Գրադարան Գրադարան
Որոնել

Kurdipedia խոշորագույն բազմալեզու աղբյուրները քրդական աշխատությունը!


Որոնման ընտրանքներ





Ընդլայնված որոնում      Ստեղնաշար


Որոնել
Ընդլայնված որոնում
Գրադարան
քրդական անունները
Ժամանակագրություն միջոցառումներ
Աղբյուրները
Պատմություն
Այցելու Հավաքածուներ
Տուրիզմ
Որոնում:
Հրապարակումը
Տեսանյութ
Դասավորություն
Պատահական հատ.
Ուղարկել
Ուղարկել հոդվածը
Ուղարկել լուսանկար
Հարցում
Ձեր Կարծիքը
Հետադարձ կապ
Ինչ տեղեկություններ ենք պետք է!
Ստանդարտների
Օգտագործման պայմաններ
Նյութի Որակի
Գործիքներ
Օգտվողի մասին
Քուրդիպեդիայի արխիվագետներ
Հոդվածներ մեր մասին!
Ավելացնել Kurdipedia Ձեր կայքը
Ավելացնել / Ջնջել Email
այցելուներ վիճակագրություն
Նյութի վիճակագրություն
Տառատեսակներ Փոխակերպիչ
Օրացույցներ փոխակերպիչ
Ուղղագրության ստուգում
Լեզուներն ու բարբառները էջերում
Ստեղնաշար
Հարմար հղումներ
Ընդլայնել Kurdipedia-ն Google Chrome-ում
Թխվածքաբլիթներ
Լեզուներ
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Fins
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Իմ հաշիվը
Մուտք
Անդամակցություն!
Մոռացել եք գաղտնաբառը!
Որոնել Ուղարկել Գործիքներ Լեզուներ Իմ հաշիվը
Ընդլայնված որոնում
Գրադարան
քրդական անունները
Ժամանակագրություն միջոցառումներ
Աղբյուրները
Պատմություն
Այցելու Հավաքածուներ
Տուրիզմ
Որոնում:
Հրապարակումը
Տեսանյութ
Դասավորություն
Պատահական հատ.
Ուղարկել հոդվածը
Ուղարկել լուսանկար
Հարցում
Ձեր Կարծիքը
Հետադարձ կապ
Ինչ տեղեկություններ ենք պետք է!
Ստանդարտների
Օգտագործման պայմաններ
Նյութի Որակի
Օգտվողի մասին
Քուրդիպեդիայի արխիվագետներ
Հոդվածներ մեր մասին!
Ավելացնել Kurdipedia Ձեր կայքը
Ավելացնել / Ջնջել Email
այցելուներ վիճակագրություն
Նյութի վիճակագրություն
Տառատեսակներ Փոխակերպիչ
Օրացույցներ փոխակերպիչ
Ուղղագրության ստուգում
Լեզուներն ու բարբառները էջերում
Ստեղնաշար
Հարմար հղումներ
Ընդլայնել Kurdipedia-ն Google Chrome-ում
Թխվածքաբլիթներ
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Fins
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Մուտք
Անդամակցություն!
Մոռացել եք գաղտնաբառը!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Օգտվողի մասին
 Պատահական հատ.
 Օգտագործման պայմաններ
 Քուրդիպեդիայի արխիվագետներ
 Ձեր Կարծիքը
 Այցելու Հավաքածուներ
 Ժամանակագրություն միջոցառումներ
 Տուրիզմ - ՔՈՒՐԴԻՊԵԴԻԱ
 Օգնություն
նոր նյութեր
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆԻ ԴԱՍԱԳԻՐՔ (Կուրմանջի) հատոր I
07-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
ԷՋԵՐ ՀԱՅ-ՔՐԴԱԿԱՆ ՊԱՏՄՈՒԹՅՈՒՆԻՑ. ՄԱՍ Ա
07-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Կենսագրություն
Աբու Հանիֆա Դինավարի
