Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 524,119
Immagini 106,091
Libri 19,748
File correlati 99,077
Video 1,438
Lingue
کوردیی ناوەڕاست 
300,567

Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,732

هەورامی 
65,711

عربي 
28,769

کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,152

فارسی 
8,349

English 
7,151

Türkçe 
3,567

Deutsch 
1,455

Pусский 
1,121

Française 
321

Nederlands 
130

Zazakî 
84

Svenska 
56

Հայերեն 
44

Español 
39

Italiano 
39

لەکی 
37

Azərbaycanca 
20

日本人 
18

עברית 
14

Norsk 
14

Ελληνική 
13

中国的 
11

Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
چەمکی خودا لەنێوان سایکۆلۆژیا و ئاییندا
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
1 Vota 2
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

چەمکی خودا لەنێوان سایکۆلۆژیا و ئاییندا

چەمکی خودا لەنێوان سایکۆلۆژیا و ئاییندا
نووسینی: سەنگەر عەبدولڕەحمان
بابەت: وتار
دەرونناسیی، لەکۆی گشتی کۆمەڵ و مرۆڤایەتیدا پێناسەیەکی هەیە کە ئەویش: ئەو زانستەیە کە لە بیر و ڕەفتاری مرۆڤ دەکۆڵێتەوە، بەڵام کاتێک بیر لە مرۆڤەکان دەکەینەوە، بە نموونەش کۆمەڵگەی خۆمان دەهێنینەوە و لێکدانەوە بۆ بیر و هزریان دەکەین، ئەوا زۆر شتی نوێ و سەرنجڕاکێشمان بۆ دەردەکەوێت.
مرۆڤی کورد لەڕووی زانستی دەروونناسییەوە کەسانێکن کە بێ ئیرادە و بێ دەسەڵاتن (مەبەستمان لەو مرۆڤانەیە کە زانست خواز نین) واتا کۆمەڵگایەکن کە ئیرادەیان داوەتە دەست قەزاو قەدەر و قسمەت و نسیب، چونکە ئەوە خاڵی سەرەتای ئینسانی بێ ئیرادە دەناسێنێت لەم کۆمەڵگەیەدا. دەبێت ئەو ڕاستییە بزانین ئایا بێ ئیرادەیی و نەبوونی ئینسانێکی دەروون تەندروست بۆ دەبێت لەم کۆمەڵگەیەدا هەبێت ؟
دەتوانین لە وەڵامی ئەم پرسیارەدا دەست ببەین بۆ ڕیشەی مەسەلەیەک کە ئەویش ئاینە، ئاین ئەو بنەما فکرییەیە کە ڕێگرە لە بیرکردنەوەی ئینسانەکان، کاتێک کە باس لە کێشەیەک یاخود خۆشییەک لە ژیان دەکەین ئینسانی دیندار ڕاستەوخۆ دەگەڕێتەوە بۆ دەقێک لە (قورئان)، واتا کۆتوبەندی دین بەو ئاڕاستەیەیە کە ناکرێت مرۆڤ بیربکاتەوە و زانست خواز بێت و تێبگات بۆ دەبێت ئەم خواردنە تەندروستە نەخوات یان بۆ دەبێت ئەو خواردنەوە پیسە بخواتەوە کە هەندێک لە مەلاکان باس لە (میزی حوشتر) دەکەن وەک شفایەک بۆ مرۆڤی نەخۆش، کە لەڕووی زانستییەوە ئەوە نەک نەخۆشی ناپەڕێنێت، بەڵکو خودی ماددەکە کۆی ئەو ڤایرۆسانەیە کە لە لەشی ئەو ئاژەڵەدا دەردەدرێن و زیان بەخشن هەم لەڕووی زانستی پزیشکییەوە هەمیش لەڕووی زانستی دەرونییەوە، کاتێک کە مرۆڤێک ناچار ببێت لەڕێگەی دینەکەیەوە میز بخواتەوە ئەوا لەڕووی دەرونییەوە خۆی بۆ ئامادە نەکردووە بەڵکو ناچار کراوە ئەقڵ دۆگمایی خۆی قبوڵ بکات و وەک ئینسانێکی بێ ئیرادە و خاوەن کەسایەتییەکی دەروێشی خۆی بۆ ژیان ئامادە بکات.
ئاین بریتیە لە ترس و تۆقاندن و قەبر و قیامەت، ئەگەر کەمێک لە مێژووی ئیرادەی مرۆڤ بگەڕێینەوە بۆ دواوە، ئەوا دەبینین ژیانی کۆمەڵگەکانی تر ئەوانەی کە دوورن لە ئاینی ڕق و کینە، زۆر باشتر توانیویانە سود لە سروشت ببینن و دەرک بە خۆشییەکانی زیاتر بکەن.
