Pirtûkxane Pirtûkxane
Lêgerîn

Kurdîpîdiya berfrehtirîn jêderê zaniyariyên Kurdîye!


Vebijêrkên Lêgerînê





Lêgerîna pêşketî      Kilaviya


Lêgerîn
Lêgerîna pêşketî
Pirtûkxane
Navên kurdî
Kronolojiya bûyeran
Çavkanî - Jêder
Çîrok
Berhevokên bikarhêner
Çalakî
Çawa lê bigerim?
Belavokên Kurdîpêdiya
Video
Sinifandin
Babeta têkilhev!
Tomarkirina babetê
Tomarkirina Babetê nû
Wêneyekê rêke
Rapirsî
Nêrîna we
Peywendî
Kurdîpîdiya pêdivî bi çi zaniyariyane!
Standard
Mercên Bikaranînê
Kalîteya babetê
Alav
Em kî ne
Arşîvnasên Kurdipedia
Gotarên li ser me!
Kurdîpîdiyayê bike di malperê xuda
Tomarkirin / Vemirandina îmêlî
Amarên mêhvana
Amara babetan
Wergêrê funta
Salname - Veguherîner
Kontrola rastnivîsê
Ziman û zaravayên malperan
Kilaviya
Girêdanên bikêrhatî
Berfirehkirina Kurdîpêdiya ji bo Google Chrome
Kurabiye
Ziman
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Hesabê min
Çûna jûr
Hevkarî û alîkarî
Şîfre ji bîr kir!
Lêgerîn Tomarkirina babetê Alav Ziman Hesabê min
Lêgerîna pêşketî
Pirtûkxane
Navên kurdî
Kronolojiya bûyeran
Çavkanî - Jêder
Çîrok
Berhevokên bikarhêner
Çalakî
Çawa lê bigerim?
Belavokên Kurdîpêdiya
Video
Sinifandin
Babeta têkilhev!
Tomarkirina Babetê nû
Wêneyekê rêke
Rapirsî
Nêrîna we
Peywendî
Kurdîpîdiya pêdivî bi çi zaniyariyane!
Standard
Mercên Bikaranînê
Kalîteya babetê
Em kî ne
Arşîvnasên Kurdipedia
Gotarên li ser me!
Kurdîpîdiyayê bike di malperê xuda
Tomarkirin / Vemirandina îmêlî
Amarên mêhvana
Amara babetan
Wergêrê funta
Salname - Veguherîner
Kontrola rastnivîsê
Ziman û zaravayên malperan
Kilaviya
Girêdanên bikêrhatî
Berfirehkirina Kurdîpêdiya ji bo Google Chrome
Kurabiye
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Çûna jûr
Hevkarî û alîkarî
Şîfre ji bîr kir!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Em kî ne
 Babeta têkilhev!
 Mercên Bikaranînê
 Arşîvnasên Kurdipedia
 Nêrîna we
 Berhevokên bikarhêner
 Kronolojiya bûyeran
 Çalakî - Kurdipedia
 Alîkarî
Babetên nû
Pirtûkxane
Têketina felsefeyê
12-06-2024
Sara Kamela
Jiyaname
Cemal Nebez
12-06-2024
Burhan Sönmez
Pirtûkxane
NÎQAŞÊN FELSEFEYÊ 43
11-06-2024
Sara Kamela
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
11-06-2024
Burhan Sönmez
Pirtûkxane
Felsefeya presokratîk
07-06-2024
Sara Kamela
Partî û rêxistin
Xoybûn
04-06-2024
Burhan Sönmez
Jiyaname
Şukrî Muhemmed Sekban
04-06-2024
Burhan Sönmez
Wêne û şirove
Pêşewa Qazî Mihemed, tevî çend serkirdeyên Komara Mahabadê, 1946
02-06-2024
Aras Hiso
Wêne û şirove
Sê şehîd ji kesayetiyên navdar ên Komara Mehabadê Qadî Mihemed, Seyf Qadî û Sadrî Qadî
02-06-2024
Aras Hiso
Cih
Qumlix
02-06-2024
Aras Hiso
Jimare
Babet 518,496
Wêne 105,194
Pirtûk PDF 19,480
Faylên peywendîdar 97,495
Video 1,394
Kurtelêkolîn
DESTPÊKA ROMANA KURDÎ
Kurtelêkolîn
JI MEKANÊ SIRGÛNÎYÊ BER BI ...
Kurtelêkolîn
Yekemîn rasthatina min a bi...
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
Jiyaname
Cemal Nebez
ئەدەب و سانسۆر
Xebatên xwe bi formateke baş ji Kurdipediyayê re bişînin. Emê wan ji bo we arşîv bikin û ji bo we biparêzin!
Pol, Kom: Kurtelêkolîn | Zimanê babetî: کوردیی ناوەڕاست
Par-kirin
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Nirxandina Gotarê
Bêkêmasî
Gelek başe
Navîn
Xirap nîne
Xirap
Li Koleksîyana min zêde bike
Raya xwe li ser vî babetî binivîsin!
Dîroka babetê
Metadata
RSS
Li googlê li wêneyan girêdayî bigere!
Li ser babeta hilbijartî li Google bigerin!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئەدەب و سانسۆر

