Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Unveiling Discrimination: Minorities in Türkiye
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
YAZIDI DISPLACEMENT AND MIGRATION FROM IRAQ
09-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraq on the International Stage
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
A Viable Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Rojava An Alternative to Imperialism, Nationalism, and Islamism in the Middle East
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Beating the Islamic State
05-07-2024
Hazhar Kamala
Library
The Subjects of Fatih Akın‘s Melodramas:A Genealogical Reading Through the Films of R.W. Fassbinder, Yılmaz Güney and Atıf Yılmz
05-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Crossroads: The future of Iraq’s minorities after ISIS
02-07-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 522,755
Images 105,758
Books 19,696
Related files 98,586
Video 1,419
Library
The Future of Kirkuk: A Roa...
Biography
Awni Yousef
Library
Social Ecology
Library
Ninewa: Initiative Mapping ...
Library
Between Dreams and Reality:...
کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 10
Due to Kurdipedia, you know what happened on each day of our calendar!
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 10

کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 10
$کوردستان و کورد لە قۆناغی مێژووی سەدەکانی ناوەڕاستدا 10$
نووسینی: #کەیوان ئازاد#
$هۆکارەکانی بڵاوبوونەوەی ئایینی ئیسلام لە کوردستاندا$
$هۆکارە ئابوورییەکان$
هۆکارە ئابوورییەکانیش یەکێکی دیکە بوون لەو هۆکارانەی، زەمینەی بڵابوونەوەی ئایینی ئیسلامیان لە کوردستان ڕەخساند. هۆیەکەش ئەوە بوو، بەرلەوەی ئەو ئایینە لەلایەن عەرەبە موسڵمانەکانەوە بگاتە کوردستان، دەسەڵاتدارانی ساسانی و بێزەنتی، لە (سێ) لایەنەوە خاک و خەڵکی کوردستانیان دووچاری نائومێدی و ماڵوێرانی کردبوو.
لایەنی یەکەم: سەپاندنی باجی زۆر بوو بەسەر هاووڵاتییەکانیاندا، کە کورد یەکێک بوون لە پێکهاتەکانی. باجەکانیش سەرباری بڕەکەی، ژمارەشیان زۆر و کاتەکانی جیاواز بوون. لەوانە، باج لەسەر کشتوکاڵ و سامانی ئاژەڵ و پیشەکان و کاڵا بازرگانییەکان، تا بە باجی کەسی دەگات. بڕی ئەو باجانەش سەرباری ئەوەی بە یاسا کرابوو، بەڵام بەرپرسانی دەوڵەت و ئەوانەی باجیان کۆدەکردەوە، دوور لە یاسا و بەپێی مەزندە و بۆچوونی خۆیان باجەکەیان دیاری دەکرد و لەو توێژانەیان دەسەند، کە بەسەریاندا سەپابوو.
لە کاتی سەرپێچیی ئەو توێژانەش، ڕووبەڕووی لێپرسینەوە و سزای یاسایی دەبوونەوە، باجی کەسییش (سەرانە)، باجێکی دیکە بوو، کە لە سەردەمی (خەسرەو نەوشیروانی ساسانی/532-579ز) داهێنرا و بەسەر هەر تاکێکی کۆمەڵگاکانی ساسانیدا سەپێنرا. بڕی باجەکەش بۆ هاووڵاتییانی هەژار و کەمدەست (12) درهەم و بۆ هاووڵاتییانی مامناوەند، کە پیشەوەر و بازرگان و کاسبکاران بوون (24) درهەم و بۆ توێژە خاوەن موڵک و دەوڵەمەندەکانیش (48) درهەم بوو.
ئەم باجەش خرابووە سەر تاک، لە بەرانبەر پاراستنی مافەکانی لەناو ئیمپراتۆریی ساسانیدا. هەر بۆیە دەبوا هەر تاکێک لە ساڵدا بیدات و ئەرکەکەش کەوتبووە سەر سەرۆکی خێزان کە پەیداکەری دارایی ماڵ و خێزانەکەی بوو. هەمان باج لە سەردەمی (جوستنیانی یەکەم/ 527-565ز) لەنێو ئیمپراتۆریی بێزەنتی بە یاسایی کرا و لەسەر هەر تاکێکی نێو سنووری ئیمپراتۆرییەکە سەپێنرا.
