Bibliothek Bibliothek
Suchen

Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen


Suchoptionen





Erweiterte Suche      Tastatur


Suchen
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung der Artikel
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Instrumente (Hilfsmittel)
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
Sprachen
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Mein Konto
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
Suchen Registrierung der Artikel Instrumente (Hilfsmittel) Sprachen Mein Konto
Erweiterte Suche
Bibliothek
Kurdische Namen
Chronologie der Ereignisse
Quellen
Geschichte
Benutzer Sammlungen
Aktivitäten
Suche Hilfe?
Kurdipedische Publikationen
Video
Klassifikation
Zufälliger Artikel!
Registrierung neuer artikel
Bild senden
Umfrage
Ihre Rückmeldung
Kontakt
Welche Informationen brauchen wir!
Standards
Nutzungsbedingungen
Artikel Qualität
Über
Kurdipedi Archivare
Artikel über uns!
Fügen Sie Kurdipedia auf Ihre Website hinzu
E-Mail hinzufügen / löschen
Besucherstatistiken
Artikel Statistik
Schriftarten-Wandler
Kalender-Konverter
Rechtschreibkontrolle
Sprachen und Dialekte der Seiten
Tastatur
Lebenslauf Nützliche Links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Kekse
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Anmelden
Mitgliedschaft!
Passwort vergessen!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Über
 Zufälliger Artikel!
 Nutzungsbedingungen
 Kurdipedi Archivare
 Ihre Rückmeldung
 Benutzer Sammlungen
 Chronologie der Ereignisse
 Aktivitäten - Kurdipedia
 Hilfe
Neue Artikel
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Lage der jesidischen Bevölkerung in Ninawa
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Zehn Jahre nach dem Völkermord: Zur Lage der Jesidinnen und Jesiden im Irak
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die Yezidi im Irak Forderungen an die US-amerikanische und irakische Regierungen sowie an die Regionalregierung Kurdistan
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Statistik
Artikel  518,471
Bilder  105,491
PDF-Buch 19,423
verwandte Ordner 97,446
Video 1,396
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene ...
Bibliothek
Strategiepapier über die re...
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen W...
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muh...
Bibliothek
Christen und Jesiden im Ira...
دیدگای گەنج - 2023
Die Frauenhochschulen von Kurdipedia archivieren derzeit die Leiden und Erfolge der kurdischen Frauen in ihrer nationalen Datenbank.
Gruppe: Artikel | Artikel Sprache: کوردیی ناوەڕاست
Teilen Sie
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Rangliste Artikel
Ausgezeichnet
Sehr gut
Durchschnitt
Nicht schlecht
Schlecht
Zu meinen Favoriten hinzufügen
Schreiben Sie Ihren Kommentar zu diesem Artikel!
Geschichte des Items
Metadata
RSS
Suche im Google nach Bildern im Zusammenhang mit dem gewählten Artikel!
Googeln Sie das ausgewählte Thema.
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دیدگای گەنج - 2023

دیدگای گەنج - 2023
ناونیشان: دیدگای گەنج - 2023
نووسەر: #زریان ڕۆژهەڵاتی#
ڕۆژی دەرچوون: #11-07-2023#
ڕوانگەیەک هەیە کە گەنجان وەکوو سایسمۆگراف بۆ ئاگاداربوون لە ڕووداوەکانی داهاتوو تەماشا دەکات. بە کوورتییەکەی، دەشێ لە ڕێی گەنجانەوە بگەینە ئەو ئەنجامەی کە داهاتووی کۆمەڵگەیەک چۆن دەبێت. گەنجانی تەمەن 15 - 29 ساڵ ڕێژەی 28%ی دانیشتووانی هەرێمی کوردستان پێکدەهێنن و ئەمەش یەک ملیۆن و 727 هەزار و 903 کەس دەکات. ئەمە بێجگە لەوەی کە 35%ی دانیشتووانی هەرێمی کوردستان لە خوار تەمەنی 15 ساڵییەوەن، کە دوو ملیۆن و 159 هەزار و 879 کەس دەکات. ئەم دیمەنەش دەریدەخات کە داینامیکی دانیشتووانی گەنج لێرە، بە لانی کەمەوە بۆ نزیکەی دوو دەیەی داهاتووش بەزیندوویی دەمێنێتەوە.
