Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 521,477
Immagini 105,431
Libri 19,641
File correlati 98,416
Video 1,419
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
تەڵاخانی بانە بووکی مەلیکی کوردستان
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

تەڵاخانی بانە بووکی مەلیکی کوردستان

تەڵاخانی بانە بووکی مەلیکی کوردستان
تەڵاخانی #بانە# بووکی مەلیکی کوردستان
سەرمەد لەتیف

تەڵاخان کچی سەلیم خانی بانە ساڵی 1936 لەبنەماڵەیەکی خانەدان و نیشتمانپەروەر لەدایکبووە. سەلیم خانی باوکی تەڵاخان حاکمی بانە و #سەردەشت# بوو، گشت ئەو ناوچانەی لەژێر دەسەڵاتی داگیرکەری ئێران دەرهێنابوو و خۆی حوکمی دەکرد وەک کوردێکی نیشتمانپەروەر. لەکاتی جەنگی جیهانی دووەمدا، باپیرم شێخ لەتیفی حەفید لەگەڵ کەسایەتی دیاری شاری #سلێمانی# محێدین چنارەیی و مەلا ئەسعەدی مەحوی و هەندێک لە هاوەڵانی ڕوودەکەنە شاری بانە و لەلایەن سەلیم خان پێشوازییەکی گەرمیان لێدەکرێت. دواتر وەک ڕێزلێنان لە شێخ لەتیفی حەفید کە کوڕی یەکەم مەلیکی کوردستان بوو، سەلیم خانی بانە لەگەڵ سەرۆک هۆزەکانی سەردەشت کۆدەبێتەوە و ڕەزامەندییان لێ وەردەگرێت تا شێخ لەتیفی حەفید بکرێتە حوکمداری سەردەشت. ئەوانیش ڕازی دەبن و شێخ لەتیف دەبێتە حوکمداری سەردەشت و محێدین چنارەیی دەبێتە حاکمی سوڵح و هەروەها مەلا ئەسعەدی مەحوی دەبێتە حاکمی شەرع.
ماوەی نزیکەی ساڵێک حوکمی ناوچەکە دەکەن و بەپێی بەڵگە و وتەی ئەو کەسانەی لەو سەردەمەدا ژیاون توانیویانە ئیدارەیەکی سەرکەوتوو بەڕێوەببەن و پەیڕەوی یاسا بکەن و چەندین گرفت و کێشەی کۆمەڵایەتی ناوچەکە چارەسەر بکەن. شێخ لەتیف لەپلانیدا بووە حوکمدارییەکە فراوان بکات، بەڵام شێخ بابە عەلی برای دێت بە شوێنیدا و دەیگەڕێنێتەوە شاری سلێمانی چونکە حکومەتی ئێراقی هەڕەشەی قەڵاچۆکردنی خانەوادەکەی کردبوو ئەگەر بێت و شێخ لەتیف ڕۆژهەڵاتی کوردستان جێنەهێڵێت.
ئەم هەڵوێستە بەرز و جوامێرانەی سەلیم خانی بانە بەرانبەر شێخ لەتیفی حەفید وا لە مەلیک مەحمود دەکات داوا لە سەلیم خانی بانە بکات کچێکی خۆی بداتە شێخ لەتیفی کوڕی (لەو سەردەمەدا ئەم دیاردەیە باو بووە لەناو بنەماڵە ناودارەکانی کورد) . بۆیە سەلیم خانی بانە ڕازی دەبێت و دەڵێ کە تەڵای کچم گەورەبوو پێشکەشی شێخ لەتیفی حەفیدی کوڕی مەلیکی کوردستانی دەکەم. دواتر سەلیم خانی بانە ساڵی 1945 لەلایەن دەسەڵاتی داگیرکەری ئێرانەوە دەرمانخوارد دەکرێت و شەهید دەبێت. دوای شەهیدبوونی، سوپای داگیرکەری ئێران هێرش دەکەنە سەر #سەقز# و بانە و ئەو ناوچانە و دووبارە داگیری دەکەنەوە. لەو کاتەدا شێخ لەتیف لەسەر داوای مەلیک مەحمود ماڵباتی سەلیم خانی بانە دەباتە ماڵەکەی خۆی لە کەناروێ تا پارێزراو بن. دواتر بنەماڵەی سەلیم خان دەگەڕێنەوە بانە و شێخ لەتیفی حەفید هاوسەرگیری لەگەڵ تەڵاخانی سەلیم خانی بانە دەکات و دەبنە خاوەنی 3 کچ بەناوەکانی: #مەهاباد#، #شنۆ#، نژۆ.