ئەدەب و سانسۆر
ئەدەب و سانسۆر
جۆن سەزەلەند
لە تورکییەوە: #فەرهاد چۆمانی#

هەروەک چۆن مێژووش نیشانی داوە هەرکاتێک ئەدەب لەژێر فشاردا بووبێت، کۆتوبەند کرابێت یاخود هەر کاتێک لە ئاوارەییدا نووسرابێت، کاری گەورەی لە دەست هاتووە. لە هەموو شوێنێک و لە هەر دەورانێکی مێژوودا دیکتاتۆرەکان نیگەرانییان لە ناوەرۆکی پەڕتووکەکان هەبووە. پەڕتووک بەلای دەسەڵاتەوە ئارامی دەشێوێنێت و وەک ماتەوزەیەکی شێواندنی دەوڵەت چاوی لێکراوە. وەک دەزانرێت ئەفلاتوون دەستەبەرکردنی ئاساییشی دەوڵەت بە دوورخستنەوەی سەرجەم شاعیران دەزانێت.
بەدرێژایی چاخەکان، بە ئەمڕۆشەوە ئەمە نەگۆڕاوە. ئەو چینەی کە نووسەرانی گەورەشی تێدان، لەگەڵ ڕقی دەسەڵات بەرەوڕوون. لیستی درێژی ئەو نووسەرانەی ژیانی خۆیان کردووەتە قوربانی ئەدەب جێی سەرنجە. دانیاڵ دیفۆ بەهۆی نووسینی شیعری ساتیرییەوە کەوتە زیندان. دەگوترێت کاتێک بە ستوونی سووکایەتیپێکردنەوە بەستراوەتەوە خەڵکەکە لەباتی ئەوەی هێلکەی تێبگرن، گوڵیان بۆ هەڵداوە. سەلمان ڕوشدی بەهۆی ئەو ڕۆمانە ڕەخنەییەی کە نووسی، ناچار بوو دە ساڵی تەمەنی لە ماڵی ئاساییش بەسەر ببات. جۆن میڵتن ناچار بوو وڵاتەکەی بەجێبهێڵێت و لە دوای خۆیەوە ئەو ڕۆمانانەی بەجێهێشت کە سووتێنران. لە بەرهەمەکەیدا، کە بە ناوی ئاریۆپاگێتیکایە و لەبارەی ئازادی ڕادەربڕینەوەیە، دەڵێت: لەنێوبردنی پەڕتووکێکی باش، هاوشانە لەگەڵ لەنێوبردنی مرۆڤێک. ئەو کەسەی مرڤێک دەکوژێت، ڕۆحلەبەرێک کە مێشکی بەکاردەهێنێت و ڕوخساری خوداوەند دەسڕێتەوە. ئەو کەسەی پەڕتووکێکیش لەنێودەبات خودی عەقڵە.