27-07-2024
شادی ئاکۆیی
Կենսագրություն
Բաբա Թահեր Օրյան
26-07-2024
شادی ئاکۆیی
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆ ՈՒՍՈՒՄՆԱՄԵԹՈԴԱԿԱՆ ՁԵՌՆԱՐԿ
14-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Կենսագրություն
Միքայելե Ռաշիդ
29-01-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
Հայաստանում բնակվող ազգությամբ եզդի աղջիկների իրավունքներին հնարավորություններին առնչվող խնդիրները
26-12-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
ՔՐԴԱԿԱՆ ԺՈՂՈՎՐԴԱԿԱՆ ԵՐԳԱՐՎԵՍՏԸ
26-12-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
Քրդական գործոնը հայ-քրդական առնչությունները տարածաշրջանային զարգացումների համատեքստում – Հատոր 1
26-12-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Կենսագրություն
ՄԱՔՍԻՄ ՀՈՒՍԵՅՆԻ ԽԱՄՈՅԱՆ
22-08-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Վիճակագրություն
Հոդվածներ
  530,662
Նկարներ
  107,489
Գրքեր
  19,996
Կից փաստաթղթեր
  100,936
Տեսանյութ
  1,471
Լեզու
کوردیی ناوەڕاست 
302,903
Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,911
هەورامی 
65,838
عربي 
29,220
کرمانجی - کوردیی سەروو 
17,065
فارسی 
8,947
English 
7,404
Türkçe 
3,597
لوڕی 
1,691
Deutsch 
1,480
Pусский 
1,133
Française 
335
Nederlands 
130
Zazakî 
90
Svenska 
63
Հայերեն 
50
Español 
45
Italiano 
44
لەکی 
37
Azərbaycanca 
24
日本人 
20
中国的 
16
Ελληνική 
14
Norsk 
14
עברית 
14
Fins 
12
Polski 
7
Esperanto 
5
Ozbek 
4
Português 
3
Тоҷикӣ 
3
Hrvatski 
2
Srpski 
2
Kiswahili سَوَاحِلي 
2
ქართველი 
2
Cebuano 
1
ترکمانی 
1
խումբ
Հայերեն
Կենսագրություն 
23
Հոդվածներ 
16
Գրադարան 
9
Կողմերը & Կազմակերպություններ 
1
Հրապարակումներ 
1
Պահեստարան
MP3 
323
PDF 
30,466
MP4 
2,394
IMG 
196,465
Բովանդակության որոնում
Հոդվածներ
Քրդերի ու եզդիների մասին
Կենսագրություն
Արամ Տիգրան
Հոդվածներ
Language and negotiations o...
Կենսագրություն
Ամինե Ավդալ
Կենսագրություն
Հաջիե Ջնդի Ջաուարի
Nizami
Kurdipedia megadata-ն լավ օգնական է սոցիալական, քաղաքական և ազգային որոշումներ կայացնելու համար: Տվյալները կարևոր են:
խումբ: Կենսագրություն | Հոդվածներ լեզու: Française
Կիսվել
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Աստիճան Հատ
Գերազանց
Շատ լավ
Միջին
Վատ
Վատ
Ավելացնել իմ հավաքածուների
Գրեք ձեր մեկնաբանությունը մոտ այս նյութը!
Նյութերի պատմություն
Metadata
RSS
Փնտրել Google պատկերների հետ կապված ընտրված տարրը.
Փնտրել Google ընտրված տարրը.
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Cebuano0
Esperanto0
Fins0
Hrvatski0
Kiswahili سَوَاحِلي0
Norsk0
Ozbek0
Polski0
Português0
Pусский0
Srpski0
Тоҷикӣ0
Հայերեն0
ქართველი0
中国的0
日本人0

