Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
GEOPOLITICS, BORDERS, AND FEDERALISM: CHALLENGES FOR POST-WAR IRAQ
02-07-2024
Hazhar Kamala
Library
A Lingua Franca for Kurdish Populations
02-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Kurdistan’s Language “Problem”
02-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
26-06-2024
Hazhar Kamala
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 520,379
Images 105,273
Books 19,567
Related files 98,226
Video 1,414
Library
The Future of Kirkuk: A Roa...
Library
Dialectics of struggle: cha...
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
Biography
Awni Yousef
Library
Social Ecology
چۆن کیچ نەبین
Kurdipedia guarantees the right to public information for every Kurdish individual!
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

چۆن کیچ نەبین

چۆن کیچ نەبین
$چۆن کیچ نەبین$
نووسینی: ڕامیار مەحموود
لە بارەی جوانییەوە
کاتێک ئەمەوێت لە بارەی جوانییەوە بدوێم ئەمەوێت وەک ئەنتی تیۆرییەک دەست پێبکەم. ئەگەر ئەو دەربڕینە فوکۆییە درووست بێت؛ واتا لێرەدا بایەخی سەرەکی خۆم ئەخەمە سەر شیکردنەوە و تێڕامان، نەک بەکاربردنی تیۆرییەک بۆ تیۆریزەکردن و گەیشتن بە دەرئەنجامێکی پێشوەختە خەمڵینراو و وێناکراو. لێرەدا چەند ڕەهەندێک بەرچاو ئەخەم سەبارەت بە جوانی و خۆجوانکردن:
ڕەهەندی یەکەم: هەوڵ ئەدەم لەو نەریتە باوە بێمە دەرەوە، کە چەمکی جوانی بەشێوەیەکی چەقبەستوو وێنا ئەکات، بەو شێوەیەی گوتاری باوی زاخاودراو بە فەلەسەفە و ئێستاتیک ئەیخوازێت. چونکە بەرکەوتنی دونیای کەلتوری ئێمە لە گەڵ (جوانی)دا توشی چەقبەستن هاتووە. ڕەهەندی یەکەمی ئەو چەقبەستنە بریتییە لە: بەرکەوتنمان بە چەمکی جوانییەوە لە ڕێگەی دەزگای فەلسەفی پێشوەختە ئامادە کراو و خەمڵێنراوی وەک فەلسەفەی ئێستاتیک و دۆگمای ئەکادیمی.
ڕەهەندی دووەهەم: بریتییە لە: چەقبەستنی ئایدیای جوانی بەشێوەیەکی نۆستالجی و گریمانەکردنی جوانییەکی پوخت و بێگەرد و بێخەوش و بێ ململانێ لەناو ڕابردوودا. ئەمە هەم بەشێک لە ئەدەبی پەلکێش کردووە بۆ خۆی (نموونەی دەقی شیعری شێخ ڕەزای تاڵەبانی لە سەر سەلیمانی) و هەم وێناکردنی وەهمیی لەسەر ژیانی ڕۆژانەی جاری جاران (نموونەی حەمە ساڵح دیلانی شاعیر) و هەروەها خەیاڵسازیکردن لەسەر شێوەژیانی کۆن و بیناسازی کۆن بەڵگەنەویستکردنی جوانییەکی ئەفسووناویی لەسەری.
ڕەهەندی سێیەم: بریتییە لە: تەماشاکردن بۆ خودی جوانی، وەک پوختەییەک و بێگەردییەک لەدەرەوەی پەیوەندییەکانی هێز؛ وەک ئەوەی جوانی کۆنستراکشنێکی ئایدیۆلۆجی و سیاسی و کۆمەڵایەتی نەبێت و، چەمکێکی بێلایەن و ڕەها بێت چونکە جوانی جەوهەرێک هەمیشەیی نییە و بیناکراوێکی کۆمەڵایەتییە لە ناو پەیوەندییەکانی هێزدا.
ڕەهەندی چوارهەم: بریتییە لە: هێشتنەوەی جوانی و چاکی لەناو جیابوونەوەیەکی بەردەوامدا، ترازانێک، کە لە دوای گریکەوە ڕوو ئەدات، کە جیاکردنەوەی جوانییە لە چاکە. ڕاستی تا ئەندازەی خستنەڕووی جوانی و گیرخواردنی ئەم چەمکە لەناو فۆڕمدا و خاڵیکردنەوەی جوانی لە ئایدیا و ناوەرۆک.
