Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,301
Immagini 105,002
Libri 19,456
File correlati 97,734
Video 1,402
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
هەسارەکان لە کۆمەڵەی خۆردا
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

هەسارەکان لە کۆمەڵەی خۆردا

هەسارەکان لە کۆمەڵەی خۆردا
ناونیشانی بابەت: هەسارەکان لە کۆمەڵەی خۆردا
ئامادەکردن: #نەورۆز محەمەد#

لە خوارەوە باسی هەشت هەسارە سەرەکییەکەی کۆمەڵەی خۆر دەکەین، بە پێی ڕیزبەندی لە ناوەوەی کۆمەڵەی خۆر بۆ دەرەوە.

=KTML_Bold=عەتارد=KTML_End=
نزیکترین هەسارەیە لە خۆرەوە، کە کەمێک لە مانگی زەوی گەورەترە.بە ڕۆژ خۆر دەیسوتێنێت و پلەی گەرما دەگاتە 840پلەی فەهرانایت (450 پلەی سیلیزی) ، بەڵام لە شەودا، پلەی گەرما نزم دەبێتەوە بە سەدان پلە بۆ ژێر سفر و دەیبەستیت. عەتارد وەکوو مانگی گۆی زەوی هیچ بەرگە هەوایەکی نییە تاوەکوو کاریگەریی نەیزەکەکان هەڵبمژێت، ئاژانسی ناسا کەشتی مەسنجەری نارد تاوەکوو بە دەوری عەتاردا بسوڕێتەوە، وە چەند زانیاریەکی گەیاند کە بۆ فەلەک ناسان چاوەڕوان نەکراوبوو.
دۆزینەوەی: بەوە ناسراوە کە کۆنە و بەچاو بینراوە
ناوەکەی: ناوی خواوەندێکی ڕۆمەکانە
تیرەکەی: 3، 031 میلە (4، 878کم)
خولگە: 88 ڕۆژجارێک بە دەوری خۆردا ئەسوڕێتەوە، بەهۆی کاریگەریی هێزی کێشکردنی خۆرەوە ئەم هەسارەیە زۆر بەهێواشی بەدەوری خۆیدا ئەخولێتەوە.
ڕۆژ: 58، 6 ڕۆژی پێویستە بۆی بە دەوری خۆیدا بخولێتەوە.

=KTML_Bold=زوهرە - ڤینۆس=KTML_End=
دووەم هەسارەی کۆمەڵەی خۆرە، بە شێوەیەکی زۆر ترسناک گەرمە، لە عەتاریش گەرمترە. بەرگە هەوکەی ژەهراوییە لە دووەم ئۆکسیدی هایدرۆجین پێک هاتووە. پەستانی سەر ڕووەکەی دەبێتە هۆی کوشتن. زانایان بەم شێوەیە وەسفی زوهرە دەکەن پێکهاتە و قەبارەی وەک زەویە، بەڵام بارودۆخی شووشەی پلاستیکی هەیە کە بەهۆی گازی دووەم ئۆکسیدەوە درووست دەبێت کە بووەتە هۆی درووستبوونی گەرمیەکی زۆری خۆر لە بەرگەهەواکەیدا. زوهرە بە پێچەوانەی هەسارەکانی ترەوە بەدەوری خۆیدا دەخولێتەوە.
یۆنانیەکان بڕوایان وابووە کە زوهرە دووشتی جیاوازە کە یەکێکیان لە بەیانیاندا و ئەوەی تریش لە ئێواراندا. لەبەرئەوەی کە بۆماوەیەک لە بەرەبەیاندا دەبینرێت و دواتر بۆ ماوەیەکی تر لە ئێواراندا دەبینرێت، وە درەوشاوەترین تەنە لە ئاسماندا لە دوای خۆر و مانگەوە.
دۆزینەوەی: بەوە ناسراوە کە کۆنە و بەچاو بینراوە
ناوەکەی: ناوی خواوەندی خۆشەویستی و جوانیە لە ڕۆم
تیرەکەی: 7، 521 میلە (12، 104کم)
خولگە: 225 ڕۆژجارێک بە دەوری خۆردا ئەسوڕێتەوە. واتە (1ساڵ=225 ڕۆژ)
ڕۆژ: 241 ڕۆژی پێویستە بۆی بە دەوری خۆیدا بخولێتەوە.واتە شەو و ڕۆژێکی زوهرە لە ساڵێکی خۆی کاتی زۆرتر پێویستە.

=KTML_Bold=زەوی=KTML_End=
سێیەم هەسارەی کۆمەڵەی خۆرە، کە بە جیهانی ئاو ناسراوە. دوو بۆ سێ بەشی ئۆقیانووسە.زەوی تەنیا جیهانە کە بە لانەی ژیان ناسراوە. بەرگە هەوەی زەوی دەوڵەمەندە بە نایترۆجین و ئۆکسجین کە بەردەوامی بە ژیان دەدات.
تیرەکەی: 7، 926 میلە ( 12، 760کم)
خولگە: 365.24 ڕۆژی پێویستە بۆی ساڵێک تەواوبکات
ڕۆژ: 23 کاتژمێر و 56 خولاکی پێویستە بۆ تەواوکردنی شەو و ڕۆژێک.

