Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraq in Transition: Competing Actors and Complicated Politics
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
STABILIZATION AND DEMOCRATIZATION OF IRAQ A STRATEGIC ANALYSIS OF THE CONSTITUTION-BUILDING PROCESS
20-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 519,301
Images 105,002
Books 19,456
Related files 97,734
Video 1,402
Library
Political Communication the...
Articles
Kurdish fighters in Ukraine...
Library
Woman’s role in the Kurdish...
Library
Dialectics of struggle: cha...
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
دەقی وتارەکەی خاتوو دانیال میتران لە پەرلەمانی کوردستان
Kurdipedia is the largest project to archive our information.
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

دەقی وتارەکەی خاتوو دانیال میتران لە پەرلەمانی کوردستان

دەقی وتارەکەی خاتوو دانیال میتران لە پەرلەمانی کوردستان
خاتوو دانیال میتران سەعات 11ی پێشنیوەرۆی 16-09-2009 وتەیەکی لە بەردەم پەرلەمانی کوردستان پێشکەش کرد کە ئەمەی خوارەوە دەقی وتارەکەیە:
بەڕێز سەرۆکی پەرلەمان
ئەندامانی بەڕێزی پەرلەمان
زۆر خۆشحاڵ و بەختەوەرم کە بەرامبەرتان قسە دەکەم، زۆر کەم بۆم هە‌ڵدەکەوێت بەرامبەر ئەنجوومەنێکی هەڵبژیردراودا قسە بکەم، بەڵام لە کوردستان هەست دەکەم کە لە وڵاتی خۆمم، ئێمە یەک خانەوادەین و بەو هەستەوە دەمەوێت چەند وشەیەکتان بۆ بڵێم.
ئێوە وەکوو نوێنەری گەل هەڵبژیردراون.
بەر لە هەموو شتێک پیرۆزباییتان لێ دەکەم، هەروەها حەز دەکەم پێتان ڕابگەیەنم کە تا چ ڕادەیەک دۆست و هاوڕێیانی کورد شانازی بە ڕێکخستنی ئەم هەڵبژاردنە ئازاد و دیموکراتییە دەکەن کە لە کوردستاندا بەڕێوە چووە. زۆر خۆشحاڵم کە لە ناو پەرلەمانەکەتاندا ڕێژەی ئافرەتان زۆره،‌ بە جۆرێک کە لە ڕێژەی ئافرەتان لە ناو پەرلەمانی فەرەنسادا زیاترە، ئەمەش نیشانەی ئەوەیە کە هەموو پێکهاتە کۆمەڵایەتی و ئایینی و زمانەوانییەکانی خەڵک نوێنەرانی خۆیان بە ئازادی ناردووەتە پەرلەمان.
ئەمەش فرەنگیییەکە کە نیشانەی دەوڵەمەندییە و جێگای شانازیی و سەربڵندییە بۆ پەرلەمانەکەتان‌. هەروەها هەبوونی ئۆپۆزسیۆنی پەرلەمانی نیشانەی بوونی دیموکراسییەکی پێگەیشتوو و تەندروستە. چونکه ‌دیموکراسی تەنیا هەڵبژاردنێک نیە کە جاروبار ساز دەکرێت، جا هەرچەندە ئازادیش بێت. بەڵکوو کەلتووری‌ گفتوگۆیە لە نێوان ئەو خەڵکانەی کە بیروبۆچوونی جیاوازیان هەیە، هەروەها سیستەمێکە کە باڵانسی نێوان دەسەڵات و ئۆپۆزسیۆنیش ڕادەگرێت. بۆ ئەوەی بە باشی کار بکات پێویستی بە دامەزراوی پتەو و کۆمەڵگایەکی شارستانیی چالاک و دادپەروەرییەکی سەربەخۆ و میدیای ئازاد،‌ بەڵام بەرپرس‌ هەیه.
دەبێ بڵێم لە بواری دیموکراسیدا کوردستان پێشکەوتنێکی بەرچاو و گرنگی بە خۆیەوە بینیوە، هێشتا یادگارییە زیندووەکانی یەکەم سەردانم بۆ کوردستان لە بیر ماون.
