Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی
Kurmancî
هەورامی
Zazakî
English
Français
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Fins
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی
Kurmancî
هەورامی
Zazakî
English
Français
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Fins
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Biography
Zehra Doğan
16-09-2024
Hazhar Kamala
Library
THE KURDS IN ERDOG˘ AN’S TURKEY
15-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Constructing Kurdistan: Cross-Border Kurdish Relations and Ethnic IdentityEthnic Identit
11-09-2024
Hazhar Kamala
Library
“The Reality of Intra-Kurdish Rivalry Undermines the Notion of Pan- Kurdish Nationalism”
11-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Corruption and integrity challenges In the public sector of Iraq
08-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Kurds in China\'s Belt and Road Initiative
08-09-2024
Ziryan Serchinari
Library
Over-Stating the Unrecognised State? Reconsidering De Facto Independent Entities in the International System
07-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Cultural Crossroads in the Middle East
07-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Water Governance in Iraq
06-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Concrete, cables and civil works UNDP’s stabilization programme in and around Mosul, 2017–2022
06-09-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles
  536,837
Images
  109,417
Books
  20,216
Related files
  103,654
Video
  1,530
Language
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish 
306,387
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin) 
89,748
هەورامی - Kurdish Hawrami 
65,976
عربي - Arabic 
30,360
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami) 
17,884
فارسی - Farsi 
9,609
English - English 
7,552
Türkçe - Turkish 
3,667
لوڕی - Kurdish Luri 
1,690
Deutsch - German 
1,647
Pусский - Russian 
1,140
Français - French 
348
Nederlands - Dutch 
130
Zazakî - Kurdish Zazaki 
91
Svenska - Swedish 
72
Español - Spanish 
55
Polski - Polish 
55
Հայերեն - Armenian 
52
Italiano - Italian 
52
لەکی - Kurdish Laki 
37
Azərbaycanca - Azerbaijani 
27
日本人 - Japanese 
21
中国的 - Chinese 
20
Norsk - Norwegian 
18
Ελληνική - Greek 
16
עברית - Hebrew 
16
Fins - Finnish 
12
Português - Portuguese 
10
Тоҷикӣ - Tajik 
9
Ozbek - Uzbek 
7
Esperanto - Esperanto 
6
Catalana - Catalana 
6
Čeština - Czech 
5
ქართველი - Georgian 
5
Srpski - Serbian 
4
Kiswahili سَوَاحِلي -  
3
Hrvatski - Croatian 
3
балгарская - Bulgarian 
2
हिन्दी - Hindi 
2
Lietuvių - Lithuanian 
2
қазақ - Kazakh 
1
Cebuano - Cebuano 
1
ترکمانی - Turkman (Arami Script) 
1
Group
English
Biography 
3,153
Articles 
1,932
Library 
1,910
Documents 
177
Image and Description 
77
Martyrs 
64
Publications 
49
Archaeological places 
44
Parties & Organizations 
36
Maps 
26
Genocide 
21
Clan - the tribe - the sect 
18
Artworks 
17
Places 
9
Statistics and Surveys 
5
Miscellaneous 
4
Video 
2
Offices 
2
Poem 
2
Womens Issues 
1
Environment of Kurdistan 
1
Dates & Events 
1
Quotes and Phrases 
1
Repository
MP3 
324
PDF 
31,274
MP4 
2,522
IMG 
200,568
∑   Total 
234,688
Content search
Biography
Hasret Gültekin
Library
Report on sexual violence a...
Biography
Lisa Calan
Library
After all, they were only c...
Library
38 Years of Armed Struggle ...
تەرکی ناکەم!
Each picture is worth hundreds of words! Please protect our historical photos.
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî0
English0
کرمانجی0
هەورامی0
لوڕی0
لەکی0
Zazakî0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Français0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Catalana0
Cebuano0
Čeština0
Esperanto0
Fins0
Hrvatski0
Kiswahili سَوَاحِلي0
Lietuvių0
Norsk0
Ozbek0
Polski0
Português0
Pусский0
Srpski0
балгарская0
қазақ0
Тоҷикӣ0
Հայերեն0
ترکمانی0
हिन्दी0
ქართველი0
中国的0
日本人0

تەرکی ناکەم!

تەرکی ناکەم!
تەرکی ناکەم!
#فەڕۆخ نێعمەتپوور#

نەک باوکم، دایکم، ژنەکەم یان منداڵەکانم، بەڵکو هەموو دونیا بە 'سیبیل جان' و 'هانی'شەوە گەر تکای دونیام لێبکەن، قەت تەرکی ناکەم، ... قەت واز لە جگەرە ناهێنم. قەت قەت، ... چۆن دڵم دێت!

