Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
26-06-2024
Hazhar Kamala
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Statistics
Articles 519,737
Images 105,214
Books 19,552
Related files 97,889
Video 1,414
Library
The Future of Kirkuk: A Roa...
Library
Dialectics of struggle: cha...
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
Biography
Awni Yousef
Library
Social Ecology
بۆچی خەڵک لایان وایە فیمینیزم بە مانای ڕق لە پیاوانە؟
Kurdipedia is the largest project to archive our information.
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

بۆچی خەڵک لایان وایە فیمینیزم بە مانای ڕق لە پیاوانە؟

بۆچی خەڵک لایان وایە فیمینیزم بە مانای ڕق لە پیاوانە؟
ناونیشانی بابەت: بۆچی خەڵک لایان وایە فیمینیزم بە مانای ڕق لە پیاوانە؟
ئامادەکردن: #چنوور فەتحی#

=KTML_Bold=ئایا فێمینیستەکان ڕقیان لە پیاوەکانە؟=KTML_End=
فیمینستەکان ڕقیان لە پیاوان نییە، ئەی بۆچی زۆربەی هەرە زۆری خەڵک لەسەر ئەو باوەڕەن فێمیننیزم یەکسانە بە ڕق بوون لە پیاوان؟ پێت ڕۆبێرتسۆن، سیمای بەناوبانگی میدیایی و یەک لە ڕێبەرە بەهێزەکانی ئیڤانجلیستەکان لە ئەمریکا و خاوەنی کەناڵی تەلەڤزیۆنیی ئایینی تۆڕی لێدوانی کریستیانیەکان، لە دەهەی 90ی زایینیدا وتبووی “فێمینیزم تایبەت نییە بە مافی یەکسانی ژنان، بەڵکوو بزووتنەوەیەکی کۆمەڵایەتی و سیاسەتێکی دژە خێزانە کە ژنان هاندەدات واز لە منداڵ و هاوسەرەکانیان بێنن. ئەوان دەیانهەوێ جادوو بکەن، سیستەمی سەرمایەداریی لەنێو ببەن، ببن بە لێزبییەن.”ئەم وتە ئێستاکەش وەک ئەڵقەیەک لە گوێی زۆرێک لە ژنان و پیاوانی سەدەی بیست و یەکە و نیشانی دەدات کە فێمینیزم نەیتوانیوە وێنەیەکی درووست لە خۆی پێشکەش بە خەڵکی هەموو جیهان بکات. جیاوازییەکی زۆر لەنێوان فێمینیزم و دژایەتیکردنی پیاواندا هەیە. ئایا تا ئێستا وشەی میزانداری یان دژەپیاوبوون ‌تان بیستووە؟ دژەپیاو بوون خۆی دەستەوشەیەکی جیاوازە، بەڵام بە مانا و هاوکێشی فێمینیزم نییە.
فێمینیست کەسێکە کە سەرباری ڕەگەز بڕوای بە پلە و پێگەی یەکسانی مرۆڤەکان هەیە. لەوانەیە فێمینیستێکی دژەپیاویش هەبێت. بەڵام نابێ بەشێکی بچووکی جڤاتێک وەک ناسێنەری سەرجەم جڤاتەکە گریمان بکرێت. تەنانەت ئەگەر ئەم بەشە بچووکە خاوەنی دەنگی بەرزتر و دەسەڵاتێکی زیاتریش بن. دژەپیاوەکان لەوانەیە تەنانەت خاوەنی دەنگێکی بەرزیش نەبن، بەڵام کەسانی نەیار و دژبەری بزووتنەوەی فێمینیزم بۆ پێکانی مەبەستەی خۆیان کە داڕووخانی سەرپاکی بزووتنەوەکە، ڕستە و دەربڕینی بەرەی کەمین دەستچن و بڵاو دەکەنەوە و چاویان لە ئاست هەوڵ و خەبتینی گرنگ و کاریگەریی فێمینیستە میانڕەوەکان دادەخەن. دەبێ فێمینیزم بە ناوکی سەرەکیی ئامانجەکەیەوە کە یەکسانیی ڕەگەزییەوە، بێتە ناسین. ئامانجی گشتیی فێمینیزم بەدیهێنانی کۆمەڵگەیەکە کە تێیدا سەرکەوتوویی و کامەرانی بەهۆی ڕەگەزەوە ئاستەنگ نەکرێتەوە. زۆرێک لە چالاکانی بواری فێمینیزم، لەگەڵ ئەوەدا نین کە ژنان لە بەرتر لە پیاوان دابنرێن و دژەپیاوەکان بە بەربەستێک لەبەرانبەر بەها فێمینیستییەکاندا دەبینن. چونکە بۆ ماوەی زیاتر لە دوو سەدە بە خەڵک وتراوە فێمینیستەکان دژەپیاون.