کاتێک لە کۆتایی نیسانی 1991 لە ڕێگەی کوردستانی ئێرانەوە هاتم بۆ بینینتان، خەڵکم له ‌سەر ڕێگاکان دەبینی کە لە ترسی ئازار و مەینەتییەکان و سوپای سەددام حوسێن، کۆچیان دەکرد و هەڵدەهاتن. نوێنەری حکوومەتی ئێران تا سەر سنوور هاوڕێیی کردم، لەوێوە بە قاچاخ سنوورم بڕی. مەسعوود بارزانی و چەندین بەرپرسی تری شۆڕشم لە حاجی ئۆ‌مەران لە نزیک دەشتێکی پڕ لە مین بینی.
وێنەکانی ئەو کۆچڕەوە زۆر شپرزەی کردم، هەروەک وێنەی خەڵکانی پاشماوەکانی ئەنفال و چەکی کیمیایی کە ئایاری 1989 لە کەمپەکانی مێردین و دیاربەکر و مووش لە کوردستانی تورکیا، بەرچاوم کەوتبوون.
ئەو وێنانە کاریگەریی زۆریان کردە سەر سیاسەت و ڕای گشتیی جیهانی و فەرەنسی و فەرەنسا ڕۆڵێکی کاریگەری لە چەسپاندنی بڕیاری 688ی ئەنجوومەنی نەتەوە یەکگرتووکان بینی کە بووە هۆی دامەزرانی ناوچەی دژەفڕین و پاراستنی کوردستان. ئەمەش یەکەمین جار بوو لە مێژووی نەتەوە یەکگرتووەکاندا بڕیارێک دەربچێت باس لە گەلی کورد بکات، کەواتە دەتوانین بڵێین دیپلۆماسیی نێودەوڵەتی دەتوانێ هەندێک جار ئاوڕێک لە مەینەتی و نەهامەتیەکانی گەلانی جیهان بداتەوە. دوای دەیان ساڵ چەوسانەوە و کارەسات کە بەسەرتان هات، نەتەوە یەکگرتووەکان توانی کورد ببینێت و ئەگەر بۆ ماوەیەکی کورتیش بێت هەوڵی یارمەتیتان بدات.
بە بەهانەی دەستێوەرنەدان لە کاروباری ناوخۆیی وڵاتانی سەربەخۆ و بۆ پاراستنی بەرژەوەندیی وڵاتە زلهێزەکان، بڕیاری 688ی ئەنجوومەنی ئاسایش چەندین کەموکورتی تیادا بوو، بەڵام وێڕای ئەوەش ئەو بڕیارە بووە هۆی ئەوەی میللەتەکەتان بتوانێت بگەڕێتەوە سەر خاک و ماڵی خۆی و نەبێتە پەنابەر و ئاوارە و دەربەدەر نەبێت و هەروەها بتوانێت ئایندەی خۆی بگرێتە دەستی خۆیەوە.
سەردانی ‌تەممووزی 1992م دێتەوە یاد کاتێک لە پێکهێنانی یەکەم حکوومەتی یەکگرتووی نیشتمانیی کوردستان کە بە هەڵبژاردن هاتبووە کایەوه، ئامادە بووم‌. بەوڵاتێکی وێران و کاوڵدا تێدەپەڕیم کە چەندین ڕێکخراوی ناحکوومیی وەکوو ڕێکخراوەکەی من بە گوڕوتینەوە و بە توانایەکی زۆر کەمەوە هەوڵی دووبارە بنیاتنانەوەی ‌ئەموڵاتە و دروستکردنەوەی قوتابخانە و ڕێگاوبان و پرد و ئاوەدانکردنەوەی گوندەکانیان دەدا. بۆ دەسپێکرنەوەی ساڵی نوێی خوێندن و نەوەستانی خوێندن لە کوردستاندا، بە سەدان هەزار کتێبی قوتابخانەمان لە چاپخانەی نیشتمانیی فەرەنسی چاپ کرد و بە لۆری گەیاندمانەوە‌ کوردستان.