جگەرە خۆشترین شتی دونیایە. ئەگەرچی ئێمە وەک مرۆڤەکانی ئاسیا، ئورووپا، ئافریقا و ئۆسترالیا درەنگ پێمان زانی و تەنیا لە دووای ئەوەی کریستۆف کۆلۆمبی زێدە ڕێزدار ڕووی کردە ئامریکا و لە گەڵ خۆی هێنایەوە کەیفمان بە دیداری خۆش بوو، ... ئەگەرچی ئێمە و مانان درەنگ تێگەیشتین کە چەند زاڵمانە بە سەدان و ڕەنگە هەزاران ساڵ لەم نیعمەتە گەورەیەی خوا بێ بەری بووین.

دەڵێن زەرەری هەیە. دەی باشە، منیش دەڵێم زەرەری هەیە. بەڵام جا چی لەم دونیایەدا زەرەری نیە؟ ها، ... چی؟ ڕەنگە بڵێن وەرزش. منیش لە وەڵام دەڵێم وانیە، ئەی ئەوە نیە کابرا کتوپڕ پشت ئێشە دەگرێ، شانی دەسوێ، جمگەکانی دەناڵێنن، ... دڵی کتوپڕ ڕادەوەستێ! جگە لەمە وەک هەموومان دەزانین هەموو شتی خۆشی دونیا زەرەری هەیە. جا توخوا مەعقولە پیاو لەبەر زەرەرەکەی واز لە هەر چی شتی خۆشی ئەم دونیایە بێنێ؟ خوا زەرەری خستە پاڵ شتی خۆش بۆ ئەوەی لێی بسڵەمینەوە، بۆ ئەوەیکە پێی نەڵێن هەر شتی ناخۆشی خەڵق کردووە، ... بەڵام ئەمە من ناگرێتەوە. قەت قەت! تا بمێنێ نووری چاو و هێزی پێم دێم و دێم و دێم و دێم!

جا بۆیە بڕیارم داوە، ... بڕیارم داوە قەت تەرکی نەکەم. هەتا بژیم لە گیرفانی دەنێم. لە کاتی دڵتەنگی و تەنیایی و وەڕەزییەکانم دەری دێنم و دانە دانە بە ئیشتیا دەیانکێشم. بە تایبەت لە کاتی ئێوارانی هاویندا لە بەر پەنجەرەی ژوورە قەدیمییەکاندا، یان زستان بە کاتی بەفری ناو کۆڵان لەبەر مانگەشەودا و لەژێر گوێسوانەکاندا، یان پاییزان لە ناو گەڵا هەڵوەریوە ڕەنگاوڕەنگەکاندا. دڵنیاتان دەکەم لەمە لە دونیادا خۆشتر نیە. قسەی قۆڕە دەڵێن ئافرەت خۆشترە، یان دەڵێن گۆشتی برژاو، یان پارەی زۆر. هیچیان بە جگەرە ناگەن. خۆی تاقە. وەک یەکەم دێت. وەک یەکەمیش دەمێنێتەوە. هەتاهەتایە. من پێم وایە ئەو خوا گیانەیش بۆ خۆی لەو سەرانە لە سەر ئەستێرەکان دادەنیشێ و بە کاتی ئێوارە لە کاتێکدا لەو سەرەوە لە هەموو گەردوون دەڕوانێ، جگەرەکە بە دەمی موبارەکییەوە دەنێ و دووکەڵەکەی بە دونیادا پرژ و بڵاو دەکاتەوە. جگەرەی خودایی، دووکەڵی خودایی و خەمی خودایی. من پێم وایە گەر خودا لە کاتی خوڵقانی دونیادا جگەرەی بکێشایە ئەوا هەموو شتێ زیاتر لەوەی ئیستا هەیە لە جێی خۆی دا دەبوو! ڕەنگە گلەیی بکەن مەگەر ئیستا شتەکان لە جێی خویدان؟ دەبێ بڵێم ئەیچۆن، لەجێی خۆدان، بەڵام بە شیوازی ئەو! وەک دەیشزانن چونکە ئێمە لە دونیایەکدا دەژین کە ڕێز لە ئازادی بیروڕا دەگرێ و دیمۆکراسی تیایە، کەواتە گەر تەنانەت لەگەڵ ئەوەی لەگەڵ شێوازکەی ئەویش دا نەبین، بەڵام دەبێ ڕێزی لێبگرین.

منیش ڕێزم هەیە بۆی. پێش هەموویان بۆ جگەرە، ... بۆ جگەرەکەی.

