Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,786
Immagini 105,946
Libri 19,367
File correlati 97,464
Video 1,395
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
بیرەوەرییەکانی فەقێیەکی گوومڕا 03
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

بیرەوەرییەکانی فەقێیەکی گوومڕا 03

بیرەوەرییەکانی فەقێیەکی گوومڕا 03
بیرەوەرییەکانی فەقێیەکی گوومڕا 03
#شەماڵ بارەوانی#

بەڵێن بێت بەو دەستانەی خۆم سەری مەلا بەختیار ببڕم!..
وەکو لە بەشی یەکەم باسم کرد، بەرلەوەی تووشی گۆڕانی فیکری بم، سەر بە هێزێکی ئیسلامی سیاسی کۆنزەرڤاتیڤ بووم، کە خۆی بە مەدەنی ناوزدە دەکرد، وەلێ من لەناخەوە هەڵگری بیری ڕادیکاڵی بووم و کەسێکی زۆرئایدیۆلۆژیست و تابڵێیت بیرتەسک و ئەقڵ ژەنگاوی و ئاسۆ داخراو بووم.
جا بەو بۆنەیەوە،
هێشتا لە قۆناغی غەیبوبەی فیکری و زۆر بە تووندنی لە ژێرکاریگەری عاتیفەی دینی دا بووم و بەنجی ئایدیۆلۆژیای ئیسلامی سیاسی بەری نەدابووم و فەقێیەکی تابڵێیت دۆگماتیزم و بناژۆ خواز بووم.
بیرمە لە حوجرە بووم و ڕۆژێک فەقێیەک سیدیەکی هێنا حوجرە، دیباتێکی نێوان مەلا بەختیار و ئەبووبەکر کاروانی ئیسلامی سیاسی و چەند کەسێکی تری ئاڕاستە سیکۆلار بوو،
مێژووی مونازەرەکە، دەگەڕایەوە بۆ ساڵی1999.
مونازەکە سەبارەت بە(ئازادی ژن و بنەماکانی مەدەنیەت)بوو.
جا ئێمە بەو پەڕی عاتیفی و حەماسەتەوە لەگەڵ فەقێیەکان بەدەم سەیرکردنەوە، کاتێک سەرەی قسەکردنی کاروانی ئیخوانی دەهات، دەستمان بە چەپڵەلێدان و دەنگ هەڵبڕین و پێکەنین و خۆشخاڵی دەربڕین دەکرد، وەکوو ئەوەی بڵێیت لە هۆڵەکە و لەگەڵ ئامادەبووانی مونازەرەکە ئامادەبین و بڵێین ئەها بردمانەوە و کاروانی ئیسلامی، مەلا بەختیاری سیکۆلاری بەزاند و ئەوەی ئەم بەوی کرد، با بە دەواری نەکردووە، حەققەت واش نەبوو، قسەکانی مەلا بەختیار زۆر واقیعی تر و لۆژیکتر و بڕوا پێکراوتربوون و مەلا بەختیار زۆر زاڵتر و پڕ مەعریفەتر و لە دەربڕینا زۆر بە هێزتروو لە مونازەکەش دا، زیرەکتر و بە تواناتربووو کاروانی هەر بەو بەراورد نەدەکرا.
وەلێ ئێمە ئەو کات، ئایدیۆلۆژیای ئیسلامی سیاسی و هەست و سۆزی ئایینی و دەروێشایەتی کردن بۆ ئیسلامی سیاسی کوێری کردبووین و هەستی بینینی حەقیقەتی شتەکان وەک خۆی لێ سەندبووینەوە و بە فەلسەفەی بشفڕێت، هەربزنە، کارمان دەکرد و
دەمانگووت: مەلا بەختیار هەر چی بڵێت و چی بێت، لە ڕۆشنگەری و عیلم و مەعریفە و فەن و سەقافەت دا، هەر کاروانی لەو زیرەکتر و بە تواناترە و مەلای مولحید و سیکۆلاریست، هەرگیز، ناتوانێت موناقەشەی کاروانی بک!..
جامن لەژێر لێویشەوە دەمگووت: بە کوێرایی چاوی ناحەزان و کافران،
ڕۆژێک دادێت و دەوڵەتی ئیسلامی و حوکمی ئیسلامی دەگەڕێتەوە،
بەڵێن بێت مەلای بەختیار، بەو دەستانەی خۆم، گۆشە و گۆش سەرت بڕم.