بەمەش هەر خێزانە و ڕووبەڕووی (دوو) باجی یاسایی دەوڵەتی کرابووەوە، کە دەبوا ساڵانە سەرۆکی خێزانەکان بیدەن. وەک ئاماژەشمان پێ دا، جگە لە شاری (تەیسەفون)ی پایتەختی ئیمپراتۆریی ساسانی و شاری (قوستەنتینینە)ی ئیمپراتۆریی بێزەنتی و شارە گەورەکانی ئەو دوو دەوڵەتە نەبێت، باجەکان دوور لە پێوەرە یاساییەکان وەردەگیران و لێپرسراوی کۆکەکەرەوەی باجەکە بڕەکەی دیاری دەکرد، نەک یاساکە. ئاساییش بڕەکەی لە بڕی یاساییەکەی دەوڵەت زیاتر بوو.
جیاواز لەم (دوو) باجە، لەنێو سنووری ئیمپراتۆریی ساسانی (دوو) باجی دیکە وەردەگیران، ئەوانیش باجەکانی (نەورۆزانە) و (میهرەگان) بوون. (باجی نەورۆزانە) لە (1ی فەروەردین) واتە (یەکەم ڕۆژی مانگی نەورۆز) تا کۆتایی مانگەکە لە هاووڵاتییان وەردەگیرا. هەرچی (باجی میهرەگان)ە لە (1ی میهر) واتە (1ی ڕەزبەر) تا کۆتایی مانگ وەردەگیرا و بڕەکەشی دیاریکراو نەبوو.
واتە کۆکەرەوەی باجەکە بڕەکەی دیاری دەکرد، لەکاتێکدا پێویست بوو سەرۆکی خێزان، بەپێی ویست و حەز و توانای خۆی ئەو باجە بدات. هۆیەکەش ئەوە بوو، خودی باجەکە وەک دیاری و پاداشت پێشکەش بە پادشاکانی ساسانی دەکرا، نەک بەزۆر، بەڵام ئەوانەی باجەکەیان کۆدەکردەوە، بەشی خۆیان و بەرپرسەکانیشیان لەسەر زیاد دەکرد. بەمەش باری سەر شانی تاک و خێزانەکانی قورس کردبوو.
سەرباری ئەو باجانەش، مووغ و پیاوانی ئایینی زەردەشتی، تا بە قەشە و پیاوانی ئایینی کریستیان دەگات، لە سنووری هەردوو دەوڵەتەکە، بڕی باجی خۆیان بە ناوی ئایینەوە لە هاووڵاتییان وەردەگرت، وەک (لە کاتی منداڵبوون، ناونانی منداڵ و پیرۆزکردنی، پڕۆسەی هاوسەرگیری و مردن و پرسەکان، تا بە سەردانی ئاتشکەدە و کڵێسە و دێرەکان) دەگات. ئەمەو جگە لەو کاتانەی هاووڵاتییان پێویستیان بە سەردانی مووغ و قەشە و پیاوانی ئایینیی زەردەشتی و کریستیان هەبوو، بۆ خستەڕووی کێشەیەک، یان داواکارییەکی ئایینی، کە ئەوەش بەبێ پێدانی باج و دیاری تێپەڕ نەدەبوو.
لەگەڵ ئەو دۆخەدا، کە باری سەرشانی هاووڵاتییانیان لەنێو سنووری ئەو (دوو) دەوڵەتە قورس کردبوو، لایەنێکی دیکە ئەوەندەی تر بارگرانی بۆ تاک و خێزانەکان درووست کردبوو، ئەویش شەڕی بەردەوامی (ساسانی و بێزەنتی) و (ساسانی و دەوڵەتی ئەرمەنستان) بوو لەسەر هەژموونی دەسەڵاتداریی ناوچەکە، کە زیانی زۆری بە خاک و خەڵکی کوردستان گەیاندبوو. هۆیەکەش ئەوەبوو، زۆرینەی شەڕەکان کەوتبوونە خاکی کوردستان. بەتایبەت بەشەکانی (باکوور، باشوور، خۆراوا)، کە ناوچە و خاڵی یەکلاکەرەوەی ئەو (سێ) دەوڵەتە بوون.
