Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 522,596
Immagini 105,732
Libri 19,696
File correlati 98,586
Video 1,419
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
لێکەوتە ئابوورییەکانی ڤایرۆسی کۆرۆنا: خۆتان بۆ قەیرانێکی دیکەی دارایی ئامادەبکەن
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

لێکەوتە ئابوورییەکانی ڤایرۆسی کۆرۆنا: خۆتان بۆ قەیرانێکی دیکەی دارایی ئاماد...

لێکەوتە ئابوورییەکانی ڤایرۆسی کۆرۆنا: خۆتان بۆ قەیرانێکی دیکەی دارایی ئاماد...
ناونیشانی بابەت: لێکەوتە ئابوورییەکانی ڤایرۆسی کۆرۆنا: خۆتان بۆ قەیرانێکی دیکەی دارایی ئامادەبکەن
ئەم وتارە نووسراوە لە ڕۆژی: #17-03-2020#
ئامادەکردن: #سورێن جەمال محەمەد#

“چومە جەهەنەم و هاتمەوە، ” ئاماژەیە بۆ ناخۆشترین ئازار و باردۆخێک کاتێک مرۆڤ یان وڵاتێک بە دۆخی گراندا تێپەڕدەبن. بۆ نموونە، لە جەنگی جیهانی یەکەم و دووەمدا، ئەوروپا بە دۆخێکی قوورسدا تێپەڕی، زیاتر لە 20 ملێون مرۆڤ کوژران. چەندان ملیۆنی دیکەش بریندار و ئاوارە بوون. هەروەها، دۆخی ئابووری و کۆمەڵایەتی وڵاتانی بەرکەوتوی ئەو دوو جەنگە بە ڕادەیەکی زۆر لە وێرانەیەکی تەواو دەچوو. دیارە کاریگەریی و لێکەوتە ئابوورییەکانی ڤایرۆسی کۆرۆناتەواو گەورە و کاریگەرن و ئابووریی جیهان بە شێوەیەکی گشتی لاواز و سسست دەکات. قەیرانی ئابووری و دارایی لە زۆر وڵاتدا درووستدەکات . بەدڵنیاییش کاریگەریی و لێکەوتەکانی لەسەر هەرێمی کوردستان بە گشتی و ئابوورییەکەی بە تایبەتی، زۆر زیاتر و کاریگەرترن، بە ڕادەیەک کە هەرێم دەباتە جەهەنەم و دیاریش نییە هەرێم چۆن دەتوانێت جارێکی تر لەو جەهەنەمە دەربازی ببێتەوە.

دیارە هەمووی چەند مانگێکە دۆخی ئابووری هەرێم بازێکی داوە، و پاشەکەوتی مووچە نەماوە، هەرچەندە حکومەتی هەرێم نەیتوانیوە بەتەواوی مووچەی هەر 12 مانگی ساڵی 2019 بدات. ئیشکردن لە هەندێک پڕۆژەدا دەستی پێ کردۆتەوە. بەڵام، دابەزینی نرخی نەوت، کاریگەریی و لێکەوتە ئابووری و تەندرووستییەکانی ڤایرۆسی کۆرۆنا، و درووستکردنی لەمپەڕ و کێشە بۆ ناردنی پارەکەی بەغدا، مانگانە وەک لە مانگی پێشودا بینیمان، کەمبوونەوەی داهاتی ناوخۆ، ئەوەندەی تر دۆخی ئەم “ئابوورییە داڕزیوە”ی هەرێمی کوردستان، داڕزاوترو خراپتر دەکات.

وەزیری دارایی هەرێم، لە کۆنفرانسێکی ڕۆژنامەوانییدا ئاماژەی بەوە کرد کە مەترسی و بڵاوبوونەوەی ڤایرۆسی کۆرۆنا کاریگەریی خراپی دەبێت بۆ سەر ئابووریی جیهان و ئەم “ئابوورییە داڕزیوە “ی ئێمەش بەدەر نییە لەو کاریگەرییانە.

بڵاوبوونەوەی خێرای ڤایرۆسی کۆرۆنا بە جیهاندا، بەتایبەتی لە وڵاتانی چین، ئێران، ئیتالیا و وڵاتە پیشەسازییەکانی دیکەی ئەوروپادا، کار و چالاکییە کانی کۆمپانیا گەورە پیشەسازییەکانی سنووردار و سست کردووە، ئەمەش بووە هۆی ئەوەی ڕێژەیەکی زۆر نەوت لە بازارەکانی جیهاندا بۆ بەکارهێنان زیاد بێت و کڕیارەکانی نرخی جارانی پێ نەدەن، یا نەیکڕن. هەروەها لە دوای ئەوەی ڕووسیا و سعودیە نەگەیشتنە ڕێککەوتن لەسەر کەمکردنەوەی بڕی هەناردەی نەوت، و سعودیە بڕی هەنارەدەی بۆ 12 ملیۆن بەرمیل لە ڕۆژێکدا بەرزدەکاتەوە دوای کۆتاییهاتنی ڕێککەوتنی پێشتری ئۆپێک+روسیا، ڕاستەوخۆ نرخی نەوت لە بازاڕەکانی جیهاندا هاڕەی کرد، تەنیا لە یەک شەودا % 30 بەهاکەی لەدەستدا.

