Library Library
Search

Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!


Search Options





Advanced Search      Keyboard


Search
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
Tools
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
Languages
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
My account
Sign In
Membership!
Forgot your password!
Search Send Tools Languages My account
Advanced Search
Library
Kurdish names
Chronology of events
Sources
History
User Favorites
Activities
Search Help?
Publication
Video
Classifications
Random item!
Send Article
Send Image
Survey
Your feedback
Contact
What kind of information do we need!
Standards
Terms of Use
Item Quality
About
Kurdipedia Archivists
Articles about us!
Add Kurdipedia to your website
Add / Delete Email
Visitors statistics
Item statistics
Fonts Converter
Calendars Converter
Spell Check
Languages and dialects of the pages
Keyboard
Handy links
Kurdipedia extension for Google Chrome
Cookies
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
Sign In
Membership!
Forgot your password!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 About
 Random item!
 Terms of Use
 Kurdipedia Archivists
 Your feedback
 User Favorites
 Chronology of events
 Activities - Kurdipedia
 Help
New Item
Library
Global Diplomacy Initiative Spring 2022: Final Essays
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Operation Inherent Resolve
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Sexual and gender-based crimes against the Yazidi Community: the role of ISIL foreign fighters
12-07-2024
Hazhar Kamala
Library
CONTINUITY AND CHANGE IN NORTHERN MESOPOTAMIA FROM THE HELLENISTIC TO THE EARLY ISLAMIC PERIOD
12-07-2024
Hazhar Kamala
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
THE MARDINITE COMMUNITY IN LEBANON: MIGRATION OF MARDIN’S PEOPLE
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Unveiling Discrimination: Minorities in Türkiye
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
YAZIDI DISPLACEMENT AND MIGRATION FROM IRAQ
09-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraq on the International Stage
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
A Viable Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 523,130
Images 105,814
Books 19,707
Related files 98,684
Video 1,420
Library
The Future of Kirkuk: A Roa...
Biography
Awni Yousef
Library
Social Ecology
Library
Ninewa: Initiative Mapping ...
Library
Between Dreams and Reality:...
ئایا مرۆڤی ئەم سەردەمە هۆشمەندە؟
We are sorry for the banning of Kurdipedia in the north and east of the country by the Turkish and Persian invaders
Group: Articles | Articles language: کوردیی ناوەڕاست
Share
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
Ranking item
Excellent
Very good
Average
Poor
Bad
Add to my favorites
Write your comment about this item!
Items history
Metadata
RSS
Search in Google for images related to the selected item!
