Pirtûkxane Pirtûkxane
Lêgerîn

Kurdîpîdiya berfrehtirîn jêderê zaniyariyên Kurdîye!


Vebijêrkên Lêgerînê





Lêgerîna pêşketî      Kilaviya


Lêgerîn
Lêgerîna pêşketî
Pirtûkxane
Navên kurdî
Kronolojiya bûyeran
Çavkanî - Jêder
Çîrok
Berhevokên bikarhêner
Çalakî
Çawa lê bigerim?
Belavokên Kurdîpêdiya
Video
Sinifandin
Babeta têkilhev!
Tomarkirina babetê
Tomarkirina Babetê nû
Wêneyekê rêke
Rapirsî
Nêrîna we
Peywendî
Kurdîpîdiya pêdivî bi çi zaniyariyane!
Standard
Mercên Bikaranînê
Kalîteya babetê
Alav
Em kî ne
Arşîvnasên Kurdipedia
Gotarên li ser me!
Kurdîpîdiyayê bike di malperê xuda
Tomarkirin / Vemirandina îmêlî
Amarên mêhvana
Amara babetan
Wergêrê funta
Salname - Veguherîner
Kontrola rastnivîsê
Ziman û zaravayên malperan
Kilaviya
Girêdanên bikêrhatî
Berfirehkirina Kurdîpêdiya ji bo Google Chrome
Kurabiye
Ziman
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Hesabê min
Çûna jûr
Hevkarî û alîkarî
Şîfre ji bîr kir!
Lêgerîn Tomarkirina babetê Alav Ziman Hesabê min
Lêgerîna pêşketî
Pirtûkxane
Navên kurdî
Kronolojiya bûyeran
Çavkanî - Jêder
Çîrok
Berhevokên bikarhêner
Çalakî
Çawa lê bigerim?
Belavokên Kurdîpêdiya
Video
Sinifandin
Babeta têkilhev!
Tomarkirina Babetê nû
Wêneyekê rêke
Rapirsî
Nêrîna we
Peywendî
Kurdîpîdiya pêdivî bi çi zaniyariyane!
Standard
Mercên Bikaranînê
Kalîteya babetê
Em kî ne
Arşîvnasên Kurdipedia
Gotarên li ser me!
Kurdîpîdiyayê bike di malperê xuda
Tomarkirin / Vemirandina îmêlî
Amarên mêhvana
Amara babetan
Wergêrê funta
Salname - Veguherîner
Kontrola rastnivîsê
Ziman û zaravayên malperan
Kilaviya
Girêdanên bikêrhatî
Berfirehkirina Kurdîpêdiya ji bo Google Chrome
Kurabiye
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Çûna jûr
Hevkarî û alîkarî
Şîfre ji bîr kir!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 Em kî ne
 Babeta têkilhev!
 Mercên Bikaranînê
 Arşîvnasên Kurdipedia
 Nêrîna we
 Berhevokên bikarhêner
 Kronolojiya bûyeran
 Çalakî - Kurdipedia
 Alîkarî
Babetên nû
Jiyaname
Bîlal Hesen
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Mistefa Elî Şan Nebo
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Nîroz Malik
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Ebdo Mihemed
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Elî Şemdîn
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Ehmed Xeyrî
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Mihemedsalih Qadirî
08-07-2024
Burhan Sönmez
Wêne û şirove
Dibistana Sor li Cizîra Botan
29-06-2024
Aras Hiso
Wêne û şirove
Kêliya ku rêberê şehîd “Simko Axa Şikak” berî 96 salan giheşte bajarê Silêmaniyê
27-06-2024
Aras Hiso
Wêne û şirove
Şervanên Êzidî di sala 1909’an de ji Heleb, Erzirom û Kerkûkê
27-06-2024
Aras Hiso
Jimare
Babet 522,165
Wêne 105,684
Pirtûk PDF 19,678
Faylên peywendîdar 98,550
Video 1,420
Pirtûkxane
Li ser hebûna malatê
Kurtelêkolîn
KURD Û ÇERKEZ DI ŞERÊ ENQER...
Kurtelêkolîn
Nirxandinek li ser Kurteçîr...
Kurtelêkolîn
Serpêhatiya tabloya kurdekî...
