Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,149
Immagini 105,820
Libri 19,710
File correlati 98,681
Video 1,420
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
کرێکار: دڵێکی ڕەمیدە و سەرکەش یان عەقڵێکی ترسنۆک و دەستەمۆ!
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

کرێکار: دڵێکی ڕەمیدە و سەرکەش یان عەقڵێکی ترسنۆک و دەستەمۆ!

کرێکار: دڵێکی ڕەمیدە و سەرکەش یان عەقڵێکی ترسنۆک و دەستەمۆ!
ناونیشان: کرێکار: دڵێکی ڕەمیدە و سەرکەش یان عەقڵێکی ترسنۆک و دەستەمۆ!
نووسەر: #ڕێبین ئەحمەد ڕەشید#
ڕۆژی دەرچوون: #28-07-2023#
ئەم بەیانییە گوێم لەم شیعرەی مەلا کرێکار بوو، سەرنجێکم بۆ درووستبوو پێم خۆشبوو لەگەڵ ئێوە شێری بکەم. (بڕواننە فایلی پەیوەندیدار)
من لە دوور و نزیکەوە مەلا کرێکار ناناسم وەک کەسایەتی، بەڵام زۆرینەی شیعرەکانیم خوێندۆتەوە و گوێم بۆ هەندێ لە وتارە کۆن و فەتوا و وەعزە نوێیەکانیشی گرتووە، لە وەعزی بەیعەتدانی بە ئەبوبەکر بەغدادی وەک خەلیفەی دەولەی موسوڵمانان تەواو ئەو بڕوایەی لا بەتینتر کردم کە ئەم پیاوە بێ سەنتەر و نا هاوسەنگ و بێ جەنبەیە لەڕووی عەقڵییەوە. ئەوەی بتوانم بە کەمترین وشە لەسەر ئەم پیاوە بیڵێم ئەوەیە ئەم پیاوە قوربانی ناهاوسەنگییە، نا هاوسەنگی نێوان دڵ و عەقڵ، شەریعەت و شیعر یان حیکمەت و هەستەکانێتی. لە کوورتترین ڕستەدا گەر بمەوێت وەسفی مە*لاکر*ێکار بکەم بەئاسانی دەتوانم بڵێم خاوەن دڵێکی سەرکەش و جەربەزە و عەقڵێکی موحافیزکار و ترسنۆکە.
نەبوونی خاڵێک یان تیۆریایەک مرۆڤ هەمیشە بتوانێت وەک مەرجەع بۆ بگەڕێتەوە گەورەترین ئافەتی سەرمەدییە بۆی، مەرجەعی فیکری و لۆژیکی تێیدا گرنگترین خاڵی پاراستنی هاوسەنگی هەر مرۆڤێکە. گەر بشێت مەلا کرێکار بە یەک وشە وەسف بکەین دەتوانین بڵێین مرۆڤێکی ناهاوسەنگە لە تەمامترین جۆر و عەیّاری خۆیدا و لەوەش زیاتر ئارکیتایپی ناهاوسەنگییە. بەڵێ کەسێکی زیرەکە، بەلیغە، زمانزانە، تاڕادەیەک کەلەپوورناسە، شاعیرە، لە فیقﮪ و ئوسوڵەکەیدا زۆر شارەزایە، بەڵام ئەمانە هیچیان بە هاوسەنگی ناخاتە وەبەرهێنانەوە و هەمیشە بە لێدوان و بیرکردنەوە دژەوانەکانی شۆکمان دەکات، وەک پەرگالێک وایە بەبێ ئەوەی قاچێکی لەزەوی چەقاندبێت دەیەوێت بازنەی ژیان و سیاسەت و دینداری و ئیمانمان بۆ بکێشێت . ئەم ناهاوسەنگییە تا دۆخێی بیمارییەکی وا ئەو پەلکێش دەکەن کە بڵێت داعش زیندووکردنەوەی ئەو خیلافەتەیە کە جیهادمان لەپێناودا کرد، لەو دوورەوە و لە داروکوفرەکەی نەرویجەوە بەیعەتیان پێدەدات.
من گەر مرۆڤێکیش بم مەلا کرێکار نەناسم ئەوا تەنیا ئەم شیعرە بەسە بۆ ئەوەی لە ڕێگایەوە لە بیرکردنەوەی ئەم پیاوە تێبگەم، بزانم سەر بە چ دونیابینییەکی تێکهەڵژراو و دەرهەم بەرهەمی ئاڵۆز و هەنووێ جاریش بیمارە. دەنا کۆکردنەوە و مەیسەرکردنی وشەکانی: جائیزبوون، ڕۆح، دڵی تامەزرۆ، بێ خەوی، نای، ، عیشق، جیهاد، بێ سێبەری، پیاوچاکێ دێ دستیدەگرێت، ئینتیما لە شیعرێکی وادا چۆن لێکبدەینەوە؟ ، ئەم شیعرە ناسکە دەستکەلایەکی گرنگە بۆ تێگەیشتن لە بیرکردنەوەی مەلاکرێکار.