پەڕتووکە مەترسیدارەکان
کۆمەڵگە جیاوازەکان لەبارەی پەڕتووکە مەترسیدارەکانەوە کاردانەوەی جیاواز نیشان دەدەن. بە بەراوردکاری لەنێوان وڵاتانی وەک فەرەنسا، ڕوسیا، ویلایەتە یەکگرتووەکانی ئەمریکا، ئەڵمانیا و بەڕیتانیا ئەمە بە ڕوونی دەهێنێتە بەرچاو. هەر کام لەو وڵاتانە بەشێوەی تایبەتی خۆی شەڕی بەرانبەر ئەدەب ڕاگەیاندووە یاخود سنوورداری بۆ ئەدەب هێناوەتە پێشەوە. ڕژێمی بەر لە شۆڕشی فەرەنسی بەتەواوی چاپ و بڵاوکردنەوەی خستبووە ژێر کۆنترۆڵی خۆیەوە. مەرج بووە هەر پەڕتووکێک بە تایبەتمەندیی خۆیەوە ئیزن لە دەوڵەت وەربگرێت. ئەو پەڕتووکانەی هاوشێوەی کاندیدی ڤۆڵتێر، کە ڕێگەپێدانی دەوڵەتیان نەبووە، وەک چەکی شۆڕش سەیرکراون. ئەو نووسەرە ڕۆشنگەرانەی لەدەرەوەی وڵاتەکەیان پەڕتووکەکانیان نووسیوە، لەنێو خۆی وڵاتەکەیان وەک نارنجۆکی ئایدۆلۆژی مامەڵەیان لەگەڵدا کراوە.

پەڕتووکەکانی ئێمیل زۆلا قەدەغەکران
لەگەڵ هاتنی شۆڕشی فەرەنسی دەستەبەری ئازادییەکان کرا، بەڵام لەگەڵ هاتنە سەر دەسەڵاتی ناپلیۆن دووبارە ئازادییەکان سنووردارکرانەوە. لە ساڵی 1857 دوو پەڕتووک لەو وڵاتەدا بڵاوبوونەوە و دەستبەجێ نووسەرەکانیان دادگاییکران. یەکێکیان ڕۆمانی مادام بۆڤاری فلۆبێرت و بژاردەی شیعرەکانی گوڵەکانی خراپەی بۆدلێر. هەردووکیان بە پێشێلکردنی ئاکاری گشتی تۆمەتبارکران. بەڵام دواتر ئەو دۆزەی دژ بەو دوو پەڕتووکە کرایەوە، کە لە فەرەنسای ئەمڕۆییدا لە ڕیزی شکۆدارترین بەرهەمەکان دادەنرێن، وایان کرد فراوانترین بوار بە ئەدەبی ئەو وڵاتە بدەن. لەو وڵاتانەی بە زمانی ئینگلیزی قسە دەکەن سەرەتا پەڕتووکەکانی ئێمیل زۆلا قەدەغەکران، بەڵام دوای ئەوەی ئەدەبی ئەو وڵاتەیان بردە ئاستێکی تر ئیتر ئازاد بوون.
لە بەڕیتانیا ئازادییەکان زیاتر دوای شەڕی یەکەمی جیهانی جێگەیان گرت. تاوەکو سەدەی هەشت پێشینە بۆ کۆنترۆڵی سیاسیی بوو. هەر نووسەرێک بۆ دەسەڵات مایەی بێزاری بوایە، بەبێ ئەوەی دادگایی بکرێت بە قوللەی لەندەنەوە هەڵدەواسرا یاخود وەکوو دێفۆ دادگایی دەکرا و بە ستوونی شەرمەزارکردنەوە هەڵدەواسرا.
بە تایبەت سانسۆری شانۆ لە بەڕیتانیا بۆ ماوەیەکی درێژ بەردەوام بوو. چونکە شوێنی نماییشکردنی شانۆ شوێنی کۆبوونەوە بوو و بینەرانیش قەرەباڵغییەک بوون کە بە ئاسانی کێشەیان دەنایەوە. سانسۆری شانۆ تاوەکو ساڵی 1960 بەردەوام بوو.
بەشێوەیەکی سەیر دوای ئەوەی ڕۆمانی خۆشەویستی شاتەرلی خانم ی دی. ئێچ لۆرانس بڵاوبووەوە و هیچ ناڕەزایی و سکانداڵێکی بەدوای خۆیدا نەهێنا. ئەمە وای کرد ڕێگە لە بەردەم ئازادییەکان خۆش بکات لە بەڕیتانیا.
لە سەردەمی ڕوسیای قەیسەردا بەشێک لە گەورەترین بەرهەمە ئەدەبییەکان کەوتنە ژێر فشاری بیرۆکراسیەتی سانسۆری قەیسەرەوە. لێرەشدا یەکێک لە پارادۆکسەکانی مێژووی ئەدەب دێتەبەر چاومان: نووسەران بۆ ئەوەی لە بەربەستی چاودێرە بێتواناکان دەربچن ئاستی شانۆییەکانیان بەرزکردەوە. بۆ ئەمەش ڕێگەیەکی جیاواتریان بەکارهێناوە بۆ خۆدزینەوە لە ڕەخنەی کۆمەڵایەتی. بۆ نموونە دۆستۆیڤسکی باس لە هەماهەنگی و هاو دەستی ئەو سێ برایە دەکات کە دەیانەوێ ئەو باوکەی بەرگەی ناگرن بکوژن. قەیسەریش لەلایەن خەڵکەوە وەک باوکی بچکۆلە ناودەبرێت.