Jiyaname
Elî Şemdîn
ژینا ئەمینی سونبولی گەلێکی ماف و نیشتمان داگیرکراوە
Hevkarên Kurdîpêdiya êş û serkeftinên jinên Kurd ên hevdem di databasa xwe ya neteweyî de arşîv dike.
Pol, Kom: Kurtelêkolîn | Zimanê babetî: کوردیی ناوەڕاست
Par-kirin
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Nirxandina Gotarê
Bêkêmasî
Gelek başe
Navîn
Xirap nîne
Xirap
Li Koleksîyana min zêde bike
Raya xwe li ser vî babetî binivîsin!
Dîroka babetê
Metadata
RSS
Li googlê li wêneyan girêdayî bigere!
Li ser babeta hilbijartî li Google bigerin!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ژینا ئەمینی سونبولی گەلێکی ماف و نیشتمان داگیرکراوە

ژینا ئەمینی سونبولی گەلێکی ماف و نیشتمان داگیرکراوە
ناونیشانی بابەت: ژینا ئەمینی سونبولی گەلێکی ماف و نیشتمان داگیرکراوە
ئامادەکردن: #ڕەزا شوان#

دڕندەترین و خوێنڕێژترین و ڕەگەزپەرسترین و نامەردترین دەوڵەت لە جیﮪاندا، دەوڵەتانی داگیرکەری کوردستانن. کە لە درووستبوونیانەوە تا ئەمڕۆ، بە دڕندەترین شێوە و بە کوشندەترین چەکی مودێرزمی قەدەغەکراو، بێ دەست پاراستن لە منداڵی ناو لانکیشمان، زۆر نامەردانە و بێبەزەییانە بە ئاگر و ئاسن ڕەفتاریان لەگەڵ کوردی بێتاوانی ماف زەوتکراو و نیشتمان داگیرکراودا کردوون و دەکەن. بە کوشتن و بڕین و تۆقین و بە ڕەشەکوژی و بە کۆمەڵکوژی، بە بەندکردن و ئەشکەنجەدان و لە سێدارەدان وەڵامی مافەکان و داخوازییەکانی گەلی کوردمانیان داوەتەوە و دەدەنەوە. سیاسەتی زەویی سووتماک لە کوردستاندا جێبەجێ دەکەن. ماڵیان لە خاوەن ماڵ داگیرکردووە، بە ﮪەزاران کوردیان بە زۆرەملێ لە زێدی هەزاران ساڵەی باب و باپیرانیان دەرکردوون و ئاوارە کردوون. ماڵ و سامانیان داگیر کردوون، بە زۆرداری بۆ دوور لە زێدی خۆیان گواستیاننەوە. دیمۆگرافیای ناوچە کوردستانییەکانیان گۆڕیون و سیاسەتی ڕەگەزپەرستی بە فارسکردن و بە تورک کردن و بە عەرەب کردنیان جێبەجێکردوون و دەکەن. ئەم ڕژیمە ڕەگەزپەرستانە ﮪیچ مافێک بە گەلی کوردمان ڕەوا نابینن. خۆیان بە ئاغا و کورد بە نۆکەریان دەزانن.
ئەم دەوڵەتە داگیرکەرانەی کوردستان، بە گەلەکۆمەیی و بە پیلانێکی قیزەوەن و نەگریز، لەژێر عەبای ئیسلامی و ئاڵای (اللە اکبر) و جیهادا کەوتنە کورد قڕانکردن و وێرانکردنی کوردستان. بەڵکوو تا ئەمڕۆش نیازی گڵاویان قەدەغەکردنی زمانی کوردی و سڕینەوەی ناسنامەی نەتەوەیی کوردمانە. ئەو تاوانانەی کە داگیرکەرانی کوردستان، دەرﮪەق بە گەلی کوردمان ئەنجامیان داون و دەدەن، لە ﮪیچ شوێنێکی دونیادا نەکراون. ڕژێمی ئاخووندەکان لەسەر چەند تاڵە قژێک کچێکی لاوی بێتاوانی کوردیان شەﮪید کرد.. بەڵام تەواوی پاشەڵی خوێناوی و گواویی خۆیان بەدەرەوەیە!
