پەرتووکخانە پەرتووکخانە
گەڕان

کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!


بژاردەی گەڕان





گەڕانی ورد      کیبۆرد


گەڕان
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆمارکردنی بابەت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
ئامرازەکان
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
زمانەکان
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Fins
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
هەژماری من
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
گەڕان تۆمارکردنی بابەت ئامرازەکان زمانەکان هەژماری من
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Fins
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 دەربارە
 بابەت بەهەڵکەوت
 چالاکییەکانی ڕۆژی
 ڕێساکانی بەکارهێنان
 ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 بیروڕاکانتان
 دڵخوازەکان
 کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
 یارمەتی
بابەتی نوێ
پەرتووکخانە
ژیان و خەبات-فاتیح ئارش؛ بەشی دووەم
12-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
ژیاننامە
بەختیار جەلال کاکەحەمە
12-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
ئاواز حەمەعەلی
12-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
پەرتووکخانە
هەژاری موکریانی؛ سەربردەی ژیان و ون لە بەرهەمی ویدا
11-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
دەربڕاوە جوداکان لە زمانی کوردیدا (زمانی ڕاگەیاندن بە نموونە)
10-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
کەڵەشێر و ڕێوییە پیرەکە
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
ئیمپراتۆریەتی ساسانیەکان
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
پێواژۆ فۆنۆمۆرفۆلۆژییەکان لە زمانی کوردیی-شێوەزاری شارەزووردا
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
درکپێکردنی وێنەی میتافۆریی لە کۆدی شیعرییدا
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
کاریگەریی چیرۆک لە گەشەپێدانی بەها ئاکارییەکان لای منداڵانی باخچە
09-08-2024
کشمیر کەریم
ئامار
بابەت
  530,286
وێنە
  107,431
پەرتووک PDF
  19,970
فایلی پەیوەندیدار
  100,889
ڤیدیۆ
  1,470
زمان
کوردیی ناوەڕاست 
302,873
Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,906
هەورامی 
65,838
عربي 
29,220
کرمانجی - کوردیی سەروو 
17,041
فارسی 
8,947
English 
7,404
Türkçe 
3,597
لوڕی 
1,691
Deutsch 
1,480
Pусский 
1,133
Française 
335
Nederlands 
130
Zazakî 
90
Svenska 
63
Հայերեն 
50
Español 
45
Italiano 
44
لەکی 
37
Azərbaycanca 
24
日本人 
20
中国的 
16
Ελληνική 
14
Norsk 
14
עברית 
14
Fins 
12
Polski 
7
Esperanto 
5
Ozbek 
4
Português 
3
Тоҷикӣ 
3
Hrvatski 
2
Srpski 
2
Kiswahili سَوَاحِلي 
2
ქართველი 
2
Cebuano 
1
ترکمانی 
1
پۆل
کوردیی ناوەڕاست
وشە و دەستەواژە 
130,241
پەرتووکخانە 
25,367
ژیاننامە 
24,711
کورتەباس 
17,291
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
14,557
پەند و ئیدیۆم 
12,613
شوێنەکان 
11,578
شەهیدان 
11,568
کۆمەڵکوژی 
10,888
هۆنراوە 
10,232
بەڵگەنامەکان 
8,327
وێنە و پێناس 
7,319
ئامار و ڕاپرسی 
4,624
کلتوور - مەتەڵ 
3,150
ناوی کوردی 
2,038
پارت و ڕێکخراوەکان 
1,450
ڤیدیۆ 
1,371
پۆلێننەکراو 
990
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...) 
818
کلتوور - گاڵتەوگەپ 
777
کارە هونەرییەکان 
728
شوێنەوار و کۆنینە 
633
فەرمانگەکان  
269
گیانلەبەرانی کوردستان 
243
هۆز - تیرە - بنەماڵە 
188
نەخشەکان 
182
نەریت 
160
ڕووه‌كی كورده‌واری (گژوگیا و دار) 
101
ژینگەی کوردستان 
94
زانستە سروشتییەکان 
80
خواردنی کوردی 
80
دۆزی ژن 
55
مۆزەخانە 
50
یارییە کوردەوارییەکان 
39
بەرهەمە کوردستانییەکان 
38
کەلوپەلی سەربازیی بەکارهاتوو لە کوردستان 
21
گەشتوگوزار 
2
کۆگای فایلەکان
MP3 
323
PDF 
30,463
MP4 
2,394
IMG 
196,456
گەڕان بەدوای ناوەڕۆکدا
ژیاننامە
عەلی سیدۆ گۆرانی
شەهیدان
مەلا جەمیل ڕۆژبەیانی
شەهیدان
ژینا ئەمینی
وێنە و پێناس
تیمەکانی هۆشیارکردنەوەی خۆپ...
ژیاننامە
تینا سۆران
Nizami
کوردیپێدیا، مێژووی دوێنێ و ئەمڕۆ بۆ نەوەکانی سبەینێ ئەرشیڤ دەکات!
پۆل: ژیاننامە | زمانی بابەت: Française
بەشکردن
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Cebuano0
Esperanto0
Fins0
Hrvatski0
Kiswahili سَوَاحِلي0
Norsk0
Ozbek0
Polski0
Português0
Pусский0
Srpski0
Тоҷикӣ0
Հայերեն0
ქართველი0
中国的0
日本人0