Search in Google for selected item!
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Française0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

ئایا مرۆڤی ئەم سەردەمە هۆشمەندە؟

ئایا مرۆڤی ئەم سەردەمە هۆشمەندە؟
ناونیشانی بابەت: ئایا مرۆڤی ئەم سەردەمە هۆشمەندە؟
ئامادەکردن: دلێر محەمەد نووری

پەڕتووکی (Sapiens) ی مێژوونووسی بەناوبانگی ئیسرائیلی (یوڤاڵ نوح هەراری) ، یەکێکە لەو پەڕتووکە گرنگە مەترسیدارانەی کە لەم ساڵانەی کۆتاییدا، بەڕەهایی دەرکرابێت. ئەم پەڕتووکە گرنگە، چونکە تیشک ئەخاتە سەر مێژووی دوورودرێژی مرۆڤایەتی، هەر لە بەرەبەیانی تەقینەوە گەورەکەوە، تا دەگاتە ئەمڕۆ. ئەو لە بیگ بانگەوە دەستمان ئەگرێ و قوناغەکانی مێژووی ژیان و مرۆڤ و هەسارەی زەوی، یەک بە دوای یەک، شی ئەکاتەوە، تا نیشانمان بدات بۆچی و چۆن بە ئەمڕۆ گەیشتووین؟ هەر وەها مەترسیداریشە، بەوەی کە ڕوونی دەکاتەوە کە چۆن پێشەوەچوونەکانی مرۆڤ، لە 500 ساڵی کۆتاییدا، ئەم هەموو کارییگەرییەیان داناوە، بۆ ئەوەی کەداهاتوومان وەکوو مرۆڤ، نیشان بدەن کە چی لێ بەسەر دێت؟
بە خوێندنەوەی ئەم پەڕتووکە، خوێنەر ئەکەویتە نێو یەک دونیا لە گوومان و ڕامان و پرسیار، لە بارەی خودی ژیان و مرۆڤ و هەڵسوکەوتەکانی. هەر وەها، مرۆڤ ئەخاتە بەردەم یەک دونیا گوومان و پرسیار، لە بارەی خوێندنەوە و لێکدانەوەی ئایینەکان بۆ بوون. شتگەلێکیش ئەخاتە ڕوو، سەبارەت بە هاوکێشە و دژیەکییەکانی، هەڵسوکەوتی مرۆڤ، لەنێوان ژیری لە بەردەوام بوون، لە پاراستنی جۆری خۆی و هەوڵدان بۆ لەناو بردنی کۆی ئەستێرەی زەوی بە خۆیشییەوە. هەر بە خوێندنەوەی ئەم پەڕتووکە، ئەکەویتە داڵغەی بیرکردنەوە، لە داهاتووی مرۆڤایەتی کە ئاخۆ، ڕادەی ژیری مرۆڤی ئەمڕۆ، ئیتر دەست دەدات بۆ مانەوە یاخود بۆ مانەوە ئیتر پێویستمان بە جۆرێک لە مرۆڤی باڵایە (سوپەرمان) ، کە پەیدا ببێت و جێگە بەم مرۆڤەی ئێستا لێژ بکات؟!
هەراری بەم پەڕتووکەی، گۆمی بیرکردنەوەت ئەشڵەقێنی و ئاڕاستەی ئەگۆڕێ، لە مەسەلە، لاوەکییە، تایبەتییە، بچووکە هەنووکەییەکانی ژیان، بۆ مەسەلە، چارەنووسسازە، گشتییە گێتییەکانی ژیان. لە لایەک گیانی بەپرسیارێتیت تیا ئەژێنێتەوە و هەوڵ دەدات بێدەربەستیت کۆتایی پێ بێنێت. لە لایەکی دیکەشەوە بێدەربەستت دەکات بەوەی کە ژیان گەیشتووە بە ئاستێک، ئیتر بە بێ ویستی مرۆڤ لە هەڵکشانە بەرەو داڕمان. جگە لەمەش، ڕاستەوخۆ پەیوندی ئەمڕۆی بوون، ئەبەستێتەوە، بەو زنجیرە پێشەوەچوونانەی، گەشەی ڕێچکە و بنەچەی مرۆڤەکان و گۆڕانکارییە فیزیکی و کیمیایییە ژینگەییەکانی هەسارەی زەوی، تا دەمانباتە خاڵی سەرەتای بوو کە ئەویش بە تیۆری تەقینەوە مەزنەکە ئەناسرێت. ئەم زنجیرە ڕووداوانەی، کە بە نزیکەی 14 ملیار ساڵ ئەخەمڵێنرێت. هەروەها ناڕاستەوخۆ، گوومان ئەخاتە سەر، کۆیی گێڕانەوە ڕەشباوەڕییەکانی (خرافە) ئایینەکان بۆ بوون، کە خۆیان لە چەند هەزار ساڵێک دوورتر نابیننەوە و هیچ لێکدانەوەیەکشیان بۆ ملیارەها ساڵ نییە.و وەکوو ئەوەی تەمەنی خوداکانیش هەر ئەو چەند هەزار ساڵەیە و ئەوانیش بێ ئاگان لەو پێشینانەی مرۆڤایەتی و زەوی و هەسارەکانی دیکە، پیادا ڕۆیشتوون. هەرچەندە زۆرێک لەو تیۆرییانە و دۆزراوانەی پاشماوەی ئێسک و پروسکی داپیرە و باپیرە گەورە و دێرینی مرۆڤە سەرەتاییەکان، بە شێوەی زانستی و شیکاریی دی ئێن ئەی و شیکارییە فیزیایی و کیمیاییەکان و بە خودی زانستی جیۆلۆجی و تەنانەت زانستی بەردەکان (Petrologi) یشەوە، سەلمێنراون.