مامۆستایانی ئێوە بە مووچەیەکی زۆر کەم کاریان دەکرد و بە بڕوایەکی پتەو هەوڵیان دەدا منداڵانی کورد پەروەردە بکەن و داهاتووی کوردستان بنیات بنێن.
وێڕای سەپاندنی دوو سزای ئابووری لە سەر کوردستان و هەروەها دەستێوەردانی جۆراوجۆر و لەوانە دەستێوەردانی سەربازییوڵاتانی دەوروبەر و ساتە ڕەشەکانی شەڕی کورد و ‌کورد، بەڵام ئێوە توانیتانوڵاتی خۆتان ئاوەدان بکەنەوە و بە سەر هەموو کۆسپ و تەگەرەکاندا زاڵ بن و توانیتان ڕێگاوبان و فڕۆکەخانە و قوتابخانە، نەخۆشخانە و زانکۆ بنیات بنێنەوە. خۆشگوزەرانیی ئابووریی و ئازادیی و ئاسایشی ناوچەکەتان بوونەتە نموونە و خەونی کوردەکانی پارچەکانی تری کوردستان.
لەگەڵ ئەوەشدا، ئێمە لە دوورەوە هەست دەکەین ئەو پێشکەوتنە بەرچاوەی کە ئێستا هەتانە‌ ناسکە. ڕاستە کە دیکتاتۆرە زاڵمەکه -‌ سەددام حوسێن - نەماوه،‌ بەڵام کێشە دەستوورییەکانتان لە گەڵ بەغدا هێشتا چارەسەر نەکراون، دراوسێیەکانتان نایانەوێت بە هێچ شیوەیەک ئایندەی عیراق بە سەقامگیری بمێنێتەوە.
به ‌کورتی کوردستان هێشتا نەبووەتە سویسرا. لە بەرامبەر ئەو هەموو گیروگرفتانەی کە چاوەڕێتان دەکات، ئێوە ئێستا لە هەموو کاتێک زیاتر پێویستیتان بە یەکڕیزیی نیشتمانی هەیە و هەروەها هەوڵی تەواو و جددی بۆ ناساندنی کێشەکەتان بە ڕای گشتیی جیهان و پتەوترکردنی زنجیرەی دۆستایەتی و هاوڕێیەتیی لەگەڵوڵاتانی جیهاندا بدەن.
یەکڕیزیی گەل تەنیا بڕیارێک نیە، بەڵکوو بە هەوڵ و تەقەلای هەموو لایەک دروست دەبێت بۆ ئەوەی خەڵک لە ناو سیستەمی سیاسیدا بڕوای پێ هەبێت، بۆ ئەمەش دەبێت سیستەمێکی دیموکراتیی ڕوون و دروست و بەهێزی‌ هەبێت. ئێوە لە تراژیدییەکاندا زۆر هاوکار و تەبا بوون، چونکە یەک چارەنووستان هەبوو. ئەگەر له سەردەمی‌ ئاشتیدا ڕێگەی لیبرالیزمێکی بەرە‌ڵا ڕەچاو بکرێت کە تیایدا نە یاسا باڵادەست بێت و نە متمانە هەبێت، ئەوسا کۆمەڵگایەکی زۆر نادادپەروەرانە دروست دەبێت کە تیایدا خەڵکێکی زۆر، زیانی بەر دەکەوێت‌. دیاردەی گەندەڵی دەبێتە هۆی تێکدانی کۆمەڵگا و سستبوونی پەیوەندییەکانی برایەتی کە هێزی هەرە گەورەی هەموو میللەتێکە.
بیستوومە‌‌ هەندێکتان پێشنیاز دەکەن کە کوردستان بکرێت بە دوبەی یان قەتەر، من گومانم هەیە لەوەی کە ئەوە ڕوانگەیەکی ڕاست بێت. بە هەرحاڵ زۆر حەیفە ئەموڵاتە که ‌خاوەنی کەلتوورێکی زۆر جوانە و‌ یەکێکە لە لانکەکانی شارستانیەتی مرۆڤایەتی، ببێتە ئیمارەتێکی نەوتیی قازانجکەر و بەکاربەر‌‌، چونکە ئەگەر شتێکی وا ببێت، خەڵکەکەتان پێناسە و کەسایەتیی خۆی لە دەست دەدات.