Nizami

Nizami
Nizami ou Nezami Gandjavi (en persan : #نظامی گنجوی# / Neẓâmi Ganjavi, signifiant littéralement « Nizami de Gandja » ; en azerbaïdjanais : Nizami Gəncəvi, né vers 1141 à Gandja (dans l'actuel Azerbaïdjan), et mort en 1209, dont le nom complet est Nezam al-Din Abou Mohammad Elyas Ibn Youssouf Ibn Zaki Ibn Mou’ayyad Nezami Gandjavi, fut un poète persan, reconnu pour sa force d'invention poétique. Il fut avant tout un grand savant et l'auteur d'épopées romanesques, influencé profondément par le mysticisme.

=KTML_Bold=Biographie=KTML_End=
Bien que certains3 affirment que Nizami, poète persan, serait né à Ghahestan, un village près de Qom situé à 150 km au sud-ouest de Téhéran, la plupart des sources situent sa naissance à Gandja (actuellement en Azerbaïdjan). Il y vécut, puisque ses parents s'y installent, et ne l'a quittée qu'une fois4. Nizami dédia ses œuvres écrites en persan à divers princes iraniens.

Sa famille est originaire de la ville de Qom, près de Téhéran. Comme il dit dans le Livre d'Alexandre :

Même si je suis perdu à Gandja comme une perle,
je suis de Ghahestan de Qom.

Ainsi, son père Moayyad quitta Qom, sa ville natale, pour aller s'établir à Gandja.

Tous les membres de la famille de Nizami étaient savants. Dès son jeune âge, il commença à étudier toutes les branches scientifiques, philosophiques, théologiques, etc. de son époque. À ce propos, il dit :

Tout ce qu'il y a en astronomie,
les détails dans toutes les sciences,
je les ai appris, et j'ai cherché dans toutes leurs pages, leurs mystères.

Très peu d’informations sur sa vie sont disponibles. Il est né entre 1140 et 11464. Il est devenu tôt orphelin et a été élevé par son oncle5 maternel, Khadjeh Omar, particulièrement cultivé. C’est lui, d’ailleurs, qui transmet tout son savoir à Nizami. Sa mère, Raïssa, est d’origine iranienne, mais d'une tribu kurde4, et son père, Youssouf, d’origine iranienne.

Il s’est marié trois fois5. Le prince de Darband, Fakhr-é din Bahramshah, lui offre une jeune et jolie esclave kiptchak. Elle s’appelait Afagh. Il se marie avec elle8. C’était sa première femme, et sa bien-aimée, avec qui il a eu un seul et unique enfant, qu'il appela Mohammad Afagh. Sa femme mourut juste après l’achèvement de Khosrow et Chirine. Étrangement, les deux autres épouses de Nizami meurent peu après l’achèvement d’une de ses épopées. C’est la raison pour laquelle il se plaint amèrement auprès de Dieu avec ce verset : « Oh Dieu, pourquoi est-ce que pour chaque masnavi je dois sacrifier une femme ? »

