Bibliothek Bibliothek
Suchen

Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen


Suchoptionen





Erweiterte Suche      Tastatur


Suchen
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung der Artikel
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Instrumente (Hilfsmittel)
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
Sprachen
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Mein Konto
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
Suchen Registrierung der Artikel Instrumente (Hilfsmittel) Sprachen Mein Konto
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Über
 Zufälliger Artikel!
 Nutzungsbedingungen
 Kurdipedi Archivare
 Ihre Rückmeldung
 Benutzer Sammlungen
 Chronologie der Ereignisse
 Aktivitäten - Kurdipedia
 Hilfe
Neue Artikel
Bibliothek
Das Kadiamtsprotokollbuch von Mārdīn 247: Edition, Übersetzung und kritischer Kommenta
11-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
100 Jahre Türkei Die Republik zwischen Tradition und Erneuerung
11-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Lage der jesidischen Bevölkerung in Ninawa
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Zehn Jahre nach dem Völkermord: Zur Lage der Jesidinnen und Jesiden im Irak
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die Yezidi im Irak Forderungen an die US-amerikanische und irakische Regierungen sowie an die Regionalregierung Kurdistan
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,632
Bilder  105,489
PDF-Buch 19,435
verwandte Ordner 97,465
Video 1,394
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene ...
Bibliothek
Strategiepapier über die re...
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen W...
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muh...
Bibliothek
Christen und Jesiden im Ira...
بەگریان ڕاوت دەکەم
Dank der Kurdipedia wissen Sie: Wer ist wer! Wo ist wo! und was ist was!
Gruppe: Artikel | Artikel Sprache: کوردیی ناوەڕاست
Teilen Sie
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Rangliste Artikel
Ausgezeichnet
Sehr gut
Durchschnitt
Nicht schlecht
Schlecht
Zu meinen Favoriten hinzufügen
Schreiben Sie Ihren Kommentar zu diesem Artikel!
Geschichte des Items
Metadata
RSS
Suche im Google nach Bildern im Zusammenhang mit dem gewählten Artikel!
Googeln Sie das ausgewählte Thema.
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
بەگریان ڕاوت دەکەم
Artikel

