Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
PROSPECTS FOR RESOLVING DISPLACEMENT IN AREAS OF LIMITED AND NO RETURN IN SINJAR DISTRICT AND QAHTANIYA SUBDISTRICT
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
POST-CONFLICT RECONSTRUCTION IN THE NINEVEH PLAINS OF IRAQ
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Social and Political Perspectives of Iraqi IDPs from Ninewa and their Host Communities
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
PERSPECTIVES ON RETURNEES AND COEXISTENCE IN IRAQ’S NINEWA PROVINCE
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Displacement-Emigration-Return: Understanding Uncertainty in the Context of Iraq
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
The Low Likelihood of ISIS Resurgence in Iraq
14-07-2024
Hazhar Kamala
Library
“Barriers to post-ISIS reconciliation in Iraq: Case study of Tel Afar, Ninewa”
14-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Life after ISIS: New challenges to Christianity in Iraq
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraqi Christians after Daesh: the Challenges Faced and the Needed Response
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
PUSH AND PULL: IRANIAN POLICY TOWARD KURDISH NATIONALISM AS A MATTER OF BOTH FOREIGN AND DOMESTIC POLICY
13-07-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 523,468
Images 105,889
Books 19,720
Related files 98,839
Video 1,420
Library
The Future of Kirkuk: A Roa...
Biography
Awni Yousef
Library
Social Ecology
Library
Ninewa: Initiative Mapping ...
Library
Between Dreams and Reality:...
شیعری گۆران و چەمکی ئیمەیجیزم
Kurdipedia is not a court, it prepares data for research and fact finding.
Group: Library | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook2
Twitter1
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber2
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

شیعری گۆران و چەمکی ئیمەیجیزم

شیعری گۆران و چەمکی ئیمەیجیزم
#سامان جەلال#
هەولێر - 2010

نامەیەکی ماستەری (سامان جەلال عەزیز)ە، بە سەرپەرشتی (پ. د. ی. ئەنوەر قادر) ساڵی (2010) پێشکەشی کۆلێجی زمانی زانکۆی سلێمانی کردووە. سەرەتای نامەکە دوو بەیاننامەی ئیمەیجیستەکان بە کوردی خراوەتەڕوو، کە توێژەر لەسەر بنەمای چەمکەکانی ئەم قوتابخانەیە بە سێ بەش لە شیعری گۆرانی کۆڵیوەتەوە.
بەشی یەکەم، ئەم بەشە گەشتێکە بەناو مێژوو و چەمکە بنەڕەتییەکانی ئیمەیجیزم. سەرەتا زاراوەو چەمکی (ئیمەیج)وێنە دەخاتەڕوو. لە فەرهەنگی ئۆکسفۆرد پێنج مانا بۆ زاراوەکە هاتووە:ئینتباعێکە کەسێک، ڕێکخراوێک یان بەرهەمێک دەیدات. وێنەی هۆشەکیە، کۆپی کەسێکە یان وێنەی بینراوی کەسێک یان شتێکە لە ئاوێنەدا، وشە یان فرێزێکە بە خەیاڵئامێز پەسنی شتیک دەکات. وێنە گرنگترین بەرجەستەکانی خەیاڵە لە شیعردا. سەرچاوەی چێژی