کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
دەربارەی کوردیپێدیا
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 گەڕان
 تۆمارکردنی بابەت
 ئامرازەکان
 زمانەکان
 هەژماری من
 گەڕان بەدوای
 ڕووخسار
  دۆخی تاریک
 ڕێکخستنە پێشوەختەکان
 گەڕان
 تۆمارکردنی بابەت
 ئامرازەکان
 زمانەکان
 هەژماری من
        
 kurdipedia.org 2008 - 2025
پەرتووکخانە
 
تۆمارکردنی بابەت
   گەڕانی ورد
پەیوەندی
کوردیی ناوەند
Kurmancî
کرمانجی
هەورامی
English
Français
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
עברית

 زۆرتر...
 زۆرتر...
 
 دۆخی تاریک
 سلاید باڕ
 قەبارەی فۆنت


 ڕێکخستنە پێشوەختەکان
دەربارەی کوردیپێدیا
بابەت بەهەڵکەوت
ڕێساکانی بەکارهێنان
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
بیروڕاکانتان
دڵخوازەکان
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
یارمەتی
 زۆرتر
 ناونامە بۆ منداڵانی کورد
 گەڕان بە کرتە
ئامار
بابەت
  582,699
وێنە
  123,349
پەرتووک PDF
  22,043
فایلی پەیوەندیدار
  124,660
ڤیدیۆ
  2,187
زمان
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish 
315,665
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin) 
95,191
هەورامی - Kurdish Hawrami 
67,635
عربي - Arabic 
43,433
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami) 
26,350
فارسی - Farsi 
15,493
English - English 
8,495
Türkçe - Turkish 
3,818
Deutsch - German 
2,020
لوڕی - Kurdish Luri 
1,785
Pусский - Russian 
1,145
Français - French 
359
Nederlands - Dutch 
131
Zazakî - Kurdish Zazaki 
92
Svenska - Swedish 
79
Español - Spanish 
61
Italiano - Italian 
61
Polski - Polish 
60
Հայերեն - Armenian 
57
لەکی - Kurdish Laki 
39
Azərbaycanca - Azerbaijani 
35
日本人 - Japanese 
24
Norsk - Norwegian 
22
中国的 - Chinese 
21
עברית - Hebrew 
20
Ελληνική - Greek 
19
Fins - Finnish 
14
Português - Portuguese 
14
Catalana - Catalana 
14
Esperanto - Esperanto 
10
Ozbek - Uzbek 
9
Тоҷикӣ - Tajik 
9
Srpski - Serbian 
6
ქართველი - Georgian 
6
Čeština - Czech 
5
Lietuvių - Lithuanian 
5
Hrvatski - Croatian 
5
балгарская - Bulgarian 
4
Kiswahili سَوَاحِلي -  
3
हिन्दी - Hindi 
2
Cebuano - Cebuano 
1
қазақ - Kazakh 
1
ترکمانی - Turkman (Arami Script) 
1
پۆل
کوردیی ناوەڕاست
ژیاننامە 
31,747
شوێنەکان 
17,030
پارت و ڕێکخراوەکان 
1,520
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...) 
879
وێنە و پێناس 
9,457
کارە هونەرییەکان 
1,416
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
15,922
نەخشەکان 
237
ناوی کوردی 
2,816
پەند 
13,749
وشە و دەستەواژە 
109,186
شوێنەوار و کۆنینە 
729
خواردنی کوردی 
134
پەرتووکخانە 
27,026
کلتوور - گاڵتەوگەپ 
4,583
کورتەباس 
22,088
شەهیدان 
11,888
کۆمەڵکوژی 
11,361
بەڵگەنامەکان 
8,710
هۆز - تیرە - بنەماڵە 
240
ئامار و ڕاپرسی 
4,629
کلتوور - مەتەڵ 
3,147
یارییە کوردەوارییەکان 
279
زانستە سروشتییەکان 
80
ڤیدیۆ 
2,058
بەرهەمە کوردستانییەکان 
45
کەلوپەلی سەربازیی بەکارهاتوو لە کوردستان 
29
ژینگەی کوردستان 
102
هۆنراوە 
10,635
دۆزی ژن 
58
فەرمانگەکان  
1,121
مۆزەخانە 
56
نەریت 
161
گیانلەبەرانی کوردستان 
734
ڕووه‌كی كورده‌واری (گژوگیا و دار) 
885
گەشتوگوزار 
2
ئیدیۆم 
920
دەزگەی چاپ و بڵاوکردنەوە 
6
کۆگای فایلەکان
MP3 
1,191
PDF 
34,596
MP4 
3,800
IMG 
232,295
∑   تێکڕا 
271,882
گەڕان بەدوای ناوەڕۆکدا
Bakhtiar Ali
پۆل: ژیاننامە
زمانی بابەت: Français - French
کوردیپێدیا، گەورەترین پڕۆژەی بەئەرشیڤکردنی زانیارییەکانمانە..
بەشکردن
Copy Link0
E-Mail0
Facebook0
LinkedIn0
Messenger0
Pinterest0
SMS0
Telegram0
Twitter0
Viber0
WhatsApp0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish0
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)0
English - English0
عربي - Arabic0
فارسی - Farsi0
Türkçe - Turkish0
עברית - Hebrew0
Deutsch - German0
Español - Spanish0
Italiano - Italian0
Nederlands - Dutch0
Svenska - Swedish0
Ελληνική - Greek0
Azərbaycanca - Azerbaijani0
Catalana - Catalana0
Čeština - Czech0
Esperanto - Esperanto0
Fins - Finnish0
Hrvatski - Croatian0
Lietuvių - Lithuanian0
Norsk - Norwegian0
Ozbek - Uzbek0
Polski - Polish0
Português - Portuguese0
Pусский - Russian0
Srpski - Serbian0
балгарская - Bulgarian0
қазақ - Kazakh0
Тоҷикӣ - Tajik0
Հայերեն - Armenian0
हिन्दी - Hindi0
ქართველი - Georgian0
中国的 - Chinese0
日本人 - Japanese0
Bakhtiar Ali
Bakhtiar Ali
Bakhtiar Ali (sorani: #بەختیار عەلی#), né le 8 août 1961, est un romancier, intellectuel, critique littéraire, essayiste et poète kurde. Ali a commencé comme poète et essayiste, mais s'est imposé comme un romancier influent à partir du milieu des années 1990. Il a publié treize romans et plusieurs recueils de poésie et d'essais.
Depuis le milieu des années 1990, Ali vit en Allemagne (Francfort, Cologne et plus récemment Bonn). Dans ses essais universitaires, il a traité de divers sujets, tels que la campagne du génocide d'Anfal à l'époque de Saddam Hussein en 1988, la relation entre le pouvoir et les intellectuels et d'autres questions philosophiques. Il utilise souvent des concepts philosophiques occidentaux pour interpréter un problème dans la société kurde, en les modifiant ou en les adaptant à son contexte.