بەش بە حاڵی خۆم دەمەوێت کوردستان ببێتە نموونەیەک بۆ پێشکەوتنێکی درێژخایەنی دادپەروەرانە و هەرەوەزی. ئێوە شانستان هەیە‌ کە لە سەر خاکێکی بەپیت دەژین کە سەرچاوەی ئاوی هەیە. کشتوکاڵ وئاژەڵداری کە سەرچاوەی دەوڵەمەندیی هەزاران ساڵی میزۆپۆتامیا بووه، بەداخەوە‌ پێ دەچێت ئەمڕۆ پشتگوێ خرابێت‌. پشتبەخۆبەستنی خۆراکی بنەمای مانەوە و بەردەوامیی خەڵکە. ئاو سامانێکە زۆر لە نەوت گرنگترە، چونکە بۆ ماوەی هەزاران ساڵ مرۆڤایەتی توانیویەتی بە بێ نەوت بژیت، بەڵام ناتوانێت بە بێ ئاو بژیت.
کێشەی کۆنترۆڵ کردن و بەڕێوەبردنی سەرچاوەکانی ئاو دەبێتە یەکێک لە کێشە هەرە ستراتیژیەکانی سەدەی 21 و هەر بۆیەشە پێویستە کوردستان ئاگاداری ئەم کێشەیە بێت و بە هەند‌ی وەربگریت.
رێکخراوی فرانس لیبرتێ ئەمڕۆ خۆی بۆ بەرەوپێشەوەبردنی بیرۆکەیەکی زۆر سادە تەرخان کردووە کە پەیوەندی بە هەموومانەوە هەیە، بەڵام وڵاتان و کۆمپانیا جیهانییەکان کە مافە هەرە سەرەتاییەکانی مرۆڤ پێشێل دەکەن، دژی ئەم بیرۆکەیەن. بیرۆکەکە ئەوەیە کە ئاو نابێ وەکوو کاڵایەک مامەڵەی لە گەڵدا بکرێت. ئاو سەرچاوەیەکی گشتیی مرۆڤایەتییە و مەرجێکی سەرەکییە بۆ ژیان وەکوو خۆر و زەوی و هەوا کە پێکەوە ژیانی سەرزەمین پێک دێنن. مرۆڤایەتی دەبێ بە جۆرێک ڕێز لە ئاو بگریت کە تا هەتایە نەگۆڕ بێت. ئەمە جەوهەری خەباتی من و هەموو نیازپا‌کانی جیهانە.
دەزانم کە ئەم پەیامە دەگاتە گوێی خەڵکی کوردستان و حکوومەتەکەتان بەشێک دەبێت لە بزووتنەوەی جیهانی بۆ پاراستنی ئاو کە ڕێکخراوی فرانس لیبێرتێ لەم بارەیەوە دەستپێشخەر بووە و ئەمڕۆ لە هەموو کێشەورەکانی جیهان بانگەشە بۆ‌ پاراستنی سەرچاوەکانی ئاو دەکات.
ئێوە لە من باشتر دەزانن کە ئایندەی نەتەوەی کورد بە کوردستانی عیراقەوە پەیوەستە، ئەگەر ئێوە لە هێنانەکایە‌ی دیموکراسییەکی نموونەییدا سەربکەون، ئەمە دەبێتە ئیلهامبەخشی هەموو کوردەکانی پارچەکانی تری کوردستانیش و بڕوا بە ڕای گشتیی جیهانیش دەهێنێت بەوەی کوردەکان دەتوانن کاروباری خۆیان لە چوارچێوەی سنووری دەوڵەتانی ئێستادا بەڕێوە بەر‌ن. ئەمەش دەبێتە هاندەر بۆ چارەسەرێکی ئاشتیانەی کێشەی کورد لە وڵاتانی دەوروبەر.