هەربۆیە شەڕە بەردەوامەکانیان هۆکاری وێرانبوونی هەزاران دۆنم زەوی و ڕەز و باخ و زەوییە کشتوکاڵییەکان بوو، تا بە زیان دەگات بۆ ئاژەڵەکانیان و وێرانبوونی شار و شارۆچکە و گوندەکانیان. ئەمەو سەرباری زیان بە بازاڕ و پیشە و کاسبکار و بازرگانان. لەوانەش سەختتر، تێچووی بەشێکی شەڕەکان بوو لەسەر خەڵکی کوردستان. وەک خزمەتکردنی سوپاکان و دابینکردنی خۆراک و پێداویستیی جەنگی بۆ سەرباز و ئەفسەرەکان و ئالیک بۆ ڕەشەوڵاخەکان.
واتە هەموو ئەوانەش لە ئەستۆی دانیشتوانی ئەو ناوچانەدا بوو کە کەوتبوونە سەر ڕێگای شەڕەکان.
ئەمەو سەرباری ئەوەی زۆرینەی شەڕەکان کەوتبوونە خاکی کوردستان، کاتی شەڕەکانیش کەوتبوونە وەرزەکانی بەهار و هاوین، کە کاتی پێگەیشتنی بەرهەمە کشتوکاڵییەکان بوو، کە بەهۆی ئەو شەڕانەشەوە، بەرهەمی ساڵێکی خاوەن موڵک و جووتیاران بەهەدەر دەچوو. بەو دۆخەشەوە، کە خاکی کوردستان و کوردی پێدا تێپەڕ دەبوو، شەڕی دەوڵەتی خەلافەتی ڕاشدییشی هاتە سەر، بۆیە ئاسایی بوو، خەڵکەکەی لەو ژیانە بێزار بن و بۆ دەرفەت و هێزێکی نوێ بگەڕێن، تا لەو دۆخە ڕزگاریان بکات. ئیتر گرنگ نەبوو ئەو هێزە کێیە و چۆنە و لەداهاتوودا چۆن مامەڵەیان لەگەڵ دەکات؟ گرنک ئەوەبوو دەربازیان بێت و ماوەیەک بە ئاسوودەیی بژین.
لەنێو ئەو دۆخە ئابوورییە سەختەدا، کاتێک سوپای عەرەبی ئیسلامی، گەیشتنە سنوورەکانی خاکی کوردستان، وەک ڕزگارکەر و گەیاندنی پەیامێکی ئاسمانیی نوێ خۆیان پیشان دا. هەر بۆیە بەشێک لەو کوردانەی لە دۆخی پێشووی خۆیان بێزار بوون و لە ڕووی ئابوورییەوە تێکشکابوون، پێشوازییان لەو هێزە نوێیە کرد و دەرگای شار و قەڵاکانیان بۆ کردنەوە، بەڵام ئەوانەیشی بەرژەوەندی و داهات و سامانەکانیان بە هەردوو ئیمپراتۆریی ساسانی و بێزەنتییەوە گرێ درابوو، پێویست بوو تا کۆتایی لەگەڵیاندا بن و لە دژی سوپای عەرەبی ئیسلامی و دەوڵەتی خەلافەتی ڕاشدی بوەستن و شەڕی مان و نەمانیان لەگەڵدا بکەن.ۆکارەکانی بڵاوبوونەوەی ئایینی ئیسلام لە کوردستاندا
هۆکارە ئابوورییەکان
هۆکارە ئابوورییەکانیش یەکێکی دیکە بوون لەو هۆکارانەی، زەمینەی بڵابوونەوەی ئایینی ئیسلامیان لە کوردستان ڕەخساند. هۆیەکەش ئەوە بوو، بەرلەوەی ئەو ئایینە لەلایەن عەرەبە موسڵمانەکانەوە بگاتە کوردستان، دەسەڵاتدارانی ساسانی و بێزەنتی، لە (سێ) لایەنەوە خاک و خەڵکی کوردستانیان دووچاری نائومێدی و ماڵوێرانی کردبوو.
لایەنی یەکەم: سەپاندنی باجی زۆر بوو بەسەر هاووڵاتییەکانیاندا، کە کورد یەکێک بوون لە پێکهاتەکانی. باجەکانیش سەرباری بڕەکەی، ژمارەشیان زۆر و کاتەکانی جیاواز بوون. لەوانە، باج لەسەر کشتوکاڵ و سامانی ئاژەڵ و پیشەکان و کاڵا بازرگانییەکان، تا بە باجی کەسی دەگات. بڕی ئەو باجانەش سەرباری ئەوەی بە یاسا کرابوو، بەڵام بەرپرسانی دەوڵەت و ئەوانەی باجیان کۆدەکردەوە، دوور لە یاسا و بەپێی مەزندە و بۆچوونی خۆیان باجەکەیان دیاری دەکرد و لەو توێژانەیان دەسەند، کە بەسەریاندا سەپابوو.