ئەم ئایدیا کۆن و لە مێژینەیە و هەر لە سەرەتای درووستبوونی بزووتنەوەی فێمینیزمەوە بۆ بەرانبەرکێکردن لەگەڵی بە خەڵک وتراوە. دەیانوت فێمینیستەکان شێت و دژبەری پیاوانن. بەڵام لاتان وایە ئەم ئەکتیڤیستانەی بزووتنەوەی ژنان بە ڕاستی چییان دەویست؟ مافی خاوەندارێتیی دارایی، خوێندن و دەنگدان هەوڵی فێمینیستە سەرەتاییەکان بوو. بەڵام بەرانبەر بەم خواستە سادانە مۆرکی دژەخێزان، دژەخودا و دژەپیاو لەم ژنە چالاکانە دەدرا. سەیر ئەوەیە ئەم مۆرکانە هەنووکەش بە ناچەوانی فێمینیستەکانەوەیە. خەباتی نایەکسان بۆ هەر بزووتنەوەیەکی یەکسانیخوازی ئەتنی-لە ئیرلەندییەکانەوە تاوەکوو ئەفریقییەکان و، ئایینی لە کاتۆلیکەکانەوە تاوەکوو موسوڵمانەکان بوونی هەیە و لەم سەدەی دوایدا ئەم خەباتە نایەکسانە بۆ بزووتنەوەی یەکسانیخوازیی فێمینیستیش هاتۆتە ئاراوە. بەڵام بۆچی خەڵک زیاتر باوەڕیان بە قسە و ڕادەربڕینی دژبەرانی فێمینیزم هەیە وەک لە هەوڵ و چالاکیی فێمینیستەکان خۆیان؟ لە بەر ئەوەی کە زۆربەی خەڵک بە لۆژیکی خۆیانەوە ناجووڵێنەوە.
دەروونناسەکان دەڵێن؛ وێنای خەڵک سەبارەت بە تاکێک پێوەندیی بە ناساندن و وەسفێکەوە هەیە کە لێێ دەکرێت. گەر بڵێن خاتوو فڵان زۆر باشە خەڵک وێنایەکی تایبەتییان لێی دەبێت، بەڵام گەر بگوترێ ئەو کەسێکی “باشە” وێنایان بە شێوەیەکی گشتی جیاواز دەبێت. گۆڕانێکی بچووک لە وەسفی کەسێک یان گرووپێکدا دەتوانێ وێنای خەڵک بە نیسبەت ئەو کەس یان گرووپە بە تەواویی بگۆڕێت. گەر لە وەسفکردنی خاتوو فڵانیدا بگوترێ ئەوکەمێکیش ڕقی لە پیاوانە، وێنای جەماوەری خەڵک بەرانبەر بەو خاتوونە گۆڕانێکی گەورەی بەسەردا دێت. چون پیاوانی باش و شەریف، فێمینیزم بە بەرهەڵستی خۆیان دەبینن.
