Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,147
Immagini 105,817
Libri 19,710
File correlati 98,681
Video 1,420
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
دەوڵەتی دۆستەکی
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دەوڵەتی دۆستەکی

دەوڵەتی دۆستەکی
دەوڵەتی دۆستەکی
#کەیوان ئازاد ئەنوەر#

زاراوەی دۆستەکی لە سەرچاوە مێژووییەکاندا بە چەندین ناوی جیا جیای نزیک لە یەک هاتووە، لەوانە ''دۆستەک، دۆشتەک و دۆشنەک''، کە ''دۆستەک'' ڕاستترینیانە. ئەمە و جگە لە تۆماری دەیان مێژوونووسی تری به و شێوانه و هەندێکی تریش بە دەوڵەتی ''دۆستەکیی مەروانی'' ناویان بردووە. مەڵبەندی ئەم دەسەڵاتەش لە شاری ''دیاربەکر'' واتە ''ئامەد''ی باکووری کوردستان بووە. لە ماوەیەکی کەمیشدا سنووری دەسەڵاتی بۆ ناوچەکانی ئەرمەنستان له لایەک و مووسڵ و جزیرە له لایەکی ترەوە فراوان کردووە. لە گرنگترین مەڵبەندەکانی حکوومەتەکەش شارەکانی ''دیاربەکر، جزیرە، میافارقین، ماردین، نوسەیبین، مووسڵ، ئەرجیش، ئارزن، فەڵات و بەدلیس'' بوون، بەڵام کاتێک بمانەوێت سنووری ڕاستەقینەی ئەم دەسەڵاتە دیاری بکەین، دوچاری گرفتێکی سەخت دەبین، چونکە ناجێگیریی بارودۆخی سیاسیی حکوومەتەکە و شاڵاوی بەردەوامی هێزەکانی دەرەوە بۆ سنوورەکانی ئەم دەسەڵاتە، بەردەوام گۆڕانگارییان لە سنووری دەسەڵاتەکەی کردووە. سەبارەت به و مەڵبەندانەشی ئاماژەیەیان پێ درا، لە قۆناغێک لە قۆناغەکانی تەمەنی ئه و حکوومەتە بەشێک بوون لە ناوچەکانی ژێر دەسەڵاتی.

دامەزراندنی ئه و حکوومەتە وابەستە بوو به و بارودۆخەی سەردەمەکە دروستی کرد. بەتایبەت لاوازبوونی دەسەڵاتی خەلیفەکانی عەباسی لە نیوەی یەکەمی سەدەی دەیەمی زایینی، لە دیارترین هۆکارێک بوون، بۆشاییەکی سیاسیی ناوچەی دیاربەکر بگرێتەوە. دیارە ئەوەش دوای دەرکەوتنی بوەیهییەکان و دەستگرتنیان بەسەر دەوڵەتی خەلافەت و داگیرکردنی شاری بەغدا لە ساڵی 945ز هات. تەنانەت بوەیهییەکان سەرجەم دەسەڵاتە سیاسی و سەربازییەکانیان لە خەلیفە سەندەوە و لە ماڵەکەی خۆی وەک خانەنشینێک مامەڵەیان لەگەڵدا کرد. بە ڕادەیەک خەلیفە ''تائیع بیللا''، کە لە سەردەمی خەلافەتەکەیدا ئەم حکوومەتە دامەزرا، ناوی لە وتاری ڕۆژانی هەینی نەهێنرا و تەنیا بووە جێبەجێکاری بەرنامە و پلانی بوەیهییەکان لەناو دەوڵەتەکەدا. ئەمه و خودی بوەیهییەکانیش، له و کاتەدا ئەوەندەی بەلایانەوە گرنگ بوو شاری بەغدا بەتەواوی کۆنترۆڵ بکەن و هێزی ئایینی و سیاسیی خەلیفەکانی عەباسی کەم بکەنەوە، ئەوەندە بەلایانەوە گرنگ بوو، کە لە ناوچە دووردەستەکان چی ڕوو دەدات و چی دەکرێت؟ بەتایبەت شار و ناوچەیەکی دوورەدەستی وەک ''ئامەد''. بەدەر له و هۆکارانەش ململانێی نێوان دەوڵەتی خەلافەتی عەباسی و بوەیهی و بیزەنتییەکان لەسەر دەسەڵات و فراوانکردنی سنووری دەسەڵاتیان لەسەر حیسابی یەکتر، هۆکاری پەراوێزخستنی ناوچە سنوورییەکان بوون. هەربۆیە لەنێو ئه و بارودۆخەدا ''بازی کوردی'' وەک سەرۆکی هۆزی حەمیدی کوردی و خاوەن کەسایەتییە سیاسی و بوێرەکەی، ڕۆڵی خۆی لە دامەزراندنی ئه و حکوومەتەدا گێڕا.

