Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 525,175
Immagini 106,343
Libri 19,783
File correlati 99,468
Video 1,446
Lingue
کوردیی ناوەڕاست 
301,033

Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,746

هەورامی 
65,734

عربي 
28,807

کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,281

فارسی 
8,456

English 
7,163

Türkçe 
3,570

Deutsch 
1,458

Pусский 
1,123

Française 
321

Nederlands 
130

Zazakî 
85

Svenska 
56

Հայերեն 
44

Español 
39

Italiano 
39

لەکی 
37

Azərbaycanca 
20

日本人 
18

עברית 
14

Norsk 
14

Ελληνική 
13

中国的 
11

Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
ئالنگاریکردنی (چالێنجی) قەرزەکانی حکومەت
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئالنگاریکردنی (چالێنجی) قەرزەکانی حکومەت

ئالنگاریکردنی (چالێنجی) قەرزەکانی حکومەت
ناونیشانی بابەت: ئالنگاریکردنی (چالێنجی) قەرزەکانی حکومەت
ئامادەکردن: #نیاز نەجمەدین نوری#

سەرەتاییترین ئامۆژگاریی ئابووریناسان بۆ ڕای گشتیی ئەوەیە دەمودەست و بەسادەیی ڕادەستی ئەو داتا و زانیارییانە نەبن کە لەلایەن بڕیاربەدەستانەوە بەرگوێیان دەکەوێت. لە ناوچەیەکی وەک هەرێمی کوردستان و ئێراقدا داتا و زانیارییەکان، لەناویشیاندا قەرزەکانی حکومەت، زۆر زیاتر لە دەوڵەتێکی دامەزراو جێی گومان و پرسیارن.
نموونەیەکی باوی داتا و زانیاریی کۆی بەرهەمی ناوخۆیە، کە بە جی دی پی (GDP) ناسراوە. ساڵانە وڵاتان بەهای تەواوی ئەو کاڵا و خزمەتگوزارییانەی بە شێوەیەکی یاسایی بەرهەمیانهێناوە دەدۆزنەوە، بە دۆلار دەیشکێننەوە و ناوی دەنێن جی دی پی. دواتر کۆی بەرهەمی ناوخۆ دابەشی سەر دانیشتوان دەکەن، داهاتی تاکەکەس دەدۆزنەوە. وردەکارییەکی زۆر لە دۆزینەوەی ئەم پێوەرەدا هەیە، لەوانە نرخ. ئەگەر نرخی نەوت بەرز ببێتەوە، ئەوا کۆی داهاتی ناوخۆ زیاد دەکات، ئەو کاتەش کۆی داهاتی تاکەکەس زیاد دەکات. زیادبوونی لەم چەشنە نابێتە مایەی دڵخۆشیی ئابووریناسان، چونکە زیادبوونەکە لە نرخەوەیە نەک لە بەرهەمهێنانەوە (واتە ڕوکەشییە نەک ڕاستەقینە) ، کەچی ڕەنگە کاکی بڕیاربەدەست وەک بەرزبوونەوەی ئاستی گوزەران بیناسینێت.
ئەم پێوەرە سوودی زۆرە (کەموکوورتیشی هەیە) . کۆی قەرزەکانی هەرێم دابەشی سەر 6 ملیۆن کەسی بکە، دەبینیت هەر کەسێک 4، 500 دۆلاری بەردەکەوێت (مانگی نزیکەی 400 دۆلار) . داهاتی تاکەکەس زۆر نزمە، بەر لە چەند ساڵێک لە مانگی 400 دۆلار زیاتر نەبوو. واتە داهاتی ساڵی کەسێک کە هیچ نەخوات تەنیا بەشی قەرزەکانی دەکات. لە ئێستا لەم بڕەش کەمترە.
قەرز لە چەند کاتێکدا ترسناکە. یەکێکیان ئەوەیە کە بگاتە سەروو ئاستی جی دی پی و بەرانبەر بەنرخی کەڵک بێت، چونکە زۆر بەخێرایی کەڵەکە دەبێت. بۆ ناوچەیەکی وەک هەرێم ترسناکتریشە چونکە نە دەوڵەتی هەیە و نە متمانەی نێودەوڵەتیی. لە هەرێمی کوردستاندا ئەمە ڕویداوە: بڕی قەرز لە 100%ی کۆی جی دی پی تێپەڕاندووە. دەرئەنجامێکی سادە لێرەدا ئەوەیە بڕیاربەدەستانی هەرێم دەبێت ڕەخنەباران بکرێن و ڕوبەڕوی لێپَچینەوە بکرێنەوە کە بۆ هێشتویانە قەرز بەو ئاستە زیاد بکات.
لە وڵاتێکدا کە لە ڕوی سیاسییەوە لە ناوخۆیدا پڕە لە ململانێ، درزێکی گەورە لەنێوان خەڵک و دەستەبژێری سیاسیی هەیە، دەزگای تایبەت بە دۆزینەوەی پێوەری ئابووریی نییە، زۆر شتی تریش، گومانەکە لە ڕاست و درووستی میتۆدی دۆزینەوەی پێوەرە ئابوورییەکە نییە بە تەنیا، بەڵکوو ئەوەشە ئایا لە بنەڕەتدا ئەو داتایە ڕاستە یان بەکاردەهێنرێت بۆ یارییەکی ناشیرین؟