ئەمە لە ڕوانگەی ئابوورییەوە بە واتای هێزی کاری تازە نەفەس دێت، هەڵبەت ئەگەر سیاسەتە ئابووری - کۆمەڵایەتییەکان بە لەونێک بن کە ئەوان دەرفەتی گەشەکردنیان هەبێت. خۆ ئەگەر پێچەوانەکەیشی ڕووبدات، ئەوا زۆربوونی ژمارەی دانیشتووانی گەنج کە بە شێوەی سرووشتی داوای دابەشکردنەوەی سەروەت و سامان، هەلی کار و بەشداریی سیاسی دەکەن؛ دەتوانێت دۆخی سیاسی و کۆمەڵایەتیش بگۆڕێت. ئا لێرەوەیە کە بایەخی تێگەیشتن لە ڕوانگەی گەنجان زۆر گرنگە. ڕاپرسییەکی ناوەندی لێکۆڵینەوەی ڕووداو، بە ناونیشانی ڕوانگەی گەنج لە هەرێمی کوردستان - 2023، کە لە حوزەیرانی ئەمساڵدا کراوە، لەوبارەیەوە سەرەداوی گرنگمان پێدەدات.
=KTML_Bold=کولتووری گەنج و وەرچەرخانی گەنجان=KTML_End=
بەپێی ئەنجامەکانی ڕاپرسییەکە، گەنجان لەڕووی دارایی، کۆمەڵایەتی و تەنانەت لەڕووی ئاساییشەوە زیاتر گرێدراوی بنەماڵە و خێزانن. 90.1%ی گەنجان نایانەوێت لە خێزان دووربکەونەوە، 52%یان پارە لە خێزان وەردەگرن و لەڕووی ئابوورییەوە گرێدراوی خێزانن. 66%یشیان گوتوویانە، ئەگەر کێشەیەکیان بۆ دەرکەوێت پەنا بۆ خێڵ، خزم و کەسوکار دەبەن، ئەویش لە کاتێکدا کە تەنیا 33%یان گوتوویانە پەنا بۆ دامەزراوەی فەرمیی حکومەت دەبەن.
بەر لە هەموو شتێک، لێرەوە دەردەکەوێت کە خێزان فاکتەرێکی کاریگەرە لەسەر شکڵپێدانی دیدگا و ڕوانگەی گەنجان، بەڵام گرفتەکە لێرەدا ئەوەیە کە بەشێکی زۆری دایکان و باوکانی گەنجان ئاستێکی بەرزی خوێندەوارییان نییە. بەپێی ڕاپرسییەکە، ڕێژەی 67.3% دایکانی بەشداربوو نەخوێندەوارن. ڕێژەی 45.8%ی باوکانی بەشداربوویش نەخوێندەوارن، 39.8%یشیان هەڵگری بڕوانامەی کەمتر لە ئامادەیین و تەنیا 4.7%یان بڕوانامەی ئامادەییان هەیە. بۆیە ئەو دیدگایەی کە گەنج لەوێوە وەریبگرێت، هەر ئەوانەیە کە بە شێوەی نەریتی گەشەیان کردووە. لێرەدا نەک چەمکەکانی وەکوو وردە - کولتووری گەنجان یان بەرەنگاری لە دژی ئەو بەها و پێوەرانەی کە لە کۆمەڵگە و سیستمەکەدا هەن، هیچیان بە تەنیا بەشی ڕوونکردنەوەی ڕەفتاری گەنجان ناکەن. بەڵکوو هۆکاری دیکەی وەکوو کاریگەریی کۆمەڵگە و دامەزراوەکانی، ڕێگایەکی ئاسانترمان پیشان دەدات کە لێرەشدا بە پلەی یەکەم خێزان دێت.