بەگریان ڕاوت دەکەم
Artikel

$بەگریان ڕاوت دەکەم$
نووسینی: چۆڵی فایەق
$دیوە سەلەفییەتەکەی شیعیزم$
ڕەنگە بۆ خوێنەر کۆوەکردنی ناوی شیعیزم و سەلەفیزم پێکڕا مایەی سەرسوڕمان بێت، بەوەی چۆن دەبێت دوو ڕەوتی تەواو هاودژی یەکتر دەستەملانێ بکەن و ئاوێتەی یەک بکرێن! ئەم حەپەسانە لەجێی خۆیەتی، ئەگەر بێتو ئێمە هەریەک لە شیعیزم و سەلەفیزم تەنیا لە بازنە فیقهی و مەزهەبە شەرعییەکەوە قەتیس بکەین، بەڵام وەکچۆن سەلەفیزم تەنیا بریتی نییە لە مەزهەبێکی فیقهیی شەرعی، بەڵکە مێنتەلێتی و ڕێبازێکی بیرکردنەوەیە؛ بەهەمان شێوەش شیعیزم بەتەنێ مەزهەبێکی فیقهیی شەرعی نییه، بەڵکوو ڕەوتێکی سیاسی و شێوازێکی دونیابینی و ڕێبازێکی ئیدیۆلۆژییە.
سوننە و شیعە خودان دوو باڵ و ئاڕاستەن، باڵێکی فیقهی و باوەڕی، باڵێکی ئیدیۆلۆژی و سیاسی. پێویستمان بەو پۆلینکردنە دەبێت، تا دووچاری شیکاریی نابابەتیانە و ململانێی مەزەبی و ڕاسیزمی دینی نەبین. سوننە و شیعە ئەگەر لە باری عەقیدە و فیقﮪەوە جودان و یەک ناگرنەوە، ئەوا لە مێنتەلێتیی سەلەفییانەدا تەبا و کۆکن. ئەگەر شیعیێتی مەزهەبێکی فیقهی بێت، ئەوا [شیعیزم- شیعیێتیی سیاسی] بەتەنێ مەزهەبێکی فیقهی نییە، بەڵکوو لە مێژوو و ئێستەشدا ڕەوتێکی ئیدیۆلۆژی و بزاوێکی سیاسییە. چۆن سوننیێتی کە ڕەوتێکی فیقهییە، بەڵام “سوننیزم” ڕەوتێکی ئیدیۆلۆژی و سیاسییە و وا بۆ دووسەت و ئەوەندە ساڵە دەچێت وەهابیزم و ئیخوانیزم نوێنەرێتی دەکات، شیعیزمیش بەهەمان شێوە باڵی سیاسی شیعێتییە و لە چەرخی ئێستەدا شیعیزمی- فارسی نوێنەریی دەکات.
دەبێت هێڵی سیاسی و هێڵە میللییەکانی مەزهەبەکان تێکەڵ نەکرێن، پێکەوەژیان و تۆلێرانس دڵخواز و داواکاریی هاوبەشی مرۆی سوننی و شیعیی میللییە، دواجار هەر ئەم موسڵمانە میللییانەش نمایشی ئیسلامێکی شەعبی دەکەن، کە کەمگرفترین جۆری ئایینداران، جا چ لەنێو شیعەدا بێت، گ لەنێو سوننەش. بەڵام سوننیزم و شیعیزم کە دەبن بە ئایدیۆلۆژیا و دوو ڕێبازی سیاسی، دەبن بە داینەمۆی شاراوەی هەڵگیرسانی شەڕی نێوەخۆ و قڕکردنی مەزەبیی یەکتر، مەزهەبەکان لێرەدا دین لە ڕۆڵی خۆی دەهێننە خوار و دەیکەن بە دیسپلینی سیاسی و قەیدوکۆتی فەرهەنگی بۆ ژیان.
$شیعیزم و تەبشیر$
شیعیزم مۆرکێکی “تەبشیری” وەرگرتووە و بناغە سەرەکییەکانی بیروباوەڕ و دونیابینیی مەزهەبەکەی بە دەوروبەری خۆیدا پەخش و وەشان دەکات. مەزهەبێک نییە تەنیا بە پارێزگاریکردنی لە قەوارە و چوارچێوەی خۆی واز بهێنێت، بەڵکە هەردەم لەبیری فراوانکردنی بازنەی ڕێباز و ژمارەی پێڕەویکاران و درێژکردنەوەی جوگرافیاکەیەتی و پەلامار دەدات.
شیعیزم لەوێدا تەواو سەلەفییانەیە، کاتێ هەموو سەروەتە ئابووری و میدیایی و بوارەکانی دیکەشی، لەپێناو بەشیعەکردنی ئەویتردا دەخاتە گەڕ. بەر لە تەنگەژەی سیاسیی سووریا لە چەندان ناوچە (وەک دانیشتوانی دێرەزوور دەگێڕنەوە) شیعیزم حسێنییەیان دەکردەوە و هانی گەنجەکانیان دەدا هەفتانە لە کاتی دیاریکراودا لە ڕێوڕەسمی سرووتە دینییەکانیان ئامادە بن، لەبەرانبەردا یارمەتیی بژێوی و پارەوپوولیان پێ دەدان. ئەمە وەک ڕەفتاری هەندێ لە شێخە سەلەفییەکانی خەلیج وێنا دەکرێت، وەختێ لە بیابانەکانی ئەفریقاوە بە مەرجی بوون بە سەلەفی یارمەتی و کۆمەکیان بەسەر هەژار و نەداراندا دابەش دەکرد. لە ناخ و قووڵایی ئەو پڕۆسەیەش، ڕەوتاری کریستیانێتیی ئامادەیە. ئەوەی کە چەند سەت ساڵێکە