لە کاتی سەرپێچیی ئەو توێژانەش، ڕووبەڕووی لێپرسینەوە و سزای یاسایی دەبوونەوە، باجی کەسییش (سەرانە)، باجێکی دیکە بوو، کە لە سەردەمی (خەسرەو نەوشیروانی ساسانی/532-579ز) داهێنرا و بەسەر هەر تاکێکی کۆمەڵگاکانی ساسانیدا سەپێنرا. بڕی باجەکەش بۆ هاووڵاتییانی هەژار و کەمدەست (12) درهەم و بۆ هاووڵاتییانی مامناوەند، کە پیشەوەر و بازرگان و کاسبکاران بوون (24) درهەم و بۆ توێژە خاوەن موڵک و دەوڵەمەندەکانیش (48) درهەم بوو.
ئەم باجەش خرابووە سەر تاک، لە بەرانبەر پاراستنی مافەکانی لەناو ئیمپراتۆریی ساسانیدا. هەر بۆیە دەبوا هەر تاکێک لە ساڵدا بیدات و ئەرکەکەش کەوتبووە سەر سەرۆکی خێزان کە پەیداکەری دارایی ماڵ و خێزانەکەی بوو. هەمان باج لە سەردەمی (جوستنیانی یەکەم/ 527-565ز) لەنێو ئیمپراتۆریی بێزەنتی بە یاسایی کرا و لەسەر هەر تاکێکی نێو سنووری ئیمپراتۆرییەکە سەپێنرا.
بەمەش هەر خێزانە و ڕووبەڕووی (دوو) باجی یاسایی دەوڵەتی کرابووەوە، کە دەبوا ساڵانە سەرۆکی خێزانەکان بیدەن. وەک ئاماژەشمان پێ دا، جگە لە شاری (تەیسەفون)ی پایتەختی ئیمپراتۆریی ساسانی و شاری (قوستەنتینینە)ی ئیمپراتۆریی بێزەنتی و شارە گەورەکانی ئەو دوو دەوڵەتە نەبێت، باجەکان دوور لە پێوەرە یاساییەکان وەردەگیران و لێپرسراوی کۆکەکەرەوەی باجەکە بڕەکەی دیاری دەکرد، نەک یاساکە. ئاساییش بڕەکەی لە بڕی یاساییەکەی دەوڵەت زیاتر بوو.
جیاواز لەم (دوو) باجە، لەنێو سنووری ئیمپراتۆریی ساسانی (دوو) باجی دیکە وەردەگیران، ئەوانیش باجەکانی (نەورۆزانە) و (میهرەگان) بوون. (باجی نەورۆزانە) لە (1ی فەروەردین) واتە (یەکەم ڕۆژی مانگی نەورۆز) تا کۆتایی مانگەکە لە هاووڵاتییان وەردەگیرا. هەرچی (باجی میهرەگان)ە لە (1ی میهر) واتە (1ی ڕەزبەر) تا کۆتایی مانگ وەردەگیرا و بڕەکەشی دیاریکراو نەبوو.
واتە کۆکەرەوەی باجەکە بڕەکەی دیاری دەکرد، لەکاتێکدا پێویست بوو سەرۆکی خێزان، بەپێی ویست و حەز و توانای خۆی ئەو باجە بدات. هۆیەکەش ئەوە بوو، خودی باجەکە وەک دیاری و پاداشت پێشکەش بە پادشاکانی ساسانی دەکرا، نەک بەزۆر، بەڵام ئەوانەی باجەکەیان کۆدەکردەوە، بەشی خۆیان و بەرپرسەکانیشیان لەسەر زیاد دەکرد. بەمەش باری سەر شانی تاک و خێزانەکانی قورس کردبوو.