لە مێژووی ئەمە حکوومەتەشدا چەندین ئەندامی بنەماڵەی مەروانی دوای ''باز ئەبو شوجاعی کوڕی دۆستەک'' گەیشتنە پایەی دەسەڵات، کە هەریەکەیان ڕۆڵی خۆی لەسەر سەردەمەکە بینی بەتایبەت ''ئەبو عەلی مەروان'' کە هەندێک لە سەرچاوەکان بە دامەزرێنەری دووەمی ئەم دەوڵەتەی دەبینن. هەریەک لەوانیش وەک حکوومەتەکانی پێشوو لە ململانێیەکی بەردەوامی دەوڵەتانی خەلافەتی ''عەباسی سوننە و فاتیمی شیعه'' و دەوڵەتانی ''بوەیهیی شیعە و عوقەیلی سوننە''دا بوون، کە دووانیان دەوڵەتی خەلافەت و دووانی تریشیان دەوڵەتی ئاسایی بوون، بەڵام ئایینزاکانیان جیاواز بوو، بۆیە بەردەوام لە ململانێدا بوون. لەگەڵ ئەوەشدا میرەکانی ئەم دەسەڵاتەش هەوڵیان دا گەشە بە چەند لایەنێکی ئابووری بدەن، لەوانە ''کشتوکاڵ و سامانی ئاژەڵ''. لەم بوارەدا بەروبوومەکانی ''ڕەز و میوە و گەنم و جۆ'' لە ناوچەکانی ''جزیرە، ئامەد، میافارقین، حەسەنکێف و نوسەیبن''. لە دەریاچەی ئەرجیش (خەڵات)یش بەرهەمی ماسیی جۆری (گرنج) بنەمایەکی ئابووریی بۆ دانیشتووان و حکوومەت دروست کرد، تا ئەوەی لە بواری بازرگانیکردندا کاری پێ کرا و هەناردەی دەرەوەی حکوومەتەکە کرا. لە بواری پیشەی دەست و پیشەسازیشدا لە شاری ''میافارقین'' پیشەسازیی کاغەز و لە شاری ''نوسەیبین'' دەرمانسازی کەوتە کار، سەرەڕای دەیان پیشەی دەست و لەوانەش کاری ڕستن و چنین.

لە ڕووی داراییشەوە بۆ ئەوەی حکوومەتەکە خاوەن دارایی سەربەخۆیی خۆی بێت، سکەی پارە لەلایەن هەر یەک لە(ئەحمەد کوڕی مەروان) و (ئەبو عەلی کوڕی مەروان و ئەبو سەعید ئەحمەدی کوری مەروان) لێ درا، تا ئاسانکاری لە بواری مامەڵەی بازاڕ و کاری بازرگانیدا بکات.

