Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,898
Immagini 106,051
Libri 19,742
File correlati 99,010
Video 1,437
Lingue
کوردیی ناوەڕاست 
300,553

Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,728

هەورامی 
65,707

عربي 
28,768

کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,136

فارسی 
8,292

English 
7,140

Türkçe 
3,564

Deutsch 
1,455

Pусский 
1,119

Française 
321

Nederlands 
130

Zazakî 
84

Svenska 
56

Հայերեն 
44

Español 
39

Italiano 
39

لەکی 
37

Azərbaycanca 
19

日本人 
18

עברית 
14

Norsk 
14

Ελληνική 
13

中国的 
11

Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
نەزیرا ئە‌حمەد (دایکا دالیایێ)
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کرمانجی - کوردیی سەروو
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

محسن عه‌بدلڕحمان-نه‌زیرا ئه‌‌حمه‌د(دایكا دالیایێ)

محسن عه‌بدلڕحمان-نه‌زیرا ئه‌‌حمه‌د(دایكا دالیایێ)
پەیڤینا ئاڤێ‌
محسن عەبدلڕحمان

(روبارەک ناڤ بەرا من و تە دا دشهی و
گازی مە دکر
ژبەر دەنگی سمفونیەکا خەمگین
سیڤاندۆکا خوە دبای وەردکر
چەقێن دارا ب نازداری دالهی دکر
من نەدزانی کو داران پتر ژ مرۆڤا خەم یێن هەین
دەمێ دبیتە پاییزی دهێنە بڕین ب دەستێن هۆڤا و
و بێ وژدانی دێ سۆژن و خوە ل بەر کەرم کەن و
خوەلیا وان دێ ل سەر گیفکا بیتە دەرمان و
جارەکا دی دێ بشگۆژێن گولا
سەرهەلدن و شین بنەڤە)(1).
پێکهاتێ رەوشەنبیریا کوردی رۆژ و ئاڤە، ئاڤێ‌ جهەکێ‌ گرنک د هوشیارییا کۆمەکی یا کوردی دا ڤەگرتییە (2). خوداوەندا ئاڤێ‌ ب ناڤێ( ئەناهیتا) هەبوو‌.
پێشەکی:
د ڤێ‌ پارچە شعرا بێ‌ ناڤ دا دیمەن یێ‌ ژ وێنەیێن شاکار و دەستەواژەیێن دەربڕینکەر ب رستەکا پێشەکار و هۆستایانە دڤەهاندینە، دەق تابلۆیەکێ‌ جوان و رامانبەخش پێشانی مە ددەت، ل ڤێرە شاعر ( دایکا دالیایێ) پتر ژ شاعریێ‌ خوە وەکو نیگارکێشی نیشا مە ددەت، (و نیگارکێشی د ناڤ هزر و دەستان دا گەردوون یا هەی)(3) .
دەنگێ‌ شاعری و رەنگێ‌ نیگارکێشی:
نها ئەم ل پێشی تابلۆیەکێ‌ سرۆشتینە، لێ‌ دەربڕین ژی و تێدا نە ل سەر کانفاسی ب رەنگ و رەنەکی یە، بەلکو سالۆخدان و دەبرین ب پەیڤانە، پەیڤێن ب دەستهەلی و کاویک – عفوی- هاتینە دارشتن، وەکو ستڤانکی مورییان ل پەی ئێک د هەڤگرێک و ب تەرزەک نایاب رێز بووینە، تا پێکڤە ب رەوانی ب رێره و و جۆکێن هەست و بیردانکێ‌ دا ب سۆلینا خامەی ڤەرێژیتە سەر کاغەزێ‌ .

