Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
26-06-2024
Hazhar Kamala
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Statistics
Articles 520,191
Images 105,238
Books 19,551
Related files 98,120
Video 1,414
Library
The Future of Kirkuk: A Roa...
Library
Dialectics of struggle: cha...
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
Biography
Awni Yousef
Library
Social Ecology
سیکۆلاریزم و داهاتووی ئایین
Our goal is to have our own national database like any other nation.
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0
سیکۆلاریزم و داهاتووی ئایین
Articles

سیکۆلاریزم و داهاتووی ئایین
Articles

$سیکۆلاریزم و داهاتووی ئایین$
نووسینی: نەورۆز سابیر
سیکۆلاریزم، کە سیستمێکە تیایدا ئایین لە سیاسەت و ڕێکخستنی کۆمەڵایەتی جیادەکاتەوە و ئامرازی هێنانەدی مافی مرۆییە نەک هێنانەدی مافی خوداوەند، گرنگترین جوڵە و ڕەوت بوو لە مێژووی مۆدێرنی ڕۆژاوادا لەسەردەمی ڕۆشنگەرییدا لە چاخەکانی ناوەڕاستتدا، و چەند فەیلەسوفێکی دیاری ئەو سەردەمەی ئەوروپا ڕا و ڕۆڵیان هەبووە لە دەرکەوتنی بیرۆکەی سیکۆلاریزم ئەوانیش (مارکوس ئۆریلیۆس، جۆن لوک، ڤۆلتێر، ، ، ، ، ). لە ڕاستیدا سێ پرەنسیپی گرنگ هەن کە عەلمانییەت لەسەری دادەمەزرێت ئەوانیش، بێلایەنی دەوڵەت لە کاروباری ئایینیدا، بێلایەنی قوتابخانەکان لە مەسەلەی ئاییندا، و ڕێزگرتنی ئازادی و ویژدان و بیروباوەڕ. سیکۆلاریزم هەوڵ بۆ ئەوە نادا کە ئازادی ئایین قۆرخ بکات، یاخود سنورداری بکات، بەلکو کار دەکات بۆ یەکسان بوونی باوەردار و بێباوەر لە کۆمەڵگەو بەرانبەر یاسا و دیموکراتیزەکردنی دام و دەزگا، و دامەزراوەکان و پەڕڵەمان.ئەوەی زۆر بەڵامەوە گرنگە بیگەیەنم ئەوەیە کە سیکۆلاریزم خوانەناسی نییە وەک زۆر کەس بەو شێوەیە لێی گەیشتوون: سیکۆلاریزم هەرگیز هەوڵنادا بۆ گۆڕینی ئایینی گروپێک یاخود بێ دیین کردنیان، بەڵکوو ئامانجی سیکۆلاریزم تەنیا بەدیهێنانی کۆمەڵگایەکی دیمۆکرات و یەکسانە لە ڕووی سیاسی، پەروەردە، یاسا، ، ، ، ، ، . زیاد لەوەش. سیکۆلاریزم مافی ڕا دەربڕینی گشتی بە هەموو کەسێک ئەدات و تاکە چانسە کە تێدا هەموو ئایینە جیاوەزەکان و بێ دیینەکانیش دەتوانن تیایدا بژین بە یەکسانی و ئازادی. شایەنی باسە کە نە کەسانی ئایینی بۆیان هەیە دەست لەکارو باری دەوڵەت وەربدەن نە دەوڵەت خۆی لە کاروباری دییندا هەلدەقورتێنێ. سیکۆلاریزم باوەڕداران و بێ باوەڕانیش دەپارێزێت بێ گوێدانە جیاوازی ئایین، ڕەنگ، نەژاد، چینی کۆمەڵایەتی، و هەموو تایبەتمەندییە تاکەکان.