Nizami

Nizami
Nizami ou Nezami Gandjavi (en persan : #نظامی گنجوی# / Neẓâmi Ganjavi, signifiant littéralement « Nizami de Gandja » ; en azerbaïdjanais : Nizami Gəncəvi, né vers 1141 à Gandja (dans l'actuel Azerbaïdjan), et mort en 1209, dont le nom complet est Nezam al-Din Abou Mohammad Elyas Ibn Youssouf Ibn Zaki Ibn Mou’ayyad Nezami Gandjavi, fut un poète persan, reconnu pour sa force d'invention poétique. Il fut avant tout un grand savant et l'auteur d'épopées romanesques, influencé profondément par le mysticisme.

=KTML_Bold=Biographie=KTML_End=
Bien que certains3 affirment que Nizami, poète persan, serait né à Ghahestan, un village près de Qom situé à 150 km au sud-ouest de Téhéran, la plupart des sources situent sa naissance à Gandja (actuellement en Azerbaïdjan). Il y vécut, puisque ses parents s'y installent, et ne l'a quittée qu'une fois4. Nizami dédia ses œuvres écrites en persan à divers princes iraniens.

Sa famille est originaire de la ville de Qom, près de Téhéran. Comme il dit dans le Livre d'Alexandre :

Même si je suis perdu à Gandja comme une perle,
je suis de Ghahestan de Qom.

Ainsi, son père Moayyad quitta Qom, sa ville natale, pour aller s'établir à Gandja.

Tous les membres de la famille de Nizami étaient savants. Dès son jeune âge, il commença à étudier toutes les branches scientifiques, philosophiques, théologiques, etc. de son époque. À ce propos, il dit :

Tout ce qu'il y a en astronomie,
les détails dans toutes les sciences,
je les ai appris, et j'ai cherché dans toutes leurs pages, leurs mystères.

Très peu d’informations sur sa vie sont disponibles. Il est né entre 1140 et 11464. Il est devenu tôt orphelin et a été élevé par son oncle5 maternel, Khadjeh Omar, particulièrement cultivé. C’est lui, d’ailleurs, qui transmet tout son savoir à Nizami. Sa mère, Raïssa, est d’origine iranienne, mais d'une tribu kurde4, et son père, Youssouf, d’origine iranienne.

Il s’est marié trois fois5. Le prince de Darband, Fakhr-é din Bahramshah, lui offre une jeune et jolie esclave kiptchak. Elle s’appelait Afagh. Il se marie avec elle8. C’était sa première femme, et sa bien-aimée, avec qui il a eu un seul et unique enfant, qu'il appela Mohammad Afagh. Sa femme mourut juste après l’achèvement de Khosrow et Chirine. Étrangement, les deux autres épouses de Nizami meurent peu après l’achèvement d’une de ses épopées. C’est la raison pour laquelle il se plaint amèrement auprès de Dieu avec ce verset : « Oh Dieu, pourquoi est-ce que pour chaque masnavi je dois sacrifier une femme ? »

De poésies lyriques aux poèmes didactiques de contenu moral et mystique, ses œuvres sont illustrées d'anecdotes, et très riches en puzzles et énigmes mythologiques persans, romaines/grecques, et arabes, mathématiques, astronomiques, littéraires et légendaires, etc.. Mais il est célèbre surtout pour ses épopées romanesques4. Son art est la construction de cinq romans en poésie, regroupés sous le titre de Khamsa, :

Makhzan al-Asrar (en) (« Le trésor des mystères »), composé en 1174 ou 1175, est un poème didactique10.
Khosrow et Chirine conte la vie et les amours du roi sassanide, Khosrow II, et de la princesse chrétienne, Chirine.
Leïla et Madjnoun, inspiré d'une vieille légende arabe, est l'histoire d'une passion amoureuse mutuelle qui ne s'accomplit que dans la mort.
Les Sept Beautés a pour héros le roi sassanide, Bahram Gour, célèbre pour ses exploits et ses amours ; ses sept épouses, filles des rois des Sept Climats, lui content chacune une histoire merveilleuse.
Le Livre d'Alexandre exalte la sagesse surhumaine du conquérant Alexandre le Grand, « figure divinisée, comme un composant de messages prophétiques » dans la tradition du monde islamique.
Il est par ailleurs très difficile d'accès, puisqu'il a un langage codé et très complexe. Seyyed Mohammad Ali Oraizi (1882-1954), savant iranien, a consacré une grande partie de sa vie aux œuvres de Nizami, afin de tâcher de les interpréter.

=KTML_Bold=Comparaisons=KTML_End=
Avec Khadjou Kermani (livre : Homa et Homayoon)
Avec Ferdowsi (livre : Bijan et Manijeh)
Avec Saadi

Avec Shakespeare Il y a une logique évidente à comparer Layli [Layla] et Majnun de Nizami avec Roméo et Juliette de Shakespeare. Chacun incarne la romance des amants étoilés dans sa propre tradition et invite ainsi toute personne familiarisée avec les deux œuvres à les lire l'une contre l'autre. Essayer de le faire, cependant, c'est se trouver à tâtons pour un terrain d'entente qui est plus large et plus ferme que la pensée exprimée dans la vieille pensée, la vieille parole, le vieil proverbe ou le vieil adage « Le chemin de l'amour véritable n'a jamais fonctionné sans heurts. » Outre les différences évidentes et significatives de temps, de langue et de contexte historique, il existe des distinctions formelles entre eux qui modifient fondamentalement la façon dont le poète aborde les questions de caractère, d'intrigue et de rythme.