هەڵوێستە مێژووییەکانی ئەم شێرە ژنە کوردپەروەرە بە جۆرێک مرۆڤ سەرسام دەکات ئەوەی لەنزیکەوە نەیناسیبێت ئەستەمە باوەڕبکات کورد شێرە ژنێکی ئاوای تێدا هەڵکەوتووە و مێژووش غەدری لێکردووە! نووسینەوەی یادەوەرییەکان لەگەڵ تەڵاخانی نەنکمدا لە بابەتێکی ئاوا خێرادا ئاسان نییە، لانی کەم دەبێت لە داهاتوودا لە دووتوێی پەڕتووکێکدا تۆماری بکەم.
تەڵاخان لە تەمەنێکی زۆر گەنجدا بوو کە هاوسەرەکەی (شێخ لەتیفی حەفید) کۆچی دوایی دەکات. لەوکاتەدا تەڵاخان بە ئیرادەیەکی پۆڵاینەوە بە پشت بەستن بە خۆی ئەرکی سەرپەرشتی بنەماڵەیەکی گەورەی مەلەکی لەئەستۆ گرت و بەباشترین شێواز بەڕێوەی دەبرد. لەوکاتەدا بەهۆی کۆچی دوایی شێخ لەتیفەوە، تەڵاخان ڕوبەڕوی بارودۆخێکی سەخت بووەوە. ئەوەبوو لەڕێی خانەوادەی بەڕێز حەمەی ئەوڕەحمان ئاغاوە پەیوەندی کرد بە مەلا مستەفای بارزانییەوە و چوونە دیداری. دایکی بەڕێزم خاتوو شنۆی شێخ لەتیف بۆی گێڕامەوە و وتی: کاتێک تەڵاخانی دایکم لەڕێی ماڵی بەڕێز حەمەی ئەوڕەحمان ئاغاوە پەیوەندی کرد بە جەنابی مەلا مستەفای بارزانییەوە، بارزانی داوای کرد بۆ سبەی چاوی پێمان بکەوێت. ئەوەبوو بۆ سبەی چووینە ماڵی کاک ئیدریس بارزانی لە گوندی ڕایات. کە چووینە ماڵی کاک ئیدریس، جەنابی مەلا مستەفای بارزانی لە ناو ئەشکەوت بوو لەشاخ بۆ خۆپاراستن لە بۆردومانی حکومەتی ئێراق. ئەوەبوو چوون بەشوێن جەنابی بارزانیدا و لەماوەیەکی کوورتدا گەیشتە لامان.
بارزانی بە تەڵاخانی وت: من برای ئێوەم و هەرچیتان پێویست بێت لەخزمەتتاندام. ئەوەبوو جەنابی بارزانی پێی باش بوو کە ئێمە دەربچین لە سلێمانی تا پارێزراو بین. پاشان مەفرەزەیەکی نارد بە شوێنماندا کە لە 8 پێشمەرگە پێکهاتبوو، بەڵام کە لە ئەزمەر هاتبوونە خوار تابێنە ناو سلێمانی، کەوتنە ناو کەمینێکی حکومەتەوە و دوانیان بریندار کران. خۆشبەختانە برینەکەیان سووک بوو و ڕزگاریان بوو، بەڵام نەیانتوانی بگەنە لامان. لەوکاتەدا تەڵاخان پەیوەندی بە کەسێکی دڵسۆزمانەوە کرد کە ناوی حسێن بەگی میرە بەگ بوو، هات بە شوێنماندا بە جێبێکەوە و دەرچووین بەرەو قڕگە. لەڕێگا کەوتینە ناو کەمینی حکومەتەوە و تەقەیەکی زۆرمان لێکرا، سەیارەکەمان چەندین فیشەکی بەرکەوت بەڵام خۆشبەختانە بە سەلامەتی ڕزگارمان بوو. کە گەیشتینە قڕگە، شەهید عەبدوڵڵا ئاغای برای فەتاح ئاغا کە چاوەڕوانی ئێمەی دەکرد پێشوازی لێکردین و یەکسەر پێی وتین ئەو تەقەکردنە لە ئێوەبوو؟ وتتمان بەڵێ. پاشان شەهید عەبدوڵڵا ئاغا بردینی بۆ #پێنجوێن#. کە گەیشتینە پێنجوێن، شەهید فەتاح ئاغا پێشوازی لێکردین و ئێمەی برد بۆ ماڵی کوڕەکانی حەمەمین خانی شیوەگوێزان (برای حەمە ڕەشیدخانی بانە) . لەوێ ماینەوە تا ماوەیەک، ئەوەبوو قەلادزێ بۆردومان کراو بەو هۆیەوە پێنجوێن چۆڵکرا و فەتاح ئاغا سەیارەی هێنا و بەڕێی کردین بۆ شیوەگوێزان و 15 ڕۆژ لەوێ ماینەوە. دواتر فەتاح ئاغا ئێمەی برد بۆ قزڵجە و 35 ڕۆژ لەوێ ماینەوە، لەوکاتەدا ئێمە یەکەم خێزان بووین کە جەنابی مەلا مستەفا ڕەزامەندی لە شای ئێران بۆ وەرگرتین بچینە ناو خاکی ئێرانەوە تا پارێزراو بین. لە قەڵای #مەریوان# جەنابی حەمەخانی کوڕی مەحمودخانی کانی سانان پێشوازی لێکردین و لە ماڵی ئەوان ماوەیەک ماینەوە، پاشان خانوویەکمان بەکرێ گرت و لەوێ ماینەوە تا نسکۆ. دوای نسکۆ گەڕاینەوە بۆ سلێمانی، لەڕێگا لە پێنجوێن جەنابی فەتاح ئاغامان بینی و فرمێسک بە چاویدا هاتە