شیعر بۆ خوێنەر لە مۆسیقاو وێنەدایە. لای بیلینسکی شیعر تەنیا بیرکردنەوەیە بە وێنە. توێژەر بە یارمەتی کۆمەڵێک نووسەر جەخت لەسەر ڕەسەنیەتی شیعر بەهۆی وێنە دەکاتەوە. وێنەی شیعری یەکێکە لە کۆڵەکە بنەڕەتیەکانی بنیاتی شیعر، بۆیە توانای دروستکردنی وێنەی شیعری نیشانەیە بۆ شاعیربوون. توێژەر ئاماژە بە وێنەی شیعری بەپێی قۆناخەکان دەکات، کە سەرەتا وەک ڕەگەزی ڕازێنەرەوە، لە سەدەی بیست و هاوچەرخیشدا وەک ڕەگەزی سەرەکی بینراوە، چونکە وێنە لەگەڵ گیان و هەست و خەیاڵدا دەدوێت. لە بەیاننامەی یەکەمی ئیمەیجیستەکاندا بەم شێوەیە پێناسەی وێنە کراوەوێنە، ئاڵۆزێک لە هزرو سۆز لە ساتێکی کورتدا پێشکەشدەکات...ئەم ئاڵۆزکاوە دەبێتە مایەی سەرهەڵدانی هەستێکی ئازادبووی لە ناکاو لە سات و شوێنێکی سنوورداردا. دواتر توێژەر ئاماژە بە قوتابخانەی ئیمەیجیزم دەکات، کە لە 1910 بە دواوە بە ڕابەرایەتی(ئیزرا پاوەند، هیوڵم، ت.س.ئەلیۆت وهتد) ڕاگەیەنرا و لە ساڵی 1913 لەلایەن ف.س فلینتەوە لە گۆڤاری شیعر بڵاوکراوەتەوە. توێژەر پێیوایە ئەم قوتابخانەیە کاریگەرییەکی فراوانی لەسەر بزوتنەوە ئەدەبییەکان و ژانرە جیاوازەکان داناوە، هەرچەند کەمی لەسەر نووسراوەو زانیارییەکان لەسەریان زارەکی بووە. بەرهەمەکانیان لەنێوان پێش جەنگی یەکەم و دوای جەنگدا بڵاوبوونەوەی بەرچاوی بەخۆوەبینی و پاوەند وەک داهێنەرو ناودۆزەرەوەی قوتابخانەکەو ڕێکخەری ناسراوە، بەڵام بۆچوونی جیاوازیش لەسەر پۆلێنی قۆناخەکانی سەرهەڵدانی دەکرێت. قوتابخانەی ئیمەیجیزم سوودی زۆری لە بێرگسۆن، فرۆیدو ولیام جەیمس، هەروەها شاعیرە دێرینەکانی یۆنان و شیعری هایکۆو تانکای چینی و ژاپۆنی بینیوە. ئێدوارد ستۆرەر لە 1908 شیعرێکی کە بە یەکەم شیعری مۆدێرنی ئینگلیزی کە ناوی وێنەی لێنرابێت، بڵاوکردەوە:
دڵدارە لێک جیابووەوەکان
دەسوتێن بۆ مانگی سپی پاکیزە
لەنێو ئاگردانە نەناسراوەکانی تەنیایی و
نەهاتیدا
دیارە ناکۆکی و جیاوازی پاوەندو فلینت بووە هۆی دروستکردنی بزوتنەوەیەکی نوێ لەلایەن پاوەند لە 1915 بەناوی فۆرتیسیزم.
دواتر توێژەر ئاماژە بە بنەماکانی ئیمەیجیزم دەکات، کە لە بنەڕەتدا قوتابخانەکە دژی زیادەڕەوی ڕۆمانتیکییەکان لە خودێتی و سۆزدارێتیدا سەریهەڵداوە. بنەماکان بە گشتی ئەمانەن: سادەیی و ڕاستەوخۆیی نووسینی ڕاستییەکان نەک ئاڵۆزی و ژاوەژاوی ڕەوانبێژانە. دژی شێوە شیعرییە باوەکان بوون و باوەڕیان بە فۆرمێکی شیعرییە کە بابەتی شیعرەکە دەیخوازێت، نەک قاڵبی ئامادە؛ کەواتە ڕێزیان لە شیعری ئازاد گرتووەو جەختیان لە وێنە بەرجەستەکان دەکردەوە، دەیانگوت ئەدەب بۆ تێگەیشتنی گشتە نەک دەستەبژێر، هەروەها هەستەکان نەک هۆشیان لاپەسەندبووە، بایەخیشیان بەبابەتێکی دیارکراو نەداوە، بەلایانەوە چۆنێتی مامەڵەکردن لەگەڵ بابەت گرنگ بوو. بنەماکان بۆ ئەوان ناکرێت دۆگمایانە ببینرێت، بەڵام لایەنی تەکنیکیشیان لاگرنگ بووە، بۆیە دەنووسنوشەی زیادو ناپێویست بەکارمەهێنە، ئاوەڵناوێکیش بەکارمەهێنە شتێک دەرنەخات...سڵبکەرەوە لە نابەرجەستە. لە شیعرێکدا مامناوەندیدا ئەوەی تاڕادەیەک بە پەخشانێکی باش وتراوە مەیڵێرەوە. دواتر توێژەر لەسەر ئەم بنەمایانە دەوەستێت و شیکارییان دەکات.