ڕەهەندی پێنجەم: بە هەند وەرنەگرتن و تێنەگەیشتن لەو گۆڕانکارییە گەورەیەی هونەر، کە بەسەر چەمکی جوانیدا هێناویەتی، لە ڕێی هێنانە ئارای نامۆیی و ناباویی و پێشینەیی ئایدیاوە. جوانی کتومتو وەک خۆی درووستکردنەوەی وێنەی مرۆڤ یان سرووشت یان ڕووداو یان هەر ئۆبجێکتێک بە سەلیقەیەیکی وردی ئەکادیمییەوە، ئەمە ئەو شتەیە کە پێی ئەوترێت (جوان)، کە بەشی هەر زۆری مێژووی هونەری بۆ خۆی بردووە، بەڵام لە مۆدیرنیزیمی سەرەتادا ئاڕت ئەو ئۆفەرەی هێنایە ئاراوە کە ئەویش: پشتکردنە لە ئیستاتیکای جوانی. ئیمپریشنستەکان لە یەکەم پیشانگایاندا لە ساڵی 1874 دا بینەرانیان تووشی شۆک کرد تا (تەعبیرییەکانی ئەڵمان، کوبیست، ڤاڤۆیستەکان، دادا و سووریالست) بۆ دوشامپ و ئەبستراکتی تەعبیری تەرزی هەمەچەشنی نامۆیی و ناباویی بوون، کە شێوازی ڕیپریزەنت یان وێنەدانەوەی کەتواری دەرەکی گۆڕا. لەگەڵ ئەبستراکت ئاڕتدا ترادیسۆنی هونەر بە تەواوی گۆڕا. پەیوەندی فیگەرەیتڤی هونەرمەند بە دونیای دەرەوە نەما، ئەتوانین بڵێین هونەر چیتر نوێنەرایەتی جوانی ناکات. وەک (ڕۆلان بارت) ئەڵێت: “ئەگەر ئارتێست بوومایە حەزم ئەکرد تەنیا ڕەنگ دابنێم، بۆ ئەوەی لە لاسایکردنەوە دەرچم. هەرچەندە ئەزانم ڕەنگەکانیش لە سرووشتدان.” لە شەستەکانەوە خۆحەیرانکردن خۆسەرسامکردن بە جوانی گۆڕا بۆ ئایدیا و کۆنسێپت بۆ پەیوەندی ئینتلێکچواڵی.
ڕەهەندی شەشەم: هەڵوێستی کۆمەڵایەتی و کەلتوری ئێمە لەسەر جوانی لە گوتاری ئیسنتیوتێکی گرنگی وەک مۆزەخانەوە نزیکە، کە توانای بەخشینی جوانییەکی هەتاهەتایی و نەمرییەکی هەتاهەتایی هەیە بە کارە هونەرییەکان، کە بۆ هەمیشە لە ناو نەمری و قەشەنگییەکی بەردەوامدا بێت. ئەمە زۆر نزیکە لە چەمکی (بایۆدەسەڵات)ی “فۆکۆوە”، بەڵام بەشێوەک؛ لە دۆخی ڕەهادا. واتا دوور خستنەوەی لە مردن بە تەواوی. ڕواڵەتگەری جەستەیی بە ئەندازەیەکە لە کۆمەڵگای بەکاربەری ئەمڕۆدا سەنتەرەکانی (بەدی بیڵدن) بۆ لیاقە بە قەد دەزگا ئایینیەکانی سەدەکانی ناوەڕاست ڕۆڵ ئەبینن، وەک ئەوەی چیتر کەس ڕۆحی بۆ گرنگ نەبێت، شوێنی بە تەواوی بۆ مانا نەهێشتۆتەوە، شتێکە لە هەمان ئەو گوزارشتە ئەچێت کە “ژان بۆدریار” پێی ئەڵێت کارەساتی (واتا). بە ئەندازەیەک داڵغەلێدانی لووتجوانکردنمان شوێنی تارمایی دادپەروەری گرتۆتەوە. لە 1997 وە لە گەڵ فیلمی “تایتانیک”دا ڕواڵەتگەری بوو بە تەوژمێکی هەرە بەهێز و شوێنی قەمورەکەی نۆتردامی گرتەوە. خۆ بە (مارلین مۆنرۆ) کردن جێگەی (مارتن لۆسەر کینگ و گیڤارا)ی گرتۆتەوە.