ئەوە ئەستەمە کە داگیرکەرانی کوردستان، بتوانن ﮪێڵی ڕاست و چەپ بەسەر زیاتر لە (50) ملیون کورد دا بهێنن. یا بتوانن چوکمان پێدادەن و هەستی نەتەوەیی لە ڕۆحمان دەربکەن.. ئێمەی کورد نە تورکین و نە فارسین و نە عەرەبین، گەلێکی جیاوازین، وەکوو ئەوان مافی ژیان و ئازادی و بڕیاردان لە چارەنووسی خۆمان ﮪەیە. ئێمەی کورد دژی ﮪیچ گەلێک نین، بەڵام ئێمەش دەمانەوێت مافەکانی خۆمان بەدەست بﮪێنین. تا کورد نەگات بە مافە ڕەواکانی خۆی، نە تورک و نە فارس و نە عەرەبیش ناتوانن بە ئاشتی و ئاسوودەیی بژین. تا ڕۆژی زووتر دان بە بوونی گەلی کوردمان و بە مافەکانماندا بنێن. زووتر ئاشتی و ئاسوودەیی لە ناوچەکەدا بەرقرار دەبێت.
لەو ڕۆژەوە، کە ئاخوندە کۆنەپەرستەکان، شەمشەمەکوێرەکانی ڕژێمی کوماری پەت و سێدارەی ئیسلامی ئێران، کە بەزۆر خۆیان سەپاند و دەسەڵاتیان قورخکرد و پەتی سێدارەیان بۆ ئازادی و دیموکراتی و دادپەروەری و بۆ مافەکانی مرۆڤ هەڵواسی، نە کورد و نە گەڵانی ئازادیخوازی ئیران و نە گەلانی ناوچکەکەش حەساونەتەوە، نە ئاشتی و ئاسوودەیی و ئارامیش لە ڕۆژﮪەڵاتی کوردستان و لە ئێراندا ﮪەیە. ڕۆژﮪەڵاتی کوردستان و ئێرانیان کردووە بە دۆزەخێک بۆ گەلی کورد و گەلانی ئێران. ڕژێمی کۆماری سێدارە، بە ئاگر و ئاسن، بە سەرکوتکردن و دەمکوتکردن وەڵامی داخوازییە ڕەواکانی گەلی کورد و گەلانی ئیرانیان داوەنەتەوە و دەدەنەوە. ئەم ئاخووندانە لە ڤایرۆسی کورۆنا پیسترن. خۆیان بە خودای سەر زەوی دەزانن.
شەﮪیدکردنی کچە کوردی بێتاوان (#ژینا ئەمینی#) تاوانێکی ترە لە دەریایەکی تاوانە قێزەوەنەکانی ڕژێمی تیرۆریستی کۆماری پەت و سێدارە بەرانبەر بە گەلی کوردمان لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان. ئەم تاوانە ﮪێندەی تر ڕق و تووڕەیی گەلەکەمانی وروژاند، چونکە تاوانێکە بەرانبەر بە هەموو کوردێک، بەرانبەر بە هەموو کچان و ژنانی کورد. شەﮪید (ژینا ئەمینی) بوو بە (سونبولی ڕاپەڕین) لە ڕۆژﮪەڵاتی کوردستان و لە سەرجەم ئێراندا. بوو بە مەشخەڵی شۆڕشێکی ژنان لەژێر ناوی (ژن، ژیان، ئازادی) . لە ئەمڕۆدا هەموو کچێکی کورد ژینا ئەمینییە. دەمێکە کاسەی ستەم و ڕەگەزپەرستی و نامەردی لە ئێراندا پڕبووە و لێی دەڕژێت. کەچی ڕژێمی خوێنڕێژی ئێران، لە جیاتی ئەوەی کە وەڵامی داخوازییەکانی گەلی کورد و گەلانی ڕاپەڕیوی ئیران بداتەوە، کە بە شێوەیەکی شارستانی و ئاشتییانە ناڕەزایی خۆیان بەرانبەر بە شەﮪیدکردنی ژینا ئەمینی و نەبوونی ئازادی و مافەکانی مرۆڤ دەربڕی. کەچی ڕژێمی دیکتاتۆر و نامەردی ئێران، بە ئاژاوەچی ناویان دەبات. بە کوشتن و گرتن وەڵامی داخوازییەکانیان دەداتەوە. تا ئێستا زیاتر لە (280) کەس لە خۆپێشاندەران لە ڕۆژهەڵاتی کوردستان و لە ئێران، بە دەستڕێژی گوللەی ئەمنییەتی پاسداران شەهیدکران، بە سەدان برینداریش ﮪەیە. بە ﮪەزاران خۆپێشاندەریشیان بەند کردوون، پیسترین ئەشکەنجە جەستەیی و دەروونییان دەدەن. بە توومەتی (ئاژاوەچی) و (دژی خودا) تاوانباریان کردوون.
