Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,737
Immagini 105,214
Libri 19,552
File correlati 97,889
Video 1,414
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
عەلی ئاغای عوزێری
Gruppo: Biografia | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

عەلی ئاغای عوزێری

عەلی ئاغای عوزێری
عەلی ئاغای کوڕی حاجی ئەحمەد ئاغای کوڕی تەها ئاغای کوڕی فەتحوڵا ئاغای عوزێری یە، لە تیرەی مەلاشەرەفیە سەربە ناوچەی باڵەکایەتی لە ساڵی 1910 لە قەڵای هەولێر لە دایک بووە.
خوێندنی (روشیدیەی) لە ساڵی 1918 بە زمانی تورکی لە قەڵات تەواو کردووە کە تاکە قوتابخانەبووە لەو سەردەمی واتە لە سەردەمی حوکمرانی عوسمانی دا.
لە سالی 1938 لە گەرەکی خانەقا کە لە سەرەتا عوزێریەکان لێ نیشتەجێدەبن خانویەکی لەسەر پانتایەکی زۆر گەورە نزیکەی حەڤدە هەزار مەتر دروست کردووە خێزانی ێێک هێناوە کە کچی عەبۆ ئاغای عوزێری بووە سێ کوڕ و دو کچی دەبێ بەناوی سامی ئاغا و تەلعەت ئاغا و دکتۆر جەودەت ئاغا، نەسرین خان و شیرین خان
خاوەن دیوەخانێکی گەورەی شاری هەولێر دەبێت کە زۆربەی بیاو ماقوڵاو گەورە ێیاوانی ئەو سەردەم لە کاتی هاتنیان بۆ هەولێر سەردانیان دەکرد.
باشان خەریکی کاری کشتوکاڵی بووە لەو گوندانەی کە سەر بە بنەماڵەی عوزێری بوونە وەک سمایلاوە، سێبیران، قەراتگە، گردەشێر، گەزنە، هتد.
لە سالی 1941 ڕەشید عالی گەیلانی سەردانی شاری هەولێر دەکات بۆ باڵێشتی کردن لە بزوتنەوەکەی کۆبونەوەیەک لەگەڵ عەلی ئاغاو زمارەیەک لە بیاوماقوڵانی هەولێر ساز دەکات. باشان عەلی ئاغا و هەڤاڵانی لە بیاوانی ناوداری ئەو سەردەم بۆ باڵێشتی کردن و بیرۆزبایی کردن لە بزوتنەوەکەی سەردانی بەغدا دەکەن دوای ئەوەی کە بزوتنەوەی ڕەشید عالی گەیلانی سەرکەوتن بەدەست ناهێنێ عەلی ئاغا و هەڤاڵانی دەستگیر دەکرێن و تەرحیل دەکرێن بۆ بەندیخانەی فاو لە باشوری عیراق بۆماوەی ێتر لە (دوو ساڵ).
لە سالی 1944 لەگەڵ بنەمالەی مەلافەندی لەسەر چەند کێشەیەکی کۆمەڵایەتی توشی ناکۆکی دەبن کە شاری هەولیری بێ نیگەران دەبێ کە بیاو ماقوڵانی شاری هەولێر زۆر هەوڵدەدەن بۆ دامرگانەوەی ئەم ئاگرە لەوانە شێخ مستەفای نەقشبەندی بەڵام سەرکەوتن بەدەست ناهێنن باشان بە داواکاری (بارزانی نەمر) بانگهێشتی ماڵی سالح میران دەکرێن لەسەر دەستی ئەو سولح دەکەن و دەبنەوە دۆست و برای یەکتر.
لە ساڵی 1947 بۆ بەرڕەوەندی کورد و شاری هەولێر بە داواکاری (عبد الالە) وەسی خاڵی مەلیک فەیسەڵی مەلیکی عیراق، عەلی ئاغا بوو بە ئەندامی بەرلەمان ی عیراقی لە سەر لیستی حزبی الاتحاد دستوری کە ئەوکات دو حزب هەبون لە بەرلەمان.
1-حزبی (الاتحاد دستوری) بە سەرۆکایەتی نوری سەعید.
2-حزبی (الامە) بە سەرۆکایەتی سالح جەبر.
عەلی ئاغای عوزێری و عزەدین مەلافەندی لەسەر هەولێر و خدری باشای دزەیی لەسەر مەخمور و سدیق میران لەسەر خۆشناوەتی و فەتاح ئاغای هەرکی لەسەر ناوچەی ڕەواندز هەڵبڕێردران.