De poésies lyriques aux poèmes didactiques de contenu moral et mystique, ses œuvres sont illustrées d'anecdotes, et très riches en puzzles et énigmes mythologiques persans, romaines/grecques, et arabes, mathématiques, astronomiques, littéraires et légendaires, etc.. Mais il est célèbre surtout pour ses épopées romanesques4. Son art est la construction de cinq romans en poésie, regroupés sous le titre de Khamsa, :

Makhzan al-Asrar (en) (« Le trésor des mystères »), composé en 1174 ou 1175, est un poème didactique10.
Khosrow et Chirine conte la vie et les amours du roi sassanide, Khosrow II, et de la princesse chrétienne, Chirine.
Leïla et Madjnoun, inspiré d'une vieille légende arabe, est l'histoire d'une passion amoureuse mutuelle qui ne s'accomplit que dans la mort.
Les Sept Beautés a pour héros le roi sassanide, Bahram Gour, célèbre pour ses exploits et ses amours ; ses sept épouses, filles des rois des Sept Climats, lui content chacune une histoire merveilleuse.
Le Livre d'Alexandre exalte la sagesse surhumaine du conquérant Alexandre le Grand, « figure divinisée, comme un composant de messages prophétiques » dans la tradition du monde islamique.
Il est par ailleurs très difficile d'accès, puisqu'il a un langage codé et très complexe. Seyyed Mohammad Ali Oraizi (1882-1954), savant iranien, a consacré une grande partie de sa vie aux œuvres de Nizami, afin de tâcher de les interpréter.

=KTML_Bold=Comparaisons=KTML_End=
Avec Khadjou Kermani (livre : Homa et Homayoon)
Avec Ferdowsi (livre : Bijan et Manijeh)
Avec Saadi

Avec Shakespeare Il y a une logique évidente à comparer Layli [Layla] et Majnun de Nizami avec Roméo et Juliette de Shakespeare. Chacun incarne la romance des amants étoilés dans sa propre tradition et invite ainsi toute personne familiarisée avec les deux œuvres à les lire l'une contre l'autre. Essayer de le faire, cependant, c'est se trouver à tâtons pour un terrain d'entente qui est plus large et plus ferme que la pensée exprimée dans la vieille pensée, la vieille parole, le vieil proverbe ou le vieil adage « Le chemin de l'amour véritable n'a jamais fonctionné sans heurts. » Outre les différences évidentes et significatives de temps, de langue et de contexte historique, il existe des distinctions formelles entre eux qui modifient fondamentalement la façon dont le poète aborde les questions de caractère, d'intrigue et de rythme.

Pour faire court, Roméo et Juliette est une pièce d'un genre très particulier, une tragédie, et elle a été écrite pour être vue et entendue dans une performance publique qui durerait un peu moins de deux heures. Le poème de Nizami est un récit romantique qui a été écrit pour être lu à un rythme beaucoup plus tranquille, et généralement, on suppose, dans la solitude. Ajoutons également que dans l'ensemble de ses œuvres, « Shakespeare dessine la naissance et le processus de la formation d’État-nation en Angleterre16 ». C’est la raison pour laquelle Roméo et Juliette représentent la guerre des Deux-Roses en Angleterre, qui a eu lieu entre la Maison de Lancastre et la Maison d’York. Le but de Shakespeare est de résoudre ces affrontements et de montrer l’absurdité de tel conflit

=KTML_Bold=Critiques=KTML_End=
La poésie iranienne représentait toutes les particularités de la poésie classique à caractère moral et social dont Nezâmi est l’un des pionniers. À ce propos, dans son ouvrage intitulé Anthologie persane, Henri Massé souligne : « Nizami est le maître de l’épopée romanesque autrement dit, du roman versifié. C’est le Chrestien de Troyes de la littérature persane. Aussi habile que savant, possédant toutes les ressources du métier poétique, il est un admirable artiste

=KTML_Bold=Œuvres
Liste=KTML_End=
Le Khamsé se compose de cinq œuvres distinctes :

Le Trésor des mystères (en persan : مخزن‌الاسرار / Makhzan-ol-Asrâr ; 1165) ;
Khosrow et Chirine (en persan : خسرو و شیرین / Khosrow o Chirine ; 1180) ;
Leïli et Madjnoun (en persan : لیلی و مجنون / Leïli o Madjnoun ; 1188) ;
Les Sept Beautés (en persan : هفت‌پیکر / Haft-Peïkar, aussi traduit par « Les Sept Figures [de beauté] », « Les Sept Idoles » ou « Les Sept Portraits ») ou le Livre de Bahram (en persan : بهرام‌نامه / Bahrâm-Nâmé; 1191) ;
le Livre d'Alexandre (en persan : اسکندرنامه / Eskandar-Nâmé ; 1198).

