Bibliothek Bibliothek
Suchen

Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen


Suchoptionen





Erweiterte Suche      Tastatur


Suchen
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung der Artikel
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Instrumente (Hilfsmittel)
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
Sprachen
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Mein Konto
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
Suchen Registrierung der Artikel Instrumente (Hilfsmittel) Sprachen Mein Konto
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Über
 Zufälliger Artikel!
 Nutzungsbedingungen
 Kurdipedi Archivare
 Ihre Rückmeldung
 Benutzer Sammlungen
 Chronologie der Ereignisse
 Aktivitäten - Kurdipedia
 Hilfe
Neue Artikel
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Iran in der internationalen Politik 1939-1948
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die neue Kurdenfrage: Irakisch-Kurdistan und seine Nachbarn
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Tausend Tränen, tausend Hoffnungen
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Revolution in Rojava
28-03-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die türkische Filmindustrie
26-03-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,797
Bilder  106,048
PDF-Buch 19,350
verwandte Ordner 97,415
Video 1,397
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene ...
Bibliothek
Konflikte mit der kurdische...
Artikel
Als die Guerilla die Mensch...
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen W...
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muh...
خوێی سرووشتی زێڕی سپی لە کوردستان
Die Mitarbeiter von Kurdipedia erfassen unser Nationalarchiv objektiv, unparteiisch, verantwortungsbewusst und professionell.
Gruppe: Artikel | Artikel Sprache: کوردیی ناوەڕاست
Teilen Sie
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Rangliste Artikel
Ausgezeichnet
Sehr gut
Durchschnitt
Nicht schlecht
Schlecht
Zu meinen Favoriten hinzufügen
Schreiben Sie Ihren Kommentar zu diesem Artikel!
Geschichte des Items
Metadata
RSS
Suche im Google nach Bildern im Zusammenhang mit dem gewählten Artikel!
Googeln Sie das ausgewählte Thema.
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
دکتۆر بێوار خەنسی*

پتڕۆکیمیاویات و ئەلەمنیۆم و پیشەسازیی ڕۆن و سابوون و شووشەو کریستال و پاراستنی گۆشت و ماسی و تاد.