لە بواری فەرهەنگییشدا ''ئەبو نەسر ئەحمەد کوڕی یوسف ئەلمەنازی'' وەک نووسەرێکی بەتوانا و هۆنەر و ئەدیبێکی سەردەمەکەی، سیمایەکی گەشی به ناوبانگی حکوومەتەکە بەخشیبوو.
له لایەکی دیکەوە، فەرمانڕەوایانی ئەم حکوومەتە یەکەمین کەسانێک بوون بایەخی تایبەتیان بە بواری تەندروستی و لایەنی کۆمەڵایەتی دا. وەک ئەوەی ''ئەحمەدی کوڕی مەروان'' لە ساڵی 1023ز نەخۆشخانەیەکی لە شاری ''میافارقین'' دروست کرد و لە پزیشکە ناودارەکانیشی ''ئەبو عیسا جوبرئیل کوڕی عەبدڵای کوڕی بەختشیوع'' و ''ئەبو سەعید عەبدوڵا''ی برای بوون، کە بە دیارترین پزیشکەکانی سەردەمەکە ناسرابوون. لە بواری ئاوەدانکردنەوەشدا هەمان میر شاری ''نەسریه''ی لەسەر ڕووباری ''باتمان'' و شوورای شاری میافارقین و ''بنکام الساعە''ی لە مزگەوتی گەورەی شارەکە دروست کرد.

کۆتایی ئەم دەسەڵاتەش دوای زنجیرەیەک ڕووداو هات، کە ڕەوتی گۆڕانکارییە سیاسییەکانی ئه و سەردەمە دروستیان کرد. سەرەکیترین هۆکاریش لاوازی و کەمئەزموونیی ئه و میرانە بوون، کە دوای ''ئەحمەدی کوڕی مەروان''، گەیشتنە پایەی دەسەڵات. ئەوەش ئەوانی خستە چەندین هەڵەی سیاسییەوە وەک ئەوەی ''نیزامەددین ئەبولقاسم نەسر'' لە کردەیەکیدا ''ئەلئەنباری''، وەزیری کاروباری دەوڵەتی دوور خستەوە و لە شوێنی ئە و ''ئەبی سالم''ی دانا. واتە وەزیرێکی سەرکەوتووی بە وەزیرێکی لاواز ئاڵوگۆڕ کرد کە ئەوەش کاریگەریی خراپی لەسەر ئەدای حکوومەتەکە دروست کرد. له لایەکی دیکەوە پیسکەیی و دنیاپەرستیی ''ئەبو موزەفەر مەنسوور'' وایان لێ کرد ئاگای لە کاروباری حکوومەت و بژێویی دانیشتوانی سنووری دەسەڵاتەکەی نەمێنێت. بەوەش ناڕەزایی خەڵکی لەسەر زیاد کرد و باوەڕیان بە دەسەڵاتەکەی نەما. له سەروبەندی ئەوانەشدا شاڵاوی سەلجووقییەکان گەیشتە ناوچەکانی ''ئامەد و میافارقین'' و له نێوان ساڵانی 1084-1086دا ئه و ناوچانەیان بەتەواوی داگیر کرد. بەوەش هێز لەبەر حکوومەتەکە بڕا و ناوچەکانی بوونە بەشێک لە قەڵمڕەوی دەسەڵاتی سەلجووقی و دواتر دەوڵەتی خەلافەتی عەباسی.[1]

#سەرچاوەکان:#
أبن الاثير: الکامل فی التاریخ.
الفارقي: تاریخ الفارقي.
عبدالرقیب یوسف: الدولة الدوستکیة، جزئان.
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 494
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری باسکورد - 24-01-2022
Articoli collegati: 2
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 92%
92%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 23-08-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) su 23-08-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) in: 23-08-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 494
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.144 KB 23-08-2022 زریان عەلیز.ع.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,147
Immagini 105,817
Libri 19,710
File correlati 98,681
Video 1,420
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Folders
Biografia - Persone di tipo - Writer Biografia - Persone di tipo - Kurdolog Biografia - Sesso - Femminile Biografia - Dialetto - Italiano Biografia - Place of Residence - Diaspora Biografia - - Yes Biografia - Nazione - Foreigner Biografia - - Italy Biblioteca - Libro - Varie Biblioteca - Dialetto - Italiano

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.25 secondo (s)!