ئەو ئازادییە ڕەها نەبوو
لە ویلایەتە یەکگرتووەکانی ئەمریکا لەلایەن پیوریتانییەکانەوە ئازادی ڕادەربڕین و نووسین و خوێندنەوە دامەزرا. ئازادی ئاخاوتن لە ساڵی 1787 لە دەستووری ئەمریکادا لە مادەی یەکەمدا جێگیرکرا. بەڵام ئەو ئازادییە ڕەها و گەردوونی نەبوو. لە پێکهاتەی فشاری فیدراڵیدا و ئەو ئازادییانە تێکەڵ بوون. ئەو بەرهەمە ئەدەبییەی لە بۆستن قەدەغە بوو لە نیویۆرک نەدەفرۆشرا.
لە ئەڵمانیا لە ساڵانی 1913-1933 لە کۆماری ڤایماردا لە ڕەهەندە مێژووییەکەیەوە بە ڕووکار ڕژێمێکی ئازادیخوازانە هەبوو. برێخت کە ئۆپێرای The Threepenny Opera نووسی لە سەردەمی خۆیدا هاوشێوەی نەبینراوە، فۆڕمێکی سیاسی و شۆڕشگێڕانەی لە شانۆ داهێنا و ئاسەوار و جێپەنجەی خۆی بەسەر هەموو جیهانەوە بەجێهێشت. کاتێک فاشیستەکان هاتنە سەر دەسەڵات، دەستیان کرد بە فشارێکی زۆردارانە. پەڕتووکەکان سووتێنران.جگە لەوەی کە حزبەکەیان بواریان پێ داوە ڕێگەیان بە هیچ شتێکی تر نەدا و هەوڵیان دا هۆشی تەواوی گەل بخەنە ژێر کۆنترۆڵی خۆیانەوە. بۆ ماوەی دە ساڵ هیچ بەرهەمێک بڵاونەبووەوە کە بەهای مێژوویی هەبێت. لەوەش خراپتر دوای ڕوخانی ڕژێمی فاشیستی ئەو ژەهرە بوو کە لە دوای ڕووخانی لە دوای خۆیەوە بەجێی هێشت.
تاوەکو ئێستاش خەبات دژی سانسۆر درێژەی هەیە. وەک مێژووش نیشانی داوە کاتێک ئەدەب لەژێر فشار و سانسۆردا دەبێت، یاخود زنجیر و کۆتوبەند دەکرێت بەرهەمی بەپێزی ئەدەبی دێنە ئاراوە. بگرە وەکوو قەقنەس لە خۆڵەمێشی خۆیەوە دێتەوە بوون. ئەمەش خەباتی بەرچاوی ڕۆحیەتی مرۆڤبوونە.[1]