=KTML_Bold=Biographie=KTML_End=
Ali a terminé ses études pré-universitaires à Slemani. Il a commencé à étudier la géologie à l'université de Souleimaniye, puis à l'université Salahaddin d'Erbil (kurde, Hawler: هەولێر), l'actuelle capitale de la région du Kurdistan irakien. Ali parle le kurde, l'arabe, le persan, l'allemand et a une connaissance pratique de l'anglais2. Ali écrit en sorani, un des trois dialectes kurdes, qui est parlé par une grande partie des Kurdes d'Iran et d’Irak3.

Il écrit son premier écrit important en 1983, un long poème intitulé Nishtiman (« La patrie » ; kurde ; نیشتمان). Il a commencé à publier et à organiser des séminaires après le soulèvement de 1991 contre le gouvernement irakien, alors que les Kurdes commençaient à établir une région semi-autonome de facto dans certaines parties du Kurdistan irakien et jouissent d'une certaine liberté d'expression. Il n'aurait pas pu publier la plupart de ses travaux avant 1991 en raison d'une censure politique stricte sous le régime de Saddam Hussein.

Avec plusieurs autres écrivains de sa génération, il lance un nouveau mouvement intellectuel au Kurdistan, principalement en organisant des séminaires. Le même groupe a commencé en 1991 à publier un journal philosophique, Azadi (« Liberté » ; kurde: ئازادی), dont seulement cinq numéros ont été publiés, puis Rahand (« Dimension » ; kurde: ڕەهەند).

En 2017, il reçoit le Prix Nelly-Sachs, qui n'est décerné qu'un an sur deux. C'était la première fois que le prix était décerné à un auteur publiant dans une langue non européenne.

=KTML_Bold=Ouvrages=KTML_End==KTML_LIST_icon_book_LISTTYPE=Mergî Taqaney Diwem (The Death of the Second Only Child), 1997.
Êwarey Perwane (Parwana's Evening), 1998.
Diwahemîn Henary Dûnya, 2002., trad. fr. Le dernier grenadier du monde, Anne-Marie Métailié, 2019, (ISBN 979-1022608794)
Şary Mosîqare Spiyekan (The City of the White Musicians), 2006.
Xezelnûs û Baxekanî Xeyal (Ghazalnus and the Gardens of Imagination), 2008.
Koşkî Balinde Xemgînekan (The Mansion of the Sad Birds), 2009.
Cemşîd Xany Mamim: Ke Hemîşe Ba Legel Xoyda Deybird (My Uncle Jamshid Khan: Whom the Wind was Always Taking), 2010.
Keştî Firiştekan -Kiteby Yekem (The Angels' Ship -Book One), 2012.
Keştî Firiştekan -Kiteby Diwem (The Angels' Ship -Book Two), 2013.
Hewrekanî Danial (Danial's Clouds), 2015.
Keşti Firiştekan -Kiteby Sêyem (The Angels' Ship -Book Three), 2017.
Deryas û Laşekan (Daryas and the Bodies), 2019.
Dagîrkirdinî tarîkî (Conquering darkness) 2020=KTMLLISTEND=
[1]
ئەم بابەتە بەزمانی (Français) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Cet article a été écrit en (Français) langue, cliquez sur l'icône pour ouvrir l'élément dans la langue originale!
ئەم بابەتە 1,908 جار بینراوە
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | Français | Wikipedia
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 113
زمانی بابەت: Français
ئاستی خوێندن: ئامادەیی
جۆری کەس: ڕۆماننووس
جۆری کەس: زیندانی سیاسی
زمان - شێوەزار: کرمانجیی ناوەڕاست
شار و شارۆچکەکان (لەدایکبوون): سلێمانی
شوێنی نیشتەنی: هەندەران
نەتەوە: کورد
وڵات - هەرێم (لەدایکبوون): باشووری کوردستان
ڕەگەزی کەس: نێر
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
خاوەنی ئەم بابەتە بەسوپاسەوە، مافی بڵاوکردنەوەیی بە کوردیپێدیا بەخشیوە! یان بابەتەکە کۆنە، یاخود بابەتەکە موڵکی گشتییە.
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( شادی ئاکۆیی )ەوە لە: 27-07-2024 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 01-08-2024 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 01-08-2024 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە 1,908 جار بینراوە
QR Code
  بابەتی نوێ
  بابەت بەهەڵکەوت 
  تایبەت بە خانمان 
  
  بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا 

Kurdipedia.org (2008 - 2025) version: 17.08
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 0.235 چرکە!