Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,047
Immagini 105,776
Libri 19,704
File correlati 98,646
Video 1,420
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ساڵی مار
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ساڵی مار

ساڵی مار
ساڵی مار
#فەڕۆخ نێعمەتپوور#

بە هاوڕێکەم دەڵێم:
من جاری وایە لە خەڵوەتی خۆمدا دەگریم. خەڵوەتی منیش نیوەشەوانە، کاتێک هەموو خەوتوون، یاخود کاتێک لە ناو سەیارەدا لە کارەوە بەرەو ماڵەوە دەگەڕێمەوە، یان ئەو ساتانەی لە ئاودەست زۆرم پێدەچێ! ئیتر هەر لە خۆوە خەمێکی نائاشنا و ئاسمانی کە قەت نەمبینیوەو قەت نەمناسیوە، دێت و بەرۆکم پێدەگرێ و دەگریم. لە ناو بێدەنگیی شەوانەدا، لە ناو دووکەڵ و دەنگە دەنگی سەیارە و بۆق و هۆڕندا و، هەر وەها لە ناو بۆگەنی ئاودەستەکاندا. فرمێسکەکانم تک تک دێنە خوارەوە.
هاوڕێکەم لە کاتێکدا دڵی یەکجار بە من دەسووتێ و، پەرۆشییەکی هاوڕێیانە دایدەگرێ، دەڵێ:
هی ساڵی مارە، هی ئەوەیە لە ساڵی ماردا لە دایک بوویت،
بەپەلە قسەکانی پێ دەبڕم و دەڵێم:
من لە دەروونی خۆمدا سەرەڕای قسە زلەکانی ژیانم و، سەرەڕای ئەوەی سەردەمانێک خۆم بە شۆڕشگێڕ زانیوەو تاڵیی و سوێریی ژیانم زۆر دیتوە، سەرەڕای ئەوەی بڕوام بە هیچ دین و ئایینێک نەبووە، بەڵام یەکجار گرینۆک بوومە. من لە دەروونی خۆمدا یەکجار وەک مرۆڤێکی ئایینی بوومە، بە بێ ئەوەی بۆ خۆم بزانم!
هاوڕێکەم لە کاتێکدا هەوڵ دەدا لە شوێنێکی تر بڕوانێ، دەڵێ:
مرۆڤی لە دایکبووی ساڵی مار هەر هەموویان وان، دڵناسک و هەستیارن،
من بە پەلە لە کاتێکدا بیر لە مارە ترسناکەکان دەکەمەوە، دەڵێم:
رۆمانی تاراس بولبات خوێندووەتەوە؟ لەم ڕۆمانەدا قەزاقەکان کە قەومێکی ڕووسین کاتێک کەسێکیان لێدەمرێت، تا بەیانی بە خۆشی گیانی مردووەکەیان شەراب دەخۆنەوە و سەما دەکەن. ئەوان ڕووانینێکی تریان بۆ مەرگ و بۆ مردووەکان هەیە. ئەوان مەرگ و مردن دەکەن بە بیانوویەک بۆ ژیان و خۆشی، بەڵام لای ئێمە وانیە. من لە شوێنێکەوە دێم کە بۆ مردوو، هەموو ژیان دەمرێنن. من دەزانم هەر زۆر چاک دەزانم هۆکاری گرینۆکییەکەی من و گریانەکانی من ئەمەیە، گوناهی ئەوانەیە وا وەک قەزاقەکان بیرناکەنەوە.