لە پێشەکی پەڕتووکەکەیدا، هاتووە کە:-
ئاگر، هێزی پێ بەخشین. زەمکردن و گێڕانەوەی نهێنی، یارمەتیی داین تا هاریکاری یەکبین. کشتوکاڵ، چێژی خواردنی بەرزکردینەوە. ڕەش باوەڕی (خرافە) ، فێری کردین یاسا و سیستەم بپارێزین. دراو، شتێکی پێ بەخشین کە متمانەی پێ بکەین. دژیەکییەکان، کولتوری بۆ درووست کردین. زانستەکانیش، کردینی بە مەترسی بۆ سەر ژیان.
ئەمەی سەرەوە، کوورتەی پێشڕەفتییە، یەک بە دوا یەکییەکانی، مێژووی مرۆڤایەتییە، لە سەرەتاوە تا ئەمڕۆ. لەمەش زیاتر، هەر لە سەرەتای پەڕتووکەکەیدا، خشتەی زەمەنی بۆ مێژووی مرۆڤایەتی دیاری کردووە، قۆناغ بە قۆناغ و ناوی ناوە:-
خشتەی کاتیی (زمنی) مێژوو، بەم جۆرەی لای خوارەوە:-
1/ 13٫8 ملیار ساڵ بەر لە ئێستا:-
-مادە و وزە پەیدا بوون، ئەمەش ئەکاتە (سەرتاکانی فیزیا) .
-گەردیلە و گەرد پەیدا بوون، واتا (سەرەتاکانی کیمیا) .
2/ 4٫5 ملیار ساڵ بەر لە ئێستا:-
ئەستێری زەوی پێکهات.
3/ 3.8 ملیار ساڵ بەر لە ئێستا:-
زیندەوەر پەیدا بوو، واتا (سەرەتاکانی زیندەوەرزانی) .
4/ 6 ملیۆن ساڵ پێش ئێستا:-
یەکەم داپیرەی مرۆڤ و شیمپانزی پەیدا بوون.
5/ 2٫5 ملیۆن ساڵ بەر لە ئێستا:-
-پێشکەوتنی ڕەگەزی هۆمو (مرۆڤ) لە ئەفریقیا و سەرەتای پەیدابوونی ئامێرە بەردینەکان بوو.
6/ 2 ملیۆن ساڵ بەر لە ئێستا:-
مرۆڤ لە ئەفریقاوە بە ئۆراسیادا بڵاوبوونەوە و پێشکەوتنی مرۆڤی جۆراوجۆری لێکەوتەوە.
7/ 500 هەزار ساڵ بەر لە ئەمڕۆ:-
مرۆڤی نیاندرتاڵ لە ئەوروپا و ڕۆژهەڵاتی ناوەڕاست پەیدا بوون.
8/ 300 هەزار ساڵ پێش ئێستا:-
ئاگر بۆ بەکاربردنی ڕۆژانە سوودی لێوەرگیرا.
9/ 200 هەزار ساڵ پێش ئێستا:-
مرۆڤی هۆشمەند و ژیر گەشەی کرد.
10/ 70 هەزار ساڵ پێش ئێستا:-
شۆڕشی زانیاری دەستی پێ کرد و زمانەکانی خەیاڵ کردن دەرکەوتن و ئەمە سەرەتای مێژوو بوو (مێژوو لێرەوە ڕوونتر ئەناسرێتەوە) . لەم کاتەدا مرۆڤی ژیر لە ئەفریقیاوە بە دونیادا بڵاوبوونەوە.
11/ 45 هەزار ساڵ پێش ئێستا:-
مرۆڤی ژیر لە ئوستورالیا جێگیر بوون و ئاژەڵە زەبەلاحەکانی ئوستورالیا لەناوچوون.
12/ 30 هەزار ساڵ پێش ئێستا:-
مرۆڤی نیاندرتاڵ لە ناوچوون.
13/ 16 هەزار ساڵ بەر لە ئەمڕۆ:-
مرۆڤی ژیر لە ئەمریکا جێگیر ئەبێ و ئاژەڵە زەبەلاحەکانی ئەوێش لە ناو دەچن.
14/ 13 هەزار ساڵ پێش ئێستا:-
دواجار مرۆڤی دورگەی فلۆرێنسی ئەندەنووسیا لە ناودەچن و تاکە جۆرێکی مرۆڤ کە دەمێنێتەوە مرۆڤی ژیرە.
15/ 12 هەزار ساڵ پێش ئێستا:-
شۆڕشی کشتوکاڵی بەرپا بوو و ڕوەک و ئاژەڵ بەخێوکردن و نیشتەجێی بوون دەستی پێ کرد.
