Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,783
Immagini 105,975
Libri 19,359
File correlati 97,469
Video 1,396
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
پەیماننامەی دووەمی ئیستانبوڵ
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

پەیماننامەی دووەمی ئیستانبوڵ

پەیماننامەی دووەمی ئیستانبوڵ
ناونیشانی بابەت: پەیماننامەی دووەمی ئیستانبوڵ
ئامادەکردنی: #چۆمان حەمە تەقێدین#
یەکەم- قۆناغی دووەمی سێیەم جەنگی نێوان دەوڵەتی عوسمانی و دەوڵەتی سەفەوی کە لەنێوان ساڵانی (1612-1615ز)دا بووە.
پەیماننامەی دووەمی ئیستانبوڵ، بە چوارەمین پەیماننامەی ئاشتی دادەنرێت لەنێوان هەردوو دەوڵەتی #عوسمانی# و دەوڵەتی #سەفەوی#دا کە لە ڕێکەوتی (20ی 11 / تشرینی دووەمی 1615) لەنێوان دەوڵەتی عوسمانی و دەوڵەتی سەفەویی ئێران واژوو کراوە، ئەوەش لە سەردەمی دەسەڵاتداریەتیی هەریەکە لە سوڵتان ئەحمەدی یەکەم (1603-1617ز)، چواردەم سوڵتانی دەوڵەتی عوسمانی و شا عەباسی یەکەم (گەورە) (1588-1629ز)، پێنجەم شای دەوڵەتی سەفەویی ئێران بووە و هاوسەردەمی دەسەڵاتداریەتیی هەریەکە لە میر هەڵۆخان (1592-1618ز)، پانزدەم میری #میرنشینی ئەردەڵان# و میر سەیدێ خان (1585- 1629ز)، چواردەم میری #میرنشینی بادینان# بووە.
واژووکردنی ئەو پەیماننامەیە پاش ئەوە هات کە ئیلتزامی شا عەباسی یەکەم (گەورە) (1588- 1629ز) پێنجەم شای دەوڵەتی سەفەویی ئێران بە (#پەیماننامەی نەسوح پاشا#) کە لە ڕێکەوتی (20ی 11/تشرینی دووەمی 1612) لەنێوانیاندا واژوو کرابوو، هێندە درێژەی نەکێشا و ڕەتی کردەوە ئەو بڕە ئاورێشمەی لەسەری ڕێک کەوتبوون بیدات و گوتی: ''من جەزیە نادەم بە دەوڵەتی عوسمانی''، بەوەش پەیماننامەکەی شکاند. کاتێکی زۆر بەسەر واژووکردنی پەیماننامەی نەسوح پاشادا تێپەڕ نەببوو، واتا تەنیا چەند مانگ بوو واژوو کرابوو و ئیتر جارێکی تر شەڕ و هەڵمەتی سەربازی دژی یەکتری دەستی پێ کردەوە و لە ناوچە سنوورییەکانی نێوان هەردوو دەوڵەتی داگیرکەری خاکی کوردستان ڕووبەڕووبوونەوە لەنێوان هێزەکانی سوپای دەوڵەتی سەفەوی و هێزەکانی سوپای دەوڵەتی عوسمانی بەرپا بوو، هەروەها سوڵتان ئەحمەدی یەکەم (1603- 1617ز)، چواردەم سوڵتانی دەوڵەتی عوسمانی دەیویست ئەو شوێنانە بگرێتەوە کە هێزەکانی سوپای میرنشینی ئەردەڵان بە سەرکردایەتیی میر هەڵۆخان (1592- 1618ز)، پانزدەم میری میرنشینی ئەردەڵان لە سنووری ئەیالەتی #شارەزوور#ی هەرێمی باشووری کوردستان دەستی بە سەردا گرتبوون و داوای لە شا عەباسی یەکەم، (گەورە) (1588- 1629ز)، پێنجەم شای دەوڵەتی سەفەویی ئێران کرد کە واز لە یارمەتیدانی میر هەڵۆخان (1592- 1618ز)، پانزدەم میری میرنشینی ئەردەڵان بهێنێت و بەوەش بەم جۆرە پەیماننامەی نەسوح پاشا پێشێل کرا و گرنگی بە بەندەکانی ناو پەیماننامەکە نەدرا.