بەڵام کورد وتەنی: هەموو شتێک لە باریکیدا دەبچڕێت، تەنیا ستەم لە ئەستووریدا دەپسێت. ئەو ڕۆژە نزیکە بۆتەوە، کە ڕژێمی کوماری پەت و سێدارە، کونە مشکیان لێببێت بە قەیسەری و تۆڵەی ئەو هەموو خەڵکە بێتاوانەیان لێبکرێتەوە و بە سزای خۆیانیان بگەیەنن و گۆڕبەگۆڕیان بکەن.
شەﮪیدکردنی ژینا ئەمینی، لەسەر ئاستی ناوخۆیی و جیهانی، کاردانەوە و ناڕەزاییەکی زۆری لێکەوتەوە، لە زۆر لە شارەکانی وڵاتانی جیﮪان لەژێر دروشمی (ژن، ژیان، ئازادی) خۆپێشانی ناڕەزایی و تووڕەییان سازکرد و پاڵپشتیی خۆیان بۆ گەلی کورد و بۆ گەلانی ڕاپەڕیوی ئێران دەربڕی. بەتوندیش پرۆتیستۆی تاوانەکانی ڕژێمی ئێرانیان کرد. ﮪاواریشیان دەکرد مردن بۆ ڕژێمی دیکتاتۆرریی ئێران.
کەچی ئەمنیەت و پاسدارانی داردەستی ڕژێمی سەرکوتکەری ئێرانی، ﮪەڕەشەی بە کارهێنانی ﮪێزی زیاتر و چەکی قورستر و توندوتیژیی زیاتریان لە خەڵکی ڕاپەڕیوی ڕۆژهەڵاتی کوردستان و ئێران کرد و دەکەن بۆ تۆقاندن و وازﮪێنانیان. بەڵام گەلی کوردمان بە تایبەتی و گەلانی ئێران بەگشتی. قاڵەوەبووی تێکۆشان و خۆڕاگری و کۆڵنەدانن، لە ﮪەڕەشەکانی ڕژێمی دیکتاتۆری کۆماری سێدارە ناترسن.
پێویستە گەلی کوردمان لە ڕۆژﮪەڵاتی کوردستاندا، ژیرانە و زیرەکانە، مامەڵە لەگەڵ ئەم بارودۆخەدا بکات. لەگەڵ گەلانی تری ئێراندا هاوکار و هەماهەنگبن، یەکدەنگ و ﮪاوپلانبن بۆ تەنگﮪەڵچنین بە ڕژێمی دیکتاتۆری و ڕەگەزپەرستی ئێران.
ﮪەلێکی باش ﮪاتۆتە ئاراوە بۆ لاوازکردن و ڕاماڵین و ڕووخاندنی ڕژێمی ئێرانی و ڕزگارکردنی گەلی کورد و گەلانی ئێران و ناوچەکەش، لە زۆرداری و لەستەمی ئەم دەعبا قێزەوەنانە. بۆ ﮪێنانەدیی ئەم خواست و ئامانجەش، پێویستی بە ڕاپەڕین و بە شۆڕشێکی سەرتاسەری کورد لە ڕۆژﮪەڵاتی کوردستان لە ئێراندا ﮪەیە. بە تێکۆشان و بە قوربانیدان و خۆڕاگری و کۆڵنەدان، ﮪەموو مافێکی زەوتکراو وەردەگیرێت.