16/ 5 هەزار ساڵ بەر لە ئێستا:-
یەکەم پادشانشین و نووسین و دراو و ئایینە فرە خواکان دەرکەوتن.
17/ 4250 ساڵ بەر لە ئەمڕۆ:-
یەکەم ئیمبراتۆر-ئیمبراتۆری سەرجۆنی ئەکەدی دەرکەوت.
18/ 2500 ساڵ بەر لە ئەمڕۆ:-
-سیستمی دراو داهات - دراوی جیهانی.
-ئیمبراتۆریی فارسی پەیدا بوو - وەکوو سیستمێکی جیهانی کە هەموو دونیا سوودی لێ ببینێت.
-بوزی لە هیندستان پەیدا بوو - وەکوو ڕاستییەکی جیهانی بۆ ئازادکردنی هەموو مرۆڤایەتی لە ئازارچەشتن.
19/ 2000 ساڵ پێش ئێستا:-
-ئیمبراتۆری هان لە چین پەیدا بوو.
-ئیمبراتۆری ڕۆمانی لە دەریای سپی پیدا بوو. -نەسرانییەکان پەیدا بوون.
20/ 1400 ساڵ بەر لە ئێستا:-
ئیسلام پەیدا بوو.
21/ 500 ساڵ بەر لە ئەمڕۆ:-
شۆڕشی زانستی پەرپا بوو. مرۆڤایەتی نەزانی خۆی ئەسەلمێنێ و ئەنجا ئەگاتە هێزی ڕەهای خۆی. ئەوروپییەکان هەردوو ئەمریکاکە و زەریاکان داگیر دەکەن. ئەستێرەی زەوی دەبێتە یەک گۆڕەپانی مێژوویی. سەرمایەداریش سەردەکەوێت.
22/ 200 ساڵ بەر لە ئەمڕۆ:-
شۆڕشی پیشەسازی دەستی پێ کرد. خێزان و کۆمەڵگە گۆڕا بە دەوڵەت و بازاڕ. لەناوبردنی بە کۆمەڵی ڕوەکەکان و ئاژەڵەکان لەلایەن مرۆڤەوە بەرپابوو.
23/ لە ئێستادا:-
مرۆڤەکان سنووری زەوییان بەزاندووە. چەکی ناوکی بووە بە مەترسی بۆ سەر مانەوەی مرۆڤایەتی. زیندەوەرەکان لە ڕێگەی داڕشتنی نەخشەی زیرەکەوە پێکدەهێنرێن، نەک بە شێوەیەکی سرووشتی.
24/ لە داهاتوودا:-
ئایا داڕشتنی نەخشەیی زیرەک دەبێتە گرنگترین پرینسیپەکانی ژیان؟ ئایا سوپەرمان جێگەی مرۆڤی ژیر (عاقل) دەگرێتەوە؟
یوڤاڵ بە کوورتی ئەو ڕێڕەوە مێژووییەی مرۆڤایەتی لەم 24 خاڵەدا چڕ کردۆتەوە.
گەر ئێمەش بە چاوی ڕەخنەگر لەم بیست و چوار خاڵەمان ڕوانی، دەگەینە چەند سەرنجێکی گشتی و دیار.
