Biblioteca Biblioteca
Ricerca

Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!


Search Options





Ricerca Avanzata      Keyboard


Ricerca
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
Strumenti
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Lingue
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Il mio conto
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
Ricerca Invia Strumenti Lingue Il mio conto
Ricerca Avanzata
Biblioteca
nomi curdi
Cronologia degli eventi
Fonti
Storia
collezioni degli utenti
Attività
Cerca Aiuto?
pubblicazione
Video
Classifiche
Voce a caso !
Invia l'articolo
Invia immagine
Survey
tuo feedback
Contatto
Che tipo di informazioni abbiamo bisogno !
Standards
Condizioni di utilizzo
Qualità Voce
A proposito
Kurdipedia Archivists
Articoli su di noi !
Kurdipedia Aggiungi al tuo sito web
Aggiungi / Elimina e-mail
Statistiche di accesso
Statistiche voce
Convertitore di font
Calendari Converter
Lingue e dialetti delle pagine
Keyboard
Link a portata di mano
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Entra
appartenenza !
dimenticato la password !
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 A proposito
 Voce a caso !
 Condizioni di utilizzo
 Kurdipedia Archivists
 tuo feedback
 collezioni degli utenti
 Cronologia degli eventi
 Attività - Kurdipedia
 Aiuto
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,598
Immagini 105,922
Libri 19,729
File correlati 98,883
Video 1,420
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizi...
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un pae...
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio pos...
Biblioteca
Memorandum sulla situazione...
Biblioteca
Un destino in versi, lirici...
سوننە و شیعە لە ڕەهەندی جیوپۆلەتیکییەوە
Gruppo: Articoli | linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
voce Classifica
Eccellente
Molto buono
media
Povero
Bad
Aggiungi alle mie collezioni
Scrivi il tuo commento su questo articolo!
elementi della cronologia
Metadata
RSS
ricerca in Google per le immagini relative alla voce selezionata !
ricerca in Google per la voce selezionata !
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

سوننە و شیعە لە ڕەهەندی جیوپۆلەتیکییەوە

سوننە و شیعە لە ڕەهەندی جیوپۆلەتیکییەوە
=KTML_Bold=سوننە و شیعە لە ڕەهەندی جیوپۆلەتیکییەوە=KTML_End=
#ڕەنج نەوزاد تۆفیق#

لە ئێستادا پرسی سوننە و شیعە لە چوارچێوەی جیوپۆلەتیک و دابەشبوونی بەرەکان لە سیستەمی جیهانی و ئیقلیمیدا، درووست نییە تەنیا لە ڕوانگەی دینی و مەزهەبییەوە تەماشای بکرێت، بەڵکوو زیاتر ڕەهەندێکی جیوپۆلەتیکی ئاڵۆزی هەیە. ئەم هاوکێشە سیاسی و جیوپۆلەتیکییانە وایان کردووە کە سوونە و شیعە تەنیا یەک گرووپ، یان یەک بەرە نەبن. بەو مانایەیی نەسوونە یەک بەرەیە و نەشیعە، هاوکات نەک هیچ لایەکیان تەنیا لە چوارچێوەی ئیسلامدا قەتیس نەبوونە، بەڵکوو لە هەندێک کات و هاوکێشەی سیاسیدا، تەنانەت لە چوارچێوەی سوونە یان شیعە وەک مەزهەبیش قەتیس نابن و تێکەڵ دەبن. ئەم پرسە لەسەر ئاستی جیوپۆلەتیک چوارچێوەیەکی زۆر فراوانتری هەیە لە ئایین و مەزهەب.

ئەگەر تەماشایەکی هاوکێشە سیاسییەکان و دابەشبوونی بەرەکان بکەین، ئەوا دەردەکەوێت کە بەرەی سوننە لە ناوچەکەدا، سەر بە بەرەیەکی فراوانترە کە ئەمریکای کریستیان پرۆتستانتی سەرکردایەتی دەکات و ئیسرائیلی جووەکانیش بەشێکە لەم بەرەیە. لە کاتێکدا گرووپی سوونەی تر هەن، دژی ئەم بەرەیەن. بۆ نموونە گرووپەکانی سەر بە ئیخوانیزم، لە ئیستادا سەر بە بەرەی شیعەن. دەوڵەتێکی وەک قەتەر، لەسەر ئاستی جیهان سەر بە بەرەی ئەمریکایە، کەچی لەسەر ئاستی ناوچەکە، بۆ هەندێک پرس سەر بە بەرەی شیعەیە، بۆ نموونە بۆ پرسی جەنگەکەی غەززە و ململانێکانی لەگەڵ ئیماڕات و سعوودییە لە ساڵانی پێشوو. تورکیا وەک دەوڵەت سەر بە بەرەی ئەمریکا و سوننەیە، بەڵام لە سەردەمی ئەردۆگان، بە تایبەت لەسەر ئاستی وتار، هەندێک کات نزیکبووەتەوە لە بەرەی دژە سوننە. بە تایبەت لە کاتی بەهاری عەرەبی و پەیوەندییەکانی لەگەڵ ئیخوانەکان. لە ئێستادا دووبارە گەڕاوەتەوە بۆ بەرەی سوننە و ئەمریکا. وەک دەردەکەوێت، تەنانەت بەشێک لە سوونەکانیش، لەم ڕەهەندەوە، سەر بە بەرەی سوننە نین.

