگەی سەردەمی ساسانییەکان
شوێنەوار و کۆنینە
قشڵەی قوشتەپە
پەرتووکخانە
ڕێکخستنی دەستپێشخەری یاسادانان لە هەرێمی کوردستان
ژیاننامە
بەختیار بایزید سادق
وێنە و پێناس
قوتابییانی قوتابخانەی قەڵخانلۆ لە خورماتوو ساڵی 1983
وێنە و پێناس
تیپی تۆپی پێی نەورۆز لە دەربەندیخان ساڵی 1989
شوێنەوار و کۆنینە
کاروانسەرای قەسری شیرین
فۆڵدەرەکان
وشە و دەستەواژە - وڵات - هەرێم - ڕۆژهەڵاتی کوردستان بەڵگەنامەکان - وڵات - هەرێم - ڕۆژهەڵاتی کوردستان وشە و دەستەواژە - وڵات - هەرێم - باشووری کوردستان بەڵگەنامەکان - وڵات - هەرێم - باشووری کوردستان بەڵگەنامەکان - وڵات - هەرێم - ڕۆژاوای کوردستان بەڵگەنامەکان - وڵات - هەرێم - تورکیا بەڵگەنامەکان - جۆری دۆکومێنت - زمانی یەکەم وشە و دەستەواژە - زمان - شێوەزار - کرمانجیی ناوەڕاست بەڵگەنامەکان - زمان - شێوەزار - کرمانجیی ناوەڕاست وشە و دەستەواژە - وشە - ناو - سادە، داڕێژراو و لێکدراو

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 2.984 چرکە!