پێویستیی مرۆڤ بە خوێ: تێکڕایی ساڵانەی بەکاربردنی خوێ لەلایەن نزیکەی 3 کیلۆگرامە، بۆیە دانیشتووانی هەرێمی کوردستان کە 5 ملیۆن کەسە ساڵانە
پێویستییان بە 15 هەزار تەن خوێیە، جگە لەو بوارانەی کە لەسەرەوە ئاماژەمان پێکردن، بەڵام توانای بەرهەمهێنانی ساڵانەی خوێ لە کوردستان
لە 1100 تەن تێپەڕناکات. هەلومەرجە جیۆلۆجییەکانی پەیدابوونی خوێ: خوێی کانزایی بە زەبری کردارەکانی نیشتەیی بوون و بەبلووربوون و بەپێی پلەی توانەوەی ڕێژەیی درووست دەبێت دوای ئەوەی توانەوەکەی دەگاتە پلەی تێربوون بە هەڵم، دوو سەرچاوەی خوێ هەن) نیشتەبوون بە ڕێگا ئاسییەکانی بەبەردبوون، تواناوەی خوێواو کە بریتییە لە شیبوونەوەی ئاوی دەریا و دەریاچەکان و ئاوی ژێرزەوی و کانیاوەکان ( وەک خوێدانی خولیین لە شارەدێی سەنگاوو یەکێکی دیکە لە گوندی پیران ( هەروەها بیری سرووشتی و دەستکرد، گرنگترین سەرچاوەکانیش کە زۆر باون ئاوی دەریاو ئۆقیانووسەکانە، خوێی سرووشتی هاوشانی گەچ و ئەنهدریت و کلۆریدات دەردەکەوێت. زۆربەی کانەکانی دەرهێنانی خوێ لە ناوچەی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست پەیوەستن بە مێژووی پەیدابوون وپەرەسەندن و لەناوچوونی) دەریای تەیسیس (کە مێژووی سەرهەڵدانی بۆ نزیکەی 210 ملیۆن ساڵ دەگەڕێتەوە، ئەستووریی نیشتەنیی دەریایی کە
خوێ و جۆرەکانی: خوێ، یان کلۆریدی سۆدیۆم کانەکەی هالیتە، بریتییە لە بەردەخوێی خۆراک پێکهاتەکەی) NACL (ە، لە شێوەی پارستە، یان دەنکۆڵە، یان بەشێوەی کریستالی شەش پاڵوو بوونی هەیە. خوێ بێ ڕەنگە، یان لە شێوەی ڕەنگی سپی، یان زەرد، یان سووری کاڵ بەپێی ئەو گەردانەی تێیدایە دەردەکەوێت. پلەی پتەویی خوێ 2.5 و کێشی کواڵیتیی 2.4 -ە و بریقەی شووشەیە و زۆر بە ئاسانی لە ئاودا دەتوێتەوە، خوێ نزیکەی 97.51 %کلۆریدی سۆدیۆمی تێدایە ئەوەی دەمێنێتەوە بریتییە لە مەگنیسیۆم وکالسیۆم و پۆتاسیۆم فلۆرید و بڕوم. دوو جۆری سەرەکیی خوێ هەیە، بەردەخوێ کە لە چینەکانی توێکڵی زەویدا هەیە، خوێی ئاوی دەریاکان، بەردەخوێ ڕێژەیەکی زۆر کەمی مەگنیسیۆمی تێدایە، پاکیی بەردەخوێ نزیکەی 99.8 %-ە و لە خوێی سۆدیۆم پێکدرێت، بەڵام خوێی دەریا ڕێژەیەکی بەرزی مەگنیسیۆمی تێدایە کە لە کاتی تامکردندا تاڵە، بۆیە بەردەخوێ گرنگترو باشتر و گرانترە لە خوێی دەریا لە ڕووی ئابووری و خۆراک و پزیشکییەوە.
گرنگیی خوێ: خوێ بۆ خۆراکی بوونەوەری زیندوو زۆر پێویستە لەوانەش مرۆڤ، هەروەها بابەتی سەرەتاییە لە زۆربەی پیشەسازییە کیمیاوی و خۆراکی و دەرمانییەکان، خوێ لە زۆربەی پیشەسازییەکاندا بوونی هەیە، گرنگترینیان پیشەسازیی کاربۆناتی سۆدیۆم، سۆدا، کلۆر و کەرەستەی بۆیاخ و پیستەخۆشکردن و هەڵکۆڵین بۆ پیترۆڵ و شوێنەوارەکەی لە دەریای تەیسیس دەردەکەوێت 4- 6 کیلۆمەترە و لەنێوان ئەو چینە بەردە نیشتەنییانەش دووبارەبوونەوەی چینە بەردەکانی خوێیە، کە هەندێکیان بە زیاتر لە 3000 مەتر دەکەونە ژێر ڕووی زەوییەوە، هەندێکی دیکەیان کە تازەترن بۆ سەردەمی مایۆسییەکان دەگەڕێتەوە کە پێش نزیکەی15 ملیۆن ساڵ نیشتوون، ئەو چینانەش سەرچاوە سەرەکییەکانی کانە خوێیەکان پێکدەهێنن لە سووریا ) کانی دێرزور، ترکس، پێدەشتی کەربەلا (. پێشتر خوێ لە زێڕ گرانتر بووە، خوێ بەر لە شۆڕشی پیشەسازی بە زێڕی سپی دەناسرا. بەکارهێنانی کۆنی خوێ:
-1 بەر لە هەزاران ساڵ خوێ لەلایەن) گریک و ڕۆمانەکان و جوولەکەو لە سرووتی ئایینیدا بەکار هێنراوە، فەرعۆنییەکان لە میسر بۆ پاراستنی مۆمیاکانیان لەناو زیخە خوێیەکانی دەریا بەر لە 3000 ساڵ پێش زایین بەکاریان هێناوە.
-2 درووستکردنی دراو لە خوێ لە وڵاتی چین، هەروەها پەپکی خوێیان وەک دراو لەجیاتی پارەی
ئێستای فەڕمی بەکارهێناوە، مووچەو کرێیان بە پەپکی خوێ وەک دراوی کانزایی خەرج دەکرد.
-3 خوێ بە زێڕ دەگۆڕدرایەوە، خوێ لە ڕابردوودا لە زێڕ گرانتر بووە، نرخی یەک ئۆقیە خوێ لە نرخی ئۆقیەیەک زێڕ گرانتر بووە.
-4 سەپاندنی باجی خوێ لە زۆربەی وڵاتانی بەرهەمهێن لەوانەش باجی خوێ لە فەرەنسا، باجی خوێ یەکێک بووە لە هۆکارە سەرەکییەکانی
هەڵگیرسانی شۆڕشی فەرەنسا. خوێ دوای شۆڕشی پیشەسازی شۆڕشی پیشەسازی بووە هۆی زیادکردنی داخوازی لەسەر خوێ، ئەمەش کاریگەریی
هەبوو بۆ ئەوەی کە خوێ بە بڕێکی زۆر لە دەریاو ئۆقیانووسەکان دەربهێنرێت، بەمەش نرخی خوێ دابەزی و بوو بە خۆراک و دەرمان و کاری
پیشەسازی، کە دواتر خوێ ڕاستەوخۆو ناڕاستەوخۆ لە پیشەسازیی جۆراوجۆر بەکارهات ) .
1- لە پیشەسازیی سۆدا و سابوون، پاڵاوتنی زەیت، ڕستن و چنین، 2- پیشەسازیی کلۆر بۆ پاککردنەوەی ئاو و لە هەندێ بەرهەمە کیمیاوییەکان. 3- پیشەسازیی کاغەز، شووشە، گۆزەکاریی. 4- پیستەخۆشکردن، هەڵکەندنی بیر، پاراستنی گۆشت ( لەئێستادا خوێ لە 62 دەوڵەتی جیهان دەردەهێنرێت، ) ئەمریکا، کەنەدا، ئەڵمانیا، هیندستان، ، ئوسترالیا، مەکسیک، فەرەنسا، بەرازیل، ، هۆڵەندا، ئیتاڵیا، ئیسپانیا، چیلی، جەزائیر، ئێران، سووریا، تورکیا، میسر، کوێت، ئێراق، مەغریب، تونس، ئوردن ..تاد ( لە ساڵی 2002 تێکڕایی ساڵانەی بەرهەمی خوێ لە جیهاندا بە نزیکەی 210 ملیۆن تەن خەمڵێنراوەو نرخی یەک تەنی خوێ بە نزیکەی 75 دۆلار هەژمارکراوە. خوێ لە دەریاو ئۆقیانووسەکان هەیە، هەر لیترێکی ئاوی دەریا نزیکەی 35 گرام خوێی تێدایە، خوێ