بە سادەیی بەرەی سووننە لە ناوچەکەدا، سعوودییە و ئیماڕات و بەحرێن و میسر و ئوردن و ئیسرائیل و تورکیا… لە خۆدەگرێت. لەسەر ئاستی جیهان، لە ڕووی ستراتیژی و جیوپۆلەتیکییەوە، نزیکایەتییان زیاتر لەگەڵ ئەمریکا ئەوروپا و ناتۆ هەیە. واتە بەرەی ئەمریکا، سوونە و ئیسرائیل لەخۆدەگرێت.
لە بەرانبەردا بەرەی شیعە لە ناوچەکەدا، تەنیا شیعەکان لە خۆ ناگرێت، بەڵکوو گرووپی سوونەی وەک حەماس و جیهادی ئیسلامی فەڵەستینیش بەشێکن لەم بەرەیە. قەتەر بۆ کۆمەڵێک پرس سەر بەم بەرەیەیە، بەڵام لە چوارچێوەی گڵۆپی سەوزی ئەمریکا. بەشێک لە حیزبە ئیسلامییە سووننەکانی باشووری کوردستان، هەر لەم بەرەیەوە نزیکترن. خودی ئەم بەرەیە لەسەر ئاستی سیستەمی جیهانی، بەشێکە لە بەرەی چینی ئیلحاد و ڕووسیای ئەرسەدۆکس. هاوکات، وڵاتێکی وەک ئازەربیجان کە زۆرینە شیعەن، لەڕووی جیوپۆلەتیکییەوە سەر بە بەرەی سووننە-ئەمریکا-ئیسرائیلە، دژ بە بەرەی شیعەیە.

لەسەر ئەم بنەمایە، لە ڕووی سیاسی و واقعییەوە زۆر هەڵەیە ئەگەر ڕەهەندی دینی و مەزهەبی بکرێت بە ڕەهەندی سەرەکی بۆ ڕوانین و تێگەیشتن لەم بەرەو گرووپ و سیاسەتی دەوڵەتانە. بۆ نموونە لەم جەنگەی غەززە، گرووپێکی وەک حەماس و ئیخوانییەکان، دەیانەوێت وای پیشانبدەن کە ئەوە جیهاد و شەڕی مسوڵمانە دژ بە دەوڵەتی زایۆنی. لە کاتێکدا هەر خودی حەماس خۆی بە هاوپەیمانی بەشار ئەسەد و حیزبوڵا و ئێران دەزانێت، کە بە پێی داتا فەرمییەکان، بە هەموو مێژووی ئیسرائیل بە ئەندازەی پانزە ساڵی ئەم بەرەیە مسوڵمانی سووننەی نەکووشتووە و ئاوارەی نەکردوون. هاوکات خودی ئەم بەرەیە لەگەڵ چین و ڕووسیا هاوپەیمانە، کە ئاشکرایە ئەم دوو زلهێزە سیاسەت و ڕەفتاریان چۆنە بەرانبەر بە کەمینە مسوڵمانەکانی خۆیان. حەماسی سووننی دەبێتە هاوپەیمانی بەشار ئەسەدی عەلەوی کە بە سەدان هەزار سووری سوننەی کووشتووە و بە ملیۆنانی ئاوارە و زیندان و بریندار کردووە، کەچی دژی سعوودییە و ئیماڕات و میسرە گوایە ئەمانە لەگەڵ ئیسرائیلن و دژی مسوڵمانانن! چونکە لە بنەمادا، ئایین و مەزهەب ڕۆڵی سەرەکی نابینن، بەڵکوو بەرژەوەندییە جیوپۆلەتیکی و دابەشبوونی بەرەکان ڕۆڵی سەرەکییان هەیە. لەم ئاستەدا، ئایین و مەزهەب تەنیا ئامرازێکن بۆ دەستکەوتە جیوپۆلەتیکییەکانی بەرەکان، هەر وەک ئامرازەکانی تر؛ سوپا و میدیا و ئابووری و تەکنەلۆژیا و نەوت…