بەشی دووەم، لەم بەشەدا توێژەر بەشێوەیەکی پراکتیکی شەش لەو بنەمایانە لە شیعرەکانی گۆران دەخاتەڕوو:
1 کۆنکرێت بوون نەوەک ئەبستراکت بوون لە پێشکەشکردنی وێنەدا.
2 ناپێویست فڕێدان و چڕکردنەوە-تەرکیزکردن.
3 بەکارهێنانی وشەکانی زمانی ڕۆژانەو وشەی پڕبەپێست.
4 تایبەتمەند بەکارهێنانی کردارو خۆدزینەوە لێی.
5 بایەخدان بە خستنەپاڵ یەک بەتایبەتی بۆ بەراورد لەبنیاتی وێنەی شیعریدا.
6 بایەخدان بە هەستەکان لەبری هۆش.
توێژەر بۆ بنەمای یەکەم نزیکەی 120 بەیت کە چەندین شیعر دەگرێتەوە، دەخاتە ناو ئەم بنەمایەوە. گۆران لەبری وەسف، وێنەمان پێشکەشدەکات.
چەن جوانی بەرەو مەغەریب ئەچی زەردە ئەدا لێت
پرشنگی خشڵ ئەبڵەق ئەکا دەوروبەری ڕێت
ڕۆژی دەمی کەل حازرە بۆ پێشکەشی بەر پێت
ئێوارەیە وا، هەڵگرە سا گۆزەی تازە !
شاعیر مامەڵەیەکی کۆنکرێتی لەگەڵ وێنە پێشکەشکراوەکاندا کردووە. هەروەها توێژەر ئاماژە بە چەندین شیعری گۆران دەدات کە بابەتی لێکچوان و میتافۆری کەم یان هەر تێدانیە، بۆ نمونە ئافرەت و جوانی. گۆران توانیویەتی مامەڵەیەکی ڕاستەوخۆ لەگەڵ دیاردەو شتەکاندا بکات؛ ئەمەش چڕێتی بە شیعرەکانی بەخشیوە؛ کە بە وتەی پاوەندچڕێتی گیانی شیعرە. جێگەی باسە توێژەر بەشێوەی ئەژماری بابەتەکانی ڕەوانبێژی بۆ بابەتی مەبەست لە دیوانی گۆراندا نیشانداوە. لە بنەمای دووەمدا کە بەکارنەهێنانی ئەو وشانەیە بەشداری ڕاستەوخۆ لە پێشکەشکردنی وێنەدا ناکەن. توێژەر دەڵێ، گۆران لە 120 بەیتدا 152 وێنە کە زۆرترینیان وێنەی وەک خۆیین دەخاتەڕوو، دەشڵێ، ئاوەڵناوەکانی ڕەنگ ناکرێت لاببرێن و بە زیاد دابنرێن، هەروەها لە 22 بەیتدا 16 وێنەی لە ڕێگەی ئاوەڵناوی لۆجیکییەوە خستۆتەڕوو، کە ئەوانەن وێنەی شیعرییان پێکنەهێناوە، بۆ نمونە:
عەکسی سەوزایی ڕووی پڕ لەرەی ئاو
تیا ئەشکایەوە پرشنگی هەتاو!