لەم شیعرەدا بە ئاشکرا میتۆدی بیرکردنەوە و سلوکی دیندارانەی مەلاکرێکار بەرجەستە دەبێت. کە دەڵێت:
دڵی تامەزرۆ وەک خەیاڵی سپی پۆش//دێت و دەڕوا بێ سرەوت خەوی نایا
نابینی ڕۆح ڕاماوە دەسەوسان، //پەی بەچی با لە ڕاڤەی سۆزی نایا
بەگەردەلولی بێ با هەڵزنا دڵ، //وەکو لوتفی میعراجێ بێ بەلایا
لەم دوودێڕەدا مەلاکرێکارێک دەبینین هەستە شاعیرانەکان پەڕ و باڵی بۆدرووستدەکەن و فێری فڕینی دەکەن، بەرزی دەکەنەوە و عروجی شاعیرانەی پێدەکەن، کەمێک پێ پەروا و بێ سنوور دەردەکەوێت. بەڵام کە بیری فقﮪ و شەریعەتەکەی نێو مێشکی دەکەوێتەوە خێرا وەک بڵێی وەهۆش خۆی دێتەوە و لە فڕین دەکەوێت، هەموو هەستەکانی پێشووی بە قولاپ و گوریسێک بۆزەوی ڕادەکێشێتەوە و دەیانبەستێتەوە. ئەمە لەسەرەتای شیعرەکەوە بەڕوونی دەردەکەوێت. شاعیر هیچ وەختێک بۆ هیچ هەست و بۆ هیچ هۆنینەوەیەک ئیزن و مۆڵەت لە کەس وەرناگرێ، شیعر وەک کانیاوێکە بێ پرس فیچقەدەکات و دێت، بەڵام هەر لەسەرەتای شیعرەکەوە کرێکار دەزاێت ئەم کانیاوە کەمێک جیاوازترە لە شیعرە حەماسی و شیعرە هەجووەکان بۆیە مۆڵەت دەخوازێت تا هەستەکانی خۆی بەیان بکات و دەڵێت:
گەر جائیز با دەموت خۆزگە بمایە
وشەی جائیز بوون یان نەبوون وشەیەکی تەواو فیقهییە، شاعیران کەمتر بیری لێدەکەنەوە، جائیزبوون یان جائیز نەبوون لە بەرانبەر ئەو شتانەدایە کە خۆویستانە و بە ئیختیارەوە ئێمە دەیانکەین یان دەیانڵێین، ئەو دۆخەی شاعیری تێدەکەوێت دۆخێکی تەواو نالەخۆ و نا ئیختیارییە، شاعیر خۆنەویستانە دەکەوێتە نێوی، جائیز بوون یان نەبوون لەم دونیا سەرکەشە بێ سنوورەدا هیچ مانایەک نادات ەڵام مەلاکرێکار وەک قەیدێک هەرلەسەرەتاوە لە باڵەکانی خۆی دەئاڵێنێت بۆ ئەوەی نەتوانێت بفڕێت.
پێودانگ و سنوورە فیقهی و شەرعییەکان لەم شیعرەشدا زووزوو پەڕ و باڵی کرێکار دەکەن وەک شاعیر، لە هەندێ شوێندا دەفڕێت و بەرز دەبێتەوە بەڵام لەپڕ کە بیری سنوورە شەرعییەکانی دەکەوێتەوە پاشەکشەدەکاتەوە ئەو یاسا و کۆت و بەندانە لەزەوی دەدەنەو و تووشی پێکانی دەکەن، ناهێڵن ئەوەی بە دڵیدا گوزەردەکات بێتەسەر زمانی. ئەمە ئەو شوێنەیە کە فیقە تێیدا دەبێتە خوا و مرۆڤ دەیپەرەستێ. ئەم بەخواکردنی فیقهەو قەڵەوکردنەی کارێکی کردووە مەلا کرێکار نەتوانێت لێیان دەرچێت و ڕێکخراوێکی تیرۆرستی وەک داعش وەک دەوڵەتی ئیسلامی تەماشا نەکات و بەیعەتیان پێ نەکات. د_ا*عش لە سادەترین پێناسەیدا هەڵقوڵاوی هەندێ یاسای فیقهی ناهاوسەنگ و کاتیی دۆخێکی دیاریکراو بوون کە تێیدا هیچ حیسابێک بۆ مەقاسیدی شەریعەت نەکراوە.