بە چڕیی لە دەریا داخراوەکاندا دەردەکەوێت وەک) دەریای ورمێ 170 گرام لەهەر لیترێک ئاودا و لە دەریای مردوو 370 گرام لە هەر لیترێکدا، هەروەها
ڕووی خوێوای لە بۆلیفیا بە گەورەترینی جیهانی دادەنرێت، ڕووبەڕەکەی 4000 کیلۆمەتر دووجایە، کە وەک ئاوێنە دەردەکەوێت و نیوەی یەدەگی جیهانی لە
ماددەی لیسیۆمی تێدایە (. ئەو خوێیەی کە لە دەریاکاندا هەیە هەموو کیشوەرەکانی جیهان دادەپۆشێت و ئەستووریی خوێی دەریا بە نزیکەی 500 پێ) نزیکەی 143 مەتر ( مەزەندە دەکرێت لە ئەستووریی خوێ لەسەر وشکایی، جێی باسە شوێنەواری چەندین دەریاچەی کۆنی خوێ دیارە کە وشک بوونە و چینە خوێیەکانیان بەسەرەوە دیارە، هەروەها شوێنەواری هەندێ حەوزی ئاوی سوێر لە پاشماوەکانی دەریای تەیسیس کە لە سەردەمی مایۆسییەکان نیشتووە، ) کانەکانی خوێ لە چینەکانی سەردەمی مایۆسییەکان، کانی خوێ لە تەرکەس لە سووریا (، نیشتەنییە تازەکان
) کانەخوێی فاو و سەماوە کە ڕووبەرەکەی 20 کیلۆمەتر دووجایە، 10 چین خوێ لەخۆدەگرێت و ئەستوورییەکەی 5- 7 مەترە (، کانە خوێیەکانی
دەشتاییەکانی نێوان کەربەلاو نەجەف کە کۆگایەکی ئاوی سوێری ژێرزەویی لەخۆدەگرێت، قووڵایی بیرەکانی ئاوی سوێر بە زیاتر لە 200 مەتر مەزەندە
دەکرێت.
ناوچەکانی خوێ لە هەرێمی کوردستان گەلی کوردستان هەر لە دێرزەمانەوە سوودی لە سامانە سرووشتییەکانی سەررووی زەوی یان نزیکی ئەو وەرگرتووە، هەندێ شوێنی بەرهەمهێنانی خوێی سرووشتی لە هەرێمی کوردستاندا هەن) بە درێژایی پشتێنەی ناوچەی نێوان نێروە لە شارۆچکەی ئامێدی لە ڕۆژاواوە ) خوێی کاری ( تا دەگاتە ناوچەی بارزان ) خوێی پیران (، کانەخوێی خوێلین لە شارەدێی سەنگاو و کانە خوێیەکانی شارۆچکەی خورماتوو و لە
ناوچەی گەرمیان و زۆر سەرچاوەی دیکەی خوێ.
بەرهەمهێنانی خوێی سرووشتی لە کوردستان خوێی سرووشتی لە هەندێ شوێنی کوردستان دەردەهێنرێت، ئەمەش نمووونەی هەندێ لەو
شوێنانەیە:
-1 خوێی سرووشتی لە خوێگەی خوێلین لە گوندی ) خوێلە (ی بناری چیای ) ئاش داغ (ی باشووری شارەدێی سەنگاو، ئەم خوێیە لەلایەن
کۆمپانیای بەڵێندەرایەتیی کەرتی تایبەت بە کرێی ساڵانە لەلایەن وەزارەتی سامانە سرووشتییەکانەوە
بەرهەم دەهێنرێت و ساڵانە بە بەهای 20 ملیۆن دینار، ئەم خوێیە لە ڕێی ڕاکێشانی خوێواوەکە بەرهەم دێت لە بیرێکەوە کە قووڵاییەکەی 5 مەترە، چڕیی سوێرییەکەی 220 گرام دەبێت لەهەر لیترێکدا، ئەو خوێیە دەگوازرێتەوە بۆ 85 حەوزی قوڕین، ڕووبەری هەر حەوزێکیش 6 مەتر دووجایە.
-2 ئاوی حەوزەکان بەهۆی گەرمیی خۆرەوە دەبێتە هەڵم و خوێیەکەش لە بنەوەی حەوزەکاندا دەمێنێتەوە، توانای بەرهەمی ساڵانە نزیکەی 1000 تەنە، بەرهەمهێنانیش بۆ ماوەی 6 مانگە کە لە مانگی ئایارەوە دەست پێدەکات تاکو تشرینی یەکەم بەردەوام دەبێت، گەرمیی خۆریش تاکە سەرچاوەی
بەهەڵمبوونی ئاوەکەیە لەناو حەوزەکانی خوێدا. نرخی فرۆشتنی هەر تەنێکی خوێ لەنێوان
200 بۆ 250 هەزار دینارە، بۆیە داهاتی ساڵانەی
بەرهەمهێنانی 1000 تەن و فرۆشتنی بەو نرخەی
سەرەوە دەگاتە 200 - 250 ملیۆن دینار.
دەتوانرێت پڕۆژەی خوێگەی خوێلین پەرەی
پێبدرێت ئەویش بە لێدانی 15 بیری دیکە، هەروەها
بە بەکارهێنانی تەکنەلۆژیای پێشکەوتوو، ئەو کاتە
لە جیاتی 6 مانگ بەدرێژایی ساڵێک بەرهەمی.[1]
Dieser Artikel wurde in (کوردیی ناوەڕاست) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde bereits 512 mal angesehen
HashTag
Quellen
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | www.gulanmedia.com
Verlinkte Artikel: 5
Gruppe: Artikel
Publication date: 21-07-2016 (8 Jahr)
Art der Veröffentlichung: Gedruckt
Dokumenttyp: Ursprache
Inhaltskategorie: Artikel und Interviews
Inhaltskategorie: Ökonomie
Technische Metadaten
Artikel Qualität: 84%
84%
Hinzugefügt von ( هەژار کامەلا ) am 12-01-2023
Dieser Artikel wurde überprüft und veröffentlicht von ( هاوڕێ باخەوان ) auf 15-01-2023
Dieser Artikel wurde kürzlich von ( هاوڕێ باخەوان ) am 14-01-2023 aktualisiert
URL
Dieser Artikel ist gemäss Kurdipedia noch nicht finalisiert
Dieser Artikel wurde bereits 512 mal angesehen
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Biografie
Fevzi Özmen
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Biografie
Mely Kiyak
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
Biografie
Leyla Îmret
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Ismail Küpeli
Biografie
Sebahat Tuncel
Biografie
Kenan Engin
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)