=KTML_Bold=Influences=KTML_End=
Son influence dans le domaine littéraire est gigantesque. Il a non seulement enrichi la poésie persane dans sa totalité, mais surtout a ouvert plusieurs voies.
[1]
ئەم بابەتە بەزمانی (Française) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Cet article a été écrit en (Française) langue, cliquez sur l'icône pour ouvrir l'élément dans la langue originale!
ئەم بابەتە 5 جار بینراوە
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | Française | Wikipedia
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 23
زمانی بابەت: Française
ڕۆژی لەدایکبوون: 00-00-1840
ڕۆژی کۆچی دوایی: 00-00-1915 (75 ساڵ)
زمان - شێوەزار: فارسی
زمان - شێوەزار: عەرەبی
شوێنی نیشتەنی: هەندەران
لەژیاندا ماوە؟: نەخێر
هۆکاری گیان لەدەستدان: مەرگی سروشتی و نەخۆشی
وڵات - هەرێم (لەدایکبوون): ئازەربایجان
وڵات - هەرێم (کۆچی دوایی): ئازەربایجان
ڕەگەزی کەس: نێر
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
خاوەنی ئەم بابەتە بەسوپاسەوە، مافی بڵاوکردنەوەیی بە کوردیپێدیا بەخشیوە! یان بابەتەکە کۆنە، یاخود بابەتەکە موڵکی گشتییە.
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( شادی ئاکۆیی )ەوە لە: 12-08-2024 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 12-08-2024 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( هاوڕێ باخەوان )ەوە لە: 12-08-2024 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە بەپێی ستانداردەکانی کوردیپێدیا هێشتا ناتەواوە و پێویستیی بە داڕشتنەوەی بابەتی و زمانەوانیی زۆرتر هەیە!
ئەم بابەتە 5 جار بینراوە
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
پەرتووکخانە
ئیمپراتۆریەتی ساسانیەکان
ژیاننامە
چرا ڕێبوار کەریم مەحمود
ژیاننامە
عومەر ئیبراهیم عەزیز
ژیاننامە
فاتیح ئارش
ژیاننامە
ئاواز حەمەعەلی
وێنە و پێناس
باخچەی تەما لە ئامەد 2024
شوێنەوار و کۆنینە
پردی دیجلە
وێنە و پێناس
گوندی قەرەتەپە لە شارەدێی بنگرد ساڵی 1983
ژیاننامە
حەیدەر ئیسماعیل عەبدوڵڵا محەمەد
کورتەباس
ئەدەبی ڕادیۆ
وێنە و پێناس
گوندی کەناروێ لە شارباژێڕ ساڵی 1985
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
پەرتووکخانە
دەربڕاوە جوداکان لە زمانی کوردیدا (زمانی ڕاگەیاندن بە نموونە)
پەرتووکخانە
هەژاری موکریانی؛ سەربردەی ژیان و ون لە بەرهەمی ویدا
ژیاننامە
تینا سۆران
ژیاننامە
باخان سەرحەد عەبدولڕەحمان
کورتەباس
چارەکاری دەروونی منداڵ
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای سەردار
ژیاننامە
فەرەیدون غەریب حەسەن
کورتەباس
جوانی و چێتر
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
کورتەباس
بولبولی کوردستان سەید عەلی ئەسغەری کوردستانی
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای ئامەد
ژیاننامە
ڕەوا جەلیزادە
پەرتووکخانە
کەڵەشێر و ڕێوییە پیرەکە
وێنە و پێناس
خوێندکارانی ناوەندی کاوە ساڵی 1975
شوێنەوار و کۆنینە
مزگەوتی گەورەی ئامەد
پەرتووکخانە
ژیان و خەبات-فاتیح ئارش؛ بەشی دووەم
وێنە و پێناس
قەڵای ئامەد ساڵی 1920
کورتەباس
هەشتەم پێشانگای محەمەد عارفی هونەرمەند لە هۆڵی ئەلڕواقی بەغدا
ژیاننامە
بەختیار جەلال کاکەحەمە
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای زەرزوان