ڕەوتی وەهابیزم و ئیخوانیزم و شیعیزم لە تەبشیری مەزەبی و پەرەدان بە وەعز لە ڕۆژەڵات بەرپایان کردووە، کتومت شوێنکەوتەیی مێنتەلێتی و ڕەوتاری مەزەبە مەسحییەکانی ئەوروپایە لەپێش مۆدێنرێتەدا. شیعیزیم سەرەڕای تەبشیری مەزەبی، تەبشیری نەتەوەپەرستیشی تێخزاندووە. شیوەن و گریان و خۆڕنینی سرووتە مەزەبییەکانیان، بە گوتەی سەید حسێن نەسر بێت، ئەوا حەنینێکی فارسیانەیە بۆ ڕابردوو و ئەو گەلە لە ڕێی خەمۆکیی شیعیزمیانەوە دووبارە تەجەللایان کردووەتەوە.
$شیعیزم و پڕاگماتیکیێتی$
شیعیزم لەپێناو بەشیعەکردنی ئەویتردا پێڕەوی لە سیاسەت و ڕێبازی پڕاگماتی (Pragmatics) دەکات، بۆ ئەو گرنگ نییە بەرانبەرەکەی کێیە و چۆنە، گرنگ ئەوەیە دواجار بۆ ڕەوتی مەزەبەکەی سوودی لێ بکەوێتەوە. شیعیزم بەگشتی و شیعیزمی- فارسی بەتایبەت، ڕێک لەسەر ئەم ڕێچکەیە سیاسەتی دین و دونیایی خۆی بەڕێوە دەبات، هەر بۆیەش جێی تاسان نییە کاتێ دژ بە شیعەکانی ئازەربایجان یارمەتی ئەرمەنستانی- کریستیان دەدات. ئەوەش جێی واقوڕمان نابێت کە بۆ هێنانەوەدی ئێمپڕاتۆرییەتی فارسیانەیشیعیزم و تۆکمەکردنی پایەکانی مەزەب و کولتووری خۆی لە ئێڕاق و سوریە، ببێت بە هاوپەیمانی چەندان حیزب و ڕەوتی نادینی و ئیلحادی، هەروەتر سەپۆرتی ماددی سەتان نووسەر و جۆڕناڵستی دژەدین یان نادینی و سیکۆلار بکات، تەنیا لەپێناو گەیشتن بە ئامانجی باڵای مەزهەب. شیعیزمی سەلەفییانە توانیویەتی لەڕێی دەزگەی سیخوڕی و نەرمەهێزەوە سەرەتا هێرشی فەرهەنگی بەرپا بکات، تا دواتر بۆ تەبشیرێکی سەرانسەریانە بەردەمی خۆی خۆش بکات و لە پڕۆسەی داگیرکاریی فەرهەنگی (الغزو الثقافي)دا بە ئاکامی خۆی بگات. لەنێو عەرەبی ئێڕاق گوتەیەکی باو هەیە کە دەگوترێت: [شیعە بە شیوعیێتیش واز لە شیعێتی ناهێنێت].
$شیعیزم و کردەی خۆکوژی$
بەگوێرەی سەرچاوە باوەڕپێکراوەکان مێژووی کردەی خۆکوژی و خۆتەقاندنەوە لەنێو خەڵکی مەدەنیدا “العملیات الاستشهادیة” بۆ شیعیزم دەگەڕێتەوە نەک سوننیزم وەک ئەوەی لەنێو زۆرینەی چاودێران و ڕەخنەگرانی ئایینییدا بووە بە باوەڕ و فاکت. کردە خۆکوژییەکان لە ڕۆژهەڵاتی نێوەڕاستدا لە دەسپێکی هەشتاکاندا دەستی پێ کرد، لەنێوان ساڵانی 1981 تا 2015 بەگوێرەی توێژینەوەکان (4814) هێرشی خۆکوژی تۆمار کراون کە لە 40 وەڵاتی جوایەز جێبەجێ کراون. ژمارەی قوربانییان لەم نێوانەدا زیاتر لە 45 هەزار هاووڵات بووە.
هەڵبەت لە هەر دەیەیەکی سەتەدا، ڕێژەی کردە خۆکوژییەکان بەرەو سەرووتر چوونە. لە هەشتاکاندا لە ماوەی ساڵێکدا 3 کردەی خۆکوژی بەجێ گەیێنراوە. لە نۆهەتەکاندا بەرزتر بووەتەوە و لە هەر مانگێکدا کردەیەکی خۆکوژی هەبووە. لەنێوان ساڵانی 2001 تا 2003یشدا لە هەر هەفتەیەکدا کردەیەکی خۆکوژی هەبووە. لەنێوان 2003 بۆ 2015یش دەگاتە چڵەپۆپە و لە هەر ڕۆژێکدا کردەیەکی خۆکوژی ڕوویداوە.
هەوەڵین کردەی خۆکوژی لە 30ی ئۆکتۆبەری 1980 بوو کە مێرمنداڵێکی 13 ساڵانەی ئێرانی جێبەجێی کرد، لە کەمەریدا بۆمبی پێچایەوە و دواتر لە باشووری ڕۆژاوای ئێران دەبابەیەکی ئێڕاقیی تەقاندەوە. هەر لە کۆتایی ئەوساڵەدا سەفارەتی ئێڕاقی لە لوبنان لە هێرشێکی خۆکوژیدا بە ئۆتۆمبێل، لەگەڵ زەوی تەخت کرا. دواتر لە 1983 یەکێک لە گەورەترین کردە خۆکوژییەکان جێەبەجێ کرا، دوو بارهەڵگر و ئامانەی پڕ لە چەکوتفاقی هێزی وشکانیی ئەمریکایی و فەرەنسایی کرانە ئامانج و 299 سەرباز لە و هێرشە خۆکوژییەدا کوژران.