عەلی ئاغا لە بێنج خولی ێەرلەمانی لەسەر هەولێر هەڵدەبڕێردرێت لە خولی دوازدەهەم تا شانزەهەمین خولی هەلبڕێردراو.
لەو وتانەی کە خۆی باسی دەکرد کە لەسەردەمی حوکمرانی مەلەکیەت دا
زۆر بەرە بە کورد دەدرا بەڵگەش بۆ ئەمە :
لەساڵی 1953 وەک نوێنەرانی کورد لە بەرلەمانی عیراقی (عەلی ئاغا، تۆفیق وەهبی، عەلی کەمال، مەحمود بابان، عبدالوهاب مەرجان) سەردانی جمهوریەتی تورکیایان کردووە لەوێ لەلایەن حکومەت و بەرلەمانی تورکی ێێشوازیان لێ کراوە کە (جەلال بایەر) سەرۆک کۆمار و (عدنان مەندەلس) سەرۆک وەزیران بووە لەو سەردەمە دا کە (حلفی بەغدا)یان ێێکهێنا،لەوێ (عدنان مەندەلس)ی سەرۆک وەزیران دەمانچەیەکی بەدیاری بێشکەش بە عەلی ئاغای کرد کە لەسەر دەمانچەکە ناوی خۆی حفر کراوە وە هەروەها بەربرسە کوردەکانی تورکیا خۆشحالی خۆیان دەڕبری بوو کە وەک نائیبەکی عیراقی کورد سەردانی تورکیای کردوە لەوانە وەزیری تەندروستی ئەوکات بەناوی (یوسف عەزیز ئۆغلی) بە عەلی ئاغای ووتوة سیادەتی نائیب ئەگەر شتێ بۆ کورد بکرێ ئێمە بەتەمای کوردی عیراقین وە ئەمرۆ ووتەکەی هاتە دی.
لە سالی 1957 سەردانی مەملەکەتی هاشمی ئوردنیان کردووە کە لە لایەن حکومەتی مەلەکی ئوردنی ێێشوازی کراون سەردانی بەرلەمانیان کردووە،لە ڤیستڤاڵکدا جەلالەتی مەلیکیان بینیووە کە وەفدەکە ێێکهاتبوو لە (عەلی ئاغای عوزێری، حەسەن بەگی جاف، سدبق میران، خەلیل کنە) کە اتحادیی هاشمی دروستکرا بەڵام زۆری نەخایاند.
وەک هەموو کوردێک، دلسۆزی ڕێبازی بیرۆزی بارزانی بووە کە یارمەتی زۆری داون لە سەردەمی حوکمڕانی مەلەکیەت دا بەتایبەتی بۆ دابین کردنی ئازووقە بە ئاگاداری (شێخ نوری بارزانی و شێخ سادق بارزانی) بە ئەرکی سەرشانی خۆی زانییوە بە دەقی ئەو بەڵگەنامەیە.
وەهەروەها لە سەردەمی شۆرشی یەیلولی مەزنیش دا.
لەدوای ڕوخانی ڕڕێمی مەلەکی لە عیراق لە 14 گەلاوێڕی 1958 علی ئاغا کوتای بە کاری سیاسی ئاشکرای خۆی هێنا.
لە ساڵی 1964 کە مفاوەزاتی نێوان حکومەتی مەرکەزی و شۆرش بووە بنەماڵەی بارزانی سەردانی ماڵی عەلی ئاغایان کردووە کە لەوێ دکتۆر عوسمانی اغا برای عەلی ئاغا چارەسەری نەخۆشەکانیانی کردووە.
لە ساڵیی 1967 لەلایان قائدی فرقەی هەولێر کەخەلکی تەلەعفەر بوو زۆر داوای لێدەکات کە ببـي بە فورسان (جاش) ێیاوانی خۆی ناونوس بکا بەڵام قەبووڵی نەکرد وە چەند جارێکی تریش داوای لێکرابوو بەڵام هەردم دەیوت (من دوڕمنایەتی میلەتی خۆم ناکەم).
بەر لە ڕابەڕینە مەزنەکەی بەهاری کوردستان لە سەردەمي ڕزيمي بەعسي لەناوجو کاتێ خيزاني (بارزاني نةمر) دایکی بەڕێزان (شيخ لوقمان و شيخ سابر و شيخ عبيد الله بارزانی) کۆچی دوای کرد عەلی ئاغای عوزێری لە گۆرستانی تایبەت بە بنەماڵەی عوزێری لة هةولير ڕێورەسمی بەخاک سێاردنی بەرێوە برد.