ئەو دیمەنەی کە گەنج لە کوردستان پیشانی دەدات، هاوشێوەی ئەو دیمەنەیە کە بە گشتی لە ئێراق دەرکەوتووە. بەگوێرەی لێکۆڵینەوەیەکی (FES) کە دیسەمبەری 2022 بڵاوکراوەتەوە، 86%ی گەنجانی ئێراق متمانەیان بە خێزانە، بەڵام ڕێژەی هاوبەشی متمانەکەیان بە حکومەت، سوپا و پۆلیس 28% بووە. پێدەچێ، ناڕوونی و نادڵنیاییەکانی دوای، هەردوو شەڕی 2003 و شەڕی #داعش#، ناسەقامگیری سیاسی، ئابووری و ئەمنی هۆکاری گرنگ بن بۆ ئەوەی کە گەنجان، خێزان وەک متمانەپێکراوترین یەکەی کۆمەڵگە تەماشا بکەن.
لە ڕاپرسییەکەی ناوەندی لێکۆڵینەوەی ڕووداودا، ڕێژەی ئەو گەنجانەی کە گوتوویانە بڕوایان بەئازادییە تاکەکەسییەکان هەیە لە ئاستێکی زۆر بەرزدایە، بە جۆرێک کە 83.9% بووە، بەڵام، 85.5%یان گوتوویانە نابێ کچان یان ئافرەتان بە تەنیا گەشت بکەن و بەشێوەی سەرەکی هۆکاری ئەوەشیان بە پێی ڕیزبەندی، بۆ ئایین، کولتووری کۆمەڵگە و قسەی خەڵکی گەڕاندۆتەوە و ڕێژەیەکی کەمیش بە پاساوی نەبوونی ئاساییش و ئاسانکارییەکانی گواستنەوەی گشتی دژی ئەوە دەرکەوتوون. بۆیە لێرەدا بە گشتی دوو تایبەتمەندی جیاوازبە دی دەکرێت، لەلایەک بە ئەگەری زۆر لەژێر کاریگەریی گلۆبالیزەیشنی بەها نیۆلیبڕاڵییەکاندا بڕوای بەئازادی تاکەکەسی هەیە بەڵام لەلاکەی دیکەوە لە ژیر کاریگەریی نەریتەکانی کۆمەڵگە، بەشێکی ئەوانە ڕەتدەکاتەوە. بۆیە پێدەچێ ئەو بۆچوونەی کە پێیوایە لەم سەردەمەدا، ئیدی ناتوانی لە چوارچێوەی ڕاستەهێڵێکدا تەماشای وەرچەرخانی گەنجان بکەیت و پێشوەخت بزانیت کە چی ڕوودەدات، بەڵکوو دەشێ وەرچەرخانەکە ئاڵۆز و چاوەڕواننەکراو بێت. بۆ هەرێمی کوردستانیش ڕاست بێت.
=KTML_Bold=ئابووری و نائامادەیی ژنان لە بازاڕی کار=KTML_End=
بەپێی ئەنجامەکان، زۆربەی گەنجان ڕوویان لە کەرتی تایبەت کردووە بۆ دۆزینەوەی کار کە وەکوو گرفتێکی سەرەکی تەماشای دەکەن. هەڵبەت کەرتی تایبەتیش نەیتوانیوە بەتەواوی جێی هیوا بێت بۆ گەنجان و، پێدەچێت نەبوونی دڵنیایی تەواو سەبارەت بە داهاتوو، هەروەها نایەکسانی لە دەرفەتەکانی کەرتی تایبەت و کەمیی مووچە لەو هۆکارانە بن کە وایانکردووە، هێشتا گۆشەیەکی بیرکردنەوەیان لەسەر دامەزراندنیان لە کەرتی حکومی بێت. ئەمەش ئەو شوێنەیە کە دەشێ حکومەت سەرنجی زیاتری بخاتەسەر. پێویستە پرسیارەکە ئەوە بێت کە چۆن دەکرێ کەرتی تایبەت بە جۆرێک گەشە پێبدرێت و ڕێبکبخرێتەوە کە دڵنیایی بداتە گەنجان.