ڕەهەندی حەوتەم: ساف و لووسکردن و بریقەدارکردنی جیهانی ئەمڕۆ، کە هاوشانە لەگەڵ هەلومەرجێک، کە “ڕۆلان بارت” بە قەرەباڵغی وێنەیی ناوی ئەبات و بۆدریاریش بە میدیا. بە ئەندازەیەک زۆر کەس دیواری حەوشەی ماڵەکانیان بە کاشی حەمام داپۆشیوە. ئەو کایەیەی کە پێی ئەوترێت سیاسەت نەک دوور و دابڕاوە لە (ئستاتیک)ەوە، بەڵکوو وەک ‘بۆریس گرۆیس” ناوی بردووە پۆڵەتیک ئەمڕۆ ئێستاتیکیزە کراوە.
ڕەهەندی هەشتەم: بریتییە لە بە کیچبوونی کەلتور، ئەمرۆ زۆرینەی گۆرانی و میوزک و کارکتەر و ئەدەبیات و سینەما و ڕیکلامەکان (کیچ)ن. زەوق نزمیی و بێ چێژی هەمووان پێکەوە بوون بە هەڵگری جۆرە یەک حەز و بەجەماوەریبوون و سەرکەوتنی تیجارییانە. ئەگەر پرسیارەکە بەو شێوەیە بکەین لە خۆمان چۆن کیچ نەبین: ڕەنگە تاکە شوێنێک بۆی بگەڕێینەوە جینالۆجی نیتچەیی بێت؛ وەک پڕۆژەیەکی ئێستاتیکی مێژووییانە، کە ئەگەری ئەوەمان بداتێ مرۆڤ چۆن فۆڕمی خۆی بخوڵقێنێت وەک ئارتێستێک واتا جەختکردنەوەی ژیانت لەدەرەوەی ستانداردی حازربەدەست و دۆگما، کە کۆمەڵگا دایسەپاندووە -سەرلەنوێ هێنانەوەبوونی خۆت- ئەمە وەک تەقەڵڵایەکی بەردەوام بۆ ئازادکردنی خودی خۆت لە هەموو ئایدیاڵێکی زاهیدانە، کە جیهانی دەوروبەرمان سادە بکاتەوە. ئەوەی نیتچە باسی ئەکات لەسەر بەهای لاوازەکان؛ ئەتوانین وەک هەمان بەهای کیچ ببینین. بەم شێوەیە کیچ لەناو ئایدیاڵی زاهیدیانەوە هاتووە. واتا کیچ وەرچەخانی ئایدیاڵی زاهدیانەیە لە ئێستادا، کە ترادیسیۆنی دینی جوولەکە و کریستیان بەرهەمی هێناوە لە پێشووتردا و، بە دەزگاییش بووە. لە ئێستادا کیچ وەرچەرخانی زوهدییەتە لەناو کەلتوری هاوچەرخدا نیتچە ئایدیاڵی زوهدییەت وەک دەرمانی ئازار کوشتن بە کار دێنێت، کیچ هاوشێوەی ئایدیاڵی زوهدییەتی کۆن بەڵێنی بەختیاری درووست ئەکات، بەڵام ئەم جارە ئاسمان لە ئێرە و لە ئێستادایە و بوونێکی بێ ئازار و گەمارۆدراو بە شمەک و ئاسودەیی و ئەوین و بێکێشەیی دەخاتە بەردەممان.
