Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,515
Immagini 105,211
Libri 19,485
File correlati 97,509
Video 1,394
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی مەزدەک
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی مەزدەک

دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی مەزدەک
دەرکەوتن و بڵاوبوونەوەی ئايينی مەزدەک
#کەیوان ئازاد ئەنوەر#

ئایینی مەزدەکی بۆ پێشەواکەی، ''مەزدەک''ی کوڕی بامداد (468-536 ز) دەگەڕێتەوە کە لای هەندێ کەس بە پەیامبەرێکی فارسی و لای هەندێکی تر بە چاکسازێکی ئایینی ناسرا. ئەو پێشتر موغێکی زەدەشتی بوو، بۆ ڕزگابوونی ئایینەکەی و کۆمەڵگای ساسانی لە لەناوچوون بە پەیامێکی نوێوە هاتە مەیدان و لە بەرگێکی نوێدا خۆی پیشان دا، بە ناوی خۆیشییەوە ناو نراوە ''مەزدەکی''.

مەزدەکی کوڕی بامداد لە سەردەمی بیستەمین پادشای ساسانی بە ناوی قوبادی کوڕی پیرۆز (488-532ز) کە بە ''قوبادی یەکەم'' ناسرا، بانگەشەی بۆ پەیامەکەی کرد. دواتر لەلایەن پادشای ساسانی، وەک ئایینی فەرمیی دەوڵەتەکەی قبووڵ کرا. تەنانەت قوبادی یەکەم بۆ ماوەی (دە) ساڵ باوەڕی پێ هێنا و پشتیوانیی بڵاوکردنەوەی لێ کرد، تا کۆمەڵگای ساسانی لەو کێشە و ئاریشانە ڕزگار بکات کە تێی کەوتبوو. هەربۆیە ئەو ماوەیە بە سەردەمی زێڕێنی ئایینی مەزدەکی ناسرا.

لەو ماوەیەشدا ئایینەکە گەیشتە ئەو ناوچانەی کوردستان و مەڵبەندە کوردنشینەکان کە کەوتبوونە ژێر دەسەڵاتی ئیمپراتۆڕیی ساسانی، بەڵام بەو پێیەی پەیامەکە نوێ و دوور بوو لە باوەڕ و تێگەیشتنی کۆمەڵگای ئەو سەردەمە، بۆیە ئاستی بڵاوبوونەوەی سنووردار بوو. هۆکاری دووریی پەیامەکەشی لە واقیعی ئایینی و کۆمەڵایەتیی سەردەمەکە ئەوە بوو کە (مەزدەک) ئايينەکەی لەسەر (دوو) بنەمای سەرەکی داڕشتبوو؛ یەکەمیان گێڕانەوەی داهات و دارایی و سامانی وڵات بوو بۆ تێکڕای کۆمەڵگا، نەوەک بۆ پێکهاتەیەکی دیاریکراو، دووەمیشیان دانی ئازادی بە ئافرەت بوو، بەوەی کە ئازادە شوو بە چەند پیاوێک دەکات و چەند پیاو دەکاتە هاوسەری خۆی؟

دیارە ئەگەرچی (مەزدەک) پەیامەکەی بەو شێوەیە نەخستە ڕوو، تا سامانی گشتی ئازاد بکات و ژنانیش وەک پیاوان مافی فرەیان هەبێت، بەڵام دواجار وا کەوتەوە، ڕاستییەکەی (مەزدەک) پێی وابوو، ناکرێت کەمینەیەک دەست بەسەر داهات و سامانی زۆرینەی کۆمەڵگادا بگرن، چونکە ئەو سامانەی بەرپرسان و خاوەن موڵک و دەرەبەگ و بازرگانان پێکەوەیان ناوە، بەشێکی لەسەر خوێن و هێز و بازووی کاسبکار و جووتیار و زەحمەتکێشان بنيات نراوە. هەروەها باوەڕشی وابوو، وەک چۆن پیاوان مافی ئەوەیان هەیە چەند ژنێک بهێنن، ئەوا ژنانیش مافی ئەوەیان هەیە شوو بە چەند پیاوێک بکەن.

لەم (دوو) پەیامەشیدا ئامانجی ئەوە بوو، لە لایەک ڕێگری لە قۆرخکاریی داهات و سامانی وڵات بکات لەلایەن کەمینەیەکی دەسەڵاتدارەوە، لە لایەکی دیکەوە ڕێگری لە فرەژنی بکات لەلایەن پیاوەکانەوە، بەڵام دواتر بابەتی فرەپیاوی بۆ ژنان، کۆمەڵگای ساسانیی لێ هاتە دەنگ و خراپ بەسەر پەیامەکانیدا شکایەوە. هۆیەکەش ئەوە بوو کە بۆ ئەو سەردەمە قورس بوو، باس لە فرەپیاوی بۆ کچان و ژنان بکرێت.