سەبارەت بە بەکارهێنانی وشەی ڕۆژانە کە مەبەست لەو زمانەیە خەڵکی ناوچەیەکی دیاریکراو بۆ پەیوەندیکردن لەنێوان خۆیاندا بەکاریدەهێنن، ئەم زمانەش ڕۆشن و بێ گرێیە، هاوکات کوردییەکی پوختەو نوێکردنەوەی شیعری کوردیش هەنگاوێک بوو بۆ بەکارهێنانی کوردی پەتی و گەڕانەوە بۆ زمانی خەڵک، کە گۆران شیعرەکانی نمونەی ئەم جۆرە زمانەن. سەبارەت بە بنەمای چوارەمیش توێژەر دەڵێ، لە زمانی کوردیدا ڕستە بەبێ کردار نابێت، بەڵام لێهاتوویی گۆرانی شاعیرو کاریگەربوونی بە ساڵمی شاعیر لەم ڕێچکەیەدا یاریدەدەر بووە تا ئەو کردە شیعرییە نائاساییە ئەنجام بدات. گۆران ژمارەیەک وێنەی بەبێ کردار پێشکەشکردووە، کە خوێنەر هەست بەوە ناکات کرداری بەکارنەهێنابێت:
شنەی بای ناو دۆڵ فێنک و عاستەم
ڕێ لاپاڵی شاخ، لای خواروومان چەم.
گۆران 10وێنەی لە 17 بەیتدا بەبێ کردار پێشکەشکردووە.
سەبارەت بە بنەمای پێنجەمیش کە هونەری خستنەپاڵی چەند وشە، دەستەواژەو وێنەو دیمەنێکە بۆ مەبەستی بەراوردکردن بێ هیچ ڕوونکردنەوەیەک لەبارەیانەوە. گۆران دەنووسێ:
ئەڕۆی بەعیشوە، بەلەنجە، بەوەزنی گۆرانی
ئەڕۆی..زڕەی کەمەرت دێ هەتاکو بەرکانی!
لێرە چەند جۆری ڕۆیشتنی بۆ دەرخستنی وێنە گەورەکە مۆنتاجکردووە. گۆران لە ئاستی وشەو فرێزو ڕستەو دەستەواژەدا خستنەپاڵی بۆ نیشاندانی وێنە جۆراوجۆرەکان ئەنجامداوە:
خەوە، خەیاڵە، عەردە، بەهەشتە؟
هەڵپەڕکێی ژنە یا هی فریشتە؟
گۆران ئەم وێنەیەی بەهۆی دووجار ئەنجامدانی خستنەپاڵ یەک، لە چوار ڕستەی کورت و دوو ڕستەی پرسیندا خستۆتەڕوو. لە بنەمای شەشەمیشدا کە بایەخدانە بە هەست نەک هۆش، گۆران نمونەی شاعیری بایەخدەر بە هەستەکانە. بۆ نمونە لە شیعریئاواتی دووری پەنای بۆ چوار لە پێنج هەستەکانی مرۆڤ بردووە، پێشکەشکردنەکەشی بەشێوەی هونەریی و ڕیزبەندی کە لە بینین[دور] بۆ دەستلێدان[نزیک] بووە.