دایکم ڕقی لەجگەرەیە چونکە پێی وایە کوڕەکەی وەک خۆی زوو پیردەبێ، باوکم چونکا پێی وایە ڕێزی ئەو دەشکێنم، ژنەکەم چونکە بۆنی دەمم دێت و منداڵەکانم چونکە پێیان وایە پارە بە ئاگرەوە نانە. هەڵبەت هەر هەمووشیان ڕاست دەکەن. بەڵام کێشەکە لەوەدایە ئەوان باسی هەموو شتێ دەکەن باسی من نەبێ، ئەوان زۆر بە ئاسانی من لەبیر دەبەنەوە. نازانن کە بێ جگەرە من هیچم. نازانن گەر من هێشتا بە پێوە ڕاوەستاوم و هێشتا کوڕی دایک و باوکمم و هاوسەری ژنەکەمم و باوکی منداڵان، چونکە جگەرە دەکێشم. بۆیە تەرکی ناکەم. نایکەم کە نایکەم. قەت قەت.

ئەوەندەی من بزانم هەموو کەس لەم دونیایەدا لانیکەم دڵی بە شتێک خۆشە و ئەوە ئەو شتەیە ڕایدەگرێ، وزەی پێ دەبەخشێ و پاڵی پێوەدەنێ کە ئەو ساڵانەی ئێمە ناومان ناوە ژیان، بژی. جگەرە لای من ئەمەیە! ڕێک ئەمە. هی وا هەیە شێت و شەیدای کارەکەیەتی، یان نوقمی پارە و پووڵە، یان حەزی لە ژنانە، یاخود حەزی لە سیاسەتە. من حەزم لە جگەرەیە. تازە دەبێ ئەوان مەمنوونم بن کە لەم دەورەو زەمانەدا من بە جگەرەوە گرتوومە. لەم گەڕەکەی ئێمە هەیە ڕۆژ تا ئێوارە لە ماڵەوە شەڕیانە چونکە پیاوەکەی... حەک لە خوا بەزیابێ، ... ئیتر خۆتان دەزانن مەبەستم چییە، گەر بۆتان بژمێرم لەم سەر تا ئەو سەری کۆڵانەکە بە چەندین بنەماڵەی بەدبەخت و بەستەزمان یان منداڵیان کوژراوە یان بۆ هەمیشە سەری خۆیان هەڵگرتووە و ڕۆیشتوون، هەر لەم گەڕەکەی ئێمە هەیە لەسەر پارە خەڵکی بەدبەخت و هەناسە سەرد کردووە. من لای خۆم وایە تەنیا من فڕم بە سەر ئەم شتانەوە نیە و حەیی و زیندوو، ئەگەرچی جگەر و سییەکانم ڕەش بوونەتەوە، لە ناو گەڕەک دا دێم و دەڕۆم و بۆ عالەم سەلامەتم. من پێم وایە ئەوەی دەروون و هەناوی خۆی بە شتێکی وەک جگەرە ڕەش و ڕزیو نەکا ئەوا بە شتی تر بەردەبێتە هەناوی خەڵکی و هی ئەوان وەک خەڵووز ڕەش دەکا. بۆیە لێم گەڕێن! تەرکی ناکەم. من لە گەڵ دووکەڵەکەم جوانترین دووانەی دونیاین. بێدەنگ و بێڕەنگ و خۆمانە.

هەڵبەت با نەیشارمەوە ماوەیەکە کۆکەیەکی پیسم گرتووە. وەخت و ناوەخت دێتە سەرم و وەها ڕامدەتڵەکێنێ، نەبێتەوە. ڕانەبم، دەمخنکێنێ. زۆرتر نیوەشەوانیش ڕووم تێدەکا. تەواوی خێزان لەو کاتانەدا تەنیا لێم ڕادەمێنن. لە چاوەکانیانا سەرکۆنە شاراوەکەیان دەیخوێنمەوە نەمانگوت، ... نەمانگوت! بەڵام من دڵنیام کەسیان باسی کۆکەیان نەکردبوو. هەر خەیاڵیشیان بۆی نەدەچوو. بۆیە من بە دڵنیاییەکی زۆرتر و بە ویژدانێکی ئارامترەوە دەکۆکم. دەکۆکم و وردە تفی سپی لە دەمم وەک فیشەک دەردەپەڕێ. قوڕگم دێشێ، سکم دێشێ، پشتم، سینگم، ... تەنانەت سەریشم. کۆکەکە واز ناهێنێ. قوڕگم وەک سەحرای کەربەلا وشک و برینگە. داوای ئاو دەکەم. کچە بچوکەکەم کە زۆر خەفەتم دەخوا هەڵدەستێ و بۆمی دێنێ. بە چاوە سرک و نازدار و خەمینەکانی لێم دەڕوانێ. نیگام لە نیگای دەچەقێ و بۆ ساتێک کۆکەکە دەکشێتەوە. بەڵام هەر دەمەوێ ئاوەکە بە سەرمەوە بنێم، دەگەڕێتەوە. ئەوسا پژەی کتوپڕی ئاو هەتا ناوەڕاستی ژوورەکە تەڕ و تڵیس دەکا. ژنەکەم کە ماوەیەک فێرە جنێو بووە، چەمۆڵەیەکم لێ دەنێ و ڕوو وەردەگێڕێ و شتێ دەبۆڵێنێ. گوێم تەنیا 'عەمرت نەمێنێ' ێکەی دەقۆزێتەوە. لە دڵەوە دەزانم کە عەمرم نەماوە! بەڵام تەرکی ناکەم، ... نایکەم کە نایکەم.