سەرچاوە: oggito
Ev babet bi zimana (کوردیی ناوەڕاست) hatiye nvîsandin, klîk li aykona bike ji bu vekirina vî babetî bi vî zimana ku pî hatiye nvîsandin!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Ev babet 541 car hatiye dîtin
Haştag
Çavkanî - Jêder
[1] Mallper | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی کوردستانی نوێ - 24-11-2022
Gotarên Girêdayî: 2
Dîrok & bûyer
Jiyaname
Pol, Kom: Kurtelêkolîn
Dîroka weşanê: 04-11-2022 (2 Sal)
Cureya belgeyê: Werger
Cureya Weşanê: Born-digital
Kategorîya Naverokê: Edebî
Kategorîya Naverokê: Gotar & Hevpeyvîn
Ziman - Şêwezar: Kurdî ,Başûr - Soranî
Meta daneya teknîkî
Kalîteya babetê: 92%
92%
Ev babet ji aliyê: ( Ziryan Elî ) li: 25-01-2023 hatiye tomarkirin
Ev gotar ji hêla ( Ziryan Serçinarî ) ve li ser 25-01-2023 hate nirxandin û weşandin
Ev gotar vê dawiyê ji hêla ( Ziryan Elî ) ve li ser 25-01-2023 hate nûve kirin
Navnîşana babetê
Ev babet li gorî Standardya Kurdîpêdiya bi dawî nebûye, pêwîstiya babetê bi lêvegereke dariştinî û rêzimanî heye!
Ev babet 541 car hatiye dîtin
Kurdîpîdiya berfrehtirîn jêderê zaniyariyên Kurdîye!
Pirtûkxane
NÎQAŞÊN FELSEFEYÊ 43
Kurtelêkolîn
Yekemîn rasthatina min a bi Bedîuzzeman û şopînerên wî re
Jiyaname
Firîca Hecî Cewarî
Jiyaname
KUBRA XUDO
Pirtûkxane
NÎQAŞÊN FELSEFEYÊ 42
Wêne û şirove
Kurdên gundê Meydan Ekbezê, Çiyayê Kurmênc- Efrînê
Jiyaname
RONÎ WAR
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
Cihên arkeolojîk
Mezarê Padîşehê Kurd ê Mîdî (Kî Xosraw- Kawa) 632-585 BZ
Kurtelêkolîn
Encamnameya Hefteya Wêjeyî ya sala 2024 an li bajarî Dêrikê
Jiyaname
Kerim Avşar
Kurtelêkolîn
Hevberkirina şaş a du kesayetiyên Kurd di pirtûka Jinên Navdar ên Kurd de
Jiyaname
Ferhad Merdê
Pirtûkxane
Têketina felsefeyê
Cihên arkeolojîk
Dalamper
Pirtûkxane
Felsefeya presokratîk
Jiyaname
Elî Îlmî Fanîzade
Cihên arkeolojîk
Qoşliyê
Cihên arkeolojîk
Kereftû
Jiyaname
İbrahim Güçlü
Cihên arkeolojîk
Temteman
Jiyaname
AYNUR ARAS
Jiyaname
Dîlan Yeşilgöz-Zegerius
Wêne û şirove
Ji xanên bajarê Silêmaniyê
Pirtûkxane
LI TIRKIYEYÊ LÊGERÎNEKE HEQÎQETÊ YA AŞTIYANE Û RARÛBÛNA BI NIJADPERESTIYÊ RE
Kurtelêkolîn
Wergêra mirovê Kurd an wergêra dirûşma Kurdî
Wêne û şirove
Bav û diya nivîskar: Wezîrê Eşo, Tbîlîsî 1930
Wêne û şirove
Serokên çend eşîrên kurdan, 1898
Wêne û şirove
MEDRESEYA QUBAHAN
Kurtelêkolîn
JI MEKANÊ SIRGÛNÎYÊ BER BI CIHÊ NASNAMEYÊ VE: TEMSÎLÊN WÊJEYÎ YÊN BAJARÊ AMEDÊ DI WÊJEYA KURDÎ YA NÛJEN DE