Pour faire court, Roméo et Juliette est une pièce d'un genre très particulier, une tragédie, et elle a été écrite pour être vue et entendue dans une performance publique qui durerait un peu moins de deux heures. Le poème de Nizami est un récit romantique qui a été écrit pour être lu à un rythme beaucoup plus tranquille, et généralement, on suppose, dans la solitude. Ajoutons également que dans l'ensemble de ses œuvres, « Shakespeare dessine la naissance et le processus de la formation d’État-nation en Angleterre16 ». C’est la raison pour laquelle Roméo et Juliette représentent la guerre des Deux-Roses en Angleterre, qui a eu lieu entre la Maison de Lancastre et la Maison d’York. Le but de Shakespeare est de résoudre ces affrontements et de montrer l’absurdité de tel conflit

=KTML_Bold=Critiques=KTML_End=
La poésie iranienne représentait toutes les particularités de la poésie classique à caractère moral et social dont Nezâmi est l’un des pionniers. À ce propos, dans son ouvrage intitulé Anthologie persane, Henri Massé souligne : « Nizami est le maître de l’épopée romanesque autrement dit, du roman versifié. C’est le Chrestien de Troyes de la littérature persane. Aussi habile que savant, possédant toutes les ressources du métier poétique, il est un admirable artiste

=KTML_Bold=Œuvres
Liste=KTML_End=
Le Khamsé se compose de cinq œuvres distinctes :

Le Trésor des mystères (en persan : مخزن‌الاسرار / Makhzan-ol-Asrâr ; 1165) ;
Khosrow et Chirine (en persan : خسرو و شیرین / Khosrow o Chirine ; 1180) ;
Leïli et Madjnoun (en persan : لیلی و مجنون / Leïli o Madjnoun ; 1188) ;
Les Sept Beautés (en persan : هفت‌پیکر / Haft-Peïkar, aussi traduit par « Les Sept Figures [de beauté] », « Les Sept Idoles » ou « Les Sept Portraits ») ou le Livre de Bahram (en persan : بهرام‌نامه / Bahrâm-Nâmé; 1191) ;
le Livre d'Alexandre (en persan : اسکندرنامه / Eskandar-Nâmé ; 1198).