خوارەوە و وتی: ئێوەش بەجێمان دێڵن؟. ئیتر هەموو فرمێسک بە چاوماندا هاتە خوارو بارودۆخێکی زۆر سەخت بوو، چارەنووسی کورد نادیار بوو. کە گەڕاینەوە سلێمانی، تەڵاخانی دایکم بە هەموو توانایەکیەوە بەردەوام بوو لەخزمەتکردنی شۆڕشگێران و کەسانی هەژار و لێقەوماوان. لەم بارودۆخە سەختەشدا، تەڵاخان سوور بوو لەسەر خوێندنی هەرسێ کچەکەی و تا تەواوکردنی زانکۆ کۆڵی نەدا کە لەو سەردەمەدا بەهۆی بارودۆخی سیاسی بنەماڵەکەمانەوە ئاسان نەبوو کچ زانکۆ تەواو بکات. دواتریش لە کاتی جەنگی نێوان ئێراق و ئێران (1980 – 1988) ژێرزەمینی ماڵی تەڵاخان بووبوو بە پەناگەی خەڵکی ناوچەکە لەترسی بۆردومان. چەندین خێزان لەو ماوەیەدا لەو ژێرزەمیندا دەژیان و تەڵاخان خزمەتێکی زۆری دەکردن.
من خۆم شەرەفی ئەوەم پێ بەخشرا کە تەڵاخانی نەنکم پەروەردەم بکات بەهۆی ئەوەی لە سەرەتای تەمەنی منداڵیمدا لەگەڵ خاتوو شنۆی دایکمدا تووشی ڕووداوی هاتوچۆ بووین و دایکم بۆ ماوەی 3 ساڵ لەسەرجێ مایەوە بە نەخۆشی. لەو کاتەدا تەڵاخان ئەرکی پەروەردەکردنی من ئەگرێتە ئەستۆ و دواتریش کەدایکم چاک بوویەوە، من هەر لای تەڵاخان مامەوە و زیاتر لە 25 ساڵ پێکەوە ژیاین و لەخزمەتیدا زۆرشت فێربووم. تەڵاخان بۆ من لە دایک و باوک و مام و خاڵ زیاتر جێی بۆ گرتبوومەوە. لەمنداڵیمەوە تەڵاخان فێری کوردایەتی دەکردم و خۆشویستنی کوردستانی لەدڵمدا دەچاند. ماڵمان بەردەوام وەک لانکەیەک بوو بۆ داڵدەدانی شۆڕشگێرە ئاوارەکان، ماڵمان بەردەوام وەک دەزگایەکی کۆمەڵایەتی گەورە کێشەی کۆمەڵایەتی دەیان خێزانی لەلایەن تەڵاخانەوە تێدا چارەسەر دەکرا. تەڵاخان بە داڵدەدان چەندەها کەسی لە کوشتن و گرتن ڕزگار کردووە. هەمیشە ماڵی پڕ بوو لە شۆڕشگێڕەکانی کوردستانی ڕۆژهەڵات. تەڵاخان لای گەورە سەرکردەکانی کورد ڕێزێکی زۆری لێ دەگیرا بە جۆرێک قسەی ڕەت نەدەکرایەوە.
تەڵاخان پاش ململانێیەکی زۆر لەگەڵ نەخۆشیدا لە ئێوارەی 2016/1/17 دڵە گەورەکەی لە لێدان کەوت و ماڵاوایی لە کوردستان کرد. بەڵام یادەوەرییەکانی هەمیشە بەزیندوویی دەمێنێتەوە.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 425
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی چاوی کورد - 07-02-2023
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 07-02-2023 (1 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 92%
92%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 12-03-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( سروشت بەکر ) su 13-03-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( سروشت بەکر ) in: 13-03-2023
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 425
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 521,477
Immagini 105,431
Libri 19,641
File correlati 98,416
Video 1,419
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
La questione curda
Folders
Biblioteca - Provincia - Fuori Biblioteca - Libro - Varie Biblioteca - Dialetto - Italiano Biblioteca - Publication Type - Biblioteca - PDF - Articoli - Libro - Curdo emissione Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Dialetto - Italiano Biblioteca - Libro - Curdo emissione Biblioteca - PDF -

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.25 secondo (s)!