سەرباری ئەو باجانەش، مووغ و پیاوانی ئایینی زەردەشتی، تا بە قەشە و پیاوانی ئایینی کریستیان دەگات، لە سنووری هەردوو دەوڵەتەکە، بڕی باجی خۆیان بە ناوی ئایینەوە لە هاووڵاتییان وەردەگرت، وەک (لە کاتی منداڵبوون، ناونانی منداڵ و پیرۆزکردنی، پڕۆسەی هاوسەرگیری و مردن و پرسەکان، تا بە سەردانی ئاتشکەدە و کڵێسە و دێرەکان) دەگات. ئەمەو جگە لەو کاتانەی هاووڵاتییان پێویستیان بە سەردانی مووغ و قەشە و پیاوانی ئایینیی زەردەشتی و کریستیان هەبوو، بۆ خستەڕووی کێشەیەک، یان داواکارییەکی ئایینی، کە ئەوەش بەبێ پێدانی باج و دیاری تێپەڕ نەدەبوو.
لەگەڵ ئەو دۆخەدا، کە باری سەرشانی هاووڵاتییانیان لەنێو سنووری ئەو (دوو) دەوڵەتە قورس کردبوو، لایەنێکی دیکە ئەوەندەی تر بارگرانی بۆ تاک و خێزانەکان درووست کردبوو، ئەویش شەڕی بەردەوامی (ساسانی و بێزەنتی) و (ساسانی و دەوڵەتی ئەرمەنستان) بوو لەسەر هەژموونی دەسەڵاتداریی ناوچەکە، کە زیانی زۆری بە خاک و خەڵکی کوردستان گەیاندبوو. هۆیەکەش ئەوەبوو، زۆرینەی شەڕەکان کەوتبوونە خاکی کوردستان. بەتایبەت بەشەکانی (باکوور، باشوور، خۆراوا)، کە ناوچە و خاڵی یەکلاکەرەوەی ئەو (سێ) دەوڵەتە بوون.
هەربۆیە شەڕە بەردەوامەکانیان هۆکاری وێرانبوونی هەزاران دۆنم زەوی و ڕەز و باخ و زەوییە کشتوکاڵییەکان بوو، تا بە زیان دەگات بۆ ئاژەڵەکانیان و وێرانبوونی شار و شارۆچکە و گوندەکانیان. ئەمەو سەرباری زیان بە بازاڕ و پیشە و کاسبکار و بازرگانان. لەوانەش سەختتر، تێچووی بەشێکی شەڕەکان بوو لەسەر خەڵکی کوردستان. وەک خزمەتکردنی سوپاکان و دابینکردنی خۆراک و پێداویستیی جەنگی بۆ سەرباز و ئەفسەرەکان و ئالیک بۆ ڕەشەوڵاخەکان.
واتە هەموو ئەوانەش لە ئەستۆی دانیشتوانی ئەو ناوچانەدا بوو کە کەوتبوونە سەر ڕێگای شەڕەکان.
ئەمەو سەرباری ئەوەی زۆرینەی شەڕەکان کەوتبوونە خاکی کوردستان، کاتی شەڕەکانیش کەوتبوونە وەرزەکانی بەهار و هاوین، کە کاتی پێگەیشتنی بەرهەمە کشتوکاڵییەکان بوو، کە بەهۆی ئەو شەڕانەشەوە، بەرهەمی ساڵێکی خاوەن موڵک و جووتیاران بەهەدەر دەچوو. بەو دۆخەشەوە، کە خاکی کوردستان و کوردی پێدا تێپەڕ دەبوو، شەڕی دەوڵەتی خەلافەتی ڕاشدییشی هاتە سەر، بۆیە ئاسایی بوو، خەڵکەکەی لەو ژیانە بێزار بن و بۆ دەرفەت و هێزێکی نوێ بگەڕێن، تا لەو دۆخە ڕزگاریان بکات. ئیتر گرنگ نەبوو ئەو هێزە کێیە و چۆنە و لەداهاتوودا چۆن مامەڵەیان لەگەڵ دەکات؟ گرنک ئەوەبوو دەربازیان بێت و ماوەیەک بە ئاسوودەیی بژین.