سەبارەت بەوەی کە بۆچی دۆزینەوەی کار گرفتە بۆ گەنجان، 39.9% گوتوویانە مەرجەکانی کار قوورسن، 30.5% نەزانینی زمانی بیانییان بە گرفتی بەردەم دۆزینەوەی کار زانیوە، 23%یش نەبوونی ئەزموونیان وەک هۆکارێک پیشانداوە. هەروەها 13%یش گوتوویانە توانای پێویست و سەردەمییانە بۆ کارەکان نییە و 11.9% یش گوتوویانە کە کارەکان بە گوێرەی ئەوان نین و13%یش باسی ئەوەیان کردووە کە نازانن لە کۆی بەدوای کاردا بگەڕێن. ئەو ژمارانەش دەریدەخەن کە بابەتێکی هەرە گرنگ لێرەدا چۆنییەتی پێشخستنی توانای کار و شارەزایی دەستی کارە لەنێو گەنجان. ئەویش بە تایبەت لەم سەردەمەدا کە ئەی ئای خەریکە بەخێرایی گەشە دەکات و دەتوانێت کاریگەریی لەسەر بازاڕی کار دابنێت. خاڵێکی جێگەی سەرنج ئەوەیە کە گەنجی هەرێمی کوردستان کاتە بەتاڵەکانی خۆی چۆن بەسەردەبات؟ ئەو وەڵامانەی کە لە ڕاپرسییەدا دەرکەوتوون، لەڕووی ئابوورییەوە خزمەتی ئامادەکردنی گەنج بۆ بازاڕی کار ناکەن. لەسەرئاستی هەرێمی کوردستان ڕۆیشتن بۆ بازاڕ، خەوتن و دواتریش سەردانی مزگەوت و شوێنە ئایینییەکان لە ڕیزی زۆرترین ئەو کارانەن کە گەنجێک لە ماوەی هەفتەیەکدا لە هەرێمی کوردستان دەیانکات. 79.9%ی گەنجانیش گوتوویانە هەرکاتێ دەستمان بە تاڵ دەبێت، بە مۆبایلەوە خەریکی سۆشیالمیدیا دەبین. ئا لێرەوەیە کە گرفتەکانی سیستەمی پەرەوەردەیی و سیاسەتە کولتوورییەکانی دەردەکەون.
خاڵێکی دیکە ئەوەیە کە جیاوازییەکی زۆر لەنێوان هەردوو ڕەگەزدا هەیە سەبارەت بە کارکردن و ئەمەش بابەتێکی ئێکجار گرنگە. بەپێی ئەنجامەکانی ئەم ڕاپرسییە، 43.9%ی گەنجان کاردەکەن و لەوانەش، 61.5%یان نێرن و تەنیا 16.1%یان لە ڕەگەزی مێن و بەوەش ئامادەیی ژنان و کچان لەنێو هێزی کاردا لە ئاستێکی زۆر نزمدایە. ئەوان زیاتر بەکاری بێ بەرانبەر (Unpaid work) ەوە سەرقاڵن کە ئەمەش بۆ سیاسەتەکانی گەشەپێدان تەگەرە درووست دەکات.
=KTML_Bold=گەنج و سیاسەت=KTML_End=
بە شێوەیەکی گشتی کەمێک خواستی بەشداریکردنی سیاسی لای گەنجان زیاتر بووە. بۆ هەڵبژاردنیش، زیاتر لە 72% دەیانەوێ بەشداری لە هەڵبژاردن بکەن ئەگەر مافی دەنگدانیان هەبێت، ئەم ڕێژەیەش لەسەرووی ڕێژەی گشتی بەشداریکردنی خەڵکە لە دوایین هەڵبژاردنی پەڕڵەمانی کوردستان کە 59% بوو. هەروەها نزیکەی 30%یش زیاترە لە ڕێژەی بەشداریکردنی گشتی خەڵک لە هەڵبژاردنەکەی ساڵی 2021ی پەڕڵەمانی ئێراق. کەمیی ڕێژەی گشتی بەشداریکردنی خەڵک لە هەڵبژاردنەکان، هەروەها بەرزبوونی ژمارەی گەنجان لە هەرێمی کوردستان، وادەکەن کە ڕۆڵی ئەوان لە هەڵبژاردنەکانی داهاتووی هەرێمی کوردستاندا یەکلاکەرەوە بێت.