بۆ ئەوەی کە فێمینیست بن پێویست ناکات هەموو پیاوەکان بە لاقەبەر و دەستدرێژیکەر بزانن. بەڵام دژبەران بۆ دژایەتیکردنی فێمینیزم دەڵێن؛ ئەم بزووتنەوە هەموو پیاوێک بە لاقەبەر دەزانێت، بەڵام وا نییە. فێمینیستەکان پیاوان بە شەیتان نابینن و بە شێوەی تاکەکەسی بە بەرپرسی سەدان ساڵ پیاوسالارییان نازانن. بۆ نموونە هیچ کەس پیاوێکی سپی پێستی ئێستا، بەهۆی کۆیکلەدارییەوە تاوانبار ناکات. بەم چەشنە ناکرێ پیاوێک بەهۆی مێژووی دوورودرێژی پیاوسالارییەوە تاوانبار بکرێت. خەڵک بە گشتی بەتایبەت پیاوان کاتێک کە بیر لە خۆیان یان کەسانی دەور و پشتیان دەکەنەوە و لێیان ورد دەبنەوە، ڕەفتاری پیاوسالارانە لە خۆیان و دیتراندا نابینن و لە قەزاوەتی فێمینیزم کە وەک شەیتان و لاقەبەر بە مافەکانی ژنان دەیانناسێنێت، ئێجگار دەڕەنجێن و لە دژی دەوەستنەوە و بەرهەڵستیی دەکەن.
ئەوەی فێمینیزم بە خراپی دەزانێت لە بەر ئەو سەدان ساڵ سێکسیزمەیە کە لە زۆربەی هەرە زۆری خەڵکدا، بە ژن و پیاوەوە، لە ڕێگەی پەروەردە و بارهێنانی هەڵەوە، دەروونیی بۆتەوە. پیاوان و ژنان لەگەڵ فێمینیزم کێشەیان هەیە. چون لە ڕێگەی سێکسیزمەوە بۆ دژایەتی و دوژمنی کردن لەگەڵ فێمینیزم بار هێنراون. چون هەندێ لە چالاکانی فێمینیزم هۆگرییەکی ئەوتۆیان بۆ پەرژانە سەر پرس و کێشەکانی پیاوان نییە. باسکردن لە یەکسانیی ڕەگەزی بە مانای باسکردنی هەموو ڕەگەزەکانە. ژنان، پیاوان و ترەنسەکان بە یەک ڕادە مافیان هەیە. زۆرێک لە پیاوان لایان وایە بە ڕووکردی فێمینیستییەوە گرنگیی بە پرس و بابەت و کێشەکانی ئەوان نادرێت. بە گشتی فێمینیستەکان یان نایانهەوێ یان ناتوانن پبەرژێنە سەر پرس و بابەتەکانی پیاوان. پێویستە بگوترێ سەبارەت بە یەکسانیی ڕەگەزیی، پیاوانیش گەلێک گیر و گرفتیان هەیە.
ئەم پرسیارانە لە ئارادایە؛ بۆچی پیاوانی هەنووکەیی لە کۆمەڵگە مۆدێڕنەکاندا زیاتر لە ژنان تووشی بێ خانە و لانەیی و هەژاریی دەبن و لە سیستەمی دادپەروەریدا تووشی کێشە دەبن؟ بۆچی کەمتر دەچنە زانکۆ؟ ئەمانە کێشە و گرفتی ڕاستەقینەی کۆمەڵگە مۆدێڕنەکانە کە دەبێ وەڵام بدرێنەوە. بەڵام ئایا فێمینیزم لە بەر ئەوەی کە ڕقی لە پیاوانە ناپەڕژێتە سەر ئەم بابەتانە؟ دیارە وا نییە. بە بڕوای فێمینیستەکان ڕەگ و ڕیشەی کێشەی پیاوانی مۆدێڕن هەمان نایەکسانییە ڕەگەزییەکانە. چونکوو جیهان لە بنەڕەتدا لەسەر بنەمای پیاوان بوونیاد نراوە. هەوڵی فێمینیستەکان چڕبوونەوە لەسەر ژنانێکە کە بە مافی یەکسان نەگەیشتوون. زۆربەیان لەسەر ئەو باوەڕەن کە پەرژانە سەر کێشە و بابەتەکانی پیاوان دەبێتە هۆی ئەوەی کە گرنگیی تەوەری زۆر ئاڵۆزی ژنان کاڵ ببێتەوە. ئەمە ئەرکی پیاوانی فێمینیستە کە لە پرس و کێشەکانی پیاوان بدوێن. چون هەستەکان بە هەند وەردەگیرێن بۆ ئەوەی لە واقیع هەڵبێن.