Actual
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
24-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
Bibliothek
Konflikte mit der kurdischen Sprache in der Türkei
11-06-2023
هەژار کامەلا
Konflikte mit der kurdischen Sprache in der Türkei
Artikel
Als die Guerilla die Menschen in Şengal beschützte
01-08-2023
هەژار کامەلا
Als die Guerilla die Menschen in Şengal beschützte
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Neue Artikel
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Iran in der internationalen Politik 1939-1948
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die neue Kurdenfrage: Irakisch-Kurdistan und seine Nachbarn
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Tausend Tränen, tausend Hoffnungen
03-04-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Revolution in Rojava
28-03-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die türkische Filmindustrie
26-03-2024
هەژار کامەلا
Statistik
Artikel  518,797
Bilder  106,048
PDF-Buch 19,350
verwandte Ordner 97,415
Video 1,397
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Bibliothek
FREIHEIT FÜR DIE KURDISCHEN POLITISCHEN GEFANGENEN IN DEUTSCHLAND
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Biografie
Fevzi Özmen
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Biografie
Mely Kiyak
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
Biografie
Leyla Îmret
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Ismail Küpeli
Biografie
Sebahat Tuncel
Biografie
Kenan Engin
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Kontakt | CSS3 | HTML5

| Generationszeit Seite: 0.406 Sekunde(n)!