ڕۆژگار هات و چوو، بەر لەوەی دەوڵەتی سیوکراتی درووست بێت، ئەو دەوڵەتەی هەموو خەون و ئاواتی من بوو، (خوایە کوێربم و لە خەونیش ئەو ڕۆژە ڕەشە و حوکمی ئیسلامی سیاسی نەبینم)، من تووشی گۆڕانی فیکری بووم و دواتر لە ڕێگای سۆشیاڵ میدیا و فەیسبووکەوە، من و مەڵا بەختیار بووین بە فرێند و ڕۆژانە ڕاو بۆچوونمان لە سەر کۆمەڵێک چەمکی وەکوو:ڕۆشنگەری، فێمێنیزم، ڕیفۆرمی ئایینی، ئەقڵانیەت و فێندەمێنتالیزم و..تاد. دەگۆڕیەوە و دیالۆک و گفتوو گۆمان لە سەریان دەکرد.
وەئێستاش، من بە حوکمی کاری نووسەری و ڕۆژنامە نووسیمەوە، بۆ (23)، ڕۆژانامە و گۆڤار و ماڵپەڕی ئاڕاستە سیکۆلارست و نەتەوەیی و چەپ، دەنووسم، بەردەوام و بێ بچڕان، وە لەنێوان ئەو ژمارەیەدا، پێنجیان ماڵپەڕەکانی مەلا بەختیارن،
ماڵپەڕی:(دابڕان)، و (چاودێر)، و (ڕوانگە و ڕەخنە)، و (گەلاوێژ)، و (فێمێزمی ڕۆشنگەری)،
بابەتی ئەدەبی و فیکری و سیاسی و ڕۆشنبیری دەنووسم و دەیان بابەتیشم سەبارەت بە بوارەکانی: کۆمەڵایەتی و فیکری و ئەقڵانی و مەدەنیەت و مۆدێڕنێتە و فێمێنیزم و سیکۆلاریزم و فێندەمێنتالیزم و ڕانان بۆ پەڕتووکە ئەدەبی و فیکریەکان و ڕۆمانەکان و هەروەها شیعری خۆیشم لەو ماڵپەڕانە دا، بڵاو بووەتەوە و تائێستا لە سەر پێشنیاز و داواکاری خودی مەلا بەختیار خۆیشی، لە سەر یانزە پەڕتووک و تێزێکی بەڕێزیان، لە نموونەی:
1-دیموکراسی دوای جەنگی سارد.
2- ئازادی ژیری و کۆمەڵی مەدەنی.
3- دیموکراسی و دوژمنانی
4-پێشبینی سەرهەڵدان و مەترسیەکانی داعش
5- دیموکراسی لەنێوان مۆدێرنێتەو پۆست مۆدێرنێتەدا.
6- کوردەواریی و ڕۆشنگەری هاوچەرخ.
7-یەکەمین کۆڕ، یەکەمین مونازەرەی دوای ڕاپەڕین.
8-تۆتالیتاریزمی ڕۆحی و ئەرکەکانی ڕۆشنگەری هاوچەرخ.
9-شۆڕشی کوردستان و گۆڕانکارییەکانی سەردەم.
10-دوڕیانی دیموکراسی و سەلەفیەت.
11-دوور لەڕق و تەرەفگیری چەند سەرنجێک لەسەر لەبری بیرەوەری.
12-ژن جەوهەری دیموکراسییە لەو سەردەمەی جیهانگیریدا.کە ئەمەی دوایی تێزێکەی بەڕێزیان بوو.
نووسیومەو کە خۆی زیاتر لە(20)، لە پەڕتووکەکانی خۆی بە دیاری بەخشی بەمن و لەو دوانزە پەڕتووکەیش کە لەسەرم نووسیون،
چەندین ڕەخنەیشم لێی گرتووە، لە میانی نووسینەکانم سەبارەت بە پەڕتووکەکانی ئەو، بە دڵێکی زۆرفراوان و زۆر بە خۆشحاڵیشەوە قبوڵی کردووە و بەر لەوەی لە سەریشیان بنووسم، پێشم گووت: هەرگیز، موجامەلەت ناکەم، ئەلحەق گووتی: بە دڵی خۆت بینووسە و ناتبوورم، ئەگەر بە دڵی خۆت و زۆر ئازادانە، ڕەخنەم لێ نەگریت و هەڵسەنگاندن و ڕانان بۆ پەڕتووکەکانم نەکەیت. هەموویشی لە ماڵپەڕەکانی:(دابڕان)، و (چاودێر)، و (ڕوانگە و ڕەخنە)، و (گەلاوێژ)دا، بڵاوبوونەتەوە، بێ ئەوەی دەستکاری یەک دێڕی نووسینەکانم بکرێت، یان ڕەخنەیەک و وشەیەکم لابرابێت، یا مەلا بەختیار پێی دڵگران و قەڵس ببووبێت.