باوکم کە لە خانووەکەی ئەوبەر حەوشەکەیە و لە ناو پەنجەرە کراوەکەوە گوێی لە کۆکەکانمە، سەرێک لەبەر خۆیەوە بادەدا، دەڵێ هەر ئەم زەڕە زەڕەمان مابوو و دوواتر سوێند دەخوا ئەمەیش جۆرێکە لە وەجاخ کوێری. دایکم بە دەستە ڕەگ ڕەگاوییەکانی سوتووی جگەرەی تووتن و پەڕەکەی دەتەکێنێ و دەڵێ هی جۆری جگەرەکەیەتی، دەبێ بگوازێتەوە بۆ تووتنی ناوچەی ئالان. ئەوسا مژەکانی وەک پەڵەهەور بەرەو باوکم دەچن، وەک ڕۆژی حەشر لێی دەئاڵێن و ونی دەکەن. من دڵنیام باوکم لە شوێنێک لەو ژێرانە لە دەروونی خۆیەوەو بە دزییەوە دایکم بە تاوانبار دەزانێ. تەنیا منیشم کە دەزانم دایکم تاوانبار نیە. لەبەر ئەوەی ئەو تووتن و پەڕە دەکێشێ و من سیگاری زەڕ. لەبەر ئەوەی من قەت هەوڵی ئەوەم نەدا ڕۆژێک لە ڕۆژەکان بزانم ئالان لە کوێیە و بمەوێ بە جیبە کۆنە ئامریکاییەکەی عەبەی مەززە سەردانێکی بکەم. بەڵام سەرەڕای هەموو ئەمانە من تەرکی ناکەم. تەنانەت گەر عەبەی مەززە بە بەلاشیش بمبا بۆ ئالان.

کۆکەکە لەوەدا نەبوو. وتیان بچۆ بۆ لای دکتۆر. ماوەیەکی باش ملم نەدا. پێم وابوو وەک چۆن کۆکەکە بۆخۆی هاتبوو، ئاوایش بۆخۆی دەڕوا و ون دەبێ. ئاخر من باوەڕێکی سەیرم بە شتی خۆبەخۆ هەیە. دیارە هەر خۆبەخۆیش ئەم باوەڕەم پەیداکرد. لە بیرم دێ ڕۆژێکی زستانی بوو. بەفرێکی یەکجار زۆر باریبوو. ڕۆژ نەبوو خەڵکی بە وەروەرە پان و گەورەکانیان نەچن بۆ بانماڵین. لە ناو کۆڵان هەتا بەر پەنجەرەکان بەفر هاتبوو. ئەو ڕۆژە دەمەو ئێوارە بوو چوومە بانی. خەڵکی تازە لە بانماڵین ببوونەوە. کەس بەدەرەوە نەبوو. دووکەڵی کوورەکان لە ڕۆچنەی هەموو بانەکانەوە بەرەو ئاسمان دەچوو و بە دەم باوە لەسەمادابوون. چوومە قەراخ گوێسوانەکە. لەوێوە سەیرێکی ناو کۆڵانەکەم کرد. بە پێچەوانەی جاران چەند نزم دەهاتە بەرچاوم. هەر لەخۆوە خولیای خۆهەڵدانێک گرتمی. سەرەتا لەم خولیایە ترسام، بەڵام ترسەکە خۆی کرد بە ناو نەرمیی بەفرەکەی ناو کۆڵان و ون بوو. خۆم هەڵدا. ئیتر هەر ئەوەندەم لەبیردێ. بەختم هەبوو کە دراوسێیەک لەو بەرەوە لە پشت پەنجەرەکەیانەوە ئاگای لێ دەبێ چلۆن من لە ناو بەفرەکەدا نوقم ببووم. لە ڕاستیدا من خنکابووم، خنکاوی ناو چۆمی بەفر. کە دەریانهێنامەوە لە بیرم دێ تا چەندین مانگ لە ماڵەوە لەناو جێگادا کەوتم. دەیانگوت هەناسەی سواردەبێ و بۆیە دەبێ بحەسێتەوە. منیش دەحەسامەوە. بەڵام سەرەڕای هەموو شتێ لەو ساڵەوە باوەڕم هێنا کە شتێ هەیە بە ناوی 'لەخۆوە'، کە دێت و دەتبا. بۆیە هەتا سەد ساڵی تریش بیڵێن و بیڵێنەوە دیسان دەڵێم منننن تەرکی ناکەم کە نایییکەممم!... بڕایەوە.