زۆر خەماوییە لە پلە و پێگەیەکدا لە دایک بووبێتین کە بەختێکی کەمترمان بۆ بەدەستهێنانی پارە، سەرکەوتوویی و ڕێز و حورمەت هەبێت. بەڵام پیاوان لە باتیی ئەوەی بە دوای هەڵگرتن و نەهێشتنی نایەکسانییەکانەوە بن، بە باشی دەزانن ئەو گرووپە زوڵم ‌ڵێکراوانەی ئامانجیان وەرگرتنەوەی مافەکانیانە، بخەنە پێگەی بەرگرییەوە.ڕەشپێستەکان زیاتر زیندانیی دەکرێن و چما تاوانباربوون بەشێک لە شووناسی ڕەشپێستەکانە. هاوڕەگەزخوازان، بەدەر لە چەند شوێنێک، لە سەرتاسەری جیهاندا، مافی ئەوەیان نییە خێزان پێک بێنن، چونکە وێناکان لەسەر ئەوە دامەزراوە کە ئەوان دەستدرێژیی دەکەنە سەر منداڵانیش و لە ڕەوتێکی هاوشێوەدا بە ژنان بە قەدەر پیاوان ماف نادرێت لە بەر ئەوەی کە بەهەرەمەندنەبوون لە مافی یەکسان بە پیاوان لە کۆمەڵگەی پیاوسالاردا بەشێک لە شوناسی ژنانەیە. ئەوەی ڕاستیی بێت گۆڕانکارییە کۆمەڵایەتییەکان زۆر هێواشن چون ئەو کەسانەی لە دەسەڵاتدان، بەزۆریی ڕەوت و ڕووگەی گۆڕانەکان دیاریی دەکەن. ئایا دەزانن تا سەرەتاکانی سەدەی بیستەم هەلومەرجێکی پزیشکیی قوورس بە ناوی هیستریای ژنانە بوونی بووە کە نیشانەکانیشی بریتی بوون لە ئارەزوی کەم بۆ خواردن، هەستیاریی زۆر، خواستی زۆر بۆ سێکس، گیرانی میز، ورووژانی سۆزدارانە و سەرهەڵدان بوووە. بە دەربڕینی دی، گەر ژنێک ئارەزووی خواردنی کەم بوایە یان زۆری بخواردایە، تووڕە یان زۆر خۆشحاڵ بوایە و حەزی لە سێکسی زۆر بوایە لە ڕوانگەی دەروونییەوە بە نەخۆش لە قەڵەم دەدرا. کێ ئەم نەخۆشینەی دیاریی کردبوو و پێی زانیبوو؟ پیاوانی سپی ‌پێست (هەڵبەت ئاماژەمان بەم نەخۆشینە بەو مانا نییە کە پێویستە دەکات پیاوانی سپیپێست بە خراپ بزانین) . ئەوەی کە پیاوان بیانهەوێ بەرانبەر بە فێمینیزم هەڵوێستی بەگریکارانە بگرن، فامهەڵگرە. چون زۆرێک لە کێشە مێژووییەکان لەسەر دەستی پیاوان بەدیهاتووە. بەڵام هاوکات ئەم هەڵوێستە بەرگریکارانە دەتوانێ بە توخمێکی پۆزەتیڤ بێتە ئەژمار. چونکە بەو مانایە کە پیاوێک کە هەوڵ دەدات بەرگریی لە خۆی بکات لە واقیعدا ئەم ڕەفتار و هەڵس‌وکەوتە دژ بە ژنان پەسەند ناکات و لەگەڵیان هاودەردە.