لەوانەیە کەسانێک ڕایان وابێ کە مەبەست لە هاتنی پەیامبەرەکان و ئایینەکانیش هەر هێنانەدی ئاشتی و یەکسانی کۆمەڵگایە، بەڵام هەموو دەوڵەتێک، ڕاستەوخۆ یان نا ڕاستەوخۆ، دەوڵەتێکی (نا ئایینی)و مەدەنی سیاسییە: لە پاش مردنی پەیامبەری ئیسلام، ئێمە لە کلتووری ئیسلامی و لە مێژووی ئیسلامیدا دەوڵەت و دەسەڵاتێکمان نییە کە دەوڵەت و دەسەڵاتێکی (ئایینی)بێت چونکە ئایینیی بوون بە بێ گووتاری ئایینی و کارەکتەری ئایینی مەحاڵە. هەروەها کارەکتەری ئایینی نابێت پەلوپۆ بهاوێت بۆ سیاسەت و پلە و پۆست، چونکە ئامانجی ئایین نزیککردنەوەی مرۆڤەکانە لە خواوە و بانگەشە بۆ چاکەکردن، هەروەکو چۆن پەیامبەری ئیسلام ئەو هەموو ئۆفەر و پلەو پۆستە ڕەت دەکاتەوە کە دەسەڵاتدارانی ئەوکاتەی سعودیە خستبویانە ژێر دەستی چونکە ئامانجی ئەو پەیوەندی مرۆڤەکان و خوا بوو، تاوان و سزا، واتە زیاتر پەیوەندی بە دوای مردنەوە هەیە، هەرچەندە داوای باشە کردن و ڕێگە لە خراپە دەکرێ لە نێوان مرۆڤەکان لە کۆمەڵگادا، بەڵام ئامانجی عەلمانییەت بۆ ئەم دنیایەو پەیوەندی بە دوای مردنەوە نییە. بۆیە کار لەسەر باشترکردن و دیمۆکراتیزەکردنی ژیانی مرۆڤەکانە. ئەگەر بگەڕێینەوە بۆ مێژووی ئیسلام.کێشەی دەسەڵاتی ئایین ئەوەیە کە هەموو شووناسێکی ئایینی لە ئۆپۆزسیۆن وەردەگرێتەوە و هەڵیدەوەشێةێتەوە چونکە دەسەڵاتی ئایینی(ئیسلامی سیاسی) ئیسلامی ئامادەیی ئەوەیان تیدا نییە کە هیچ بیرۆکەو سیۆلۆجی تر قبوڵ بکەن جگە لە ئایین و پەیڕەوەکەی خۆیان. ئیسلامی ڕادیکالی هەمووشتێکیان بە پەرستنی خوا گرێداوە: و ئەوە دووپاتدەکەنەوە کە زانست دەبێت لەوە زیاتر نەبێ کە درێژەپێدەری پەرستش بێت. ڕوونتر، پێیان وایە کە مرۆڤ دەبێت ئەوەنە بزانێت و فێربیت کە لە خوا نزیکیان بکاتەوەو نە زیادتر، ئەگەر لەوە زیاتر بێت ئەوە مرۆڤ زیادەرەوی کردووە و چونکە بەو زانستە لووت بەرز و لە خۆبایی دەبێت و وا خۆی دەردەخات کە جیتر پێویستی بە خوا نەماوە.. هەر بەوشێوەیەش و بە هەڵە تەماشای عەلمانیەت دەکەن و وا دەزانن مانای کۆتایهێنانە بە کارەکتەری ئایینی. بۆ بەڵگە، کە دوو سەدە پێش ئێستا لە ئەمریکا-ئایین لەلایەن دەوڵەتەوە بەرقەرار کرا، مەبەست لێی کۆتایهاتنی کارەکتەری ئایینی کریستیان و پرۆتستانتی کلتووری ئەمریکی نەگەیاندووە، بەڵکوو تا ئەم سەردەمەش لینکی کڵێسە(کریستیان) و دەوڵەت بەردەوام بووە.