ڕۆژەڤ
ژیاننامە
عەلی سیدۆ گۆرانی
30-10-2009
هاوڕێ باخەوان
عەلی سیدۆ گۆرانی
شەهیدان
مەلا جەمیل ڕۆژبەیانی
21-08-2010
هاوڕێ باخەوان
مەلا جەمیل ڕۆژبەیانی
شەهیدان
ژینا ئەمینی
17-09-2022
شەنە بەکر
ژینا ئەمینی
وێنە و پێناس
تیمەکانی هۆشیارکردنەوەی خۆپارێزی لە مین لە ساڵی 2000
02-08-2024
سەریاس ئەحمەد
تیمەکانی هۆشیارکردنەوەی خۆپارێزی لە مین لە ساڵی 2000
ژیاننامە
تینا سۆران
08-08-2024
سروشت بەکر
تینا سۆران
 چالاکییەکانی ڕۆژی
بابەتی نوێ
پەرتووکخانە
ژیان و خەبات-فاتیح ئارش؛ بەشی دووەم
12-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
ژیاننامە
بەختیار جەلال کاکەحەمە
12-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
ئاواز حەمەعەلی
12-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
پەرتووکخانە
هەژاری موکریانی؛ سەربردەی ژیان و ون لە بەرهەمی ویدا
11-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
دەربڕاوە جوداکان لە زمانی کوردیدا (زمانی ڕاگەیاندن بە نموونە)
10-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
کەڵەشێر و ڕێوییە پیرەکە
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
ئیمپراتۆریەتی ساسانیەکان
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
پێواژۆ فۆنۆمۆرفۆلۆژییەکان لە زمانی کوردیی-شێوەزاری شارەزووردا
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
درکپێکردنی وێنەی میتافۆریی لە کۆدی شیعرییدا
09-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
کاریگەریی چیرۆک لە گەشەپێدانی بەها ئاکارییەکان لای منداڵانی باخچە
09-08-2024
کشمیر کەریم
ئامار
بابەت
  530,286
وێنە
  107,431
پەرتووک PDF
  19,970
فایلی پەیوەندیدار
  100,889
ڤیدیۆ
  1,470
زمان
کوردیی ناوەڕاست 
302,873
Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,906
هەورامی 
65,838
عربي 
29,220
کرمانجی - کوردیی سەروو 
17,041
فارسی 
8,947
English 
7,404
Türkçe 
3,597
لوڕی 
1,691
Deutsch 
1,480
Pусский 
1,133
Française 
335
Nederlands 
130
Zazakî 
90
Svenska 
63
Հայերեն 
50
Español 
45
Italiano 
44
لەکی 
37
Azərbaycanca 
24
日本人 
20
中国的 
16
Ελληνική 
14
Norsk 
14
עברית 
14
Fins 
12
Polski 
7
Esperanto 
5
Ozbek 
4
Português 
3
Тоҷикӣ 
3
Hrvatski 
2
Srpski 
2
Kiswahili سَوَاحِلي 
2
ქართველი 
2
Cebuano 
1
ترکمانی 
1
پۆل
کوردیی ناوەڕاست
وشە و دەستەواژە 
130,241
پەرتووکخانە 
25,367
ژیاننامە 
24,711
کورتەباس 
17,291
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
14,557
پەند و ئیدیۆم 
12,613
شوێنەکان 
11,578
شەهیدان 
11,568
کۆمەڵکوژی 
10,888
هۆنراوە 
10,232
بەڵگەنامەکان 
8,327
وێنە و پێناس 
7,319
ئامار و ڕاپرسی 
4,624
کلتوور - مەتەڵ 
3,150
ناوی کوردی 
2,038
پارت و ڕێکخراوەکان 
1,450
ڤیدیۆ 
1,371
پۆلێننەکراو 
990