وەک دەزانین ئابووریی هەرێمی کوردستان ئابوورییەکی نەوتییە، واتە لەسەدا %90 بودجە و داهاتەکەی لە نەوتەو دەستدەکەوێت، ئەمە بۆ ئێراقیش ڕاستە کە ئابووریی هەرێم ڕاستەوخۆش پەیوەستە بە باشیی دۆخی ئابووریی ئێراقەوە. هەر دۆلارێک لە دابەزینی نرخی نەوت، هەنگاوێک هەرێم لە قەیرانی دارایی نزیکتر دەکاتەوە و ئەگەری پاشەکەوتی مووچە زیاتر زیندوو دەکاتەوە. هەروەک چۆن، لە ساڵی 2016 کاتێک نرخی نەوت بۆ نزیکەی 20 دۆلار دابەزیی، ڕاستەوخۆ حکومەتی هەرێم پاشەکەوتی مووچەی سەپاند بەسەر فەرمانبەرانیدا.

دیارە هەرێمی کوردستان سێ سەرچاوە سەرەکی داهاتی هەیە بۆ دابینکردنی مووچە، ئەوانش ئەو نەوتەی هەناردەی دەکات ، بڕی 452 ملیار دینار کە مانگانە بەغدا بۆی دەنێرێت و ئەو بڕەی کە لە داهاتی ناوخۆ دەستیدەکەوێت. پرسیارەکە ئەوەیە ئەی چۆن ڤایرۆسی کۆرۆنا کاریگەریی دەکاتە سەر ئەم سێ سەرچاوەی داهاتی هەرێمی کوردستان؟

یەکەم: هەناردەی نەوت: لە ماوەی چەند ڕۆژی ڕابردوودا نرخی نەوت زیاتر لە سەدا 30 نرخەکەی خۆی لەدەستداوە. ئێستا بەرمیلێک نەوتی برێنت لە دەوربەری 29 دۆلار دایە. پێشبینش دەکرێت زیاتر لەم نرخەی داببەزێت. لە ئێستادا، حکومەتی هەرێم ڕۆژانە چوارسەد و پەنجا هەزار بەرمیل نەوت هەنارە دەکات. لە پێشودا، کاتێک نرخی نەوت شەست بۆ حەفتا دۆلار بو، وەزارەتی سامانە سرووشتییەکان لە باشترین دۆخدا نزیکەی 300 ملێون دۆلار بۆ وەزارەتی دارایی دەنارد بۆ دابەشکردنی مووچە. باقیەکەی تری بۆ قەرزی کۆمپانیاکانی بەرهەمهێنانی نەوت و دانەوەی قەرزەکانی پێشو کە حکومەتی هەرێم کردونی. هەرەوەها بڕێکی دیاریکراویشی بۆ خستنەوەکاری هەندێک لە پڕۆژەکان تەرخان کرابو. بەڵام، لە ئێستادا، کە نرخی نەوت لە بازاڕەکانی جیهاندا کەمترە لە 30 دۆلار، و نەوتی هەرێم بە هەشت دۆلار کەمتر لە نەوتی برێنت دەفرۆشرێت، واتە لە دەوروبەری 20 دۆلاردا. لەو 20 دۆلارەش، ڕەنگە زیاتر لە 10 دۆلاری بۆ قەرزی کۆمپانیاکانی بەرهەمهێنانی نەوت و پڕۆسەی بەرهەمهێنان و هەنارەدەکردنی بڕوات. بۆیە، ئەوەی دەمێنێتەوە بۆ هەر بەرمیلێک نزیکەی دەکاتە هەشت بۆ دە دۆلار. دیارە لەم حاڵەتەشدا، ئەو 300 ملێون دۆلار دادەبەزێت بۆ نیوە، ئەمەش حکومەت تووشی گرفتی گەورە دەکات لەوەی نەتوانێت مووچە لە کاتی خۆیدا جێبەجێبکات.

