Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,327
Immagini 105,199
Libri 19,474
File correlati 97,358
Video 1,394
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ڕاستییەکانى نەورۆز
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ڕاستییەکانى نەورۆز

ڕاستییەکانى نەورۆز
ناونیشانی بابەت: ڕاستییەکانى نەورۆز
نووسینی: سامان کەریم / زانکۆی #گەرمیان#

ھەموو ساڵێک لە 21ی ئاداردا کورد وەک بەشێک لە گەلانی ئاریایی جەژنی نەورۆز دەگێڕێت. قسە زۆر ئەوترێت لەسەر نەورۆز. ئایا تایبەتە بە گەلی کورد؟ ئایا چۆن و کەی سەری ھەڵداوە؟ بۆچی ئاگر دەکرێتەوە؟ پەیوەندی کاوەی ئاسنگەر و زوحاک بە نەورۆزەوە چییە؟ کاوەی ئاسنگەر کوردە یان زوحاک؟
ئەمانە کۆمەڵە پرسیارێکن و ھەتا ئێستاش رای جیاوازیان لەبارەوە ئەخرێتە ڕوو.

$واتای نەورۆز$
نەورۆز بەمانای (ڕۆژی نوێ) دێت. نەو=نوێ + ڕۆز یان (روز) = ڕۆژ. ئەمە بە واتای داھاتنی ڕۆژێکی نوێ و دەستپێکردنی ژیانێکی تازە. لەخوارەوەش ھەوڵدەدەین ئەوە شی بکەینەوە، کە دەستپێکردنی ئەو ڕۆژە نوێیە پەیوەندی بە پرسێکی ئابووری، کۆمەڵایەتی، سیاسییەوە سەردەمێکی کۆنەوە ھەیە.

$سەرھەڵدانی نەورۆز$
گەلانی ئاری نەژاد وەک یەک گرنگی بە نەورۆز دەدەن. بەو پێیەی سەرھەڵدانی ئەم ڕووداوە کەوتووەتە ئەو شوێنە جوگرافییەی کە لە خۆرھەڵاتی ئەوروپاوە دەست پێدەکات بۆ باشووری ئاسیا. ھەر یەک لە ناوچەکانی جێنشینێتی ئێستای (کوردستان، ئێران، ئەفغانستان، ھیندستان، پاکستان و …ھتد) دەگرێتەوە. بۆیە، ساڵانەش ھەر یەک لەو وڵاتانە بە شێوەی جیاواز و تایبەتمەندێتی خۆیان ڕێوڕەسمی نەورۆز یاد دەکەنەوە.
شکور مستەفا لە (دەفتەری کوردەواری) دا دەڵێت: ”ئاریایی نەژادەکان حەوت جەژنی سەرەکییان ھەبوە: نەورۆز، میھرەگان، سەدە، تیرەگان، پەروەردگان و کۆسە”. نەورۆز و میھرەگان پیرۆزترین جەژنیانن.