ئەم تێڕوانینە، کە لە واقعدا بەڕوونی درکی پێ دەکرێت، تیۆری پێکدادانی شارستانییەکان بە هەڵە دەخاتەوە. کە گریمانەی سەرەکی ئەم تیۆرییە ئەوەیە بەرەکان لەسەر بنەمای شارستانییەت و کولتور و ئایین درووست دەبن و ململانێ و هاوکاری یەکتر دەکەن. لە واقعدا بەو شێوەیە نییە، بەشێک لە مسوڵمانان (چ سوننە و چ شیعە) لە یەک بەرەن لەگەڵ ئەمریکا و ئیسرائیل. بەشێکی تر لە مسوڵمانان (چ سوننە و چ شیعە) لە بەرەی چین و ڕووسیان. واتە بە هیچ شێوەیەک شارستانییەتی ئیسلامی بەرەیەکی نییە لەسەر بنەمای ئایین و کولتوور. بۆ نموونە ئێرانی شیعە لەگەڵ ئەرمینیای کریستاندا دژ بە ئازەربیجانی شیعە. ئیماڕاتی سوونە لەگەڵ ئیسرائیلی جووە دژ بە ئێرانی شیعە و ئیخوانی سوونە. تایوان وەک نەتەوە و کولتوور چینین، لە بەرەی ئەمریکایە دژ بە چین. ئاڵوگۆڕی دەوڵەت لە بەرەیەکەوە بۆ بەرەیەکی تر، پابەندە بە گۆڕینی ڕژێمی دەوڵەتەکە، یان گۆڕان لە بەرژەوەندییەکان. بۆ نموونە ئێرانی پێش 1979 لەبەرەی ئەمریکا بوو، بەهۆی گۆڕانی ڕژێم و ئایدۆلۆژیای دەوڵەتەکە، چووە بەرەی دژە ئەمریکا. لە هەردوو سەردەمەکەش ئێران وڵاتێکی زۆرینە شیعە و مسوڵمان بووە.

لە ڕاستیدا ئەم پارادۆکس و تێکەڵبوونە بە پێی سرووشتی سیاسەت و فکری دەوڵەت، ئاساییە. دەوڵەت بە سرووشت عەلمانییە، نە دژی ئایینە نە پشتگیری دەکات. ئەگەر ئایین سوودی هەبوو بۆ بەرژەوەندییەکانی، ئەوا ئایین لای دەوڵەت خوازراوە و دەیکاتە ئامڕازێک بۆ هەژموون و خۆپاراستن. ئەگەر ئایین سوودی نەبوو، دەوڵەت دەستبەرداری دەبێت. ئەگەر زیانی هەبوو، ئەوا هەمان دەوڵەت دژی ئایین دەبێت. ئەوەی کە سرووشتی و ئاسایی نییە و نامۆیە بە سیاسەت و سرووشتی دەوڵەت، ئەوەیە کە لە ڕەهەندی ئایینی و مەزهەبییەوە تەماشای سیاسەت بکرێت.