چاوێک بە داتا و پێوەرەکانی پێشوودا بخشێنە. ئایا ڕاستە 180 هەزار کەس ئەنفال کراون، پێنج هەزار کەس لە کیمیابارانی هەڵەبجەدا شەهیدکراون، زیاتر لە ملیۆنێک فەرمانبەر و مووچەوەرگرمان هەیە؟ واز لە ئەنفال و کیمیاباران بێنە، تەنیا بوونی فەرمانبەری شەبەحیی، کە بە بندیوار ناسراون، لە لیستی مووچەدا خۆی واتای ئەوەی یاریی بە ژمارەکان دەکرێت بۆ زۆر شت، یەکێکیان بردنی بودجەی زیاترە.
ئایا ژمارەی دانیشتوان ڕاستە، ژمارەی کورد و عەرەبی ناوچە کێشە لەسەرەکان ڕاستە؟ کەم کەس هەیە بوێرێت بڵێت ڕاستە، چونکە یاریی پێدەکرێت بۆ ململانێی تایفیی و نەتەوەیی.
ئەی داهاتی نەوت و دەروازە سنوورییەکان ڕاستە؟ کەم کەس هەیە متمانە بەم داتایەش بکات لەبەر ئەو هۆکارانەی زۆرینە دەیزانن. داتا لە ئێراق و هەرێمدا مەبەستی سیاسیی لە پشتەوەیە، بۆیە بەکارهێنانی شێوازی زانستیی لە دۆزینەوەیاندا نرخێکی نییە. هەر بۆیە هەمیشە داتا و زانیارییەکان لەم سیستمانەدا جێی گومانن.
ئەگەر یەک داتا و زانیاریی نیشتمانیی نەبێت جێی متمانە بێت، ئەی بۆچی باوەڕ بە 27 ملیارد دۆلار قەرز بکەین؟
گریمان بڕی قەرزی ڕاگەیەنراو ڕاستە. دیسانەوە پرسیارەکانی ئابووریناسان کۆتایی نایەت.
ئایا ئەو قەرزەی ڕاگەیەنراوە پوختەیە، واتە سافییە یان کۆیە؟ مەبەست لەوەی پوختەی قەرزە زۆر شت دەگەیەنێت، یەکێکیان ئەوەیە ئایا حکومەتی هەرێم هیچ قەرزێکی لای کەس نییە؟ من، تۆ، زۆرینەمان، کۆمپانیاکانیش قەرزاری حکومەتین و حکومەتیش قەرزاری ئێمەیە. ڕون نییە کە ئەم پاکتاوکردنە کراوە، بێ ئەمەش ئێمە ناتوانینن بڵێین حکومەت 27 ملیارد دۆلار قەرزارە. دەشێت بڕی قەرزەکە گەورەتر لە قەبارەکەی دەرخرابێت.
گریمان حکومەت دەڵێت “بەڵێ، کراوە”. ئینجا دەبێت بچینە ناو وردەکاریی قەرزەکەوە تا تێبگەین ئاستی مەترسییەکە چەندە.
پشکی قەرزی ناوخۆ لە کۆی قەرزەکە چەندە؟ ئەی پشکی قەرزی دەرەکیی چەندە؟ لە کۆبوونەوەیەکدا بوم لەگەڵ چەند ئەندام پەڕڵەمان و ئەکادیمییەک. یەکێک لە ئەندام پەڕڵەمانەکان گوتی “قەرزی دەرەکیی سێ ملیارد دۆلار لە 27 ملیاردەکە پێکدەهێنێت”. واتە نزیکەی 11%ی کۆی قەرزەکان دەرەکیین، کە مەبەست لێی لێرەدا کۆمپانیا بیانییەکانە. ئەگەر پشکی قەرزی دەرەکیی کەم بێت لە کۆی قەرز، واتە ئەگەر بەشی زۆری قەرزەکە لە ناوخۆوە بێت، ئەوا مەترسییەکەی کەمترە وەک لەوەی دەرەکیی بێت. بۆچی؟ یەکەمیان بەهۆی مەسەلەی ئاڵوگۆڕی دراوەوە (داهاتمان بە دینار و قەرزمان بە دۆلار بێت، ئەوا لە کاتی بەرزبوونەوەی بەهای دۆلار بڕی قەرزەکەمان زیاد دەکات) . هۆکارێکی تر ئەوەیە سوڵح لەسەر قەرزی ناوخۆیی ئاسانترە. بە کوورتیی، “چەند قەرزی دەرەکیی و چەند قەرزی ناوخۆییت لە ئەستۆیە کاریگەریی هەیە لەسەر ئاستی مەترسیی قەرزەکە. زیاتر لە 85%ی قەرزەکانی حکومەت ناوخۆیین، بۆیە ڕەنگە هێندەش ترسناک نەبێت کە پیشانمانی دەدەن.