بەشی سێیەم، بۆ چەند بەهایەکی ئیستاتیکی و هونەریی وەک کێش و سەرواو وێنەی جۆراوجۆر تەرخانکراوە. سەرەتاش ئاوڕ لە مێژووی سەرهەڵدانی جوانکاری دەداتەوە. دواتر باسی کێشە جواروجۆرەکانی شیعرەکانی گۆران دەکات، لەوانە: عەرووز کە 40 شیعری بەم کێشە نووسیوە. کێشی بڕگەیی-خۆماڵیش کە زۆرترین شیعرەکانی بە ڕێژەی (65%)بەم کێشەیە، بەتایبەتیش کێشی 8و 10و 11 بڕگەییە. هاوکات کێشی تێکەڵیشی بە ڕێژەی لە (10%)بەکارهێناوە. سەبارەت بە سەرواش گۆران زۆرترین شیعری بە سەروای هەمەڕەنگ داناوە. دواتر توێژەر ئاماژە بە پەیوەندی و کاریگەری گۆران بە شیعری فۆلکلۆرو شاعیرانی کلاسیک دەکات. لە کۆتایی ئەم بەشەشدا ئاماژە بە چەندین وێنەی جۆراوجۆر کە فرەو دووبارەبوونەتەوە لە دیوانی گۆراندا دەکات. سەبارەت بە ئاکامی توێژینەوەکەش 17 ئاکام دەخاتەڕوو، لەوانە: گۆران بەشێوەیەکی کۆنکرێتی و دوور لە تەمومژو سیمبول وێنەی پێشکەشکردووە، بایەخی بە هونەرەکانی ڕەوانبێژی بە تایبەت لێکچواندن داوە. زۆر کەم ئاوەڵناوی نرخاندنی بەکارهێناوە، ئەمەش لەپێناو بەپوختی و چڕی پێشکەشکردنی وێنەکان. هاوکات ڕێژەی ئاوەڵناوە هونەرییەکان لەچاو ئاوەڵناوە لۆجیکییەکان کەمترن، ئەمەش ئاماژەیە بۆ بەکارهێنانی ئاوەڵناوەکان بەشێوەی ڕاستەوخۆو مانای فەرهەنگیان، هەربۆیە بە دەگمەن وشەی ناباویی دوور لە زمانی ڕۆژانە بەکارهێناوە، لەبەرئەوە گۆران پابەندی زمانی ئاخاوتنی ڕۆژانە نەک کوردی پەتی بووە. گۆران شێوازێکی نزیک لە سەبکی هندی بەکارهێناوە. گۆران بۆ مەبەستی بە کرانەوەیی هێشتنەوەی وێنەکان سوودی لە کۆما(، )و (...)و نیشانەی پرس و سەرسوڕمان بینیوە. گۆران بایەخی بە هەستەکان و بەتایبەتی هەستی بینین داوە، لە کۆی 77 وێنە 38یان بە هەستی بینین بنیاتنراوە. گۆران کێشی شیعرەکانی لەسەر بنەمای بابەتی شیعر بەکارهێناوە. بایەخێکی فرەی بە سرووشتداوە، کە ئافرەت و مرۆڤیش بەشێکن لە سرووشت.[1]

Note: The PDF file for this book is not available, please help Kurdipedia to get this file! Send book
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 6,308 times
HashTag
Sources
[1] Social Media | کوردیی ناوەڕاست | Harem Osman
Related files: 2
Linked items: 2
Group: Library
Cities: Erbil
Content category: Investigation
Content category: Literary
Country - Province: South Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
PDF: No
Thesis: Master
Technical Metadata
Item Quality: 89%
89%
Added by ( Ziryan Serchinari ) on 22-12-2019
This article has been reviewed and released by ( Hawreh Bakhawan ) on 22-12-2019
This item recently updated by ( Ziryan Serchinari ) on: 27-10-2022
URL
This item has been viewed 6,308 times
Attached files - Version
Type Version Editor Name
Photo file 1.0.134 KB 22-12-2019 Ziryan SerchinariZ.S.