زاناکان مێژووی بیری مرۆڤ دەگەڕێننەوە بۆ دوو ملیۆن و 500 هەزار ساڵ لەمەوبەر، ئەوان بڕوایان وایە کە مرۆڤ بیری لە خۆی و ژینگەی تایبەتی خۆی کردووەتەوە، لێرەوە ئەندێشەی ئاین پەیدابووە و زۆرێک لە دەرونزانەکانیش پێیان وایە مرۆڤی سەرەتایی کە بیرکردنەوەیان بەکارهێناوە، ئاراستەی جیاوازیان بەڕێکردووە لەو ئاڕاستانە ئینسان گەلێک لە ترسی بوونی هەورە بروسکە و زەمین لەرزەکانی سروشت و مەرگ و نەخۆشییەکان بە هۆکاری ئەوەی کە بیر و زەینیان تا ئاستێکی دیاریکراو بڕیکردووە، ناچاربوون خودایەک یاخود دینێک بۆ پڕکردنەوەی دەرونیان دابنێن. بە واتایەکی دی بوونی خوداکان لە غیابی ئەقڵی مرۆڤەکاندا دروست بووە وەک سەرەتای دروستبوونی خوداکان و ئەو هێزانەیان بە خاوەنی سەروتر لە هێزی مرۆڤ زانیوە.
(سپێنسێر) فەیلەسوفی ئینگلیز، ترس بە یەکێک لە بنەما سەرەکییەکانی ئاین دەزانێت کەلای مرۆڤی سەرەتایی سەریهەڵداوە، لێرەوە فرەخودایی و فرە ئاینی سەرهەڵدەدەن کە دەبنە هۆی دەرخستنی لاوازیی مرۆڤ. سۆمەری و بابلییەکان بڕوایان بە خواکانی ئاسمان، خۆر، زەوی، مانگ هەبووە و هەروەها میسرییەکانیش خواوەندە مرۆڤ‌شێوە و ئاژەڵ ‌ڕەنگەکانیان وەک خودای خۆیان زانیوە. فرەیی خواکان لە ئایینەکانی پێش مێژوو و سەردەمی کۆندا واقیعێکی گشتی بووە، بۆیە ئەو قۆناغە جیاوازە لە قۆناغی ئایینە یەکتاپەرستییەکان کە دواتر سەرهەڵدەدەن.
لێکۆڵینەوە زانستییەکان لەبارەی ئاینە جیهانییەکانەوە ئاماژە بۆ ئەوە دەکەن کە هەموو ئەو ئاینانە لە سەرەتاوە زۆر سادە و ساکار بوون، بەڵام دواتر بە‌پێی زەمەن و کات گەشەیان کردووە. هەزاران ساڵ پێش لە‌دایکبوونی ئەو ئایینانە سەرەتا وەک بنەما و بڕوای پەرت‌ و بڵاو و سەرەتایی بوونیان هەبووە و بە تێپەڕبوونی کات گۆڕانیان بەسەردا هاتووە.
دەروونزانی گەورەی نەمساوی سیگمۆند فرۆید پێی وایە کە ئاین تەنیا شێوەیەکە لە نەخۆشیی دەروونی بەکۆمەڵ، هۆکارەکەشی دەگەڕێنێتەوە بۆ ئەوەی کە مرۆڤ هەر لەکاتی لەدایکبوونییەوە پێویستی بە پشتیوانی هەیە کە ئەو پشتیوانییەش دایک و باوکە، بەڵام وردە وردە کە گەورە بوو بە دوای هێزێکی پشتیوانیی گەورەتردا دەگەڕێت کە ئەویش خودایە، ئەو پێی وایە هەموو ئەمانە هەست و سۆزن کە وا لە مرۆڤ دەکەن خۆی بە بچوک بزانێت و باوک و خودا بە گەورە.
لێرەوە ئەو پرسیارە دێتە پێش کە ئایا مرۆڤ پێوستی بە چی هەیە ؟
هیچ زانا و هونەرمەند و نوسەر و مرۆڤیکی ئاساییش بۆ ئەوەی کارامەبێت لە کارەکەیدا پێویستی بەوە نییە کە باوەڕی بەخودا هەبێت یان نەبێت، باوەڕبوون یان نەبوون بە خودا دارتاشێکی خراپ ناکات بە دارتاشێکی باش، یاریزانێکی لاوازی دووگۆڵی ناکات بە یاریزانێکی باش و دەروونزانێکی خراپیش ناکات بە دەروونزانێکی باش.
ئەوەی کە مرۆڤێک پێویستی پێیەتی بۆ ئەوەی لە بوارێکدا کارامە و لێزانبێت، باوەڕبوون بە خودا نییە، بەڵکو باوەڕبوون بەخۆی و هەوڵ و کۆششی بەردەوامی خۆیەتی. خودا وەک چۆن میلەتێکی دواکەتوو پێشناخات و ئەو میلەتە دەبێت خۆی خۆی پێشبخات، ئاواش دەروونزانێکی ناشارەزا ناکات بە شارەزا.
دەبێت مرۆڤ خۆی ئەم توانایانە لە ناو خۆیدا گەورە و پەروەردە بکات هەر وەک چۆن نیچەی فەیلەسوف لە وتە بەناوبانگەکەی بانگەشە بۆ ئەوە دەکات کە دەڵێت: "خودا مرد". ئەو لێرەدا مەبەستییەتی بە مرۆڤایەتی بڵێت پێویستە پشت بەخۆتان ببەستن بۆ ئەوەی لە ژیاندا سەرکەوتووبن و دەروونێکی تەندروستیان هەبێت. پێش (نیچ)ش و زیاتر لە دوو هەزار ساڵ لەمەوبەر، گەورە فەیلەسوفی گریکی (سوکرات) ئەڵێت: "خۆت بناسە" کە ئەمەشیان جەختکردن و هاندانی مرۆڤە بۆ پشت بەخۆبەستن بەخۆی،بەڵام لەوەشەوە بۆمان دەردەکەوێت کە دین بەرهەمی ئاڵۆزیی فکری و دەرونییە و هەرکەسێک لۆژیکانە بیرنەکاتەوە، بێگومان دەروونی بەسەریدا زاڵ دەبێت و پەنا بۆ ئەو شتانە دەبات کە دەروونی هێوردەکەنەوە. هەر بۆیە ئیسلام مرۆڤی گوێرایەڵ و ملکەچی ئەوێت، نابێت هیچ سنوورێک ببەزێنێت و پرسیار گەلێک بکات تا لەڕێگەیانەوە بەهۆش بێتەوە. تەنانەت ئیسلام ڕێگەی بە مرۆڤ نەداوە پرسیار لە بوونی خوداکەشی بکات، کەواتە مرۆڤی مسوڵمان یاخود دیندار بە ئاینێک دەکەوێتە ناو ئەو فەزایەی کە ناکرێت وەک ئینسانێکی ئازاد و دەروون ئارام مومارەسەی ژیانی خۆی بکات و دوور دەبێت لە هەموو حەز و ئارەزووەکانی خۆی.