ناڤەرۆک:
(رویبارەک د ناڤبەرا من و تە دا دشهی و گازی مە دکر) شاعرا مە نە ئێکەم شاعرا کوردە دگەل ئاڤێ‌ پەیڤی، ئومێد ژی وەرگرتین و خەم داینێ‌ و ل نک هەلگرتین، ما رویبار نە بەردەوامییا لڤینا ژیانێ‌ یە. و ( دشهی) دشهین وەکو زمان ئه و دەنگێ‌ هەسپی یە، لێ‌ شهینا رویباری ئەرێ‌ دێ‌ دەربرینێ‌ ژ چ هەست بیت، ملکەچبوون و رادەستی فەلەکی یان شەمبۆزییا یاخی و بەرهنگاربوونا خەم و پیری و بێ ئۆمێدیێ‌ یە؟ شهیێن زمانێ‌ هەسپی یە و هەسپ هێما سەرکەفتن، هێز، زیرەکی، هێژایی، پەندڤانی و دلسۆزیێ‌ یە، ئەڤە ژبلی جوانیێ‌ و گیانێ‌ شەرکەرێ‌ قارەمان، ئەوێ‌ پشتی وەغەرێ‌ تە ڤەدگەڕینیت مالا تە، تا کو سۆلا هەسپی هێمایێ‌ بەختەوەریێ‌ یە! لێ‌ هەر رویبار د ناڤبەرا وان دا ب شهینێ‌ چ دگۆتە وان، دەمێ‌ (گازی مە دکر)، گازیکرن ئه و بانگکرنە یا دەنگ بلند، ل ڤێرە ئه و کەس یێ‌ دویرە، لەورا گازیکریێ‌ دا ببهیسیت، یان د هزرەکێ‌ دا خەندقی یە، بەرسڤ شاعرانە، ئانکو نەلۆژیکی هات، چنکو ما چ لۆژیک د هەست و شعرێ‌ دا یە، لەورا ئەوا بۆ شاعرا دبیت، بۆ مە خەلکێ‌ ئاسایی نابیت، لەورا شاعرانە گازی بەهانەکر، (ژبەر دەنگێ‌ سمفونیەکا خەمگین، (سیفاندۆکا خوە دبای وەردکر) پتریا شاعران و ب تایبەت سۆفی و دلداران شالیل کرینە پەیامبەر و گەهینەرێ‌ نامەیێن دلداران، ب خواندنا وان خەمێن خوە ڤەرەڤاندینە و ل سەر پەرێن وان دەردێن خوە نڤیسینە، لێ‌ بۆچی ڤێ‌ جارێ‌ شاعرێ‌ دەستەبار و دەستوور شکاندییە، و دناڤبەرا هەردو لێڤێن رویبار سیڤاندۆک کرینە گەهینەر.
شالیل کویڤی یە دهێتە گەهیکرن، لێ‌ سیڤاندۆک ئه و کویڤی یە یێ‌ دویری مروڤان ناژیت، لەورا هەر ناڤێ‌ خوە ژ سیڤاندا خانی وەرگرتییە، چنکو هێلینا خوە دسیڤاندان دا چێ دکەت، کو نێزیکترین جهە ژ مرۆڤان، ئانکو ئەندامەکێ‌ خێزانێ‌ یە و نیشتەجیێ‌ هەمان خانییە!
وەرز تابلۆیەک پەیڤدارە:
دا ب سەقایێ‌ گشتیێ‌ دیمەنی زەلال دکەت (چەقێن داران نیازداری دالەهی دکر، من نەدزانی کو داران پتر ژ مرۆڤان خەم یێت هەین)، د سالۆخدانا چەقێن داران ئەوێن وەکو بەژنێن کچکێن نازدارێن دالەهیێ‌ ل خوەشتڤیان دکەن، کو د بەڕا خوە دهەژینن، لێ‌ لڤێرە و دجیهانا شاعرێ‌ دا هەژاند ژ چ دالەهییە؟ ئه و د ئەندیشەیا وێ‌ دا ژ خەمانە، خەمێن داران ژ یێن مرۆڤان پترن، دبیت چنکو تایێن داران ژ دلدارییا بای و هەژاندن و سەمایێ‌ ناوەستن و ناراوەستن.
دەم:
(سیڤاندۆکا خوە د بای وەردکر، چەقێن دارا ب نازداری دالەهی دکر) ئاماژەنە بۆ وەرزێ‌ بهارێ‌، دەمێ‌ سرۆشت و ژیان د ڤەژیانێ‌ دا! لێ‌ ل دەمێ‌ پاییزێ‌ (دەمێ‌ دبیتە پاییز دهێنە بڕین، ب دەستێن هۆڤا و بێ‌ وژدانی دسۆژن و خوە ل بەر گەرم دکەن و خوەلیا وان دێ‌ ل سەر گیفکا بیتە دەرمان) د دەقی دا دەمی جهەک گرنگ؛ گرنگییا رەنگی د تابلۆی دا ڤەگرتی یە، شعر بێ‌ وەرز وەکو تابلۆیێ‌ بێ‌ رەنگە! ئانکو رەش و سپی یە، دەمێ‌ تایێن داران د هەژیان و سیڤاندۆکان خوە د بای وەردکر، ژیان یا کەسک و خەملی بوو، نها وەرزێ‌ پاییزێ‌ یە و بەلگین د وەریانێ‌ دا د باڤزەر و پەتخینە، ئه و خوەرویسکرنا ژ خەملێ‌ نیشانا دانانا بەرهەمی یە، وەکو ژنا ئاڤز دەمێ‌ د قۆناخا ژانداریێ‌ را دەربازدبیت.!
نها ل پاییزا ژیی هەست ب سەرمایا تەنێبوونێ‌ زێدە دبیت، وەکو دارێن دهێنە بڕین دا خەلک خوە ل بەر گەرم بکەن، وەسا هەستێن پیران ژی پشتی دانا رۆناهی و گەرمێ‌ بەرڤ خوەلیێ‌ دچن، لێ‌ چ خوەلی!؟ تا ئه و خوەلی نەیا بێ مفایە، نەخێر ئه و دبیتە پەین، لەورا گولێن د گیفان را شیندبن، گولێن هەرەگەشن! وەسا ئه و بەرهەمێ‌ گیانی و هزری و سەربۆرێن ژیانێ‌ ژ خوەلییا ژیی دا دزێت، سەرۆکانییا دلینییا هەرە گەرم و هزرا هەرە رۆناک و سودبەخشە،چنکو پاییزا ژیی ئه و دەمێ‌ ژانێن گیانی و هزری یە، دەمێ‌ دانا و گەهشتنا بەرهەمی یە، هینگێ‌ مرۆڤ د کۆپیتکا مرۆڤبوونا خوە دایە!
پەیڤێن دگەل ئاڤێ‌ :
ئاڤ ژێدەرێ‌ ژیانێ‌ و ئه و ئێک ژ چوار رەگەزێن پیرۆزە، د هەمی باوەریێن کوردی دا ب تایبەت زەرەدەشتیێ‌، لەورا دبینین ئاڤێ‌ رۆلەکێ‌ مەزن و جهەکێ‌ بەرچاڤ د وێژە و ئەفسانەیا کوردی دا گرتییە، تاکو ئێک ژ ناڤدارترین داستانێن شعرا کوردی یا بناڤێ‌ (ئاڤ و ئاڤ) یا مەزنە شاعرێ‌ کورد (فەقیێ‌ تەیران)ە :
کەهنی دزێن جۆ ژێ‌ دچن
هندی خودێ‌ دان ئینس و جن
قەت کەس نەکر ئەڤ پڕس ژ من
نە ئەنبییائێ‌ ئوممەتێ ‌(4)
لەورا ئاساییە ئاڤ ببیتە هیڤێن و ناڤەرۆک و کارەکتەرێ‌ سەرەکی د گەلەک شعرێن کوردی دا ، شاعرا مە کچا هەمان جڤاکێ‌ کوردییە، یێ‌ کلتورێ‌ وێ‌ ب پیرۆزی و گرنگییا ئاڤێ‌ وەکو رەگەزێ‌ سەرەکیێ‌ ژیان و هەبوونێ‌ داگرتی و حەمەر بووی. ئاساییە یا پێ‌ داخباربیت و بۆ گەهاندنا هزرا خوە بدەتە ئاخفتن.
لێ‌ یا خۆیایە شاعرێ‌ بێهنفرەهی، بێهندرێژی، بێهنخوەشی یا فەقی نینە، فەقیێ‌ بێنخوەش / ب هەست دلدارە/ و بێهندرێژ/ هزر فەیلەسوفە/ و بێهنفرەه/گیان هەلاتگەرە/، لەورا پەیڤینا دەربڕینا شاعرێ‌ کورت هاتییە / شهێن/ ، لێ‌ فەقی ب پەیڤاندنا ئاڤێ‌ داستانەک ژ پڕسێن فەلسەفی و دەربڕینێن دلداری و رۆناهییا هەلاتگەری تۆمارکرییە.
لێ‌ هەردو د سەرەدەریێ‌ دا دگەل ئاڤێ‌ وەکو بۆنەوەرەک زیندی د هەڤپشکن!