کە چوومە لای دکتۆر، پاش کەمێک هێنان و بردن و سەیرکردنی قوڕگم و گرتنی پەستاوی خوێن و شتی لەم بابەتە، گوتی دەبێ تەرکی کەی! گوتی، تەنیا ڕێگا ئەمەیە. دیارە هەر بەمە وازی نەهێنا. ئەوەیشی گوت کە دەبوا زۆر لەوە پێش ئەم کارەم بکردایە! دیارە هەندێ دەواو دەرمانیشی بۆ نووسیم. لە بیرمە کاتێک خەریک بوو لە دەرگاکەی دەچوومە در، بە دەنگێکی بەرز بەڵام گڕ و ڕەگ داکوتاو لە ناو ناوەوەی قوڕگی گوتی تەرکی نەکەی دەتکوژێ، ... وەک چۆلەکە پاساریی تەڕی زستان بەردەبیتەوە! هەرچەند سەرەتا بە تێکەڵ بوونی زمانی زانست بە زمانی شیعر عەبەسام، بەڵام هیچم نەگوت و بە ئارامی دەرگاکەم لەدووای خۆم پێوەدا و ڕۆیشتم، بەڵام لەناو خۆمدا پڕ بە خۆم هاوارم کرد تەرکی ناکەم کە نایکەم!

دایکم شەوانە ئەو نووشتەیەی بە دزییەوە کردوویەتی، دەخاتە ژێر سەرینەکەم. لەگەڵیشیا چەند دانەیەک تووتن و پەڕەی پێچراو لە تەنیشتی دۆشەکەکەیشم دادەنێ. من قەت نایانکێشم. ڕۆژی دوواتر ژنەکەم دەیانباتەوە بۆ دایکم. نووشتەکەیش هەڵدەگرێ و ئیستا لە جیاتی دایکم بۆ شەوی دوواتر بۆخۆی دەیخاتەوە هەمان شوێن. من ئەگەرچی دەزانم لەوێیە، بەڵام قەت دەستی لێنادەم. پێم وابێ ئەمەیش هەمان باوەڕی خۆبەخۆیە. ئەوەیکە ڕەنگە لە نووشتەکەوە شتێک بێت دەر، لەناو دەممەوە بنیشێتە ناو قوڕگم و چاکم بکاتەوە. جارو بارە بە نیوەشەوان سەرینەکەم هەڵدەدەمەوە و چاوی تێدەبڕم و دەڵێم تەرکی ناکەم!

دراوسێیەکمان هەیە، زۆر حەزی بە یارمەتیدانی خەڵکە. شەوێکیان خۆی بە ژوورەوەدا کرد و گوتی کۆکەکەت وشکە و ئەمە مانای ئەوەیە قوڕگت وشکە، بۆیە تەڕی کە! هەمیشە لێوانێک ئاو لە تەنیشت خۆتدا دابنێ و جاروبارە لێی بخۆرەوە، بەتایبەت بەشەودا کە بە هۆی تاریکی قوڕگ وشکتر دەبێ. گوتی هەر لە کۆنەوە وابووە، خەڵکی لەشەودا زیاتر دەترسن. بۆیە ڕێگاچارەکەی ئاوە. ئاو و ئاو! منیش ئەمجارە بە ڕێک و پێکی دەستم کرد بە ئاوخواردنەوە. ئەشەمبیللا ڕاستی دەکرد! بەڵام تەنیا بۆ چەند چرکەیەک. ئیستا بە پێچەوانەی ئەو شەوی کچە بچووکەکەم لێوانە ئاوەکەی بۆ هێنام، کە ئاوەکە دەگەییە قوڕگم، کۆکەکە دەڵێی دەکشایەوە، قوڕگم فێنک دەبووەوە و هەناسەم باشتر دەبوو، بەڵام ئەوەندەی پێ نەدەچوو دەستی پێدەکردەوە. خراپتر لە جاران. زۆر خراپتر. خۆ نەیشدەکرا هەمیشە پەرداخە ئاوەکە بە لێومەوە بێت. بۆیە ئاوخواردنەوەم تەرک کرد. بەڵام بەهەڵە لێم تێنەگەن، ... جگەرە ئەکید نا، ... نایکەم کە نایکەم.