ئێستاش (ناوەندی ڕۆشنگەری چاودێر) وا خەریکن، هەمووی لە دوو توێی پەڕتووکێکدا لە چاپ دەدەن و دواتر بڵاوی دەکەنەوە.
ئەوەش بڵێم:
دووەم پەڕتووکی شیعریم(پارچە شکاوەکانی دڵم)، مەلا بەختیار لە سەر ئەرکی خۆی بۆی چاپکردووم.

لە کۆتایی ئەو بەشەدا، ماوەتەوە بڵێم:
بەو چەشنە، ئیتر من گۆڕام و ئەو فەقێ دۆگماتیزم و وشک باوەڕ و فێندەمێنتالیزمەی جاران نەمام، تابڵێم سەری مەلا بەختیار، یان هەر سیکۆلاریست و چەپ و بێ دینێک دەبڕم،
گەر دەوڵەتی سیوکراتی و حوکمی سیوکراتی بگەڕێتەوە، یان ڕقێکی بێ ئەندازەی مەزهەبیانە و ئایدیۆلۆژیانەم لە دڵ دا، لە بەرامەریان دا،
هەبێت و تف و نەفرەت و نزای خراپیان لێ بکەم، وەکو ئەوەی کاتی سەرەتای فەقێیاتیم، لە هەمبەر حزبی شیوعی و بارەگای حزبەکەیان دەکرد، لە هەولێری پایتەخت، نەخێر ئەو سەردەمە گوزەشت و ئەوە جاران بوو، من ئیتر ئەو قەناعەتە داعشی و ئەو هەموو ڕق و دەمارگیری و نەفرەتەم لە مێشک و دڵ و دەروونم دا، بۆ هەرمان و هەمیشە دەرکرد و فڕێدا و ئێستا بە پێچەوانەوە،
من لە بڵاوکراوەی چەپ و نەتەوەیی و سیکۆلاریستان، وتار و بابەت و شیعرەکانم بڵاو دەبێتەوە و بۆ کاکە مەلا بەختیاریش،
سەڕەڕای جیاوازی نێوانمان، لە دنیا بینینمان سەبارەت بە هەندێک چەمک و بۆچوونی سیاسی و، حزبایەتی، وەلێ خاڵی هاوبەشمان زۆر زیاترە، ئەوکات من کەسێکی فۆندەمێتالیست و ئیسلامیست، ئەویش لیبڕاڵ و سیکۆلاریست بوو، ئێستا منیش هەمان شێوە کەسێکی ئاڕاستە لیبڕال و سیکۆلارم.
لە کۆتایی دا، جیهان بینی و تێڕوانینی مەلا بەختیار هەرچییەک بێت لە بارەی حزبەوە، یاخود سیاسەتەوە، ئەوە ئازادی و مافی خۆیەتی و منیش مافی خۆمە هاوڕا، یاخود ناتەبا و جیاوازبم، مەرجیش نییە من وەک نووسەرێک کە هەمیشە بێ لایەنانە دەنووسم، لەگەڵ وشە بە وشەو دێڕ بە دێڕ و تەواوی ناوەرۆکی پەڕتووکەکان و زمانی نووسین و هەموو دەستەواژە و دەربڕینەکانی مەلا بەختیار. هاوبیر و تەباو هاوڕابم، وەلێ سەرەڕای هەر جیاوازیەک لە دید و تێڕوانینمان.
من هەردەستێک لە خزمەت پڕۆژەی ڕۆشنگەری و پڕۆسەی مەدەنیەت و نەتەوەکەی خۆی و مرۆڤ دۆستیدا بێت،
لە خزمەتی بەهاکانی سیکولاریزم و دنیای مەدەنیەت و بیری مۆدێڕنێتە و یەکسانی جێندەری و چەمکی نەتەوە پەروەری و ڕێبازی مرۆڤ دۆستی و خەباتی چینایەتی دا بێت،
کە هەموو ئەو کۆنسێپت و مەفهومانە، سەنگەر و ڕوئیا و ئەقیدە و پڕەنسیپ و پیرۆزیەکانی من و ماکی پێنووس و هێڵ و هەنگاوی منیشن.
هەردەستێک لەو بوارە کاربکات، من ئەو دەستە دەگووشم و دەست خۆشی لێ دەکەم و پشتگیری و هاوبیری و هاوبەشی دەکەم. جا هەردەستێک بێت.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 582
HashTag
Articoli collegati: 39
Articoli
Biografia
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Memoir
Libro: Story
Partito: ISIS
Provincia: Sud Kurdistan
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 19-07-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 19-07-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( زریان عەلی ) in: 12-12-2022
URL
Questo oggetto è stato visto volte 582
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,786
Immagini 105,946
Libri 19,367
File correlati 97,464
Video 1,395
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.922 secondo (s)!