ئێستا کونسولخانەکانی وڵاتانی ڕۆژئاوا لە کوردستان کراونەتەوە، حکوومەتەکەتان دەتوانێت بە شێوەیەکی ڕێکوپێک پەیوەندییان پێوە بکات. لە بەرژوەندیی حکوومەتی کوردستان و هەموو کوردێکدا دەبێت کە نوێنەرایەتیی دیپلۆماسی و ناوەندی کەلتووریی چالاک و بەهێزی لە پایتەختی وڵاتە گەورەکاندا هەبێت بۆ پتەوکردنی پشتیوانیی خەڵکی بیانی بۆ کێشەکەتان و زیادکردنی ژمارەی دۆست و لایەنگرانی کوردستان.
لە ساتە دژوار و ناخۆشەکانی مێژوو‌تاندا توانیتان سوود لە هاوکاری چەندین کەسایەتیی جیهانی وەربگرن، وەکوو ئاندرێ ساخارۆف و ئێدوارد کەنەدی و نیلسۆن ماندێلا. بە هۆی هێز و بازووی ڕەوەندی کورد لە ئەورووپا، سەرکردەی چەندین وڵاتی ئەورۆپی وەکوو فرانسوا میتەران و برۆنۆ کرایسکی و ئۆلۆف پالمێ و ڕۆشنبیری بەناوبانگی وەکوو سارتەر و سیمۆن دوبۆڤوار بەرگرییان لە ئێوە کردووە، ئەمەش لە سایەی هەبوونی ئەم ڕەوەندە چالاکە بووه کە‌ لە ئەورووپا ژیاوە.
ئەم ڕەوەندە شانسێکی زۆر گەورەیە و دەوڵەمەندییەکی مرۆڤییە بۆ ئێوە، تکایە پشتگوێی مەخەن!
هەروەها بە ڕای من ئەرکی ئێوەیە کە هاوکاریەکی چالاکی کوردەکانی پارچەکانی تری کوردستان بکەن. زۆر جار ڕۆشنبیران و هونەرمەندانی کوردی تورکیا بوونەتە‌ هۆی ناساندنی کێشەکەتان بە دەرەوە، خۆم یەکێکم لە شاهیدەکانی ئەو میواندارییە‌ گەرم و گوڕ و برایانەی کە کوردەکانی تورکیا و ئێران لە‌ پەنابەرانی کوردی عێراقیان کردووە. لە کامپەکانی تورکیا بینیم چۆن کوردەکان هەموویان بە یەکەوە بۆ یارمەتیدانی ئەو کوردانەی لە شاڵاوەکانی ئەنفال ڕزگاریان ببوو کۆ بوونەتەوە و توانیمان هەندێکیان بەرینە‌ فەرەنسا.
ئێستا نۆرەی ئێوەیە برایەتی و هاوکاریتان بەرامبەر بە‌وان بسەلمێنن، ئەمەش لە بوارەکانی ڕۆشنبیریی و پەروەردە و میدیادا‌. ئەوان لە کاتی تەنگانەدا باشترین هاوکارتان بوون. هاوکاریکردنیان بە هەموو شێوەیەک بۆ هێشتنەوەی زمان و هونەرەکەتان و پتەوکردنی یەکڕیزیی گەلی کورد‌ تەنها گارانتییەکە بۆ سەرکەوتنتان.
بە کورتی بەو شێوەیەی کە خەڵکی ئیمارات هەڵسوکەوت لە گەڵ خەڵکی فەڵەستینی و میسریدا دەکات، ئێوە لەگەڵ براکانتان وا مەبن، بەڵکوو برایانە وەکوو کورد لە گەڵیاندا بجووڵێنەوە، هەروەکو چۆن ئەوان لە ڕۆژانی ڕەشدا نانی ڕەقیان لە گەڵتاندا بەش دەکرد.
لە ماوەی ئەو 30 ساڵەدا‌ کە دۆستایەتیی کوردم کردوە، فێری خۆشەویستیی خەڵکی ئێوە بووم، و‌ ئێستاش خۆم بە یەکێک لە ئێوە دەزانم. کیشەکەتان کێشەیەکی ڕەوایە و دابونەریتە جوانەکانتان مایەی شانازین، بۆیە بڕوام وایە ئەو ڕۆژەی کوردەکان لە نێو خۆیاندا لە یەکتر دەگەن، هەموو دونیا لە گەڵیان باش دەبێت و هاوسۆزیی لەگەڵ‌ ڕزگاربوونیان دەکات. زۆر جار بە من دەڵێن دایکی کورد، دایک هەمیشە دەیەوێت منداڵەکانی لە یەکتر تێ بگەن و لەناو خۆیاندا هاوکار و تەبا بن.