ﮪیچ ڕژێمێکی ستەمکار و زۆردار و دیکتاتۆری، هەرچەند بەﮪێزیش بێت، ناتوانێت لە بەردەم شەپۆلەکانی تسۆنامی ڕاپەڕین و و شۆڕشی تووڕەیی گەلانی ستەملێکراو و ماف زەوتکراو و نیشتمان داگیرکراودا، بتوانێت خۆی بگرێت. زووبێت یا درەنگ بێت، ڕژێمی ئاخووندەکانی ئیرانیش بە ڕۆژی ڕەشیان دەگەیەنن و هەواڵەی سەر زبڵخانی مێژوویان دەکەن. [1]
Ev babet bi zimana (کوردیی ناوەڕاست) hatiye nvîsandin, klîk li aykona bike ji bu vekirina vî babetî bi vî zimana ku pî hatiye nvîsandin!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Ev babet 826 car hatiye dîtin
Haştag
Çavkanî - Jêder
[1] Mallper | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی دەنگەکان - 10-02-2023
Gotarên Girêdayî: 6
Pol, Kom: Kurtelêkolîn
Cureya belgeyê: Zimanî yekem
Cureya Weşanê: Born-digital
Kategorîya Naverokê: Ramiyarî
Kategorîya Naverokê: Doza Kurd
Welat- Herêm: Rojhelatê Kurdistan
Ziman - Şêwezar: Kurdî ,Başûr - Soranî
Meta daneya teknîkî
Mafê telîfê ji xwediyê gotarê bo Kurdîpêdiya hatiye veguhestin
Kalîteya babetê: 99%
99%
Ev babet ji aliyê: ( ڕۆژگار کەرکووکی ) li: 10-02-2023 hatiye tomarkirin
Ev gotar ji hêla ( Burhan Sönmez ) ve li ser 11-02-2023 hate nirxandin û weşandin
Navnîşana babetê
Ev babet 826 car hatiye dîtin
Kurdîpîdiya berfrehtirîn jêderê zaniyariyên Kurdîye!
Jiyaname
Firîca Hecî Cewarî
Cihên arkeolojîk
Qoşliyê
Cihên arkeolojîk
Temteman
Wêne û şirove
Kêliya ku rêberê şehîd “Simko Axa Şikak” berî 96 salan giheşte bajarê Silêmaniyê
Kurtelêkolîn
Sîma Semend: 'Qîza kurde aza, binivîse…'
Jiyaname
EZÎZÊ ÎSKO
Pirtûkxane
Zanista Civakê
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
Jiyaname
Elî Paksirişt (Azad Makûyî)
Pirtûkxane
Civaknasiy perwerdeyê
Wêne û şirove
MEDRESEYA QUBAHAN
Kurtelêkolîn
Têkilîya Nefs û Bedenê
Pirtûkxane
Çand û Civak
Pirtûkxane
Dîroka mesopotamya
Cihên arkeolojîk
Mezarê Padîşehê Kurd ê Mîdî (Kî Xosraw- Kawa) 632-585 BZ
Jiyaname
AYNUR ARAS
Pirtûkxane
Derûniya ciaknasiyê
Cihên arkeolojîk
Dalamper
Kurtelêkolîn
KURD Û ÇERKEZ DI ŞERÊ ENQERAYA TORANÎ Û STENBOLA ÎSLAMÎ DE (1918-1922)
Jiyaname
Mihemedsalih Qadirî
Jiyaname
Dîlan Yeşilgöz-Zegerius
Kurtelêkolîn
Nirxandinek li ser Kurteçîroka Xezal a Sîma Semend
Jiyaname
KUBRA XUDO
Kurtelêkolîn
Serpêhatiya tabloya kurdekî (1850)
Jiyaname
Ferhad Merdê
Cihên arkeolojîk
Kereftû
Jiyaname
TAHARÊ BRO
Wêne û şirove
KURDÊN GURCISTANÊ di salê de 1971
Wêne û şirove
Serokên çend eşîrên kurdan, 1898
Wêne û şirove
Endamên Yekitiya Jinên Kurd a El-tealî 1919

Rast
Pirtûkxane
Li ser hebûna malatê
26-06-2024
Burhan Sönmez
Li ser hebûna malatê
Kurtelêkolîn
KURD Û ÇERKEZ DI ŞERÊ ENQERAYA TORANÎ Û STENBOLA ÎSLAMÎ DE (1918-1922)
03-07-2024
Burhan Sönmez
KURD Û ÇERKEZ DI ŞERÊ ENQERAYA TORANÎ Û STENBOLA ÎSLAMÎ DE (1918-1922)
Kurtelêkolîn
Nirxandinek li ser Kurteçîroka Xezal a Sîma Semend
05-07-2024
Sara Kamela