هەروەها (مەزدەک) ویستی لە ڕێگای ئەو (دوو) پەیامەوە زۆرینەی کۆمەڵگا لەسەر حیسابی کەمینەکەی ڕازی بکات، بەوەی زۆرینەی کۆمەڵگا هەژار و کەمینە دەسەڵاتدار و ساماندار بوون. هەروەها پیاوانیش وەک ڕەگەزی نێر، تەواوی ئازادییەکانیان لە کچان و ژنان، واتە ڕەگەزی مێ سەندبوو، بۆیە ویستی بەو (دوو) پەیامە و وەک ئەرکی ئایینی، زۆرینەی کۆمەڵگا ڕازی بکات و مافەکانیان لە کەمینە بۆ وەربگرێتەوە، بەڵام کێشەی گەورە ئەوە بوو، کە لە لایەک گەیاندنی ئەو (دوو) پەیامە بۆ وەها ڕۆژگارێک سەخت و دژوار بوو کە زۆرینەیان نەخوێندەوار و باوەڕداری ئایینەکانی تر بوون.

لە لایەکی دیکەوە، پەیڕەوانی توانای گەیاندنی ئەو پەیامەیان وەک خۆی نەبوو، بەڵکوو بەپێچەوانەوە، هەژارانیان کرد بەگژ خاوەن موڵک و ساماندارەکان و دواجار بێسەروبەری و پاشەگەردانیی کۆمەڵگای لێ کەوتەوە. لەلایەکی دیکەوە، شووکردنی چەند کچێک بە چەند پیاوێک، یان کۆکردنەوەی چەند پیاوێک لەلایەن ژنێکەوە، نەک هەر بۆ باوک و پیاوەکان سەخت و قورس و قبووڵنەکراو بوو، بەڵکوو بۆ خودی کچان و ژنانی ئەو سەردەمەش سەخت و دژوار بوو.

بەتایبەت بۆ کۆمەڵگای کوردی و کوردستانی لەو سەردەمەدا، کە کۆمەڵگایەکی خێڵەکی و هۆزایەتی و تیرەگەری و ناوچەگەری بوو. ئەمەو سەرباری باڵادەستیی سیستەمی دەرەبەگایەتی و باڵادەستیی ئایینەکانی وەک (جوو، زەردەشتی، مەسیحی و مانی)، لەپاڵ بوونی ئایینەکانی (ئێزدی و کاکەیی) بەسەر کوردستانەوە، چونکە هیچ یەک لەو ئایینانە، پەیامەکەی مەزدەکیان نەک هەر قبووڵ نەبوو، بەڵکوو بە دژی خواستی خودا و پێچەوانەی ئایینەکەیان و کۆمەڵگاکەیان دەزانی.

لەگەڵ هەموو ئەوانەشدا، ئەو توێژە هەژار و زەحمەتکێشانەی کۆمەڵگای کوردی وەک پێکهاتەکانی تری نێو ئیمپراتۆریی ساسانی کە بەدەست ستەم و چەوساندنەوەی بەرپرسانی ساسانی و دەرەبەگ و خاوەن موڵک و بازرگان و پیاوانی ئایینییەوە گیریان کردبوو، بە پەیامەکەی مەزدەک خۆشحاڵ بوون و پشتیوانییان لێ کرد، بۆیە بەشێکیان باوەڕیان پێ هێنا و بوونە پەیڕەوکاری.

تەنانەت لە هەندێ ناوچە، بەتایبەت شارەکان پشتیوانیی لێ کرا، بەڵام گوندنشینەکان بەهۆی نەخوێندەوارییان و باڵادەستیی خاوەن موڵک و دەرەبەگەکان لە لایەک و پیاوانی ئایینی لە لایەکی دیکە بەسەریانەوە، نەیانتوانی ڕووبەڕووی ئەو دۆخە ببنەوە و باوەڕ بە پەیامەکە بهێنن. هەربۆیە ئەوانەی لەو دۆخە تووڕە و نیگەران بوون، پەیامەکەی مەزدەکیان قۆستەوە و لە ڕێگای بەتاڵانبردنی سەروماڵی دەرەبەگ و خاوەن موڵک و بازرگانان، باوەڕیان بە ئایینەکە هێنا.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 771
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی باسکورد
Articoli collegati: 10
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 26-12-2021 (3 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 96%
96%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 25-08-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) su 25-08-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ئاراس ئیلنجاغی ) in: 25-08-2022
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 771
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.1159 KB 25-08-2022 زریان عەلیز.ع.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,515
Immagini 105,211
Libri 19,485
File correlati 97,509
Video 1,394
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Folders
Pubblicazioni - Provincia - Fuori Pubblicazioni - Pubblicazione - Magazine Pubblicazioni - Dialetto - Italiano Biblioteca - Libro - Varie Biblioteca - Dialetto - Italiano Biblioteca - Provincia - Fuori Biblioteca - PDF - Biblioteca - Libro - Linguistica Biblioteca - PDF - Biblioteca - Libro - Curdo emissione

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.469 secondo (s)!