وای لێهات باوکم ئیتر قەت پەنجەرەکەیانی نەدەکردەوە، منداڵەکان هەوڵیان دەدا لە ژێرزەمینییەکە بمێننەوە، بگرە هەر لەوێیش بخەون، میوان یەکجار ڕووی لە کەمی کرد، جاری وابوو گوێم لێبوو دراوسێکانمان لەو دیوا دیواری حەوشەکەمانەوە جوێنیان بۆ حەواڵە دەکردم. بەستەزمان خێزانم کە تەنیا کەسێک بوو مایەوە. ئەگەرچی والی لێهاتبوو کە بە هەموو شتێ تووڕە هەڵدەگەڕا و بە هۆ و بێهۆ بەگژ منداڵەکاندا دەچووەوە. بەڵام من تەرکم نەکرد. دووکەڵ و کۆکەم وەها تێکەڵ کردبوو کە دەڵێی کۆکەم دەکێشا.

تا ڕۆژێکیان ئیتر خوێنم هەڵهێنایەوە. کە چاوم پێی کەوت زۆر ترسام. هەڵتروشکام و لێی وردبوومەوە. ڕەنگێکی سوور لەناو سپیایی و تۆقلە وردەکانی کەفی تفەکەدا بەجوانی دیاربوو. نا، خوێن گاڵتە نەبوو. تەزوویەک بە لەشما هات. هەستم کرد مۆرغەی پشتم ساردهەڵگەڕا. کە بەراستیش هەڵگەڕابوو. لە کۆنەوە بیستبووم کە خوێن شوێنی ڕۆحە و ئیستایش بەشێک لە ڕۆحی من تکابووە سەر زەوی. کەواتە ڕۆحیش دەکرا تک تک بڕژێ. ئەوەتەی من لەم دونیا دووکەڵاوییەدا دەژیم، قەت ئەوەندە هەستم بە ترس نەکردبوو. هەستامە سەرپێ. پاکەتە جگەرەکەم دەرهێنا و بە وردی لێی ڕامام. سەیری خەتە زەرد و شینەکانیم کرد، لە تاجەکەی سەری وردبوومەوە، لە 'انحصار دخانیات ایران'، لە 'فیلتردار'. دڵنیا لەوەی کە 'کریستۆف کۆلۆمب' یش تووتن لای تووتن بووە و قەت لە ژیانیدا خەیاڵی ئەوەیشی بە مێشکدا نەهاتووە کە دەکرا ڕۆژێک لە ڕۆژەکان بە سەدان ناوی لێ بنرێ، پاکەتەکەم بێڕەحمانە لەناو مشتمدا گووشی. بێگومان گەر منیش وەک سوورپێستەکان ڕۆژ تا ئێوارە بە سوار ئەسپەوە بام و بە ناو دەشت و دەر و لێڕەوارەکاندا لە هاتوچۆ و ڕاو و جوڵەدا بوومایە و شەوانە لە ژێر دەواردا جگەرەم بە باکردایە، نەک تەنیا بە تووش کۆکە و خوێن هەڵێنانەوە نەدەبووم، بەڵکو ئەوەندە بە سەر پێوە دەمامەوە، کە کاتی مردن، تەنیا لەسەر پشتی ئەسپەکەم بەردەبوومەوە، ... نەک لە ناو جێگادا.