دویماهی:
لەورا د ناڤ خوەلییا ژیی دا بشکۆژێن گەش شین دبەنە ڤە و سەرهلددەن، چنکو ئه و تۆڤ ل بهارێ‌ چاندی یە و د قۆناخێن وەرارێ‌ دا دەربازبوویە، د کویفکێ ژیی دا د ناڤ کەرەستەیێن سرۆشتی دا خوەراکدای بوویە، لەورا د گەشەکرنێ‌ داخەملا هەرە جوان ددەت.
ل ڤێرە دەقێ‌ شعرا (نەزیرا) یێ‌ پتر گازندەیە ژ پاییزا ژیی و بێ دادییا فەلەکێ‌، ب سمفونییەکا وەرزێ‌ دورینێ‌، چنینێ‌، مزەیتێ‌، ئانکو وەرزێ‌ بەرهەمدانێ‌ و بەخشینێ‌ و ئۆمێدا ڤەژیانێ‌ دبینم، ئه و خوە بەرهەڤکرنە بۆ ئاهەنگا جەژنا میهرگانا ژبیر بری یە!
_____________
1- ئەڤ پارچە شعرە داێکا دالیایێ د مالپەرێ خۆ دا ل رۆژا 19ی خزیرانه 2022 بەلاڤکرییە.
2- مێژوونڤیس: جەمشید بەندەر، 2008 مریە) پەرتوکا (الاساگیر الکوردیە، پشکا ئێکێ‌).
3- لیوناردو دافنشی.
4- هۆشەنگ شێخ محەمەد..، ئیشراقا فەقیێ‌ تەیران، لپ81.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کرمانجی - کوردیی سەروو) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەڤ بابەت ب زمانا (کرمانجی - کوردیی سەروو) هاتیە نڤیساندن، کلیک ل ئایکۆنا بکە ژ بو ڤەکرنا ڤی بابەتی ب ڤی زمانا کو پی هاتیە نڤیساندن!
Questo oggetto è stato visto volte 805
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | rojnameyaevro.com
Articoli collegati: 1
Date & eventi
Gruppo: Articoli
Publication date: 22-06-2022 (2 Anno)
Dialetto: Curdo - Badini
Libro: Letterario
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هەژار کامەلا ) su 24-08-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( هاوڕێ باخەوان ) su 24-08-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( هاوڕێ باخەوان ) in: 24-08-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 805
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.168 KB 24-08-2022 هەژار کامەلاهـ.ک.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,898
Immagini 106,051
Libri 19,742
File correlati 99,010
Video 1,437
Lingue
کوردیی ناوەڕاست 
300,553

Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,728

هەورامی 
65,707

عربي 
28,768

کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,136

فارسی 
8,292

English 
7,140

Türkçe 
3,564

Deutsch 
1,455

Pусский 
1,119

Française 
321

Nederlands 
130

Zazakî 
84

Svenska 
56

Հայերեն 
44

Español 
39

Italiano 
39

لەکی 
37

Azərbaycanca 
19

日本人 
18

עברית 
14

Norsk 
14

Ελληνική 
13

中国的 
11

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
La questione curda
Folders
Biblioteca - Provincia - Fuori Articoli - Provincia - Italy Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Libro - Storia Biblioteca - Libro - Al- Anfal e Halabja Biblioteca - Libro - Varie Biblioteca - Libro - Rapporto Biblioteca - Libro - Curdo emissione Articoli - Libro - Curdo emissione Articoli - Dialetto - Curdo - Sorani

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 1.687 secondo (s)!