Rast
Kurtelêkolîn
DESTPÊKA ROMANA KURDÎ
30-05-2024
Sara Kamela
DESTPÊKA ROMANA KURDÎ
Kurtelêkolîn
JI MEKANÊ SIRGÛNÎYÊ BER BI CIHÊ NASNAMEYÊ VE: TEMSÎLÊN WÊJEYÎ YÊN BAJARÊ AMEDÊ DI WÊJEYA KURDÎ YA NÛJEN DE
30-05-2024
Sara Kamela
JI MEKANÊ SIRGÛNÎYÊ BER BI CIHÊ NASNAMEYÊ VE: TEMSÎLÊN WÊJEYÎ YÊN BAJARÊ AMEDÊ DI WÊJEYA KURDÎ YA NÛJEN DE
Kurtelêkolîn
Yekemîn rasthatina min a bi Bedîuzzeman û şopînerên wî re
01-06-2024
Sara Kamela
Yekemîn rasthatina min a bi Bedîuzzeman û şopînerên wî re
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
11-06-2024
Burhan Sönmez
Şermîn Cemîloxlu
Jiyaname
Cemal Nebez
12-06-2024
Burhan Sönmez
Cemal Nebez
Babetên nû
Pirtûkxane
Têketina felsefeyê
12-06-2024
Sara Kamela
Jiyaname
Cemal Nebez
12-06-2024
Burhan Sönmez
Pirtûkxane
NÎQAŞÊN FELSEFEYÊ 43
11-06-2024
Sara Kamela
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
11-06-2024
Burhan Sönmez
Pirtûkxane
Felsefeya presokratîk
07-06-2024
Sara Kamela
Partî û rêxistin
Xoybûn
04-06-2024
Burhan Sönmez
Jiyaname
Şukrî Muhemmed Sekban
04-06-2024
Burhan Sönmez
Wêne û şirove
Pêşewa Qazî Mihemed, tevî çend serkirdeyên Komara Mahabadê, 1946
02-06-2024
Aras Hiso
Wêne û şirove
Sê şehîd ji kesayetiyên navdar ên Komara Mehabadê Qadî Mihemed, Seyf Qadî û Sadrî Qadî
02-06-2024
Aras Hiso
Cih
Qumlix
02-06-2024
Aras Hiso
Jimare
Babet 518,496
Wêne 105,194
Pirtûk PDF 19,480
Faylên peywendîdar 97,495
Video 1,394
Kurdîpîdiya berfrehtirîn jêderê zaniyariyên Kurdîye!
Pirtûkxane
NÎQAŞÊN FELSEFEYÊ 43
Kurtelêkolîn
Yekemîn rasthatina min a bi Bedîuzzeman û şopînerên wî re
Jiyaname
Firîca Hecî Cewarî
Jiyaname
KUBRA XUDO
Pirtûkxane
NÎQAŞÊN FELSEFEYÊ 42
Wêne û şirove
Kurdên gundê Meydan Ekbezê, Çiyayê Kurmênc- Efrînê
Jiyaname
RONÎ WAR
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
Cihên arkeolojîk
Mezarê Padîşehê Kurd ê Mîdî (Kî Xosraw- Kawa) 632-585 BZ
Kurtelêkolîn
Encamnameya Hefteya Wêjeyî ya sala 2024 an li bajarî Dêrikê
Jiyaname
Kerim Avşar
Kurtelêkolîn
Hevberkirina şaş a du kesayetiyên Kurd di pirtûka Jinên Navdar ên Kurd de
Jiyaname
Ferhad Merdê
Pirtûkxane
Têketina felsefeyê
Cihên arkeolojîk
Dalamper
Pirtûkxane
Felsefeya presokratîk
Jiyaname
Elî Îlmî Fanîzade
Cihên arkeolojîk
Qoşliyê
Cihên arkeolojîk
Kereftû
Jiyaname
İbrahim Güçlü
Cihên arkeolojîk
Temteman
Jiyaname
AYNUR ARAS
Jiyaname
Dîlan Yeşilgöz-Zegerius
Wêne û şirove
Ji xanên bajarê Silêmaniyê
Pirtûkxane
LI TIRKIYEYÊ LÊGERÎNEKE HEQÎQETÊ YA AŞTIYANE Û RARÛBÛNA BI NIJADPERESTIYÊ RE
Kurtelêkolîn
Wergêra mirovê Kurd an wergêra dirûşma Kurdî
Wêne û şirove
Bav û diya nivîskar: Wezîrê Eşo, Tbîlîsî 1930
Wêne û şirove
Serokên çend eşîrên kurdan, 1898
Wêne û şirove
MEDRESEYA QUBAHAN
Kurtelêkolîn
JI MEKANÊ SIRGÛNÎYÊ BER BI CIHÊ NASNAMEYÊ VE: TEMSÎLÊN WÊJEYÎ YÊN BAJARÊ AMEDÊ DI WÊJEYA KURDÎ YA NÛJEN DE
Dosya
Pend û gotin - Welat- Herêm - Bakûrê Kurdistan Pend û gotin - Welat- Herêm - Rojawa Kurdistan Çand - Mamik - Welat- Herêm - Bakûrê Kurdistan Çand - Mamik - Welat- Herêm - Rojawa Kurdistan Peyv & Hevok - Ziman - Şêwezar - Kurdî Kurmancî Bakûr - T. Latîn Peyv & Hevok - Welat- Herêm - Bakûrê Kurdistan Peyv & Hevok - Welat- Herêm - Rojawa Kurdistan Şehîdan - Cihê jidayikbûnê - Mêrdîn Şehîdan - Netewe - Kurd Şehîdan - Partî - PKK

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Peywendî | CSS3 | HTML5

| Dema çêkirina rûpelê: 0.375 çirke!