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Library
Displacement-Emigration-Return: Understanding Uncertainty in the Context of Iraq
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Abdullah Zeydan
Articles
Mardin in the Post-Tanzimat Era: Heritage, Changes and Formation of an Urban Landscape
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
Social and Political Perspectives of Iraqi IDPs from Ninewa and their Host Communities
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
Iraq’s Yazidis: Among the World’s Most Threatened Minorities
Biography
Nurcan Baysal
Library
PERSPECTIVES ON RETURNEES AND COEXISTENCE IN IRAQ’S NINEWA PROVINCE
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
POST-CONFLICT RECONSTRUCTION IN THE NINEVEH PLAINS OF IRAQ
Articles
De facto states engagement with parent states: Kurdistan’s engagement with the Iraqi Government
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Library
PROSPECTS FOR RESOLVING DISPLACEMENT IN AREAS OF LIMITED AND NO RETURN IN SINJAR DISTRICT AND QAHTANIYA SUBDISTRICT
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Articles
The hybridisation of religion and nationalism in Iraqi Kurdistan: the case of Kurdish Islam
Articles
The development of Kurdistan’s de facto statehood: Kurdistan’s September 2017 referendum for independence
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Antonio Negri
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Kamaran Palani

Actual
Library
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
01-09-2015
Hawreh Bakhawan
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Awni Yousef
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Social Ecology
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Library
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
New Item
Library
PROSPECTS FOR RESOLVING DISPLACEMENT IN AREAS OF LIMITED AND NO RETURN IN SINJAR DISTRICT AND QAHTANIYA SUBDISTRICT
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
POST-CONFLICT RECONSTRUCTION IN THE NINEVEH PLAINS OF IRAQ
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Social and Political Perspectives of Iraqi IDPs from Ninewa and their Host Communities
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
PERSPECTIVES ON RETURNEES AND COEXISTENCE IN IRAQ’S NINEWA PROVINCE
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Displacement-Emigration-Return: Understanding Uncertainty in the Context of Iraq
15-07-2024
Hazhar Kamala
Library
The Low Likelihood of ISIS Resurgence in Iraq
14-07-2024
Hazhar Kamala
Library
“Barriers to post-ISIS reconciliation in Iraq: Case study of Tel Afar, Ninewa”
14-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Life after ISIS: New challenges to Christianity in Iraq
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraqi Christians after Daesh: the Challenges Faced and the Needed Response
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
PUSH AND PULL: IRANIAN POLICY TOWARD KURDISH NATIONALISM AS A MATTER OF BOTH FOREIGN AND DOMESTIC POLICY
13-07-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 523,468
Images 105,889
Books 19,720
Related files 98,839
Video 1,420
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Library
Displacement-Emigration-Return: Understanding Uncertainty in the Context of Iraq
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Abdullah Zeydan
Articles
Mardin in the Post-Tanzimat Era: Heritage, Changes and Formation of an Urban Landscape
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
Social and Political Perspectives of Iraqi IDPs from Ninewa and their Host Communities
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
Iraq’s Yazidis: Among the World’s Most Threatened Minorities
Biography
Nurcan Baysal
Library
PERSPECTIVES ON RETURNEES AND COEXISTENCE IN IRAQ’S NINEWA PROVINCE
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
POST-CONFLICT RECONSTRUCTION IN THE NINEVEH PLAINS OF IRAQ
Articles
De facto states engagement with parent states: Kurdistan’s engagement with the Iraqi Government
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Library
PROSPECTS FOR RESOLVING DISPLACEMENT IN AREAS OF LIMITED AND NO RETURN IN SINJAR DISTRICT AND QAHTANIYA SUBDISTRICT
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Articles
The hybridisation of religion and nationalism in Iraqi Kurdistan: the case of Kurdish Islam
Articles
The development of Kurdistan’s de facto statehood: Kurdistan’s September 2017 referendum for independence
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Antonio Negri
Biography
Havin Al-Sindy
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Kamaran Palani
Folders
Biography - Gender - Male Biography - Nation - Kurd Library - Country - Province - South Kurdistan Articles - Country - Province - South Kurdistan Articles - Country - Province - Outside Library - Country - Province - United States Articles - Country - Province - United States Biography - People type - Poet Biography - People type - Artist - Painter Biography - People type - Journalist

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.219 second(s)!