کتوپڕ خۆمم کەنەف و داماو لە ناو جێگای مەرگدا هاتە بەرچاو. نا من نابێ لە ناو جێگادا بمرم. بەپەلە بەرەو ماڵەوە بوومەوە. لەناو دەرگای حەوشە بە تووش دایکمەوە بووم. پرسی ڕۆڵە هەر سەردانێکی ئالانت نەکرد؟ باوکم لەو سەری حەوشەکەوە هەر کە بینیمی، پشتی تێکردم، وەک بڵێی دەیەوێ ئافتاوەی ئاودەستەکەی پڕکا. ژنەکەم کە لەمێژ بوو لەتاو بۆنی جگەرە و بۆنی ناخۆشی دەمی من ڕستە ڕستە ڕێحانەی بە خۆیدا هەڵدەواسی، لووتێکی هەڵقرچاند و تاوی دایە گسکە زەردە بچووکەوبووەکەی. من کە سەرەتا بڕیارم دابوو بچمە ژوورەکەم، کتوپڕ لە ناوەڕاستی حەوشەکەدا ڕاوەستام و بە جوانی لە هەر هەموویانم ڕووانی. ویستم هاوار بکەم ئیتر تەواو، ئیتر وازم لێهێناوە و ئیتر قەت نایکشێم. هەر کە زارم هەڵێنا، کۆکە دەرفەتی نەدام. کۆکیم و کۆکیم. جەستەم مچۆڵە بووەوە. کۆکە وەک بوومەلەرزە لەبنەوە ڕایدەتڵەکاندم. بەری پێم بە زەوییەوە نەدەلکا. زارۆکێک بووم لە باوەشی گەورەیەکدا کە هەڵیدەپەراند. هەرچەند من ئەو سەردەمم لەبیر نایەت، بەڵام چەند ئاشنا دەهاتە بەرچاوم. بزەیەکی ترسناک تێکەڵی کۆکەکانم بوو.

نە دایکم، نە باوکم و نە ژنەکەم گوێیان نەدامێ. دایکم پشتی لە من و ڕووی لە کۆڵان، لە خەیاڵی ناوچەی ئالان دا بوو، باوکم لە پشت دیوارەکانی ئاودەستەوە هەناسەی ڕاحەتیی هەڵدەکێشا و ژنەکەیشم لە ناو تۆزی سەر پلیکانەکان، گۆشەی لەچکەکەی بەدەمەوە، پشتاوپشت بەدەم جوێندانەوە بەرەو ئەو سەری حەوشەکە دادەگەرا.

لە بیرم دێت کەوتم، بە سەر لاشاندا کەوتم. کۆکە ڕێگای لە هەناسەم گرتبوو. زار و قوڕگم بە شوێن هەوادا دەگەڕان. لەبیرم دێت هەر سوور بووم لەسەر ئەوەی دەنگ هەڵبێنم و پێیان بڵێم ئیتر وازم هێناوە، کە ئیتر نایکێشم، بەڵام لەبیرم دێت لە جیاتی ئەمە، دەنگم هەڵێنا کە تەرکی ناکەم، قەت قەت، تەرکی چی و شتی چی!

من وەهام. ئەوەتەی هەم باوەڕم وەها بووە باوەڕەکان خۆبەخۆ دێن و خۆبەخۆ دەمێننەوە. تەنانەت تا دوواچرکە، دوواچرکەکانیش. هەرچەند کەس نیە دووایی دوواچرکەکانت بۆ بگێڕێتەوە. کەس کەس![1]

Kurdipedia is not responsible for the content of this item. We recorded it for archival purposes.
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 357 times
Write your comment about this item!
HashTag
Sources
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | قەڵەم
Linked items: 1
Group: Articles
Content category: Story
Country - Province: East Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Technical Metadata
The copyright of this item has been issued to Kurdipedia by the item's owner!
Item Quality: 98%
98%
Added by ( Zryan Ali ) on 28-06-2022
This article has been reviewed and released by ( Aras Eilnjaghi ) on 29-06-2022
Title
This item according to Kurdipedia's Standards is not finalized yet!
This item has been viewed 357 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Hanifi Baris
Articles
“Nusaybin’s resistance lurks in the stones of Pira Şehida”
Library
“The Reality of Intra-Kurdish Rivalry Undermines the Notion of Pan- Kurdish Nationalism”
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Rez Gardi
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
Constructing Kurdistan: Cross-Border Kurdish Relations and Ethnic IdentityEthnic Identit
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Issam Aziz Sharif
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
Zeynep Kaya
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
“They smashed Dilşah’s hopes and her immaculate smile”
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Tree of resistance in Dargeçit, Delalê holds seven losses in her heart
Biography
Lisa Calan
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
“They raped the women in front of their husbands”
Biography
Huseyin Deniz
Biography
Raman Salah
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Articles
From coups to curfews, Rukiye and Semawi maintain their resistance
Biography
Hafiz Akdemir
Library
THE KURDS IN ERDOG˘ AN’S TURKEY
Library
Kurds in China's Belt and Road Initiative
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Library
Corruption and integrity challenges In the public sector of Iraq