بۆ نموونە، گریمان تیۆری تەقینەوە مەزنەکەی سەرەتای ژیان وەهمە و سەرجەم تیۆری و دۆزینەوەکانی ستیڤن هاوکینگشمان (stephen hawking 1979-2009) پووچەڵ کردەوە. واشمان دانا و کە باویشە لە لای باوەڕدارانی ئایینە یەکتاپەرست و ئیبراهیمییەکان، کە خودای تاک و تەنیا داهێنەری ئەم هەسارانەو مرۆڤایەتییە. خودا خاوەن و بزوێنەری ئەم 14 ملیار‌ ساڵەیە. باشە نابێ لە خۆمان بپرسین، کاتێ زانست سەلماندوویەتی کە یەکەم مرۆڤی ژیر و هۆشمەند، زیاتر لە 200 هەزار ساڵە پەیدا بووە، بەڵام بە چ دەلیلێک و بۆچی خودا، تەنیا 2000 ساڵێک پێش ئێستا، بیر لەوە دەکاتەوە پەیامی خۆی بگەیێنێتە مرۆڤ؟ بە پێی گێڕانەوە ئاییییەکان بێت تەمەنی ئادەم و حەوا لەسەر زەوی وەکوو یەکەم مرۆڤ زیاتر نییە.لە 10 هەزار ساڵ. ئەگەر ئێمە بزانین کە ئەکەدییەکان لە 4٫250 هەزار ساڵ پێش ئێستا وەکوو یەکەم ئیمبراتۆر هەبوون و خۆریان پەرستووە، بۆچی تووشی ئادەم و حەوا نەهاتوون تا لە ڕاستی و درووستی خەلق و خالق تێبگەن و واز لە خۆرپەرستی بهێنن؟
گومانەکانی یوڤاڵ نوح، لەو پەڕتووکەدا و لە زۆر جێگەیدا، بە مەبەست بێ یان بێ مەبەست، پێمان دەڵێ: کە خاوەنی خوداکان مرۆڤەکانن نەک بە پێچەوانەوە. هەر بۆیە سنووری بیرکردنەوەی خوداکان لە سنووری بیرکردنەوەی مرۆڤەکان تێناپەڕێت. ئەمانە تەنیا چەند سەرنجێکی بچووک بوون لەو پرسیار و گوومانە وروژێنەرانەی، هەراری لە مەڕ ئایینەوە، کردوونی. دەنا ئەو گوومانی خستۆتە سەر گەلێ بیرکردنەوەی تر مرۆڤی ئەمڕۆ. چونکە مرۆڤ تەواو بێئاگایە لە ملیارەها ساڵی پێشینەی خۆی و هەر بەم پێیەشە بێئاگا ئەخوا و بێ ئاگا درووست دەکا و پێش ئەکەوێ و بێ ئاگا دەژی بۆ داهاتوو. ئەو داهاتوویەی ئەو سەری تونێلەکەی دیار نییە.
ئەم پەڕتووکە بە گشتی خوێنەری وردی ئەوێ، چونکە خوێنەر‌ بە سەر پردی سیراتدا ئەبات، لایەکی بێ هیوایی و ڕەشبینییە.و لایەکیشی داوای هیوا و وریایی دەکات لە مامەڵە کردن بە ژیان و هەسارەی زەوییەوە. ماوەتەوە بڵێم با ئەم پەڕتووکەی هەراری پڕۆژەی خوێندنەوەی داهاتووت بێت. [1]
This item has been written in (کوردیی ناوەڕاست) language, click on icon to open the item in the original language!
ئەم بابەتە بەزمانی (کوردیی ناوەڕاست) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
This item has been viewed 500 times
HashTag
Sources
Linked items: 3
Group: Articles
Publication date: 11-09-2022 (2 Year)
Content category: Book description
Country - Province: South Kurdistan
Document Type: Original language
Language - Dialect: Kurdish - Sorani
Publication Type: Born-digital
Technical Metadata
Item Quality: 92%
92%
Added by ( Rozhgar Kerkuki ) on 08-07-2023
This article has been reviewed and released by ( Shadi Akoyi ) on 08-07-2023
This item recently updated by ( Shadi Akoyi ) on: 08-07-2023
URL
This item has been viewed 500 times
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Library
Global Diplomacy Initiative Spring 2022: Final Essays
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Ayub Nuri
Articles
Sequential approach of the re-using the historical military barrack in the Old Mardin Heritage in Turkey
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Antonio Negri
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Abdullah Zeydan
Library
Sexual and gender-based crimes against the Yazidi Community: the role of ISIL foreign fighters
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
KHAIRY ADAM
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
CONTINUITY AND CHANGE IN NORTHERN MESOPOTAMIA FROM THE HELLENISTIC TO THE EARLY ISLAMIC PERIOD
Articles
Disidentification of Historical City Centers: A Comparative Study of the Old and New Settlements of Mardin, Turkey
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Shilan Fuad Hussain
Biography
Nurcan Baysal
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Articles
Arabs and Kurds: Shared Hopes and Common Dreams
Articles
Mardin in the Post-Tanzimat Era: Heritage, Changes and Formation of an Urban Landscape
Library
Operation Inherent Resolve
Biography
Havin Al-Sindy
Articles
Diyarbakir, Mardin, Şırnak Field Report

Actual
Library
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
01-09-2015
Hawreh Bakhawan
The Future of Kirkuk: A Roadmap for Resolving the Status of the Governorate