لەپاڵ ئەم سەیرکردنە جینالۆجییەی نیتچە بۆ کیچ، پارادایمێکی بەهیزێشمان هەیە لەناو بیرمەندانی چەپ لە “جۆرج لۆکاش”ەوە بۆ قوتابخانەی فرانکفۆرت، کە ناکۆکە لە گەڵ تێگەیشتنی جینالۆجیدا بۆ کیچ. لەو تێزەی مارکسەوە کە، ئەوەی هۆیەکانی بەرهەمهێنانی ماددی بەدەستەوەیە هۆیەکانی بەرهەمهێنانی ڕۆحیشی بە دەستەوەیە، ئەمەش کیچ وەک دەرهاویشتەیەکی چینایەتی دەبێنیت، بەڵام کیچ وەک چەمکێکی سۆسیۆ سیاسی موڵکی چینێکی دیاریکراو نییە یان دژی چینێکی دیاریکراو ئاڕاستە بکرێت، کیچ چەمکێکی چینایەتی نییە ناچینایەتییە چونکە توانای بڕینی هەموو چینە کۆمەڵایەتی و ئابوورییەکانی هەیە؛ نەک لەبەر ئەوەی هەموو چینێک فۆڕمی تایبەت بەخۆی کیچ بەرهەم ئەهێنێت، بەڵکوو لەبەر ئەوەی کیچی هاوچەرخی کۆمەڵگەی بەکاربەری پەسەندکراوە و حەز لێکراوە وەک یەک لای دەوڵەمەند و هەژار و چینی سەرەوە و خوارەوە؛ بگرە کیچ بریتییە لە سیمای مۆدێرنیزم خۆی. بۆیە ئامۆژگارییەک نییە ئەمرۆ لەو ئامۆژگارییەی نیتچە بەسودتر بێت، کە گرنگتر لەوەی ئاڕتێست بین، خودی خۆمان وەک کارێکی هونەری بخوڵقێنین. [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 726 times
HashTag
Sources
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری کوردڕاوم - 25-09-2021
Linked items: 2
Group: Articles
Publication date: 25-09-2022 (2 Year)
Content category: Philosophy
Country - Province: South Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
Item Quality: 99%
99%
Added by ( هومام تاهیر ) on 24-11-2022
This article has been reviewed and released by ( Ziryan Serchinari ) on 25-11-2022
This item recently updated by ( Rozhgar Kerkuki ) on: 05-04-2024
URL
This item has been viewed 726 times
Attached files - Version
Type Version Editor Name
Photo file 1.0.1176 KB 24-11-2022 هومام تاهیرهـ.ت.
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Nurcan Baysal
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Biography
Havin Al-Sindy
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
Hassoun Caves
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Shilan Fuad Hussain
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
GEOPOLITICS, BORDERS, AND FEDERALISM: CHALLENGES FOR POST-WAR IRAQ
Articles
Drug Trafficking Dynamics Across Iraq and the Middle East: Trends and Responses
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Antonio Negri
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
A Lingua Franca for Kurdish Populations
Articles
The Nightingale of Kurdistan; Hsan Zirak the legend (01-12-1920)-(25-06-1972)
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Library
Kurdistan’s Language “Problem”

Actual
Library
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
01-09-2015
Hawreh Bakhawan
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
Library
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
26-05-2024
Hazhar Kamala
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Ismail Mohamad Hassaf
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Awni Yousef
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Social Ecology
New Item
Library
GEOPOLITICS, BORDERS, AND FEDERALISM: CHALLENGES FOR POST-WAR IRAQ
02-07-2024
Hazhar Kamala
Library
A Lingua Franca for Kurdish Populations
02-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Kurdistan’s Language “Problem”
02-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
26-06-2024
Hazhar Kamala
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 520,379
Images 105,273
Books 19,567
Related files 98,226
Video 1,414
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Nurcan Baysal
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Biography
Havin Al-Sindy
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
Hassoun Caves
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Shilan Fuad Hussain
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
GEOPOLITICS, BORDERS, AND FEDERALISM: CHALLENGES FOR POST-WAR IRAQ
Articles
Drug Trafficking Dynamics Across Iraq and the Middle East: Trends and Responses
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Antonio Negri
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Jasmin Moghbeli
Library
A Lingua Franca for Kurdish Populations
Articles
The Nightingale of Kurdistan; Hsan Zirak the legend (01-12-1920)-(25-06-1972)
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Library
Kurdistan’s Language “Problem”
Folders
Biography - Education level - Doctoral (PHD) Biography - People type - Writer Biography - People type - Political activist Biography - Gender - Male Biography - Language - Dialect - Kurdish - Sorani Biography - Place of birth - Erbil Biography - Place of Residence - Kurdistan Biography - Alive? - Yes (until of registration/modification of this record, this character was alive) Biography - Nation - Kurd Biography - Country of birth - South Kurdistan

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.766 second(s)!