لەنێو ئەو دۆخە ئابوورییە سەختەدا، کاتێک سوپای عەرەبی ئیسلامی، گەیشتنە سنوورەکانی خاکی کوردستان، وەک ڕزگارکەر و گەیاندنی پەیامێکی ئاسمانیی نوێ خۆیان پیشان دا. هەر بۆیە بەشێک لەو کوردانەی لە دۆخی پێشووی خۆیان بێزار بوون و لە ڕووی ئابوورییەوە تێکشکابوون، پێشوازییان لەو هێزە نوێیە کرد و دەرگای شار و قەڵاکانیان بۆ کردنەوە، بەڵام ئەوانەیشی بەرژەوەندی و داهات و سامانەکانیان بە هەردوو ئیمپراتۆریی ساسانی و بێزەنتییەوە گرێ درابوو، پێویست بوو تا کۆتایی لەگەڵیاندا بن و لە دژی سوپای عەرەبی ئیسلامی و دەوڵەتی خەلافەتی ڕاشدی بوەستن و شەڕی مان و نەمانیان لەگەڵدا بکەن. [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 690 times
HashTag
Sources
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی پلاتفۆڕمی دابڕان - 11-06-2022
Linked items: 18
Articles
Biography
Dates & Events
Group: Articles
Publication date: 11-06-2022 (2 Year)
Content category: Investigation
Content category: History
Country - Province: South Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
Item Quality: 99%
99%
Added by ( هومام تاهیر ) on 06-12-2022
This article has been reviewed and released by ( Ziryan Serchinari ) on 07-12-2022
This item recently updated by ( Rozhgar Kerkuki ) on: 07-04-2024
URL
This item has been viewed 690 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Articles
Mardin in the Post-Tanzimat Era: Heritage, Changes and Formation of an Urban Landscape
Library
YAZIDI DISPLACEMENT AND MIGRATION FROM IRAQ
Library
Iraq on the International Stage
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Abdullah Zeydan
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Havin Al-Sindy
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Articles
Diyarbakir, Mardin, Şırnak Field Report
Biography
Antonio Negri
Biography
Nurcan Baysal
Biography
Shilan Fuad Hussain
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
Archaeological places
Cendera Bridge
Library
Unveiling Discrimination: Minorities in Türkiye
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
A Viable Kurdistan
Articles
Arabs and Kurds: Shared Hopes and Common Dreams
Biography
KHAIRY ADAM
Archaeological places
Hassoun Caves
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Disidentification of Historical City Centers: A Comparative Study of the Old and New Settlements of Mardin, Turkey
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
Sequential approach of the re-using the historical military barrack in the Old Mardin Heritage in Turkey

Actual
Library
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
01-09-2015
Hawreh Bakhawan
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Awni Yousef
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Social Ecology
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Library
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
New Item
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Unveiling Discrimination: Minorities in Türkiye
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
YAZIDI DISPLACEMENT AND MIGRATION FROM IRAQ
09-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraq on the International Stage
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
A Viable Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Rojava An Alternative to Imperialism, Nationalism, and Islamism in the Middle East
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Beating the Islamic State
05-07-2024
Hazhar Kamala
Library
The Subjects of Fatih Akın‘s Melodramas:A Genealogical Reading Through the Films of R.W. Fassbinder, Yılmaz Güney and Atıf Yılmz
05-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Crossroads: The future of Iraq’s minorities after ISIS
02-07-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 522,755
Images 105,758
Books 19,696
Related files 98,586
Video 1,419
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Articles
Mardin in the Post-Tanzimat Era: Heritage, Changes and Formation of an Urban Landscape
Library
YAZIDI DISPLACEMENT AND MIGRATION FROM IRAQ
Library
Iraq on the International Stage
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Biography
Ayub Nuri
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Abdullah Zeydan
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
Havin Al-Sindy
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Articles
Diyarbakir, Mardin, Şırnak Field Report
Biography
Antonio Negri
Biography
Nurcan Baysal
Biography
Shilan Fuad Hussain
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
Archaeological places
Cendera Bridge
Library
Unveiling Discrimination: Minorities in Türkiye
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Biography
HIWA SALAM KHLID
Library
A Viable Kurdistan
Articles
Arabs and Kurds: Shared Hopes and Common Dreams
Biography
KHAIRY ADAM
Archaeological places
Hassoun Caves
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Articles
Disidentification of Historical City Centers: A Comparative Study of the Old and New Settlements of Mardin, Turkey
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Articles
Sequential approach of the re-using the historical military barrack in the Old Mardin Heritage in Turkey
Folders
Articles - Publication Type - Born-digital Articles - Language - Dialect - English Articles - Content category - Articles & Interviews Articles - Content category - Human Right Articles - Cities - Siwas Articles - Document Type - Translation Articles - Original Language - French Biography - People type - Middle East expert Biography - People type - Kurdolog Biography - Language - Dialect - English

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.734 second(s)!