پەیامی خۆم ئاراستەی ئێوە دەکەم کە هەڵبژیردراوی گەلن و وەکوو کۆبوونەوەیەکی خێزانی دەمەوێت دڵی خۆمتان بۆ بکەمەوە و نیگەرانییەکانم لە گەڵتان بەش بکەم. خۆتان ئایندەی خۆتان بنیات دەنێن.
شانسێکی باش بۆ هەمووتان بە ئاوات دەخوازم.
بژی کوردستان!
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 7,352 times
HashTag
Sources
Linked items: 1
Dates & Events
Group: Articles
Content category: Articles & Interviews
Document Type: Translation
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Technical Metadata
Item Quality: 76%
76%
Added by ( Saryas Ahmad ) on 05-11-2015
This item recently updated by ( Saryas Ahmad ) on: 05-11-2015
URL
This item according to Kurdipedia's Standards is not finalized yet!
This item has been viewed 7,352 times
Attached files - Version
Type Version Editor Name
Photo file 1.0.114 KB 05-11-2015 Saryas AhmadS.A.
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Feminism, gender and power in Kurdish Studies: An interview with Prof. Shahrzad Mojab
Biography
Havin Al-Sindy
Library
Iraq in Transition: Competing Actors and Complicated Politics
Biography
Antonio Negri
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Nurcan Baysal
Articles
A STUDY ON THE HUMAN RIGHTS SITUATION IN KIRKUK
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Biography
Shilan Fuad Hussain
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
KHAIRY ADAM
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Archaeological places
Hassoun Caves
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
Learning from Sykes-Picot

Actual
Library
Political Communication the Kurdish Parties Patriotic Union Of Kurdistan as a sample
08-05-2022
Rapar Osman Uzery
Political Communication the Kurdish Parties Patriotic Union Of Kurdistan as a sample
Articles
Kurdish fighters in Ukraine? SDF denounced Fake news from Russland
25-07-2023
Hazhar Kamala
Kurdish fighters in Ukraine? SDF denounced Fake news from Russland
Library
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
25-04-2024
Hazhar Kamala
Woman’s role in the Kurdish political movement in Syria
Library
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
26-05-2024
Hazhar Kamala
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Ismail Mohamad Hassaf
New Item
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraq in Transition: Competing Actors and Complicated Politics
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
GENDER AND CONFLICT ANALYSIS IN ISIS AFFECTED COMMUNITIES OF IRAQ
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
After ISIS Perspectives of displaced communities from Ninewa on return to Iraq’s disputed territory
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
IRAQ’S DISPUTED INTERNAL BOUNDARIES AFTER ISIS HETEROGENEOUS ACTORS VYING FOR INFLUENCE
22-06-2024
Hazhar Kamala
Library
STABILIZATION AND DEMOCRATIZATION OF IRAQ A STRATEGIC ANALYSIS OF THE CONSTITUTION-BUILDING PROCESS
20-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 519,301
Images 105,002
Books 19,456
Related files 97,734
Video 1,402
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Feminism, gender and power in Kurdish Studies: An interview with Prof. Shahrzad Mojab
Biography
Havin Al-Sindy
Library
Iraq in Transition: Competing Actors and Complicated Politics
Biography
Antonio Negri
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Nurcan Baysal
Articles
A STUDY ON THE HUMAN RIGHTS SITUATION IN KIRKUK
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Biography
Shilan Fuad Hussain
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
KHAIRY ADAM
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Archaeological places
Hassoun Caves
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
Learning from Sykes-Picot
Folders
Biography - Gender - Male Biography - Nation - Kurd Library - Country - Province - South Kurdistan Articles - Country - Province - Kurdistan Articles - Country - Province - United Kingdom Biography - People type - Poet Biography - People type - Political Muslim Biography - People type - Political prisoner Biography - People type - Victim aircraft Biography - People type - Torture victim

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.579 second(s)!