دەستپێکی ئەم نەریتە جیهادییە خۆکوژییە لە موسوڵمانە شیعەکانی لوبنان دەبینرێت، دواتر بە سایەی “حزب اللە” زێتر بڕەوی پێ دەدرێت و دواجار گرۆ جیهادییەکانی فەلەستینیش دەکەونە ژێر کاریگەریی ئەم تاکتیکەوە، شیعیزمی ئێرانیش [گرووپی هەمیشەیی فیدایی خۆکوژ] دادەمەزرێنێ و لە شەڕی نێوان ئێڕاق و ئێرانیش، خۆکوژەکانی بەکاردێنیت. بۆ سەردەمانی زووش بگەڕێیتەوە، فیدایی لەنێو ئیسماعیلییەکانیشدا هەبوون، کە گرۆهێکی شیعیزمی باتینیانەی سیاسی بوون.
ئینجا درەنگتر لەنێو سوننیزم و ڕەوتی “سەلەفییەتی جیهادیی سوننە”دا لەسەر دەستی شێخ عەبدوڵڵا عەزام تێز بۆ خۆکوژی دادەنرێت. عەززام لە پەڕتووکەکانی نموونەی “اتحاف العباد بفضائل الجهاد” دێت 27 سوودی خوڕافیانەی خۆکوژی و خۆتەقاندنەوە لەنێو ئەدەبیاتی دینییدا دەخاتە بەرچاوی موجاهیدان، عەرەبە ئەفغانییەکانیش توندڕۆیانەتر ئەو درەختەیان پەروەردە کرد.
چۆن لەنێو سوننەدا سەلەفیزم هەیە، لەنێو شیعیزمیشدا هەمان ڕەوتی سەلەفیزم بەشێوەیەکی کارا هەیە. بەڵام هەمیشە لێزان و وردانەتر خۆی خزاندووەتە نێو کەلێنە سیاسی و کۆمەڵایەتییەکانەوە، وەک سەلەفیزمی سوننی ڕەق و زەق نەبووە. لە زۆر دۆخدا سەلەفیزمی سووننی و سەلەفیزمی شیعی، کۆمەکی یەکتر دەکەن، پشتیوان و هاوکاری یەکتر دەبن لەبەرانبەر ئەو گوتارانەی لە یەک ئاستدا ڕەخنە لە هەردووکیان دەگرن، بەتایبەت گوتاری ئایینییانەی کورد. ژمارەی ئەو مەلا و دیندارانەی کورد کەم نین، کە بە پیلان و هەرەوەزیی سەلەفیزمی شیعی و سووننی تیرۆر کراون و کوژراون. [1]
Dieser Artikel wurde in (کوردیی ناوەڕاست) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde bereits 415 mal angesehen
HashTag
Quellen
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری کوردڕاوم -07-12-2021
Verlinkte Artikel: 1
Geschichte und Ereignisse
Gruppe: Artikel
Publication date: 07-12-2021 (3 Jahr)
Art der Veröffentlichung: Born-digital
Dokumenttyp: Ursprache
Inhaltskategorie: Religion und Atheismus
Inhaltskategorie: Philosophie
Technische Metadaten
Artikel Qualität: 94%
94%
Hinzugefügt von ( هومام تاهیر ) am 24-11-2022
Dieser Artikel wurde überprüft und veröffentlicht von ( زریان سەرچناری ) auf 25-11-2022
Dieser Artikel wurde kürzlich von ( ڕۆژگار کەرکووکی ) am 04-04-2024 aktualisiert
URL
Dieser Artikel wurde bereits 415 mal angesehen
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Bibliothek
Das Kadiamtsprotokollbuch von Mārdīn 247: Edition, Übersetzung und kritischer Kommenta
Biografie
Kenan Engin
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
Biografie
Fevzi Özmen
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Biografie
Leyla Îmret
Artikel
Der Völkermord von 1915: Anfang vom Ende des syrisch-aramäischen Christentums im Vorderen Orient
Biografie
Mely Kiyak
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Biografie
Sebahat Tuncel
Bibliothek
100 Jahre Türkei Die Republik zwischen Tradition und Erneuerung
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Biografie
Ismail Küpeli
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı

Actual
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
24-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
Bibliothek
Strategiepapier über die regionale Autonomie Sindschar (kurd. Şengal)
01-04-2023
هەژار کامەلا
Strategiepapier über die regionale Autonomie Sindschar (kurd. Şengal)
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
05-06-2024
هەژار کامەلا
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
Neue Artikel
Bibliothek
Das Kadiamtsprotokollbuch von Mārdīn 247: Edition, Übersetzung und kritischer Kommenta
11-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
100 Jahre Türkei Die Republik zwischen Tradition und Erneuerung
11-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Lage der jesidischen Bevölkerung in Ninawa
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Zehn Jahre nach dem Völkermord: Zur Lage der Jesidinnen und Jesiden im Irak
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die Yezidi im Irak Forderungen an die US-amerikanische und irakische Regierungen sowie an die Regionalregierung Kurdistan
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,632
Bilder  105,489
PDF-Buch 19,435
verwandte Ordner 97,465
Video 1,394
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Bibliothek
Das Kadiamtsprotokollbuch von Mārdīn 247: Edition, Übersetzung und kritischer Kommenta
Biografie
Kenan Engin
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
Biografie
Fevzi Özmen
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Biografie
Leyla Îmret
Artikel
Der Völkermord von 1915: Anfang vom Ende des syrisch-aramäischen Christentums im Vorderen Orient
Biografie
Mely Kiyak
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Biografie
Sebahat Tuncel
Bibliothek
100 Jahre Türkei Die Republik zwischen Tradition und Erneuerung
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Biografie
Ismail Küpeli
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Ordner
Dokumente - Dekade - 20s (20-29) Dokumente - Jahrhundert - 21. Jahrhundert (2000-2099) Dokumente - Ordner - Islamischer Staat - ISIS-Angriffe Dokumente - Provinz - West-Kurdistan Dokumente - Dialekt - Deutsch Artikel - Art der Veröffentlichung - Born-digital Artikel - Inhaltskategorie - Geschichte Artikel - Inhaltskategorie - Kurdenfrage Artikel - Dialekt - Deutsch Artikel - Original Language - Deutsch

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Kontakt | CSS3 | HTML5

| Generationszeit Seite: 0.406 Sekunde(n)!