Biography
Awni Yousef
26-06-2024
Hazhar Kamala
Awni Yousef
Library
Social Ecology
27-06-2024
Hazhar Kamala
Social Ecology
Library
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
28-06-2024
Hazhar Kamala
Ninewa: Initiative Mapping of Sustainable Returns & Stabilization Efforts
Library
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Between Dreams and Reality: Understanding Perceptions Towards an Independent Kurdistan
New Item
Library
Global Diplomacy Initiative Spring 2022: Final Essays
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Operation Inherent Resolve
13-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Sexual and gender-based crimes against the Yazidi Community: the role of ISIL foreign fighters
12-07-2024
Hazhar Kamala
Library
CONTINUITY AND CHANGE IN NORTHERN MESOPOTAMIA FROM THE HELLENISTIC TO THE EARLY ISLAMIC PERIOD
12-07-2024
Hazhar Kamala
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
THE MARDINITE COMMUNITY IN LEBANON: MIGRATION OF MARDIN’S PEOPLE
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Unveiling Discrimination: Minorities in Türkiye
10-07-2024
Hazhar Kamala
Library
YAZIDI DISPLACEMENT AND MIGRATION FROM IRAQ
09-07-2024
Hazhar Kamala
Library
Iraq on the International Stage
08-07-2024
Hazhar Kamala
Library
A Viable Kurdistan
08-07-2024
Hazhar Kamala
Statistics
Articles 523,130
Images 105,814
Books 19,707
Related files 98,684
Video 1,420
Kurdipedia is the largest multilingual sources for Kurdish information!
Image and Description
Picture of Kurdish school children, Halabja in south Kurdistan 1965
Library
Global Diplomacy Initiative Spring 2022: Final Essays
Archaeological places
The tomb of the historian Marduk Kurdistani
Biography
Ayub Nuri
Articles
Sequential approach of the re-using the historical military barrack in the Old Mardin Heritage in Turkey
Archaeological places
Shemzinan Bridge
Biography
Antonio Negri
Image and Description
AN EXAMPLE OF BAATHS SOCIALISM AND DEMOCRACY IN KURDISTAN OF IRAQ
Image and Description
Kurdish Jews from Mahabad (Saujbulak), Kurdistan, 1910
Biography
HIWA SALAM KHLID
Biography
Abdullah Zeydan
Library
Sexual and gender-based crimes against the Yazidi Community: the role of ISIL foreign fighters
Biography
Jasmin Moghbeli
Image and Description
The Kurdish Quarter, which is located at the bottom of Mount Canaan in Safed, Palestine in 1946
Library
PKK threats to the security of Turkmen in Iraq
Biography
Bibi Maryam Bakhtiari
Biography
KHAIRY ADAM
Archaeological places
Cendera Bridge
Image and Description
A Kurdish army in Istanbul to participate in the Battle of the Dardanelles in 1918
Library
CONTINUITY AND CHANGE IN NORTHERN MESOPOTAMIA FROM THE HELLENISTIC TO THE EARLY ISLAMIC PERIOD
Articles
Disidentification of Historical City Centers: A Comparative Study of the Old and New Settlements of Mardin, Turkey
Archaeological places
Hassoun Caves
Biography
Shilan Fuad Hussain
Biography
Nurcan Baysal
Archaeological places
Mosque (Salah al-Din al-Ayyubi) in the city of Faraqin
Articles
Arabs and Kurds: Shared Hopes and Common Dreams
Articles
Mardin in the Post-Tanzimat Era: Heritage, Changes and Formation of an Urban Landscape
Library
Operation Inherent Resolve
Biography
Havin Al-Sindy
Articles
Diyarbakir, Mardin, Şırnak Field Report
Folders
Biography - Party - Patriotic Union of Kurdistan Biography - Party degree - Head of Melbend Biography - People type - Administrative Biography - People type - Veteran Peshmerga Biography - People type - Political activist Biography - Gender - Male Biography - Language - Dialect - Kurdish - Sorani Biography - Place of birth - Kerkuk Biography - Place of Residence - Kurdistan Biography - Alive? - Yes (until of registration/modification of this record, this character was alive)

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.67
| Contact | CSS3 | HTML5

| Page generation time: 0.297 second(s)!