لە سەردمی بەدرەدین عەلی بارێزگاری هەولێر بوو ئیوارەیەک عەلی ئاغایان بە زۆری برد بۆ بەغدا لەوێ لە بەندیخانەیەکی ئینفیرادیان داناوە تا بەیانی کە بە وتەی خۆی تەنانەت جێگای نوستنیشی تێدا نەدەبووەوە بە تۆمەتی ئەوەی بنەماڵەی بارزانی هاتوو چۆی ماڵی دەکەن و لەوێ نەخۆشەکانیان چارەسەر دەکرێن.
برازای عەلی ئاغا بە ناوی (محەمەدی قادر ئاغا) بەدەستی حزبی بەعسی لەناوچوو بە ئەشکەنجەی لەکارەبادان شەهید دەکرێ کە دەڵێن لەسەر دەموچاوی جێگایی ئوتوو مابوو.
لە ڕەمەزانی 1995 لەلایەن چەند چەکدارێکی نەناسراو سەرەڕای ماڵا تاڵان کردنی و بردنی هەموو ئەو بارەو زێڕ و ئەو شتە بەنرخانەی کە هەبوون و تێکدانی کەل و بەل و دڕاندنی بەڵگە نامەو ئەوراقی تایبەت بەخۆی هەر بەوەندە ناوەستن حەربەیەکی لە دەستی دەدەن لە تەمەنی (هەشتاوحەوت) ساڵیدا تا مردنی ئاسەواری لەسەردەستی مابووەوە وە بووە هۆی مردنی.
زۆرلە بەرێرسە ناودارەکانی کورد سەردانیان کردووە، بەیوەندی کۆمەڵایەتی زۆر بە هێزی هەبووە دۆست و برادەری لە هەموو شارەکانی کوردستان و عیراق هەبووە.
باش ڕابەڕینیش کە بەتەمەن دا چوو بوو، زۆر لە دۆست و کەسایەتیە ناودارە سیاسی و کۆمەڵایەتیەکان سەردانیان دەکرد، لەوانە بەڕێز (عزيز محەمەد) سياسةتمەداري ناوداري کورد کە بە بەردەوام سەرداني ديواني دەکرد و (جەلال تالەبانی) سەرۆکی ئێستای کۆماری عێراقی فدراڵ،بەرێر کۆسرەت ڕەسول سةروک وزيراني ئةوکات و جەندین کەسایتی و لایەن و نوێنەرایەتیەکان.
دواجار کوردستان بەگشتی و هەولێر بە تایبەت کەیسایەتیەکی تری لەدەست داو بەداخ و پەژاریەکی زۆرەوە لە 29-12-1998 کۆچی دوایی کرد کە ڕێورەسمی بەخاک سێاردنی بە ئامادەبونی چەندین حزب و لایەنی سیاسی و حکومی بەرێوە چوو لە گۆرستانی تایبەت بە بنەماڵەی عوزێری لە هەولێر بەخاک سێێردرا، بەم شێوەیە خولێخۆشبوو چووە کارواني نەمران لە یادگاری دلسۆزانی هەزاران سلاو لە گیانی.
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 9,472
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ئەحمەد جەودەت عەلی ئاغا عوزێری
Articoli collegati: 3
Gruppo: Biografia
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Sorani
Nazione: Kurd
No specified T3 82: Erbil
No specified T3 85: Sud Kurdistan
Persone di tipo: Conosciuto
Persone di tipo: Attivista politico
Persone di tipo: Parlamento Member
Technical Metadata
Qualità Voce: 94%
94%
Aggiunto da ( هەڤاڵ نەژاد ) su 29-12-2013
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕێکخراوی کوردیپێدیا ) in: 23-10-2016
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 9,472
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.153 KB 29-12-2013 هەڤاڵ نەژادهـ.ن.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,737
Immagini 105,214
Libri 19,552
File correlati 97,889
Video 1,414
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Folders
Biografia - Sesso - Femminile Biografia - Nazione - Foreigner Pubblicazioni - Provincia - Fuori Biblioteca - Provincia - Fuori Biografia - Persone di tipo - Writer Biografia - Persone di tipo - Kurdolog Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Biblioteca - Tipo di documento - Traduzione Pubblicazioni - Pubblicazione - Magazine Biblioteca - Libro - Storia

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.375 secondo (s)!