سیکۆلاریزم دەتوانێت لە کۆمەڵگە داخراوەکانی ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست، ، ، ، ،
بە ڕای من، ئەوە شتێکی تا ڕادەیەکی زۆر ئەستەمە، بەو پێیەی هەر وەکو پێشتر ئامەژەم پێکرد، سیکۆلاریزم بوون و دیموکراسی و قبوڵکردنیان دەکەوێتە سەر ڕۆشنبیری تاکەکان و بارودۆخی ناوچەکە. جێی تێبینیە کە عەلمانییەت بەوشێوەیەی وێنا دەکرا نەتوانرا لە ڕۆژاواش بە دی بێت چ جا ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست! هەربۆیە، ئاسان نابێ بۆ سیکۆلاریستەکان ئەسپی خۆیان بەباشی لەم ناوچە داخراوانەدا تاو بدەن و ئامانج بپێکن.(ئێرنست گلینەر) کە یەکێکە لە کۆمەڵناسە هاوچەرخەکان دەڵێت ” لە دنیای ئیسلامدا هەرگیز عەلمانیبوون ڕووینەداوە.” ئایدیۆلۆژیاکەشی ڕوو لە پووکانەوەیە لە ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاستدا چونکە ئیسلامییەکان وا بیردەکەنەوە کە سیکۆلاریزم بەها ئەخلاقییەکان لەناو دەبات و کوفر ئامێزە. (ناصیف نصار)وای دەبینێت کە دەوڵەتی ئایینی مۆرکێکی تۆلیتاری هەیە، و لەوێدا دامەزراوەی ئایینی دەبێت بە مەرجەعی کۆتای و ڕەها بۆ هەموو مەسەلەکانی دین و دنیا. بەپێجەوانەی بیری مارکس و فرۆید کە پێشبینی ئەوەیان کردبوو کە باڵادەستبوونی دین لەناو دەچێت جێگەکەی بڕوایەک دەیگرێتەوە کە لەسەر بناغەی میتافیزیکی و موتەعالی نییە. دەتوانین بڵێین، سیکۆلاریزم ئەو دێوەزمەیە نییە کە فەنتەمێنتالیزمە ئیسلامییەکان و ڕادیکاڵەکان وێنای دەکەن. هەزمکردنی بیرۆکەی سیکۆلاریزم دەکەوێتە سەر بیرکردنەوەی تاکەکان و ڕۆشنبیریان و بارودۆخی دەوڵەتەکەو ئەو هەنگاوانەی کە تێیپەڕاندووە لە مەڕ ڕۆشنگەری و بەرەوپێشچوون. زایدەن، لەم بابەتەدا ژیریگەرایی زەرورییەتی ئەوتۆی هەیە: هەروەها خودی ئایین ڕێگر نییە لە بەرانبەر ژیریدا و ناکۆکی لە نێوان ژیری و ئاییندا نییە. (“دیموکراسی و ئیسلام دوو شتی جیاوازن، چونکە لە دیمۆکراسیدا، گەل خاوەنی یاسادانانە، ئەوەی ئارەزووی بکات حەڵاڵی دەکات یان حەرامی دەکات.لە کاتێکدا ئیسلام ئەگەر تەنانەت هەموو گەل یەک دەنگ بن دەسەڵاتی حەڵاڵکردن و حەرامکردنیان نییە”). (سالح سەرییە)، بیرمەندی فەندەمینتالیستی ئیسلامی لە نامیلکەی (ڕسالە الایمان). هەروەها، بۆ نموونەیەکی تر و بەڵگەیەکی تردەتوانینن بڕوانین بۆ نووسینەکانی سەرکردەی فەندەمینتالیستی ئەفغانی (قەلبەدین حیکمەتیارە)، (“ئیسلام و دیموکراسی نە پێکەوە دەگونجێن نە دەسازێن. ئەفغانستان دەبێتە دەوڵەتێکی توندڕەوی ئیسلامی، کە تێدا دەوڵەتێک دروست دەبێت کە مەلاکان دەسەڵات دەگرنە دەست و ژنەکان دووبارە دەچنەوە ماڵەوە”). هەرچی بەشێکی زۆری ئیسلامییەکانە ڕایان وایە، کە سیکۆلاریزم شەریعەتی شەیتان دەخاتە جێیی شەریعەتی خوا…و ئایین دەخزێنێتە کونجی مزگەوتەوە.