=KTML_Bold=ئەوەی گرنگە بۆ کورد (بەتایبەت لەسەر ئاستی (نوخبە)ی سیاسی و توێژەر و میدیاکان) چەند تێبینییەکە:=KTML_End=
1. ئایین ڕۆڵی سەرەکی نابینێت لە هاوکێشە سیاسییەکان، ئایین وەک سوپا و ئابووری و میدیا ئامرازێکە لای سیاسییەکان، نەک ئامانج.
2. خۆلادان لەم بەرە ئیقلیمی و جیهانییە ئەستەمە. بمانەوێت یان نا، لە کۆمەڵگەی کوردی و لەناو هێزە سیاسییەکان ئەم دابەشبوونە بە پێی دابەشبوونی بەرەکانی دەرەوە درووست دەبێت. زۆر پێویستە کورد لەهەر پارچەیەکی کوردستان، وەک یەک گرووپ و پارچە بێت بەرانبەر ئەو بەرانە. واتە هەرێمی کوردستان پێویستە وەک یەک یەکە بچێتە ئەو بەرانەوە، یان مامەڵەیان لەگەڵدا بکات. نەک چەند حیزبێک سەر بە بەرەی سووننە بن و بەشێکی تر سەر بە بەرەی شیعە. ئەمە پەرتەوازەیی زیاتر درووست دەکات، ئەو کات هەرێم ناتوانێت کەڵک لە سەرکەوتن و دەستکەوتەکانی هیچ کام لەو بەرانە ببینێت.
3. چوونە بەرەیەکەوە، مانای ڕاگەیاندنی جەنگ نییە دژ بە بەرەکەی تر. بەڵکوو دەستنیشانکردنی بەرەیەکە وەک ستراتیژ. درووستبوون و مانەوەی هەرێمی کوردستان و ڕۆژاڤا بەهۆی بەرەی ئەمریکاوە بووە. بەرەی دژە ئەمریکا دەبێت لەوە زیاتر بدەن بە کورد، بۆ ئەوەی کورد وەک ستراتیژ و دوورمەودا، بچێتە بەرەی دژە ئەمریکا.
4. بێ لایەنی لەم بەرانە، دەکرێت لەسەر ئاستی سەربازی و شەڕەکان بێت، نەک لەسەر ئاستی سیاسی و دبلۆماسی. دواجار لە دەسەڵاتی کورد نییە بتوانێت بێ لایەن بێت لەو دابەشبوونە. دەکرێت جۆرێک لە هاوسەنگی هەبێت، بەڵام بێ لایەنی ئەستەمە.
5. پێویستە بزانین نەبەرەی سووننە، نەبەرەی شیعە، بە مانا ئیسلامی و ئایینی و مەزهەبییەکەی نییە، بەڵکوو تەواو جیوپۆلەتیکییە. واتە حەرام و حەڵاڵ، خوا و هەق و کفر و دینداری… لەم بابەتەدا بوونیان نییە. تەنیا دەستکەوتی سیاسی و بەرژەوەندی نیشتمانی و نەتەوەیی هەیە و تاکە پێوەرە. [1]
Questo articolo è stato scritto in (کوردیی ناوەڕاست) lingua, fare clic sull'icona per aprire l'articolo in lingua originale!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Questo oggetto è stato visto volte 6
HashTag
Fonti
[1] | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی سەکۆ - 31-05-2024
Articoli collegati: 2
Gruppo: Articoli
linguaggio articoli: کوردیی ناوەڕاست
Publication date: 31-05-2024 (0 Anno)
Dialetto: Curdo - Sorani
Libro: Politic
Provincia: Sud Kurdistan
Publication Type: Born-digital
Tipo di documento: Lingua originale
Technical Metadata
Il copyright di questo elemento è stato rilasciato a Kurdipedia dal proprietario della voce !
Qualità Voce: 99%
99%
Aggiunto da ( هومام تاهیر ) su 09-07-2024
Questo articolo è stato esaminato e rilasciato da ( شەنە بەکر ) su 13-07-2024
Questa voce recentemente aggiornato da ( شەنە بەکر ) in: 13-07-2024
URL
Questa voce secondo Kurdipedia di Standards è non ancora esauriti !
Questo oggetto è stato visto volte 6
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi

Actual
Biblioteca
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
21-11-2013
بەناز جۆڵا
Kurdistan. Cucina e Tradizioni Del Popolo Curdo
Biblioteca
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
17-09-2013
هاوڕێ باخەوان
I curdi / Viaggio in un paese che non c\'è
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Biblioteca
Un destino in versi, lirici curdi
28-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Un destino in versi, lirici curdi
Nuovo elemento
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
07-02-2019
زریان سەرچناری
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
I Curdi nella storia
27-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
Guerra e Pace in Kurdistan
11-08-2014
هاوڕێ باخەوان
Biblioteca
GRAMMATICA E VOCABULARIO DELLA LINGUA KURDA
16-10-2011
هاوڕێ باخەوان
Statistiche
Articoli 523,598
Immagini 105,922
Libri 19,729
File correlati 98,883
Video 1,420
Kurdipedia è la più grande fonte di informazioni Curdo!
Biblioteca
Kurdistan: un genocidio postmoderno
Articoli
Storia dei curdi
Biblioteca
IL DIRITTO DI ESISTERE: Storie di kurdi e turchi insieme per la libertà
Biblioteca
La questione curda
Biblioteca
Kurdistan iraqeno: un caso di passaggio alla democrazia?
Biblioteca
Memorandum sulla situazione dei Kurdi
Folders
Biografia - Sesso - Femminile Biografia - Nazione - Foreigner Biblioteca - Provincia - Sud Kurdistan Biblioteca - Provincia - Fuori Articoli - Provincia - Italy Biografia - Persone di tipo - Writer Biografia - Persone di tipo - Kurdolog Biblioteca - Tipo di documento - Lingua originale Articoli - Tipo di documento - Lingua originale Biblioteca - Libro - Storia

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contatto | CSS3 | HTML5

| Pagina tempo di generazione: 0.281 secondo (s)!