بەپێی سەرچاوە مێژووییەکان، دوو ھۆکاری سەرەکی لە دیاریکردنی ڕۆژی نەورۆزدا ڕۆڵیان ھەیە، ئەوانیش:
-ھۆکاری سیاسی
-ھۆکاری ئابووری
ئەوەی پەیوەندی بە لایەنی سیاسییەوە ھەیە ئەوەیە، کە نەورۆز دەبەسترێتەوە کاتی ڕاگەیاندنی یەکەم چوارچێوەی حوکمڕانێتی ڕێکخراو (دەوڵەتداری) ، کە لە مێژوودا بە دەوڵەتی پێشدادی ناسراوە.
لەسەرزەمینی ئەوکاتی ئێراندا، پێشدادی یەکەم دەوڵەت بووە دامەزراوە. ھەڵبەتە دەوڵەت بەو واتا قەوارە و جیۆسیاسی و یاساییەی ئەم ڕۆژگارەی ئێستایەوە نا، بەڵکوو وەک پەیکەرێک بۆ ڕێکخستنەوەی ژیانی خەڵک لە بەرەڵایی و ھەرکەس بۆخۆ و ھەڕەمەکییەوە، بۆ ژیانێکی ڕێکخراوتر.
ئەمە ڕووداوە بەپێی گێڕانەوەی مێژوونووسان کەوتووەتە سەرەتای بەھارەوە. ڕووداوەکەش بەلای خەڵکەوە گرنگی زۆری ھەبوە و ئەوەی خواستوە کە ئەو ڕۆژە بە (رۆژێکی نوێ) ناو بنێن. ئیتر لەمەوە بوەتە نەورۆز.
ھۆکاری ئابووری پشت سەرھەڵدانی نەورۆزیش بۆ ئەوە دەگەڕێتەوە، کە لەھەمانکاتی دامەزراندنی دەوڵەتی پێشدادییەوە، کۆتایی بەوەرزی زستان و قات و قڕی و سەرما ھاتوە و بەپێی گۆڕینی وەرزەکان، لەسەرەتای بەھاردا ژیانێکی نوێ ھاتوەتە کایەوە و خەڵک کە ژیانی لەسەر ڕاو و شکار و ئاژەڵداری و کشتوکاڵ بووە، ھەمیشە لەگەڵ بەھاردا باشتر ژیاون و سەرەتای ئەو وەرزەشیان بە (رۆژێکی نوێ) ناوبردووە.
ھاوکات بوونی دامەزراندنی دەوڵەتی پێشدادی و گواستنەوەی ژیانی خەڵک لە ھەڕەمەکی و نادەستوورییەوە بۆ چوارچێوەیەکی ڕێکتر، لەگەڵ دەستپێکردنی وەرزی بەھار و کۆتایی ھاتنی نەھامەتییەکانی سەرما و نەبوونیدا، بوونەتە ھۆکاری دیاریکردنی نەورۆز.

$پێشدادییەکان کێ بوون؟$
سەرزەمینی دامەزراندنی دەوڵەتی پێشدادی ناوچەی جوگرافی ئێستای وڵاتی ئێرانە. مێژوونووسەکان دەڵێن: پێشدادییەکان باوانی گەورەی میدییەکانن. بێگومان ئەوە ساغ بوەتەوە کە میدییەکان ڕەچەڵەکی کوردن.
لەقۆناغی دوەمی ژیانی مرۆڤایەتیدا (واتا دوای تۆفانەکەی نوح) ھەتا ھاتنی ئایینی ئیسلام بۆ ناوچەکە، مێژووی ژیان بەم جۆرە بوە: سەردەمی نوح و کوڕەکانی = پێشدادییەکان = کیانی = میدییەکان = ھەخامەنشینی = ئەشکانی = ساسانی = ئیسلام.
سەرچاوەی مێژوویی کەمە، کە شیکردنەوە بۆ مێژووی پێشدادییەکان بکات. ئەوەی ھەیە ئەو قەوارەیە توانیویەتی ژیانی خەڵک ڕێک بخاتەوە و ژمارەیەک پاشا فەرمانڕەواییان تیادا کردووە، کە (کیومەرس) یەکەم پاشایان بوە و بەیەکەم پاشای ئەفسانەیی حوکمڕانی سەرزەمین ناسراوە، دواتر (ھۆشەنگ) و پاشان (تەھموری) و دواتر (جەمشید) ی چوارەم پاشای پێشدادییەکان و دوای ئەویش (زوحاک) ھاتووە.