پیاوانی ئایینی و ئەکادیمیستی ئیسلامی ئەوە دەخەنە ڕوو کە ئامانجی عەلمانییەکان وێرانکردنی ئایینە(ئیسلام) و بچوککردنەوەی ئایین و گۆڕینی بۆ کۆمەڵێک دەقی نا ئەقلانی. (عەزیز ئەلعەزەمە) لە پەڕتووکی ” دنیای ئایین لە ئێستای عەرەبدا” لاپەڕە (155) دا باسیدەکانت، ئیسلامییەکان گریمانەی نییەتخراپی عەلمانییەکان دەکەن و ئامانجی ڕۆپۆشکراوی داواکاری عەلمانییەکان ئاشکرا دەکەن کە بریتییە لەوەی ئیسلام دەبێت لە سنووری ئایینیبونیدا ڕابووەستێت، هەردوو واتای ئایین و دنیا لە خۆ نەگرێت. لەگەڵ ئەوەشدا، ، بانگەشەی ئەوەی کە عەلمانییەت خوازیارەی دامەزراندنی ئابوورییە لەسەر بنچینەی سوو، ئەمرۆ هەموو دەوڵەيتێک، بە سعودی عەرەبیشەوە، مامەڵە بە بانکە بازرگانییەکان دەکەن کە بەلای دامەزراوەی ئایینیەوە بانکی سووخوازن لەکاتێکدا خودی سعودیە لەبەر هۆکاری سیاسی و ئابووری ئەو بانکە ئیسلامییانەی یاساخ کرد !هەروەها شێخی ئەزهەر- شێخ سەید تەنتاوی- موفتی میسر لە نەوەدەکان، لە کۆنگرەی بانکە ئیسلامییەکاندا لە ئەسکەندەرییە، فتوای دا کە سوودی بانکەکان سوو نییە و حەرامیش نیە.لێرەوە دەگەینە ئەوخاڵەی کە هەموو بەرژەوەندییە سیاسی، ئابووری و کۆمەڵایەتییەکان لە پشتی فەتوا شەرعیەکانەوە خۆیان حەشارداوە. و دواجار مسوڵمانان ڕووەو سەرلێشێوان دەبەن.
دەربارەی لایەنی ڕۆحیش، هیچ کەس و بیرۆکەیەک ناتوانێ کەسێک لە پەرستشی بەدیهێنەرەکەی دوربخاتەوە یان کاڵبکاتەوە. لایەنی ڕۆحانی و خواپەرستی عەشقێکە کە دەبێت بە پەنهانی بێت و تەنیا لە نێوان دروستکراو و بە دیهێنەر چونکە سیکۆلاریزم پەیوەندی یاخود دژ بە خواپەرستن و نوێژی مرۆڤەکان نییە و ئامانجی بێباوەرکردنی کەس نییە. ئەگەر سیکۆلاریزم مانای بێبروای بوایە، ئەوا دەوڵەت دەبووە یەکێک لە گروپەکانی کۆمەڵگەی مەدەنی و لەوە دەکەوت کە دەوڵەت بێت. مرۆڤ کۆمەڵگایەک پەسەند دەکات کە ئازادبێت تێیادا و دیموکراسی تیا بەرقەرار بێت کە تیایدا مرۆڤ دەتوانێت پەیوەدنی خۆی و خوای خۆی بە پیرۆزی بهێڵێتەوە، بەبێ لە دەستدانی دیموکراسی، بەڵام پێچەوانەکەی ڕاست نیە.