=KTML_Bold=Influences=KTML_End=
Son influence dans le domaine littéraire est gigantesque. Il a non seulement enrichi la poésie persane dans sa totalité, mais surtout a ouvert plusieurs voies.
[1]
Այս տարրը գրվել է (Française) լեզվով, սեղմեք պատկերակը բացել իրը բնագրի լեզվով
Cet article a été écrit en (Française) langue, cliquez sur l'icône pour ouvrir l'élément dans la langue originale!
Այս տարրը արդեն դիտվել 8 անգամ
Գրեք ձեր մեկնաբանությունը մոտ այս նյութը!
ՀեշԹեգ
Աղբյուրները
[1] Կայք | Française | Wikipedia
կապված նյութեր: 23
Հոդվածներ լեզու: Française
Date of Birth: 00-00-1840
Մահվան ամսաթիվ: 00-00-1915 (75 Տարի)
Բնակավայր: Սփյուռք
Լեզու - Բարբառ: Պարսկական
Լեզու - Բարբառ: Արաբերեն
Ծննդավայր: Azerbaijan
Մահվան երկիր: Azerbaijan
Մարդիկ մուտքագրել: Բանաստեղծ
նա դեռ ողջ է: Ոչ
Սեռը: Արական
Technical Metadata
Հեղինակային ապրանքատեսակը արդեն տրվում Kurdipedia է իրը սեփականատիրոջ!
Նյութի Որակի: 99%
99%
Ավելացրել է ( شادی ئاکۆیی ) վրա 12-08-2024
Այս հոդվածը վերանայվել է եւ թողարկվել է ( هاوڕێ باخەوان ) կողմից 12-08-2024
Այս տարրը վերջերս թարմացվել է ( هاوڕێ باخەوان ) վրա: 12-08-2024
URL
Այս տարրը ըստ Kurdipedia ի (Ստանդարտների) չի վերջնական դեռ!
Այս տարրը արդեն դիտվել 8 անգամ
Kurdipedia խոշորագույն բազմալեզու աղբյուրները քրդական աշխատությունը!
Հոդվածներ
ՔՐԴԱԿԱՆ ՀԱՐՑԻ ԾԱԳՈՒՄԸ. 19-ՐԴ ԴԱՐԻ ԱՊՍՏԱՄԲՈՒԹՅՈՒՆՆԵՐԻՑ ՄԻՆՉԵՎ ՍԵՎՐ-ԼՈԶԱՆ
Գրադարան
ԷՋԵՐ ՀԱՅ-ՔՐԴԱԿԱՆ ՊԱՏՄՈՒԹՅՈՒՆԻՑ. ՄԱՍ Ա
Կենսագրություն
Արամ Տիգրան
Կենսագրություն
Օրդիխանե Ջալիլ
Հոդվածներ
Սասունցի (արաբ) Սինեմի ու (Շեկո տան քրդերի) պատմությունները
Գրադարան
Հայաստանում բնակվող ազգությամբ եզդի աղջիկների իրավունքներին հնարավորություններին առնչվող խնդիրները
Հոդվածներ
Ադրբեջանի քրդերի ինքնության ձուլման խնդիրը 2017 թ. Իրաքի Քուրդիստանի անկախության հանրաքվեի լույսի ներքո
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆ ՈՒՍՈՒՄՆԱՄԵԹՈԴԱԿԱՆ ՁԵՌՆԱՐԿ
Գրադարան
ՔՐԴԱԿԱՆ ԺՈՂՈՎՐԴԱԿԱՆ ԵՐԳԱՐՎԵՍՏԸ
Հոդվածներ
Քրդերը Հայաստանում
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆԻ ԴԱՍԱԳԻՐՔ (Կուրմանջի) հատոր I