لە دێڕێکی دیکەدا دەیەوێت هەستێکی زۆر گڕگرتوو و گەرمی خۆی بەیان بکات و دەڵێت:
نەدڵم ما نەجەستە و هۆش و ڕۆحم
جەستەش هەستی نەما ئازاری نایا
لێرەدا تەواو خۆی لەبیر دەکات و یەکپارچە دەبێتە ئەوی دیکە، بەڵام زۆر ناخایەنێت دیسانەوە یاسا فیقهییەکان خۆیان نیشان دەدەنەوە، ناوێرێت و حەزەر دەکات، دێت لەسەر زمانی مەحوی و بێخود زۆر بە حەزەرەوە پاساو بۆ هەستەکەی خۆی دێنێتەوە و دەڵێت:
تومەز ئەمیش وەکوو دڵەکەی بێخود
بەسەر سەد کۆسپ و کەندی پڕ جەفایا
یان
ئای بۆ جێ هەڵتروشکانەکەی مەحوی
شاعیر دەیەوێت هەستەکانی خۆی لەنێو هەستەکانی بێخود و مەحویدا بشارێتەوە، دەیەوێت پێمان بڵێ ئەوانیش وەک ئەم مەلا بوون، لە یاسا مەئلوفەکانی شەریعەت لایانداوە، عاشق بوون و گڕیان گرتووە و وکەسیش لۆمەی نەکردوون، بەڵام من کەمێک حەزەر دەکەم و ناتوانم وەک ئەوان بێ پەروایانە هەستەکانم دەربڕم. پێم وایە لێرەدا شاعیر لە لۆمەی ناتێگەیشتوانی شیعر دەترسێت:یخاف لومة لائم.
شاعیران بەدەگەمەن لە شیعرەکانیاندا باس لە شاعیرانی دیکە دەکەن، چونک شیعر هەستێکی تەواو خودییە و پێویستی بە هاکاری و ئیقتباسی شاعیرانی دیکە نییە، بەڵام هێنانی دوو ئایکۆنی قەبوڵکراوی وەک بێخود و مەحوی لەلایەن شاعیرەوە نەک هەر شاردنەوەی هەست بەڵکوو وەک تەکەلوفێکی شیعریش دەردەکەوێت و قافیە و وەزنی شیعرەکەش تێکدەدەن، ئەمە هیچ نییە جگە لە پاساوێک بۆ ئەو لادانە زاهیرایانە شاعیر پێی وایە لە فیقﮪ و شەریعەت لایداوە.
لە کۆتایی شیعرەکەدا هەموو ئەم باسە ناسکانە لینک دەکاتەوە بە باسێکی ناپێویست و ڕەقی وەک جیهادەوە کە هیچ زەرورەتێکی شیعری و ناشیعریی نییە لە شیعرێکی وادا هەبێت. باسی جیهاد لە شیعرێکی وا ناسکدا زیادەیەکە شاعیر وەک پەت و قولاپێک خۆی بە فیقﮪ و شەریعەتەوە پێدەگرێتەوە: پێمان دەڵێت هێشتا لەسەر عەهدە قەدیمەکەی کوشتن و بڕین و قیتال بەردەوامم، دڵ هەرچەند سەرکەش بێت ناتوانێت لابدات و دەیگرمەوە.
دیارە بە بۆچوونی بەندە ئەو سۆز و عیشقە بەرزەی نێو ئەم شیعرە بە کەڵکی ئەو جیهادە ڕەق و ڕەکیکە نایە مەلاکرێکار بیری لێدەکاتەوە.
من پێم وایە لە ڕوانگەی ئەم شیعرەوە زۆر بە هاوسەنگی دەتوانین لە عەقڵە ترسنۆک و دڵە سەرکەش و ئازاکەی مەلا کرێکار تێبگەین و تێبگەین لەوەی ئەم پیاوە بۆچی ناتوانێت خۆی وەک ئەوەی کە پێویستە بسەلمێنێت.
باسەکە ئاوکێشە، چەند جارێکم کوورت کردەوە هێستا هەر زۆرە، ببورن. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 359
HashTag
File correlati: 1
Articoli collegati: 3
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 28-07-2023 (1 Anno)
Città: Sulaimaniya
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Filosofia
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هومام تاهیر ) su 25-08-2023
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( زریان سەرچناری ) su 26-08-2023
Questa voce recentemente aggiornato da ( ڕۆژگار کەرکووکی ) in: 07-04-2024
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 359
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,149
Immagini 105,820
Libri 19,710
File correlati 98,681
Video 1,420
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Folders
Biblioteca - Publication Type - Biblioteca - Provincia - Fuori Biblioteca - Dialetto - Italiano Biblioteca - Tipo di documento - Traduzione Biblioteca - Libro - Letterario Biblioteca - PDF - Biblioteca - Libro - Curdo emissione Biblioteca - PDF - Articoli - Libro - Curdo emissione Articoli - Libro - Storia

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.703 secondo (s)!