بە پوختی، دەتوانین دیوە باشیەکەی سیکۆلاریزم ببینین چونکە لانی کەم یەکێک لە دروشمەکانی یەکسانی چینەکانی کۆمەڵگایە و نییەتی دیمۆکراتیزەکردنە، بێ گوێدانە هیچ بنەمایەکی دیینی، ڕەگەز، ، ، ، ، ، ، سیکۆلاریزم مانای دژایەتی ئایین نییە وەکە زۆر لە ئیسلامی فەندەمینتالیزم و ڕادیکاڵەکان مەزەندی دەکەن. دواجار، ئەگەر سیکۆلاریزم دیمۆکراسی ڕاستەقینەی پێیە و هیچ ئامانجێکی تری لە پشتەوە نییە. پێویستە هەموو کۆمەڵگە بە دییندار و بێدینەوە پێشوازی و پشتگیری لێبکەن، نەک وشکە سۆفییەکان هاخود هەرچینێکی تر ڕێگری و ڕەخنە ئاڕاستەی سیکۆلاریزم بکرێ لە پێناو بەرژەوەندییەکانی خۆیان، . بەڕای من ئەگەر سیکۆلاریزمی “ڕاستەقینە” کار بکات، ئەوە بارودۆخی هاووڵاتیان زۆر باشتر دەبێت و. لەگەڵ بەدیهێنانی یەکسانی کۆمەڵایەتی، بە بێ لەدەستدانی بیرو عەقیدەی تاکەکان. [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 330 times
HashTag
Sources
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەری کوردڕاوم - 26-09-2020
Linked items: 2
Group: Articles
Publication date: 26-09-2020 (4 Year)
Content category: Philosophy
Content category: Religion and atheism
Country - Province: South Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
Item Quality: 94%
94%
Added by ( هومام تاهیر ) on 24-11-2022
This article has been reviewed and released by ( Ziryan Serchinari ) on 26-11-2022
This item recently updated by ( Rozhgar Kerkuki ) on: 05-04-2024
URL
This item has been viewed 330 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Antonio Negri
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
The Nightingale of Kurdistan; Hsan Zirak the legend (01-12-1920)-(25-06-1972)
Library
Social Ecology
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Nurcan Baysal
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Biography
Shilan Fuad Hussain
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Biography
Ayub Nuri
Articles
Drug Trafficking Dynamics Across Iraq and the Middle East: Trends and Responses
Biography
Abdullah Zeydan
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Havin Al-Sindy
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Biography
Jasmin Moghbeli

Actual
Library
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
01-09-2015
Hawreh Bakhawan
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
Library
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
26-05-2024
Hazhar Kamala
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Ismail Mohamad Hassaf
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Awni Yousef
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Social Ecology
New Item
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
26-06-2024
Hazhar Kamala
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Statistics
Articles 520,191
Images 105,238
Books 19,551
Related files 98,120
Video 1,414
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
Antonio Negri
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Archaeological places
Hassoun Caves
Articles
The Nightingale of Kurdistan; Hsan Zirak the legend (01-12-1920)-(25-06-1972)
Library
Social Ecology
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Nurcan Baysal
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Biography
Shilan Fuad Hussain
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Biography
Ayub Nuri
Articles
Drug Trafficking Dynamics Across Iraq and the Middle East: Trends and Responses
Biography
Abdullah Zeydan
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
Havin Al-Sindy
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Biography
Jasmin Moghbeli
Folders
Articles - Content category - Al-Anfal & Halabja Articles - Content category - Memoir Articles - Document Type - Original language Articles - Publication Type - Born-digital Articles - Language - Dialect - English Articles - Cities - Kubanê Articles - Folders - Islamic State - ISIS attacks Articles - Country - Province - West Kurdistan Biography - Education - Politic Biography - Education level - Doctoral (PHD)

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.484 second(s)!