=KTML_Bold=مەریخ=KTML_End=
هەسارەی چوارەم لە کۆمەڵەی خۆر، شوێنێکی تەپ و تۆزای و ساردە. تەپ و تۆزەکەی ئۆکسیدی ئاسنە کە بەهۆی ئەم ئۆکسیدی ئاسنەوە هەسارەکە ڕەنگی سوور باو دەردەکەوێت. مەریخ چەند شتێکی لە زەوی دەچێت وەک، بەرداوییە، شاخ و دۆڵی هەیە، وە بوونی گێژەلووکە لەسەر هەسارەی مەریخ. هەسارەیەکە هەمیشە بەفراویە و ئاوەکەی بەستویەتی. زاناکان وا ی بۆدەچن کە پێشتر تەڕ و گەرم بووبێت، بەڵام ئێستا ساردە و وەک بیابانە.
بەرگە هەوای مەریخ زۆر تەنکە بە شێوەیەک کە ناتوانرێت هیچ ئاوێکی شل لەسەر ڕووەکەی بێت لە هیچ کاتێکدا. زانایان بڕوایان وایە کە مەریخی کۆن واتە چەندین ملیار ساڵ پێش ئێستا چەند مەرجێکی ژیانی تێدابووە.
دۆزینەوەی: بەوە ناسراوە کە کۆنە و بەچاو بینراوە
ناوەکەی: خواوەندی شەڕ لە ڕۆم
تیرەکەی: 4، 217میلە (6، 787کم)
خولگە: 687 ڕۆژجارێک بە دەوری خۆردا ئەسوڕێتەوە. واتە (1ساڵ=687 ڕۆژ)
ڕۆژ: زیاترلە شەو و ڕۆژی زەوی پێویستە بۆی بە دەوری خۆیدا بخولێتەوە ئەویش (24 کاتژمێر و 37 خولاکە)

=KTML_Bold=موشتەری=KTML_End=
پێنجەم هەسارەی کۆمەڵەی خۆر، موشتەری یەکێکە لە هەسارە زۆرزۆر گەورەکانی سیستەمی کۆمەڵەی خۆر (گەورەترین هەسارەی کۆمەڵەی خۆرە) . بەزۆری جیهانێکی گازییە، زۆربەی هایدرۆجین و هیلیۆمە. هەسارەی موشتەری بە گەردەلوولە گەورەکەی ناسراوە کە پێی دەوترێت پەڵەسوورە گەورەکە. وە گەردەلوولە بەردەوامەکەی ڕەنگاو ڕەنگ دەردەکەوێت بەهۆی جیاوازی گازەکان. بەرگە هەوایەکی چڕی هەیە، موشتەری بوارێکی موگناتیسی بەهێزی هەیە، وە چەندین مانگی هەیە، وەک شێوەیەکی بچووکی کۆمەڵەی خۆر دەردەکەوێت.
دۆزینەوەی: بەوە ناسراوە کە کۆنە و بەچاو بینراوە
ناوەکەی: حاکمی ڕۆمەکان بووە
تیرەکەی: 86، 881 میلە (139، 822کم)
خولگە: 11، 9 ساڵ جارێک بە دەوری خۆردا دەسوڕێتەوە (11 ساڵی زەوی= 1 ساڵی موشتەری)
ڕۆژ: 9، 8 کاتژمێر جارێک بەدەوری خۆیدا دەخولێتەوە. (9 کاتژمێر = شەو و ڕۆژێک)

=KTML_Bold=زوحەل=KTML_End=
شەشەم هەسارەی کۆمەڵەی خۆرە، کە بە ئەلقەکەی دەوری ناسراوە. یەکەمین کەس کە دەربارەی زوحەل خوێندوێتی و لێکۆڵینەوەی کردووە گالیلۆ گالیلی بوو نزیکی 1600. یەکەم جار وایزانی کە 3 بەشە، بەڵام نەیزانی کە ئەو هەسارەکە لەگەڵ ئەڵقەکاندا دەبینێت. وای دانە کە یەک بازنەی گەورە لەگەڵ دوانی بچوکدا دەبینێت، لە دەفتەری تێنینیەکانیدا باسی کردووە. بەڵام دوای 40 ساڵ کریستیان هۆیجین پێشنیاری ئەوەی کرد کە ئەوانە هەموو ئەڵقەن. ئەم ئەڵقانە لە بەفر و بەرد پێکهاتوون. زاناکان دڵنیانین کە ئەمانە چۆن درووست بوونە. هەسارەیەکی گازیشە کە زۆربەی هایدرۆجین و هیلیۆمە.چەندین مانگیشی هەیە.
دۆزینەوەی: بەوە ناسراوە کە کۆنە و بەچاو بینراوە.
ناوەکەی: خواوەندی کشتوکاڵی ڕۆمەکان بووە
تیرەکەی: 74، 900 میلە (120، 500کم)
خولگە: 29، 5 ساڵ جارێک بە دەوری خۆردا دەسوڕێتەوە (29، 5 ساڵی زەوی= 1 ساڵی زوحەل)
ڕۆژ: 10، 5 کاتژمێر جارێک بەدەوری خۆیدا دەخولێتەوە. (10، 5 کاتژمێر = شەو و ڕۆژێک)