$پەیوەندی کاوەی ئاسنگەر و زوحاک بە نەورۆزەوە$
مێژووی نەورۆز وەک لەسەرەوە ئاماژەی بۆ کرا، کۆنترە لە مێژووی کاوەی ئاسنگەر و زوحاک. ئەگەرچی ئەم دوو کارەکتەرەش بەشێک لە مێژووەکە.
جەمشید کە چوارەم پاشای پێشدادییەکان بووە، فەرمانڕەوایەکی گونجاو بوە بۆ خەڵکەکەی. ژیانی ڕێکخستوەتەوە و خانوو و تەلار و جێی و ڕێی درووست کردووە.
دوای ئەو، فەرمانەڕەوایەکی تر ھاتوەتە سەر تەختی پێشدادی کە (زوحاک) بوە. ئەم پاشایە ستەمکار بوە بۆ خەڵکەکەی و چەوساندنەوەی لە فەرمانەڕەوێتیدا پەیڕەو کردووە. خەڵک بەدوای ئەوەدا گەڕاون لێی دەرباز بن.
کاوەی ئاسنگەر یەکێک بوە لەو کەسانەی بەرەوڕووی ستەمی زوحاک بوەتەوە. سەرکردایەتی شۆڕشێکی کردووە و توانیویەتی کۆتایی بە دەسەڵاتی زوحاک بێنێت و (فەرەیدون) ی نەوەی (جەمشید) ی لەسەر تەختی فەرمانڕەوەایی داناوە.
ڕۆژی سەرکەوتنی شۆڕشەکەی کاوە و فەرەیدون ھاوکاتی ھەمان ڕۆژی نەورۆز بوە. دوای سەرکەوتنی شۆڕش و لەناوبردنی دەسەڵاتی ستەمکارەی زوحاک، خەڵک لەسەر شاخێکی بەرز ئاگریان کردووەتەوە وەک ھێمایەک بۆ ئاگادارکردنەوەی ناوچەکانی دەوروبەر لە ڕوواوێکی گەورە و کاریگەر. کە، ئەمەش ڕاستی پەیوەندی ئاگرکردنەوەیە بە جەژنی نەورۆزەوە.

$ڕاستی کوردبوون لەنێوان (کاوەی ئاسنگەر) و (زوحاک) دا$
ئەو دێڕانەوەی سەرەوە ئاماژەیەک بەو ڕاستییە دەدات، کە کاوەی ئاسنگەر یەکێک بوە لەو سەرکردانەی شۆڕش کە دژی ستەمکاری زوحاک بەرپاکراوە.
ھەندێک بەو جۆرە خوێندنەوە بۆ ئەو مێژووە دەکەن، کە (زوحاک) ھەمان کەسایەتی (ئاستیاگ) بێت، کە ئەمەی دوایین کۆتا پاشای میدییەکان بوە. ئەمەش ئەو بابەتەی ھێناوەتە کایەوە کە بوترێت (زوحاک) کورد بوە و کاوە فارسێک بوە و دەسەڵاتی کوردی لەناوبردووە.
مێژوونووسەکانی مێژووی کۆن و نوێی ئێرانی و مێژووی پێشدادی و ئەشکانی و میدی و ھەخامەنشی و فارسیش نەیانوتوە (ئاستیاگ) ھەمان کەسایەتی (زوحاک) ە. بەڵکوو ئەوەی ھەیە لێچونێک لەناوەکانیاندا ھەیە.
بەڵگەکان بۆ یەکلاکردنەوەی ئەم ڕاستییە کەم نین. بۆ نموونە:
1-ئەوە دەزانرێت کە زوحاک یەکێک بوە لە پاشاکانی دەوڵەتی پێشدادی و دوای جەمشیدی چوارەم فەرمانڕەوا، دەسەڵاتی گرتووەتە دەست. (ئاستیاگ) یش دوا فەرمانڕەوای میدییەکان بوە.
ھەڵبەتە، سەردەمی حوکمداری پێشدادی و میدی زۆر لەیەکەوە دوورن. ڕاستە، شوێنی جوگرافی ھەردوو دەوڵەت لەیەکەوە نزیکن، بەڵام سەردەمەکەیان جیاوازە.
2-سەردەمی پێشدادی، نووسین بوونی نەبووە، بەڵام بۆ سەردەمی میدی جیاواز بوە و مێژوونووسان لە توێژینەوەکانیاندا ئەوەیان سەلماندوە کە میدییەکان ساڵی 700 پ.ز ھەتا 550 پ.ز فەرمانڕەواییان کردووە.
3-لە ئەدەبیاتی بابلییەکاندا ناوی (ئاستیاگ) ی کۆتا پاشای میدی بە (ئیختوویکۆ) ھاتوە، کە تا ئێستا ھیچ نووسینێک ئەوەی نەسەلماندوە ئەو ناوە بە بەر (زوحاک) یشدا بڕا بێت.
4-لەبارەی ڕەچەڵەکی زوحاکەوە دوو ڕا ھەیە:
یەکەمیان ئەوەیە کە شازادەیەکی پێشدادی بوە. دوەمیشیان ڕەچەڵەکی ئەبەستێتەوە ڕەگەزی (سامی) ەوە بەتایبەت ئەوترێت لە ناوچەی (یەمەن) ەوە گەورە بووبێت و ئامادە کرابێت بۆ گرتنە دەستی دەسەڵاتی پێشدادی.
ئەبوحەنیفەی دینەوەری لای وایە زوحاک دەبێتە برازای (شەدید کوڕی عەملیق کوڕی عاد کوڕی ئەرم کوڕی سام کوڕی نوح) ی پاشای یەمەن.
شەھابەدین کوڕە ئەحمەدیش لەپەڕتووکی (مسالک الأبصار في ممالک الأمصار) دا زەحاک بە پاشایەکی بەڕەچەڵەک عەرەب ناساندوە.
بەم جۆرە ئەو ڕاستییە زیاتر ڕوون دەبێتەوە، کە زوحاک ھیچ پەیوەندییەکی بە کەسایەتی (ئاستیاگ) ی دوا فەرمانڕەوای میدییەوە نییە. لەمەشەوە، بەپێی سەرچاوە مێژووییەکان ئەو ڕاستییە دەسەلمێنرێت، کە کاوەی ئاسنگەر شۆڕشگێڕێکی کورد بوە و دژی پاشایەکی ستەمکار شۆڕشی کردووە.[1]