ئەگەر حکومەت قەرزێکی لەسەرە و لەبەرانبەریدا نرخی سوودی لەسەر نییە، ئەوا دیسانەوە مەرج نییە ئەو قەرزە مەترسیدار بێت. بەشێک لە قەرزەکە هی فەرمانبەرانی حکومەتە و هەموومان دەزانین نەک نرخی سوودی لەسەر نییە (کە دەبوو هەبێت!) ، بەڵکوو وەریشیناگرنەوە. ئەمە واتای ئەوەی ڕاگەیاندنی داتای سادە نە هیچ ئەرزشێکی هەیە و نە دەشتوانین کۆمەکی حکومەت بکەین بەو هۆیەوە زانیاریی لەسەر قەرزەکەی لێ شاردوینەتەوە لە کاتێکدا دەبوو ڕایبگەیەنێت چەند لەم قەرزە نرخی سوودی لەسەرە. نەبوونی ئەم زانیارییە واتای ئەوەش کە نازانین قەرزەکە بە چ خێرایییەک کەڵەکە دەبێت. ڕەنگە یەکێک لە هۆکارەکانی ئەوەی حکومەت ئەم ئیشە ناکات ئەوە بێت بە کەیفی خۆی دەستکاریی مووچەی فەرمانبەران بکات و ئەوان بکاتە قوربانیی لە بری دەستبردن بۆ ئەو کەسانەی وڵاتەکەیا خستە ژێر قەرزە و تاڵانیان کرد.
لایەنی قەرزدەر بە حکومەتی هەرێم کێیە زانیارییەکی گرنگە کەچی ئەمەش نادیار و ناڕۆشنە. لایەنی قەرزدەر بە هەمان ئاست فشار لەسەر قەرزوەرگر درووستناکەن.
بەدەر لەمانەش، لایەنی داهات ئاستی کەڵەکەبوونی قەرزەکە دەستنیشان دەکات. ئەگەر ئێمە دڵنیا نەبین لە قەبارەی داهات و داهاتی پێشبینیکراو لە ئێستا و لای کەم ساڵی داهاتوودا، ئەوا دڵنیاش نابین قەرزەکە سەرەخۆرەیە یان بە کەمترین زەرەر ڕزگارمان دەبێت لە دەستی.
کەواتە زۆر زانیاریی هەیە دەربارەی قەرزەکانی حکومەتی هەرێم ونە کە وادەکات نەتوانین تەنانەت پلانێکی درووست بۆ ڕوبەڕوبوونەوەی گفتوگۆ بکەین. بانگەوازی من بۆ ئەوەی نەچینە ژێر باری ئەم قەرزە ڕوی لە دوو لایەنە. تەواوی حزبەکان و ڕای گشتیی تا لە کەناڵی پەڕڵەمانەوە بێت یان کەناڵەکانی تر حکومەت ناچاربکەن ڕاستیی و درووستیی قەرزەکە و وردەکارییەکەی بدرکێنرێت. بەبێ وردەکاریی قەرزەکە و دڵنیابوون لە ڕاستیی و درووستییەکەی، چونە ژێر باری 27 ملیارد قەرز یان لە گەمژەیی و نەفامییەوەیە یان بۆ بەرگریکردنە لە سیستەمێک کە نانێکی چەوری بۆ ئەو کەسە تێدایە.[1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 220
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی کوردستان تایمز - 02-06-2023
Articoli collegati: 1
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Economia
Libro: Politic
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) su 02-06-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( شادی ئاکۆیی ) su 02-06-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( شادی ئاکۆیی ) in: 02-06-2023
URL
Questo oggetto è stato visto volte 220
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 525,175
Immagini 106,343
Libri 19,783
File correlati 99,468
Video 1,446
Lingue
کوردیی ناوەڕاست 
301,033

Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,746

هەورامی 
65,734

عربي 
28,807

کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,281

فارسی 
8,456

English 
7,163

Türkçe 
3,570

Deutsch 
1,458

Pусский 
1,123

Française 
321

Nederlands 
130

Zazakî 
85

Svenska 
56

Հայերեն 
44

Español 
39

Italiano 
39

لەکی 
37

Azərbaycanca 
20

日本人 
18

עברית 
14

Norsk 
14

Ελληνική 
13

中国的 
11

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Folders
Biblioteca - Libro - Curdo emissione Biblioteca - Dialetto - Italiano Biblioteca - Provincia - Fuori Biblioteca - PDF - Articoli - Libro - Curdo emissione Articoli - Libro - Storia Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Dialetto - Italiano Articoli - Provincia - Italy Biografia - Persone di tipo - Writer

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.313 secondo (s)!