$ دووەم- دەستپێکردنی گفتوگۆی ئاشتی لەنێوان دەوڵەتی سەفەوی و دەوڵەتی عوسمانی$
ئەوە بوو جارێکی تر گفتوگۆ و دانووستاندنی ئاشتی لەنێوان نوێنەرانی هەردوو دەوڵەتی داگیرکەری خاکی کوردستان، کە ئەوانیش دەوڵەتی عوسمانی و دەوڵەتی سەفەوی بوون، دەستی پێ کردەوە لە شاری ئیستانبوڵی پایتەختی دەوڵەتی عوسمانی، کە بووە هۆی وەستاندنی شەڕی نێوان هێزەکانی سوپای دەوڵەتی سەفەوی و هێزەکانی سوپای دەوڵەتی عوسمانی، بەوەش قۆناغی دووەمی سێیەم جەنگی نێوان دەوڵەتی عوسمانی و دەوڵەتی سەفەوی کە لەنێوان ساڵانی (1612- 1615ز)دا بووە وەستان، کە شەڕی ئەو قۆناغە نزیکەی دوو ساڵ و شەش مانگ و سێ ڕۆژی خایاند و لە دەرەنجامی دانووستاندن و گفتوگۆی ئاشتیی نێوان هەردوو دەوڵەتی عوسمانی و دەوڵەتی سەفەوی پەیماننامەی دووەمی ئیستانبوڵ لە ڕێکەوتی (20ی 11/تشرینی دووەمی 1615) لە شاری ئیستانبوڵی پایتەختی دەوڵەتی عوسمانی واژوو کرا و ئەوەی شایانی سەرنجدانە ئەوەیە کە دەوڵەتی سەفەوی و دەوڵەتی عوسمانی ڕێک کەوتبوون لەسەر ئەوەی بەگوێرەی ئەم پەیماننامەی دوایی ئەو پەیماننامانە لە بەرچاو بگرن، کە پێشتر لە دەروانی سوڵتان سلێمانی قانوونی (یەکەم) (1520-1566ز)، نۆیەم سوڵتانی دەوڵەتی عوسمانی واژوو کرابوون و مەرجەکانی ئەوە بوون: ئێرانییەکان ئیستفزازاتی عەقیدەیی نەکەن و ئەو قەڵا و ناوچانەی لەبن دەستی دەوڵەتی عوسمانیدان، پەلاماریان بۆ نەبەن، لەو کاتەی کە دەوڵەتی عوسمانی ئەو ناوچانە دەگرێتەوە لە ئەیالەتی شارەزووری هەرێمی باشووری کوردستان کە هێزەکانی سوپای میرنشینی ئەردەڵان بە سەرکردایەتیی میر هەڵۆخان (1592- 1618ز)، پانزدەم میری میرنشینی ئەردەڵان دەستی بە سەردا گرتوون و نابێت دەوڵەتی سەفەوی هیچ یارمەتییەکی بدات و ڕێگەش بە هاتوچۆ و تێپەڕبوونی سەرکردەکانی هەردوو لا بدا لەسەر سنوور لەپێناو دەستنیشانکردنی سنووری نێوان هەردوو دەوڵەت.
$بەندەکانی پەیماننامەی دووەمی ئیستانبوڵ$
بەندی یەکەم- دەوڵەتی عوسمانی دەبێ دان بەو سنوورەدا بنێت کە لە سەردەمی سوڵتان سولێمانی قانوونیدا هەیبووە و بەڵێنیش بدات دەستدرێژی نەکاتە سەر ئەو زەوییانەی لە دوای ئەو ماوەیە و لە سەردەمی سوڵتان موردای سێیەم و محەمەدی سێیەم دەستی بەسەردا گرتبوو. لە بەرانبەردا شا عەباسی یەکەم (گەورە) بەڵێن بدا کەوا هێزەکانی خۆی لەو شوێنانەی کە دەکەونە نێوان وڵاتی دووڕووبار بکێشێتەوە و هەموویشی بگێڕێتەوە بۆ عوسمانی.
بەندی دووەم- شا عەباسی یەکەم (گەورە) بەڵێن دەدات کەوا ساڵانە دوو باری ئاورێشم، 59 هەزار کلیۆگرام و 100 بار کاڵای هەمەجۆر، 29 هەزار و 500 کلیۆگرام بنێرێت بۆ سوڵتانی عوسمانی.
بەندی سێیەم- هەر لایەکیش نوێنەری خۆی هەڵدەبژێرێ بۆ ئەوەی سنوورەکانیان دەستنیشان بکەن.
بەندی چوارەم- دەوڵەتی سەفەوی بەڵێن دەدات کەوا هیچ کارێکی دڵشکێنیی بیروباوەڕی (عقائید) ئەنجام نەدات، هەروەکوو چۆن لە سەردەمی شا تەهماسپی یەکەم پەیڕەو کراوە.
بەندی پێنجەم- دەوڵەتی عوسمانی بەڵێن بدات کەوا ڕێگری لە گەشتیارانی نەکات بەنێو خاکی ئەواندا گوزەر بکەن و ڕێگە بە حاجیانی ئێرانی بدرێ بە ئارەزووی خۆیان بە ڕێگەی #حەڵەب#-دیمەشق-بەغدا-بەسڕادا هاتوچۆی حەج بکەن.