Վավերական
Հոդվածներ
Քրդերի ու եզդիների մասին
28-09-2014
هاوڕێ باخەوان
Քրդերի ու եզդիների մասին
Կենսագրություն
Արամ Տիգրան
02-03-2015
هاوڕێ باخەوان
Արամ Տիգրան
Հոդվածներ
Language and negotiations of identities among young Kurds in Finland
09-11-2022
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Language and negotiations of identities among young Kurds in Finland
Կենսագրություն
Ամինե Ավդալ
07-05-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Ամինե Ավդալ
Կենսագրություն
Հաջիե Ջնդի Ջաուարի
07-05-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Հաջիե Ջնդի Ջաուարի
նոր նյութեր
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆԻ ԴԱՍԱԳԻՐՔ (Կուրմանջի) հատոր I
07-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
ԷՋԵՐ ՀԱՅ-ՔՐԴԱԿԱՆ ՊԱՏՄՈՒԹՅՈՒՆԻՑ. ՄԱՍ Ա
07-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Կենսագրություն
Աբու Հանիֆա Դինավարի
27-07-2024
شادی ئاکۆیی
Կենսագրություն
Բաբա Թահեր Օրյան
26-07-2024
شادی ئاکۆیی
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆ ՈՒՍՈՒՄՆԱՄԵԹՈԴԱԿԱՆ ՁԵՌՆԱՐԿ
14-04-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Կենսագրություն
Միքայելե Ռաշիդ
29-01-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
Հայաստանում բնակվող ազգությամբ եզդի աղջիկների իրավունքներին հնարավորություններին առնչվող խնդիրները
26-12-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
ՔՐԴԱԿԱՆ ԺՈՂՈՎՐԴԱԿԱՆ ԵՐԳԱՐՎԵՍՏԸ
26-12-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Գրադարան
Քրդական գործոնը հայ-քրդական առնչությունները տարածաշրջանային զարգացումների համատեքստում – Հատոր 1
26-12-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Կենսագրություն
ՄԱՔՍԻՄ ՀՈՒՍԵՅՆԻ ԽԱՄՈՅԱՆ
22-08-2023
ڕاپەر عوسمان عوزێری
Վիճակագրություն
Հոդվածներ
  530,662
Նկարներ
  107,489
Գրքեր
  19,996
Կից փաստաթղթեր
  100,936
Տեսանյութ
  1,471
Լեզու
کوردیی ناوەڕاست 
302,903
Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,911
هەورامی 
65,838
عربي 
29,220
کرمانجی - کوردیی سەروو 
17,065
فارسی 
8,947
English 
7,404
Türkçe 
3,597
لوڕی 
1,691
Deutsch 
1,480
Pусский 
1,133
Française 
335
Nederlands 
130
Zazakî 
90
Svenska 
63
Հայերեն 
50
Español 
45
Italiano 
44
لەکی 
37
Azərbaycanca 
24
日本人 
20
中国的 
16
Ελληνική 
14
Norsk 
14
עברית 
14
Fins 
12
Polski 
7
Esperanto 
5
Ozbek 
4
Português 
3
Тоҷикӣ 
3
Hrvatski 
2
Srpski 
2
Kiswahili سَوَاحِلي 
2
ქართველი 
2
Cebuano 
1
ترکمانی 
1
խումբ
Հայերեն
Կենսագրություն 
23
Հոդվածներ 
16
Գրադարան 
9
Կողմերը & Կազմակերպություններ 
1
Հրապարակումներ 
1
Պահեստարան
MP3 
323
PDF 
30,466
MP4 
2,394
IMG 
196,465
Բովանդակության որոնում
Kurdipedia խոշորագույն բազմալեզու աղբյուրները քրդական աշխատությունը!
Հոդվածներ
ՔՐԴԱԿԱՆ ՀԱՐՑԻ ԾԱԳՈՒՄԸ. 19-ՐԴ ԴԱՐԻ ԱՊՍՏԱՄԲՈՒԹՅՈՒՆՆԵՐԻՑ ՄԻՆՉԵՎ ՍԵՎՐ-ԼՈԶԱՆ
Գրադարան
ԷՋԵՐ ՀԱՅ-ՔՐԴԱԿԱՆ ՊԱՏՄՈՒԹՅՈՒՆԻՑ. ՄԱՍ Ա
Կենսագրություն
Արամ Տիգրան
Կենսագրություն
Օրդիխանե Ջալիլ
Հոդվածներ
Սասունցի (արաբ) Սինեմի ու (Շեկո տան քրդերի) պատմությունները
Գրադարան
Հայաստանում բնակվող ազգությամբ եզդի աղջիկների իրավունքներին հնարավորություններին առնչվող խնդիրները
Հոդվածներ
Ադրբեջանի քրդերի ինքնության ձուլման խնդիրը 2017 թ. Իրաքի Քուրդիստանի անկախության հանրաքվեի լույսի ներքո
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆ ՈՒՍՈՒՄՆԱՄԵԹՈԴԱԿԱՆ ՁԵՌՆԱՐԿ
Գրադարան
ՔՐԴԱԿԱՆ ԺՈՂՈՎՐԴԱԿԱՆ ԵՐԳԱՐՎԵՍՏԸ
Հոդվածներ
Քրդերը Հայաստանում
Գրադարան
ՔՐԴԵՐԵՆԻ ԴԱՍԱԳԻՐՔ (Կուրմանջի) հատոր I
Թղթապանակներ
Հոդվածներ - Բովանդակության դասակարգում - Մատենագիտություն Հոդվածներ - Փաստաթուղթ Տեսակը - Բնօրինակ լեզու Հոդվածներ - Հրապարակման տեսակը - ծնված-թվային Հոդվածներ - Լեզու - Բարբառ - հայերեն Հոդվածներ - Քաղաքներ - Yerevan Հոդվածներ - Թղթապանակներ - Քրդերը արտերկրում Հոդվածներ - Երկիր - Նահանգ - Հայաստան Հոդվածներ - Բովանդակության դասակարգում - Քրդական հարց Հոդվածներ - Բովանդակության դասակարգում - Պատմություն Հոդվածներ - Քաղաքներ - Agirî

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.75
| Հետադարձ կապ | CSS3 | HTML5

| Էջ սերունդ ժամանակ: 1.532 երկրորդ (ներ).