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...) 
818
کلتوور - گاڵتەوگەپ 
777
کارە هونەرییەکان 
728
شوێنەوار و کۆنینە 
633
فەرمانگەکان  
269
گیانلەبەرانی کوردستان 
243
هۆز - تیرە - بنەماڵە 
188
نەخشەکان 
182
نەریت 
160
ڕووه‌كی كورده‌واری (گژوگیا و دار) 
101
ژینگەی کوردستان 
94
زانستە سروشتییەکان 
80
خواردنی کوردی 
80
دۆزی ژن 
55
مۆزەخانە 
50
یارییە کوردەوارییەکان 
39
بەرهەمە کوردستانییەکان 
38
کەلوپەلی سەربازیی بەکارهاتوو لە کوردستان 
21
گەشتوگوزار 
2
کۆگای فایلەکان
MP3 
323
PDF 
30,463
MP4 
2,394
IMG 
196,456
گەڕان بەدوای ناوەڕۆکدا
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
پەرتووکخانە
ئیمپراتۆریەتی ساسانیەکان
ژیاننامە
چرا ڕێبوار کەریم مەحمود
ژیاننامە
عومەر ئیبراهیم عەزیز
ژیاننامە
فاتیح ئارش
ژیاننامە
ئاواز حەمەعەلی
وێنە و پێناس
باخچەی تەما لە ئامەد 2024
شوێنەوار و کۆنینە
پردی دیجلە
وێنە و پێناس
گوندی قەرەتەپە لە شارەدێی بنگرد ساڵی 1983
ژیاننامە
حەیدەر ئیسماعیل عەبدوڵڵا محەمەد
کورتەباس
ئەدەبی ڕادیۆ
وێنە و پێناس
گوندی کەناروێ لە شارباژێڕ ساڵی 1985
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
پەرتووکخانە
دەربڕاوە جوداکان لە زمانی کوردیدا (زمانی ڕاگەیاندن بە نموونە)
پەرتووکخانە
هەژاری موکریانی؛ سەربردەی ژیان و ون لە بەرهەمی ویدا
ژیاننامە
تینا سۆران
ژیاننامە
باخان سەرحەد عەبدولڕەحمان
کورتەباس
چارەکاری دەروونی منداڵ
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای سەردار
ژیاننامە
فەرەیدون غەریب حەسەن
کورتەباس
جوانی و چێتر
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
کورتەباس
بولبولی کوردستان سەید عەلی ئەسغەری کوردستانی
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای ئامەد
ژیاننامە
ڕەوا جەلیزادە
پەرتووکخانە
کەڵەشێر و ڕێوییە پیرەکە
وێنە و پێناس
خوێندکارانی ناوەندی کاوە ساڵی 1975
شوێنەوار و کۆنینە
مزگەوتی گەورەی ئامەد
پەرتووکخانە
ژیان و خەبات-فاتیح ئارش؛ بەشی دووەم
وێنە و پێناس
قەڵای ئامەد ساڵی 1920
کورتەباس
هەشتەم پێشانگای محەمەد عارفی هونەرمەند لە هۆڵی ئەلڕواقی بەغدا
ژیاننامە
بەختیار جەلال کاکەحەمە
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای زەرزوان
فۆڵدەرەکان
وشە و دەستەواژە - وڵات - هەرێم - ڕۆژهەڵاتی کوردستان شەهیدان - ڕەگەزی کەس - نێر شەهیدان - نەتەوە - کورد شەهیدان - وڵات - هەرێم (لەدایکبوون) - ڕۆژهەڵاتی کوردستان شەهیدان - شار و شارۆچکەکان (لەدایکبوون) - شنۆ شەهیدان - زمان - شێوەزار - کرمانجیی ناوەڕاست شەهیدان - پارت / لایەن - حزبی دێموکراتی کوردستان (ڕۆژهەڵات) پەرتووکخانە - پۆلێنی ناوەڕۆک - یاداشت پەرتووکخانە - جۆری دۆکومێنت - زمانی یەکەم پەرتووکخانە - جۆری وەشان - چاپکراو

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.75
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 1.156 چرکە!