$سەرچاوەکان:$
1-شھاب الدین احمد بن یحیی: مسالک الابصار فی ممالک الامصار، الجزء الثالث.
2-حلمی عەلی شەریف: داستانی نەورۆز و نەورۆزی کوردستان، بەغدا، 1991.
3-محمد معین: فرھنگ برھان قاطع.
4-عەبدولڕەحمان زەبیحی: با تەپوتۆزی ساڵان لە نەورۆز بتەکێنین، ڕۆژنامەی ھاوکاری، ژمارە 159، ڕۆژی 23-3-1973
5-حەسەن مەحمود حمەکەریم: کاوە و نەورۆز لەنێوان ئەفسانە و ئاییندا، چاپی یەکەم، #سلێمانی#، 1997.
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 753
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی زانکۆی گەرمیان
Articoli collegati: 36
Articoli
Biblioteca
No specified T2 43
Parole e Frasi
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Città: Kalar
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Storia
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Università: No specified T4 674
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( زریان عەلی ) su 19-03-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( شادی ئاکۆیی ) su 19-03-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( شادی ئاکۆیی ) in: 19-03-2023
URL
Questo oggetto è stato visto volte 753
Attached files - Version
Tipo Version Nome Editor
file di foto 1.0.130 KB 19-03-2023 زریان عەلیز.ع.
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 518,327
Immagini 105,199
Libri 19,474
File correlati 97,358
Video 1,394
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Folders
Biblioteca - Libro - Donne Biblioteca - Tipo di documento - Traduzione Biblioteca - Publication Type - Biblioteca - Dialetto - Italiano Biblioteca - Folders - Biblioteca - Original Language - Curdo - Sorani Biblioteca - PDF - Biografia - Persone di tipo - Writer Biografia - Persone di tipo - Kurdolog Biografia - Sesso - Femminile

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.312 secondo (s)!