ئەو دیسان قسەکانم پێ دەبڕێ و دەڵێ:
وایە ئەوانەیشە، بەڵام لە ڕاستیدا هۆکارەکەی هی ئەوەیە تۆ لە ساڵی ماردا لە دایک بوویت. ساڵی پشیلە وانیە، خۆ پشیلەت بینیوە کاتێک دەکەوێتە خوار چۆن خۆی دەخاتەوە سەر چوار چنگ؟
من لە کاتێکدا بیر لە پشیلە ڕەش و بۆر و سپی و خۆڵەمێشییەکان دەکەمەوە، دەڵێم:
من، جاری وایە کاتێک لە بەر کۆمپیوتردا دانیشتووم و کتوپڕ چاوم بە منداڵێکی کوژراو دەکەوێ، یاخود سواڵکەرێکی قەراخ جادە یان وێنە ڕەش و سپییەکانی کۆنی ناو فەیسبووک، قوڵپی گریانێکی ترسناک بەر بینگم پێدەگرێ، بۆ ئەوەی چاو بە فرمێسک نەمبینن، هەڵدەستم و دەچم بۆ خوارەوە. لەوێ لە بەر ئاوێنەکەدا دەگریم، من ڕقم لە خۆمە. گریان ناهێڵێ و قەت نەیهێشتووە مرۆڤێکی ئاقڵ بم!
هاوڕێکەم دەڵێ:
مارەکان تازە بڕیاریان لە سەر کەسایەتی تۆ داوە و ئیتر ناتوانی خۆتی لێدەرباز بکەیت. ئەمەیش خراپ نیە. گرینگ ئەوەیە کە هەستی تۆ تا ئیستا تۆی نەخەڵەتاندووە و توانیوتە بە جوانی لە هەستت بۆ سەرکەوتنی ژیانت کەڵک وەربگری. گەر لە ساڵی پشیلە لە دایک بوویتایە قەت بەم پلە و پایەی ئیستای خۆت نەدەگەیشتی.
من کە تێیدا ماومەتەوە داخۆ لە ساڵی ماردا لە دایک بوومایە باشتر بوو، یان لە ساڵی پشیلەدا، دەڵێم:
من لە حەوشە کاتێک لە خەڵوەتی خۆمدا گریاوم، پشیلەی دراوسێکەمان بە دیارمەوە ڕاوەستاوە و سەیری کردووم، بە بێ ئەوەی گاڵتەم پێ بکا، خۆم لێ لابدا یاخود بە پێکەنینەوە بمیاوێنێ. ئەو خۆی نەخستووەتەوە سەر چوار چنگ بۆ ئەوەی خۆی لە پشت شکاندن ڕزگار بکا!
ئەو دەڵێ:
لە بیرت نەچێ ئەوانەی ساڵی پشیلە لە دایک دەبن، ئاقڵ و لە سەرەخۆ و بە تەحەمولن. کاتێک لە گەڵ کەسێک هەڵس و کەوت دەکەن، شرافەتمەندانە هەڵس و کەوت دەکەن و هاوڕێی چاکن و دەزانن لە کوێ و چلۆن بە کەڵکی پیاو بێن.
من بیر لە چاوی پشیلەی دراوسێکەمان دەکەمەوە. تا ئیستا قەت هەوڵم نەداوە چاوەکانی بخوێنمەوە. من چاوەکانی ئەوەم زیاتر وەک ڕووانین هاتووەتە بەرچاو و بەس، نە کەم نە زیاد. ئیستا تێدەگەم کە ڕەنگە لەمە زیاتر لە نیگاکانیدا هەبن. بەڵام هێشتا تێناگەم کە مار چلۆن دەتوانێ ئەوەندە هەستیار بێت.
کتوپڕ دێتەوە بیرم کە من زۆر جاران لە پشت کۆمپیوترەکەم لە سەر یوتوب چاوم لە جیهانی ئاژەڵان کردووە. جاری وابووە سەیری شەڕی مار و پشیلەم کردووە. شەڕە ترسناکەکانی نێوانیان. گوێم لە دەنگی پێکەنین و شادیی ئەو مرۆڤانەیە وا لە پشت کامێراکانەوە بە ئەنقەست مار و پشیلەکان لە یەکتر تێکبەردەدەن، جاری وایشە سێبەرەکانیان دەبینم، ئەو شەڕانەی وا هەمیشە پشیلەکان تێیاندا دەیبەنەوە. ئەوە مارەکانن سەرەڕای ترسناکتر بوونیان، سەرئەنجام دەیدۆڕێنن. بیری ئەوەی کە هەمیشە مارەکانن دەیدۆڕێنن، دەمترسێنێ. بێگومان گەر هاوڕێکەم ڕۆیشتەوە و دیسان بە تەنیا کەوتمەوە، دەچم لە سەر کۆمپیوترەکەم بە جوانی لە سەر ساڵەکان دەخوێنمەوە. هەست دەکەم یەکجار هەڵەم کردووە. من نەدەبا بە هیچ جۆرێک باسی خوو و خەدە و دەروونیاتی خۆمم بۆ هاوڕێکەم بکردایە. هەست دەکەم لە قسەکانیدا جۆرێک لە هەستی لە خۆبایی بوون هەیە، ئەوەی کە ئەو لە دایکبووی ساڵی پشیلەیە (ئەگەرچی ڕاستەوخۆ نەیگوتووە، بەڵام وای دەنواند)و، ئەوە، ئەوە ئەوە کە سەرئەنجام دەیباتەوە. ئەوە پشیلەکانن دەیبەنەوە! هەمیشە.
لە کاتێکدا ڕقم لە گەمژەیی خۆمە، لە کاتێکدا بیر لەوە دەکەمەوە کە هۆکاری سەرنەکەوتنی شۆڕش ڕەنگە ئەوە بووبێت کە ئەوانەی وا شۆڕشیان کرد زۆربەیان لە دایکبووی ساڵی مار بوون، ڕوو دەکەمەوە هاوڕێکەم و دەڵێم:
سەردەمانێک من ئەم گریانە نهێنیانەم وەک لایەنێکی بە هێزی کەسایەتی خۆم دەهاتە بەرچاو. زۆر جاران هەستم دەکرد وزەم لێوەردەگرتن. کە هەر وایش بوو. لە کۆڵانەکانی ترس بە ورەی فرمێسکەکانمەوە تێپەڕیوم، نەک بە شتی تر.
کتوپڕ هەست دەکەم کە هەموو تێپەڕینەکانم بێ ئاکام بوونە، بێ هیچ ئەنجامێک. من تەنیا تێپەڕیبووم. ڕەنگە بۆ ئەوەی پیشانی بدەم کە دەتوانم تێپەڕم. ئەمە و بەس. ڕەنگە گەر لە دایکبووەکانی ساڵی پشیلە شۆڕشیان بکردایە، دۆخ شتێکی تر دەبوو. لە سەر سینگ خشان بە هیچ شوێنێکت ناگەیەنێ، دەبێ ڕەپ لە سەر چوار چنگان دابەزی و بجوڵێی. لە دڵەوە خەریکە کەم کەم بیر لە قسەی هاوڕێکەم دەکەمەوە.
هاوڕێکەم سەرەداوی قسەکان دەگرێتەوە دەست:
هەڵبەت با پێت بڵێم کە لە دایکبووەکانی ساڵی مار، جوان و سەرنجڕاکێش و خۆش تەبع و قسە خۆشن. ئەمەیش بۆ خۆت دەزانی کە لە ژیاندا زۆر گرینگە. یەکجار.
وێنە ڕەش و سپییەکانم دێنەوە بەرچاو. هی هەموو ئەوانەی ڕۆیشتن. جوان و تا ئەو جێگایەیش دەیانناسم خۆش تەبع و قسە خۆش. تا سنووری پچران لە پێکەنیندا. هۆکاری جوانیی وێنەکانیشیان ڕەنگە هی جەوانیان بێت، نازانم. ئەو مارە جوان و قسە خۆشانەی بە سینگە خشێ خۆیان گەیاندە زۆر شوێن، بۆ وێنە کۆشکەکانی دەسەڵات. بەڵام ڕاوەستە! ئەی مەگەر لە چیرۆکە کۆنەکاندا هەمیشە باس لەو مارەی نیە کە لە قەسری پاشادا دەبینرێتەوە؟ کەواتە شۆڕش تەنیا کاری مارەکانە. دوواتر پشیلەکان تەنیا کاریان ئەوەیە کارەکان ڕێک و پێک بکەنەوە، بیانخەنەوە سەر ڕێچکەی خۆیان. تەنانەت گەر بۆ ئەم مەبەستەیش پێویست بکا دەست بکەن بە کوشتن و خواردنی مارەکان. ڕێک لە بەر دەم ئەو کامێرانەدا وا خەڵکانی پشتەوەیان پێدەکەنن. پێدەکەنن بە مێژووی مارەکان و بە سەردەمی شۆڕشگێڕییان.