دووەم: پارەکەی بەغدا: لە دوو مانگی ڕابردوو، ناردنی بڕی 452 ملیار دینارەکەی بەغدا، کێشە و لەمپەڕی زۆری بۆ درووستکراوە. لە هەردوو مانگی پێشودا، سەرباری دواکەوتنی زیاتر لە 10 ڕۆژ، بە هاتنە سەرهێڵی خودی سەرۆکی وەزیرانی هەرێمی کوردستان، پارەکە نێردراوە. لەگەڵ ئەوەشدا، ئێستا بەهۆی دابەزینی نرخی نەوت و لێکەوتە ئابوورییەکانی ڤاریرۆسی کۆرۆناوە، داهاتی ئێراق بۆ زیاتر لە نیوە دابەزیوە، ئەمەش فشارێکی گەورە لەسەر حکومەتی ئێراق درووستدەکات، کە ڕەنگە بۆ ئەمساڵ تەنیا بتوانیت مووچە دابینبکات. ئەگەر ئەم حکومەتی کاربەرێکەڕەش کیشە بۆ ناردنی درووستنەکات لەم مانگەدا، ئەوا بەدڵنیایییەوە، دیارکردنی سەرۆک وەزیرانێکی نوێ، کە عەدنان زورفییە، بە ڕەچاوکردنی دۆخی ئابووری و سیاسی ئێستای ئێراق، لێکەوتەکانی دابەزینی نرخی نەوت و بڵاوبوونەوەی ڤایرۆسی کۆرۆنا، ڕەنگە چی دیکە نەتوانێت ئەو بڕەیە بۆ هەرێم بنێرێت بەبێ ڕێککەوتنێکی بەهێز و متمانەپێبو لەلایەن هەردولاوە. لە ئەگەری ڕێککەوتنێکی نوێ، ئەو دۆخی ئێستای ئێراق ڕەچاو دەکرێت، لە باشتریندا ئەگەردا، ئەوا پشکی هەرێم لەم بڕەی ئێستا کەمتر دەبێت. هەر بۆیە، زۆر گرنگە حکومەتی هەرێم لەگەڵ حکومەتی ئێراق، بەتایبەتییش سەرۆک وەزیرانی ڕاسپێدراوی نوێ، بگەنە ڕێککەوتنێکی نوێ و پێکەوە کاربکەن بۆ ڕوبەڕوبوونەوەی قەیرانێکی قوڵی دارای کە لە چەند مانگی داهاتودا ڕوبەڕوی حکومەتی هەرێم و ئێراق دەبێتەوە.

سێیەم: داهاتی ناوخۆ؛ سست بوون و ڕاگرتنی جموجۆڵە بازرگانییەکانی دەرەوازە سنوورییەکان، هەروەها بڕیاری قەدەغەکردنی هاتوچۆ لە شارەکانی هەرێمی کوردستان بەهۆی مەترسی بڵاوبوونەوەی ڤایرۆسی کۆرۆناوە، داهاتی ناوخۆی هەرێم بۆ نیوە زیاتر دادەبەزێنێت. سەرباری ئەوەی بە هەزاران وڵاتی و کاسبکار بێکارن و زۆربەی کۆمپانیەکانی کەرتی تایبەت کارەکانیان ڕاگرتووە، داهاتی ناوخۆ ناتوانریت وەک پێشو کۆبکرێتەوە. ئەگەر پێش دابەزینی نرخی نەوت و ئەو بڕیارانە کە حکومەتی هەرێم دەریکردوون بۆ ڕێگەگرتن لە بڵابوونەوەی ڤایرۆسی کۆرۆنا، داهاتی ناوخۆ 300 ملیار دنیار بووبێت مانگانە، ئەوا دڵنیایییەوە، ئەو هۆکارانەی سەرەوە ئەم بڕە دادەبەزێت بۆ نزیکەی 100 ملیار دنیار.

هەموو ئەمان پێمان دەڵێن کە هەرێمی کوردستان پێدەنێتە نێو قەیرانێکی قوڵی دارایییەوە، دیسان پرسی پاشەکەوت و دواکەوتنی مووچە زیندوتر و بە‌هێزتر دەبێت. قەیرانی دارایی ئەمجارەی حکومەت جیاواز دەبیت لە قەیرانەکەی 2014، و لە هەندێک ڕووەوە قوورستر دەبیت بۆ وڵاتییانی هەرێمی کوردستان چونکە ئەگەر بەهۆی شەڕی داعشەوە کۆمەڵگەی نێودەوڵەتیی پشتیووانیی ئێراق و هەرێمی کوردستانی کردبێت، ئەوا ئێستا ئەو شەڕە کۆتاییپێهاتووە. هەروەها، وڵاتانی جیهان خۆیان تووشی کێشەیەکی دارایی بوونەتەوە و ئەگەری هەیە کێشەکەیان ببێتە قەیران کە ئەوەش وا دەکات پشتیووانییکردنی هەرێمی کوردستان و بەغدا مەحاڵ بێت. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 292
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی کوردستان تایمز - 03-06-2023
Articoli collegati: 2
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 17-03-2020 (4 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Economia
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) su 03-06-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( شادی ئاکۆیی ) su 03-06-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( شادی ئاکۆیی ) in: 03-06-2023
URL
Questo oggetto è stato visto volte 292
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 522,596
Immagini 105,732
Libri 19,696
File correlati 98,586
Video 1,419
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Articoli
Storia dei curdi
Folders
Biblioteca - Provincia - Fuori Biblioteca - Libro - Storia Biblioteca - Dialetto - Italiano Biblioteca - PDF - Articoli - Libro - Curdo emissione Articoli - Dialetto - Italiano Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Biblioteca - Libro - Varie Biblioteca - PDF - Biblioteca - Provincia - Sud Kurdistan

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.844 secondo (s)!