بەندی شەشەم- دەوڵەتی سەفەوی بەڵێن دەدات کەوا داڵدە و پاسەوانیی میر هەڵۆخانی شارەزوور نەکات.
بەندی حەوتەم- هەردوولا بەڵێن دەدەن، کەوا ڕێگری لە هامۆشوی سەرکردەکانی یەکتری نەکەن لە کاتی دەستنیشانکردنی سنوورەکاندا.
$سەرچاوەکان$
1- شاکر سابر الزابت: العلاقات الدولیە و معاهدات الحدود بین العراق و ایران-بەغدا1966ز.
2- ماهشەرەفخانم (مەستورە) ی کوردستانی: مێژووی ئەردەڵان-وە: د. حسێن جاف و شوکور مستەفا-بەغدا1989ز.
2- عەبدولڕەحمان شەرەفکەندی: مێژووی ئەردەڵان-وە: مامۆستا هەزار موکریانی-تاران2002ز.
4- د. عەبدوڵڵا عەلیاوەیی: کوردستان لە سەردەمی دەوڵەتی عوسمانی دا-سلێمانی2004ز.
5- یاسین سابر ساڵح: ئینسایکۆپیدیای گشتی-سلێمانی ساڵی2005ز.
6- عەلی کەندی: فەرهەنگی ڕووداوەکانی کوردستان و وڵاتانی جیهان-هەولێر2005ز.
6- کەمال بورکای: کورد و کوردستان-وە: عەلی فەتحی-هەولێر2008ز.
7- کۆمەڵێک نووسەر: عوسمانی-وە: سەلام عەبدوڵکەریم-سلێمانی2008ز.
8- کۆمەڵێک نووسەر: بەشێک لە پەیمانەکانی دژی کورد-وە: ساڵح هەرکی-هەولێر2008ز.
9- فەرهاد پیرباڵ: کرۆنۆجیای کوردستان625پ.ز-1932ز-هەولێر2011ز.
10- ئەحمەد حەمەدمین و دڵشاد مەحموود عەبدوڵڕەحمان: کاریگەری پەیماننامەی زەهاو 1639 لە سەر کوردستان-هەولێر2011ز.
11- لازاریف. ن: مێژووی کوردستان-وە: وشیار عەبەوڵڵا سەنگاوی-هەولێر2012ز.
12- د. مەیمونە هەمزە مەنسوور: مێژووی دەوڵەتی عوسمانی-وە: هۆگر ڕەحمان قادر-هەولێر2014ز.
13- بێرنارد لویس: ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست-وە: عەبدوڵڵای ڕەسوڵی-سلێمانی2014ز.
14- د. موفید زەیدی: ئینسایکلۆپیدیای مێژووی ئیسلام/ سەردەمی عوسمانی-وە: بەختیار عەزیز ئەحمەد-سلێمانی2015ز.
15- د. محەمەد تەقوش: عوسمانی/ لە دامەزراندنی دەوڵەتەوە تا کودەتا بە سەر خەلافەتەدا-وە: نەریمان خۆشناو و مەستەفا سەید مینە-هەولێر2015ز.
16- ساڵح قەفتان: مێژووی نەتەوەی کورد-سلێمانی2021ز.
17- پ. ی. د. بەختیار سەعید مەحمود شوانی: مێژووی ئێڕاق لە سەردەمی عوسمانی-هەولێر2021ز.
18- پ. ی. د. بەختیار سەعید مەحمود شوانی: مێژووی سەردەمی عوسمانی-هەولێر2022ز.
19- د. نەجاتی عەبدوڵڵا: کوردستان و کێشەی سنووری ئێرانی- عوسمانی/بەرگی یەکەم-هەولێر2022ز.
20- ئینتەرنێت-ویکیپیدیای ئازاد.
[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 761
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی baskurd.basnews.com - 29-11-2022
Articoli collegati: 6
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 29-11-2022 (2 Anno)
Città: Istanbul
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Princedom: Badînan
Princedom: Erdelan
Provincia: Turchia
Provincia: Iran
Provincia: Nord Kurdistan
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( سارا سەردار ) su 29-11-2022
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) su 02-12-2022
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 03-12-2022
URL
Questo oggetto è stato visto volte 761
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.2183 KB 02-12-2022 سارا سەردارس.س.
file di foto 1.0.1172 KB 29-11-2022 سارا سەردارس.س.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,783
Immagini 105,975
Libri 19,359
File correlati 97,469
Video 1,396
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.829 secondo (s)!