=KTML_Bold=ئۆرانۆس=KTML_End=
حەوتەمین هەسارەی کۆمەڵەی خۆرە، هەسارەیەکی سەیرە، یەکەمین هەسارەی گەورەیە کە نزیکە لە هێڵی ئیستوای بە شێوەیەکی درووست لە خولگەکەی خۆیدا. خۆر تەنیا بەر یەک جەمسەری دەکەوێت یان دوای 84 ساڵی زەوی ساڵێک تەواو دەکات. ئۆرانووس هەمان قەبارەی نیپتۆنی هەیە، گازی میثان لە بەرگە هەواکەیدا وای لێکردووە کە ڕەنگی شین و سەوز ی پێببەخشێت. لە کۆمەڵێک ئەڵقە و مانگ پێکدێت.
دۆزینەوەی: لە ساڵی 1781 لەلایەن ولیام هێرچل دۆزراوەتەوە (کە بە ئەستێرەی دەزانی)
ناوەکەی: بە بەهەشتی ئەفسانەکان ناونراوە
تیرەکەی: 31، 763میلە (51، 120کم)
خولگە: 84 ساڵ جارێک بە دەوری خۆردا دەسوڕێتەوە (84 ساڵی زەوی= 1 ساڵی ئۆرانووس)
ڕۆژ: 18کاتژمێر جارێک بەدەوری خۆیدا دەخولێتەوە. (18 کاتژمێر = شەو و ڕۆژێک)

=KTML_Bold=نیپتۆن=KTML_End=
هەشتەیەمین هەسارەی کۆمەڵەی خۆرەو دوایەمین هەسارەیە لە کۆمەڵەی خۆر دوای ئەوەی یەکێتی جیهانی گەردوون ناسان ساڵی 2006 پلۆتۆنیان لە کۆمەڵەی خۆر دەرهێناو خستیانە سەر لیستی قەزەمە هەسارەکان. بەوە ناسراوە کە بایەکی بەهێزی هەیە، وهەندیک کات خێرایەکەی لە خێرای دانگ زیاترە. هەسارەی نیپتۆن زۆر دوورە و ساردە. ئەم هەسارەیە 30 ئەوەندەی زەوی لە خۆرەوە دوورە. ناوەکێکی بەردینی هەیە، یەکەمین هەسارەیە کە بەهۆی هاوکێشەیەکی بیرکاریەوە دۆزراوەتەوە پێش ئەوەی ببینرێت بە چاو. فەلەک ناسی فەرەنسی ئەلێکس بوفارد دوای لادانی هەسارەی ئۆرانووس لە خولگەکەی خۆی هەستا بە ئەنجامدانی ئەم کارە، گومانی لەوە کرد کە ئەم لادانە بەهۆی ڕاکێشانی هەسارەیەکی ترەوە بێت نزیک ئۆرانووس. دواتر گەردوون ناسی ئەڵمانی جۆهان گالی بە یارمەتیی داتا بیرکاریەکان تەلیسکۆبی بەکارهێنا بۆ دۆزینەوەی هەسارەی نیپتۆن. کە 17 ئەوەندەی زەوی گەورەترە.
دۆزینەوەی: لە ساڵی 1846 دۆزراوەتەوە
ناوەکەی: خواوەندی ئاوی ڕۆمییەکان
تیرەکەی: 30، 775میلە (49، 530کم)
خولگە: 165 ساڵ جارێک بە دەوری خۆردا دەسوڕێتەوە (165 ساڵی زەوی= 1 ساڵی نیپتۆن)
ڕۆژ: 19 کاتژمێر جارێک بەدەوری خۆیدا دەخولێتەوە. (19 کاتژمێر = شەو و ڕۆژێک) [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 379
HashTag
Articoli collegati: 2
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 31-07-2018 (6 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Scienza
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Qualità Voce: 92%
92%
Aggiunto da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) su 23-08-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( شادی ئاکۆیی ) su 23-08-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( شادی ئاکۆیی ) in: 23-08-2023
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 379
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 519,301
Immagini 105,002
Libri 19,456
File correlati 97,734
Video 1,402
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Folders
Biblioteca - Provincia - Sud Kurdistan Biblioteca - Provincia - Fuori Biblioteca - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Biblioteca - Libro - Storia Biblioteca - Libro - Varie Biblioteca - Libro - Curdo emissione Articoli - Libro - Curdo emissione Biblioteca - Dialetto - Italiano Articoli - Dialetto - Italiano

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.297 secondo (s)!