Actual
Biography
Hasret Gültekin
07-05-2022
Hazhar Kamala
Hasret Gültekin
Library
Report on sexual violence against women and girls committed by ISIL in Iraq
06-12-2023
Hazhar Kamala
Report on sexual violence against women and girls committed by ISIL in Iraq
Biography
Lisa Calan
04-08-2024
Hazhar Kamala
Lisa Calan
Library
After all, they were only children
13-08-2024
Hazhar Kamala
After all, they were only children
Library
38 Years of Armed Struggle of the PKK in Kurdistan
05-09-2024
Hazhar Kamala
38 Years of Armed Struggle of the PKK in Kurdistan
New Item
Biography
Zehra Doğan
16-09-2024
Hazhar Kamala
Library
THE KURDS IN ERDOG˘ AN’S TURKEY
15-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Constructing Kurdistan: Cross-Border Kurdish Relations and Ethnic IdentityEthnic Identit
11-09-2024
Hazhar Kamala
Library
“The Reality of Intra-Kurdish Rivalry Undermines the Notion of Pan- Kurdish Nationalism”
11-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Corruption and integrity challenges In the public sector of Iraq
08-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Kurds in China\'s Belt and Road Initiative
08-09-2024
Ziryan Serchinari
Library
Over-Stating the Unrecognised State? Reconsidering De Facto Independent Entities in the International System
07-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Cultural Crossroads in the Middle East
07-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Water Governance in Iraq
06-09-2024
Hazhar Kamala
Library
Concrete, cables and civil works UNDP’s stabilization programme in and around Mosul, 2017–2022
06-09-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles
  536,837
Images
  109,417
Books
  20,216
Related files
  103,654
Video
  1,530
Language
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish 
306,387
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin) 
89,748
هەورامی - Kurdish Hawrami 
65,976
عربي - Arabic 
30,360
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami) 
17,884
فارسی - Farsi 
9,609
English - English 
7,552
Türkçe - Turkish 
3,667
لوڕی - Kurdish Luri 
1,690
Deutsch - German 
1,647
Pусский - Russian 
1,140
Français - French 
348
Nederlands - Dutch 
130
Zazakî - Kurdish Zazaki 
91
Svenska - Swedish 
72
Español - Spanish 
55
Polski - Polish 
55
Հայերեն - Armenian 
52
Italiano - Italian 
52
لەکی - Kurdish Laki 
37
Azərbaycanca - Azerbaijani 
27
日本人 - Japanese 
21
中国的 - Chinese 
20
Norsk - Norwegian 
18
Ελληνική - Greek 
16
עברית - Hebrew 
16
Fins - Finnish 
12
Português - Portuguese 
10
Тоҷикӣ - Tajik 
9
Ozbek - Uzbek 
7
Esperanto - Esperanto 
6
Catalana - Catalana 
6
Čeština - Czech 
5
ქართველი - Georgian 
5
Srpski - Serbian 
4
Kiswahili سَوَاحِلي -  
3
Hrvatski - Croatian 
3
балгарская - Bulgarian 
2
हिन्दी - Hindi 
2
Lietuvių - Lithuanian 
2
қазақ - Kazakh 
1
Cebuano - Cebuano 
1
ترکمانی - Turkman (Arami Script) 
1
Group
English
Biography 
3,153
Articles 
1,932
Library 
1,910
Documents 
177
Image and Description 
77
Martyrs 
64
Publications 
49
Archaeological places 
44
Parties & Organizations 
36
Maps 
26
Genocide 
21
Clan - the tribe - the sect 
18
Artworks 
17
Places 
9
Statistics and Surveys 
5
Miscellaneous 
4
Video 
2
Offices 
2
Poem 
2
Womens Issues 
1
Environment of Kurdistan 
1
Dates & Events 
1
Quotes and Phrases 
1
Repository
MP3 
324
PDF 
31,274
MP4 
2,522
IMG 
200,568
∑   Total 
234,688
Content search
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Hanifi Baris
Articles
“Nusaybin’s resistance lurks in the stones of Pira Şehida”
Library
“The Reality of Intra-Kurdish Rivalry Undermines the Notion of Pan- Kurdish Nationalism”
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Rez Gardi
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
Constructing Kurdistan: Cross-Border Kurdish Relations and Ethnic IdentityEthnic Identit
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Biography
Issam Aziz Sharif
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
Zeynep Kaya
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
“They smashed Dilşah’s hopes and her immaculate smile”
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Tree of resistance in Dargeçit, Delalê holds seven losses in her heart
Biography
Lisa Calan
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
“They raped the women in front of their husbands”
Biography
Huseyin Deniz
Biography
Raman Salah
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Articles
From coups to curfews, Rukiye and Semawi maintain their resistance
Biography
Hafiz Akdemir
Library
THE KURDS IN ERDOG˘ AN’S TURKEY
Library
Kurds in China's Belt and Road Initiative
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Library
Corruption and integrity challenges In the public sector of Iraq

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.83
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.657 second(s)!