بەپێی ئەنجامەکانی ڕاپرسییەکە، لە کۆی ئەو 1ملیۆن و 727 هەزار و 903کەس گەنجەوە کە هەن، 466533کەسیان بە تەمای دەنگدان نین کە دەوری 27%دەکات. 1ملیۆن و 244 و 90 کەسیش گوتوویانە دەنگ دەدەن ئەگەر مافیان هەبێت کە ئەویش 72% دەکات. 33%ی ئەو 72%ی کە حەزی لە دەنگدانە، نەیانویستووە دەنگەکەیان ئاشکرا بکەن. ئەمەش زیاتر لە 410549 کەس دەکات. ئەوانەی کە گوتوویانە دەنگ نادەن، هۆکارەکانی وەک بێ متمانەیی بە پارتە سیاسییەکان، نەبوونی کەشی ئازادی هەڵبژاردن و نەبوونی بەربژێری گونجاویان وەک پاساو هێناوەتەوە. بێگومان ئەگەری گۆڕانی ئەمانەش تا دواساتەکانی هەڵبژاردن لە ئارادایە. بۆیە ئەو ڕێژەیەی کە دەڵێ دەنگ نادەم و ئەوانەش کە دەنگی خۆیان ئاشکرا ناکەن، پێکەوە دەتوانن فاکتەری سوپرایز بن لە هەڵبژاردنی داهاتوو.
=KTML_Bold=کۆتایی=KTML_End=
بەگوێرەی ئەنجامەکانی ڕاپرسیی ڕوانگەی گەنجان -2023، کە تێیدا چاوپێکەوتنی ڕاستەوخۆ لەگەڵ 1122 کەسلە سەرتاسەری هەرێمی کوردستان کراوە، دەتوانین بگەینە ئەو ئەنجامەی کە نادڵنیایی ئابووری، گرێدراویی ئابووری بە خێزان لە نیو گەنجاندا لە ئاستێکی بەرزدایە. ڕوانگەی گەنجان بۆ بابەتە کۆمەڵایەتییەکان، بەهۆی پابەندی زۆر بە خێزان و کەمیی ژمارەی دۆست و هاوڕێ ڕوخسارێکی موحافزەکارانەی هەیە. ئەو چالاکییانەی کە گەنجان هەفتانە لەگەڵ خێزان و هاوڕێکانیاندا دەیکەن پێویستی بە وردبوونەوەی زیاتر و سیاسەتی بەرفراوانی کۆمەڵایەتی-ئابوورییە کە گەنجان هانبدات ڕوو لە بابەتی پەیوەست بە تەندرووستی، ئابووری و گەشە پێدانی توانستی خۆیانەوە بکەن نەک ئەوەی کە تەنیا بەهەندێک کرداری ڕۆژانەوە سنووردار بێت. [1]
Dieser Artikel wurde in (کوردیی ناوەڕاست) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde bereits 376 mal angesehen
HashTag
Quellen
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی ڕووداو - 11-07-2023
Verlinkte Artikel: 2
Biografie
Geschichte und Ereignisse
Gruppe: Artikel
Publication date: 11-07-2023 (1 Jahr)
Art der Veröffentlichung: Born-digital
Dokumenttyp: Ursprache
Inhaltskategorie: Report
Inhaltskategorie: Untersuchung
Inhaltskategorie: Politik
Inhaltskategorie: Kurdenfrage
Städte: Sulaimaniyah
Technische Metadaten
Artikel Qualität: 99%
99%
Hinzugefügt von ( هومام تاهیر ) am 12-07-2023
Dieser Artikel wurde überprüft und veröffentlicht von ( شەنە بەکر ) auf 12-07-2023
Dieser Artikel wurde kürzlich von ( ڕۆژگار کەرکووکی ) am 05-04-2024 aktualisiert
URL
Dieser Artikel ist gemäss Kurdipedia noch nicht finalisiert
Dieser Artikel wurde bereits 376 mal angesehen
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Bibliothek
Lage der jesidischen Bevölkerung in Ninawa
Biografie
Sebahat Tuncel
Biografie
Fevzi Özmen
Biografie
Ismail Küpeli
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Biografie
Mely Kiyak
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Biografie
Kenan Engin
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Bibliothek
Zehn Jahre nach dem Völkermord: Zur Lage der Jesidinnen und Jesiden im Irak
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Biografie
Leyla Îmret
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen

Actual
Bibliothek
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