بە پێچەوانەی ئیسلامەوە، زانستی دەروونناسی بریتییە لە هاندان و دروستکردنی مرۆڤی تەندروست، هەر بۆیە زۆربەی فەیلەسوفەکان لەو بڕوایەدان کە ئاین تەنها هۆکارێکە بۆ لەقاڵبدانی کۆمەڵگە و ڕێگرییکردن لە بەرەوپێشچوونی مرۆڤ بۆ ژیانێکی باشتر، بەتایبەتی ئاینە ئاسمانییەکان و بەتایبەتی تریش ئاینی ئیسلام، چونکە هچ ڕیفۆرمێکی تێدا ناکرێت و بەردەوام دەیەوێت لەڕێگەی تەبلیغاتی خۆیەوە کۆمەڵگەی مرۆڤایەتی بخاتە ژێر ڕکێف و دەسەڵاتی خۆیەوە، بە نموونەش دەوڵەتی ئیسلامی لە عیراق و شام (داعش).
من نەمویستووە لەسەر دەقەکانی قورئان قسە بکەم لەم باسەمدا، بەڵکو تەنها ئەوەی کە پێم باش بووە بیڵێم بریتی بووە لە خود دۆزینەوە، واتا دەکرێت مرۆڤەکان بێ خودا بن و ئازادیشن کە چی خودایەکیان هەبێت، بەڵام لەڕووی دەرونییەوە زۆر جیاوازن بەوەی کە ئینسانێک دەروونی خۆی موحاسەبە بکات و چاکەکانیشی بخاتە سەرشانی خۆی، هەروەها مرۆڤێک کە خراپەکار بێت و شەیتان بکات بە ئامرازێک بۆ پاساوهێنانەوە، یاخود کارە چاکەکەی کە لەگەڵ مرۆڤێک یان ئاژەڵێک دەیکات بگەڕێنێتەوە بۆ خودا.
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 9,297
HashTag
Fonti
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Città: Sulaimaniya
Dialetto: Curdo - Sorani
Partito: ISIS
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 82%
82%
Aggiunto da ( سەریاس ئەحمەد ) su 07-01-2016
Questa voce recentemente aggiornato da ( سەریاس ئەحمەد ) in: 07-01-2016
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 9,297
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.127 KB 07-01-2016 سەریاس ئەحمەدس.ئـ.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 524,119
Immagini 106,091
Libri 19,748
File correlati 99,077
Video 1,438
Lingue
کوردیی ناوەڕاست 
300,567

Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,732

هەورامی 
65,711

عربي 
28,769

کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,152

فارسی 
8,349

English 
7,151

Türkçe 
3,567

Deutsch 
1,455

Pусский 
1,121

Française 
321

Nederlands 
130

Zazakî 
84

Svenska 
56

Հայերեն 
44

Español 
39

Italiano 
39

لەکی 
37

Azərbaycanca 
20

日本人 
18

עברית 
14

Norsk 
14

Ελληνική 
13

中国的 
11

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Folders
Pubblicazioni - Provincia - Fuori Biblioteca - Provincia - Fuori Articoli - Provincia - Italy Biblioteca - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Pubblicazioni - Pubblicazione - Magazine Biblioteca - Libro - Al- Anfal e Halabja Articoli - Libro - Al- Anfal e Halabja Biblioteca - Libro - Linguistica Biblioteca - Libro - Varie

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.86 secondo (s)!