من، کە هەر لە سەرەتاوە مەبەستم لە کردنەوەی ئەم قسە و باسە لە گەڵ هاوڕێکەم ئەوە بوو پێی بڵێم من دووای ساڵانی ساڵ بە خۆناسییەکی سەیر گەیشتووم و، دەمەوێ ئیتر مرۆڤێکی هەستیار و گرینۆک نەبم، هەست دەکەم کە ئیتر دەبێ تەواو پێ لە سەر ئەم کەسایەتییەی خۆم دابگرم. من دەبێ پیشانی بدەم کە مارەکان سەرەڕای سەرنەکەوتنیان ئەرکیان شۆڕش کردنە و ئەمە لە سەریان تۆمارکراوە و ئیدی ناتوانن خۆی لێدەرباز کەن. لە کاتێکدا بیر لەوە دەکەمەوە کە چلۆن وشە و ڕستەکانم لە سەر یەک هەڵبچنم و دایانبڕێژم، بیر لە قۆزی و جوان چاکی خۆم و هاوڕێ ماراوییەکانم دەکەمەوە و بەزەییم بەو پشیلانەدا دێتەوە کە بە هۆی ئەقڵ فراوانیان هەمیشە شوێنێکیان هەیە بۆ لێکەوتنە خوارەوە و ئەوسا بە چوار چنگان خۆگرتنەوە تێیدا و، هەڵاتنی دوواتریش![1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 493
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | قەڵەم
Articoli collegati: 5
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Story
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 98%
98%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 19-07-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) su 20-07-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( زریان سەرچناری ) in: 20-07-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 493
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,047
Immagini 105,776
Libri 19,704
File correlati 98,646
Video 1,420
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Folders
Biografia - Persone di tipo - Writer Biografia - Persone di tipo - Kurdolog Biografia - Sesso - Femminile Biografia - Dialetto - Italiano Biografia - Place of Residence - Diaspora Biografia - - Yes Biografia - Nazione - Foreigner Biografia - - Italy Biblioteca - Dialetto - Italiano Biblioteca - Provincia - Fuori

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.438 secondo (s)!