پێتان خۆش نییە مرۆڤ یان کەسێکی خراپ بن؟ ڕقتان لە ژنان نییە؟ هەرگیز هیچ ژنێکتان سەرکوت نەکردووە؟ بەڵێ، لەوانەیە ئەمە شێوازی ڕەفتاریی ئێوە نەبێت. سەرکوتەکان هەرگیز لەلایەن یەک کەسەوە ئەنجام نادرێن. بەڵام خۆ ئەم شتانە ڕوو دەدەن. پیاوان خاوەنی کۆمەڵێک جیاوەک و ئیمتیازن کە ڕەگی لە سەدان ساڵ سەرکوتکردنی ژناندایە. پیاوان لەم جیاوەکانە کەڵک دەبینن بێ ئەوەی مافی هەڵبژاردنیان بۆ ئەوانە بووبێت. بەڵام پیاوان ناتوانن خۆ لە خاوەندارێتیی ئەم جیاوەکانە ببوێرن و بێگومان باشتر وایە لە داهاتوودا ئەم جیاوەکانە بۆ مافی یەکسانی سەرجەم ڕەگەزەکان بەکار بێنن. ئاخۆ ئەم ڕێگەچارە باشتر نییە لەوەی کە پیاوان خۆیان بە یاریی هەستەوەرانەوە سەرقاڵ بکەن و بڵێن فێمینیستەکان ڕقیان لە پیاوانە تاوەکوو لەم ڕێگەوە زەینەکان لە چڕبوونەوە لەسەر نایەکسانییە حاشاهەڵنەگرەکان بەلاڕێدا بەرن؟ [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 170 times
HashTag
Sources
[1] Website | کوردیی ناوەڕاست | ماڵپەڕی چاوی کورد - 03-06-2023
Linked items: 2
Biography
Words and Phrases
Group: Articles
Content category: Articles & Interviews
Content category: Women
Country - Province: South Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
Item Quality: 99%
99%
Added by ( Rozhgar Kerkuki ) on 03-06-2023
This article has been reviewed and released by ( Shadi Akoyi ) on 03-06-2023
This item recently updated by ( Shadi Akoyi ) on: 03-06-2023
URL
This item has been viewed 170 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Havin Al-Sindy
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
Social Ecology
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Articles
Drug Trafficking Dynamics Across Iraq and the Middle East: Trends and Responses
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
Hassoun Caves
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Antonio Negri
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Ayub Nuri
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Nurcan Baysal
Articles
The Nightingale of Kurdistan; Hsan Zirak the legend (01-12-1920)-(25-06-1972)
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965

Actual
Library
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
01-09-2015
Hawreh Bakhawan
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
Library
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
26-05-2024
Hazhar Kamala
Dialectics of struggle: challenges to the Kurdish women\'s movement
Biography
Ismail Mohamad Hassaf
22-06-2024
Rapar Osman Uzery
Ismail Mohamad Hassaf
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Awni Yousef
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Social Ecology
New Item
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
28-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
26-06-2024
Hazhar Kamala
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Library
Learning from Sykes-Picot
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The Collapse of Iraq and Syria: The End of the Colonial Construct in the Greater Levant
25-06-2024
Hazhar Kamala
Library
The British Administration of Iraq and Its Influence on the 1920 Revolution
24-06-2024
Rapar Osman Uzery
Library
Iraq Multiple Indiator Cluster Survery 2018
23-06-2024
Rapar Osman Uzery
Statistics
Articles 519,737
Images 105,214
Books 19,552
Related files 97,889
Video 1,414
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Biography
Havin Al-Sindy
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
Social Ecology
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Articles
An Illusory Unity Understanding the Construction of Kurdish Political Identity
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Jasmin Moghbeli
Articles
Drug Trafficking Dynamics Across Iraq and the Middle East: Trends and Responses
Biography
Shilan Fuad Hussain
Articles
After the Earthquake – Perpetual Victims
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Archaeological places
Hassoun Caves
Library
Violent Extremism in Mosul & the Kurdistan Region: Context, Drivers, and Public Perception
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Antonio Negri
Archaeological places
Cendera Bridge
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Articles
Shahmaran tale to resonate through Mardin streets with the art of sculpture
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Biography
Abdullah Zeydan
Biography
Ayub Nuri
Biography
KHAIRY ADAM
Biography
Nurcan Baysal
Articles
The Nightingale of Kurdistan; Hsan Zirak the legend (01-12-1920)-(25-06-1972)
Library
MARDİN CITY GUIDE 2020
Library
Decentralisation in Iraq: Process, Progress & a New Tailor-Made Model
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Folders
Biography - Gender - Male Biography - Gender - Female Biography - Nation - Kurd Biography - Nation - From Kurdistan Articles - Country - Province - South Kurdistan Library - Country - Province - Outside Biography - People type - Actor Biography - People type - Political activist Biography - People type - Known Library - Document Type - Original language

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.58
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.453 second(s)!