Nirxandinek li ser Kurteçîroka Xezal a Sîma Semend
Kurtelêkolîn
Serpêhatiya tabloya kurdekî (1850)
05-07-2024
Sara Kamela
Serpêhatiya tabloya kurdekî (1850)
Jiyaname
Elî Şemdîn
09-07-2024
Aras Hiso
Elî Şemdîn
Babetên nû
Jiyaname
Bîlal Hesen
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Mistefa Elî Şan Nebo
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Nîroz Malik
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Ebdo Mihemed
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Elî Şemdîn
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Ehmed Xeyrî
09-07-2024
Aras Hiso
Jiyaname
Mihemedsalih Qadirî
08-07-2024
Burhan Sönmez
Wêne û şirove
Dibistana Sor li Cizîra Botan
29-06-2024
Aras Hiso
Wêne û şirove
Kêliya ku rêberê şehîd “Simko Axa Şikak” berî 96 salan giheşte bajarê Silêmaniyê
27-06-2024
Aras Hiso
Wêne û şirove
Şervanên Êzidî di sala 1909’an de ji Heleb, Erzirom û Kerkûkê
27-06-2024
Aras Hiso
Jimare
Babet 522,165
Wêne 105,684
Pirtûk PDF 19,678
Faylên peywendîdar 98,550
Video 1,420
Kurdîpîdiya berfrehtirîn jêderê zaniyariyên Kurdîye!
Jiyaname
Firîca Hecî Cewarî
Cihên arkeolojîk
Qoşliyê
Cihên arkeolojîk
Temteman
Wêne û şirove
Kêliya ku rêberê şehîd “Simko Axa Şikak” berî 96 salan giheşte bajarê Silêmaniyê
Kurtelêkolîn
Sîma Semend: 'Qîza kurde aza, binivîse…'
Jiyaname
EZÎZÊ ÎSKO
Pirtûkxane
Zanista Civakê
Jiyaname
Şermîn Cemîloxlu
Jiyaname
Elî Paksirişt (Azad Makûyî)
Pirtûkxane
Civaknasiy perwerdeyê
Wêne û şirove
MEDRESEYA QUBAHAN
Kurtelêkolîn
Têkilîya Nefs û Bedenê
Pirtûkxane
Çand û Civak
Pirtûkxane
Dîroka mesopotamya
Cihên arkeolojîk
Mezarê Padîşehê Kurd ê Mîdî (Kî Xosraw- Kawa) 632-585 BZ
Jiyaname
AYNUR ARAS
Pirtûkxane
Derûniya ciaknasiyê
Cihên arkeolojîk
Dalamper
Kurtelêkolîn
KURD Û ÇERKEZ DI ŞERÊ ENQERAYA TORANÎ Û STENBOLA ÎSLAMÎ DE (1918-1922)
Jiyaname
Mihemedsalih Qadirî
Jiyaname
Dîlan Yeşilgöz-Zegerius
Kurtelêkolîn
Nirxandinek li ser Kurteçîroka Xezal a Sîma Semend
Jiyaname
KUBRA XUDO
Kurtelêkolîn
Serpêhatiya tabloya kurdekî (1850)
Jiyaname
Ferhad Merdê
Cihên arkeolojîk
Kereftû
Jiyaname
TAHARÊ BRO
Wêne û şirove
KURDÊN GURCISTANÊ di salê de 1971
Wêne û şirove
Serokên çend eşîrên kurdan, 1898
Wêne û şirove
Endamên Yekitiya Jinên Kurd a El-tealî 1919
Dosya
Pend û gotin - Welat- Herêm - Bakûrê Kurdistan Pend û gotin - Welat- Herêm - Rojawa Kurdistan Navên Kurdî - Zayend - Nêr Navên Kurdî - Ziman - Şêwezar - Kurdî Kurmancî Bakûr - T. Latîn Peyv & Hevok - Ziman - Şêwezar - Kurdî Kurmancî Bakûr - T. Latîn Peyv & Hevok - Welat- Herêm - Bakûrê Kurdistan Peyv & Hevok - Welat- Herêm - Rojawa Kurdistan Navên Kurdî - Zayend - Bêl alî Cih - Cih - Gund Cih - Ziman - Şêwezar - Kurmanciya Bakur

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Peywendî | CSS3 | HTML5

| Dema çêkirina rûpelê: 0.266 çirke!