24-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Einbruch ins verschlossene Kurdistan
Bibliothek
Strategiepapier über die regionale Autonomie Sindschar (kurd. Şengal)
01-04-2023
هەژار کامەلا
Strategiepapier über die regionale Autonomie Sindschar (kurd. Şengal)
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
05-06-2024
هەژار کامەلا
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
Neue Artikel
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
08-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Lage der jesidischen Bevölkerung in Ninawa
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Zehn Jahre nach dem Völkermord: Zur Lage der Jesidinnen und Jesiden im Irak
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Die Yezidi im Irak Forderungen an die US-amerikanische und irakische Regierungen sowie an die Regionalregierung Kurdistan
05-06-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Ökologie: Aufstand der Natur
26-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Durch Armenien. Eine Wanderung und der Zug Xenophons bis zum Schwarzen Meere. Eine militär-geographische Studie
18-05-2024
هەژار کامەلا
Bibliothek
Der Kurdische Fürst Mîr Muhammad-î Rawandizî
27-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Bibliothek
Themen Aus Der Kurdischen Wortbildung
06-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Statistik
Artikel  518,471
Bilder  105,491
PDF-Buch 19,423
verwandte Ordner 97,446
Video 1,396
Kurdipedia ist die grösste Quelle für Informationen
Bibliothek
Lage der jesidischen Bevölkerung in Ninawa
Biografie
Sebahat Tuncel
Biografie
Fevzi Özmen
Biografie
Ismail Küpeli
Biografie
Saya Ahmad
Biografie
Dilan Yeşilgöz
Biografie
Mely Kiyak
Bibliothek
Christen und Jesiden im Irak : aktuelle Lage und Perspektiven
Biografie
Halil Öztoprak (Xalil Alxas)
Biografie
Kenan Engin
Biografie
Cahit Sıtkı Tarancı
Artikel
Pteridophyta und Anthophyta aus Mesopotamien und Kurdistan sowie Syrien und Prinkipo
Artikel
Aufstandsversuche an der Oberfläche: Das Unternehmen “Mammut” (Irak) von 1943
Bibliothek
Zehn Jahre nach dem Völkermord: Zur Lage der Jesidinnen und Jesiden im Irak
Artikel
Von 1992 bis heute: „Die PDK greift von hinten an“
Biografie
Leyla Îmret
Bibliothek
DIE ALTSTADT VON ALEPPO Strategien für den Wiederaufbau
Artikel
Kobanê-Verfahren: DEM kündigt Gerechtigkeitswachen an
Bibliothek
Wegweiser zur Geschichte. Irak und Syrien
Artikel
Urteile im Kobanê-Verfahren gesprochen
Ordner
Artikel - Inhaltskategorie - Geschichte Artikel - Inhaltskategorie - Menschenrecht Artikel - Provinz - Nord-Kurdistan Artikel - Art der Veröffentlichung - Born-digital Artikel - Dialekt - Deutsch Artikel - Original Language - Deutsch Artikel - Inhaltskategorie - Kurdenfrage Artikel - Inhaltskategorie - Politik Artikel - Dokumenttyp - Übersetzung Artikel - Provinz - Süd-Kurdistan

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Kontakt | CSS3 | HTML5

| Generationszeit Seite: 0.578 Sekunde(n)!