پەرتووکخانە پەرتووکخانە
گەڕان

کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!


بژاردەی گەڕان





گەڕانی ورد      کیبۆرد


گەڕان
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆمارکردنی بابەت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
ئامرازەکان
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
زمانەکان
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami)
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)
هەورامی - Kurdish Hawrami
Zazakî - Kurdish Zazaki
English
Français - French
Deutsch - German
عربي - Arabic
فارسی - Farsi
Türkçe - Turkish
Nederlands - Dutch
Svenska - Swedish
Español - Spanish
Italiano - Italian
עברית - Hebrew
Pусский - Russian
Fins - Finnish
Norsk - Norwegian
日本人 - Japanese
中国的 - Chinese
Հայերեն - Armenian
Ελληνική - Greek
لەکی - Kurdish Laki
Azərbaycanca - Azerbaijani
هەژماری من
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
گەڕان تۆمارکردنی بابەت ئامرازەکان زمانەکان هەژماری من
گەڕانی ورد
پەرتووکخانە
ناونامە بۆ منداڵانی کورد
کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
سەرچاوەکان
شوێنپێیەکان
دڵخوازەکان
چالاکییەکان
چۆن بگەڕێم؟
بڵاوکراوەکانی کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
درەختی پۆلەکان
بابەت بەهەڵکەوت
تۆماركردنی بابەتی نوێ
ناردنی وێنە
ڕاپرسی
بیروڕاکانتان
پەیوەندی
کوردیپێدیا چ زانیارییەکی پێویستە!
ستانداردەکان
ڕێساکانی بەکارهێنان
کوالیتیی بابەت
دەربارە
ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
چیمان دەربارە وتراوە!
ناوکێشکردن لە ماڵپەڕەکانتاندا
تۆمارکردن / کوژاندنەوەی ئیمێڵ
ئاماری میوانەکان
ئاماری بابەت
وەرگێڕی فۆنتەکان
گۆڕینی ڕێکەوتەکان
پشکنینی ڕێنووس
زمان و شێوەزمانی ڕووپەلەکان
کیبۆرد
لینکە پێویستەکان
ئێکستێنشنی کوردیپێدیا بۆ گووگڵ کڕۆم
کوکیز
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami)
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)
هەورامی - Kurdish Hawrami
Zazakî - Kurdish Zazaki
English
Français - French
Deutsch - German
عربي - Arabic
فارسی - Farsi
Türkçe - Turkish
Nederlands - Dutch
Svenska - Swedish
Español - Spanish
Italiano - Italian
עברית - Hebrew
Pусский - Russian
Fins - Finnish
Norsk - Norwegian
日本人 - Japanese
中国的 - Chinese
Հայերեն - Armenian
Ελληνική - Greek
لەکی - Kurdish Laki
Azərbaycanca - Azerbaijani
چوونەژوورەوە
دەبمە هاوکارتان!
وشەی نهێنیت لەبیرکردووە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 دەربارە
 بابەت بەهەڵکەوت
 چالاکییەکانی ڕۆژی
 ڕێساکانی بەکارهێنان
 ئەرشیڤوانانی کوردیپێدیا
 بیروڕاکانتان
 دڵخوازەکان
 کڕۆنۆلۆژیای ڕووداوەکان
 چالاکییەکان - کوردیپێدیا
 یارمەتی
بابەتی نوێ
ژیاننامە
ڕێبین بەکر
25-08-2024
زریان عەلی
ژیاننامە
ئەحمەد مزوری
24-08-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
شاخەوان سدیقە سوور گەردی
24-08-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
جەوهەر نامیق سوارە بندیان
24-08-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ڕۆژان شەهید زێوەر
24-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
جۆرناڵی ساختە
24-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
پاکستان محەمەد ئەمین
24-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
جەنگ و داگیرکاری و ڕەنگدانەوەی لە ڕۆمانەکانی (کەوتنی بۆرەقەڵا لە حیکایەتێکی کۆندا، مەرگی مەیموون)ی ماردین ئیبراهیمدا
24-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
نۆستالیژیا لەشیعرەکانی (پیرەمێرد و دیلان و هێمن)دا
24-08-2024
کشمیر کەریم
ڤیدیۆ
بەرنامەیەکی تایبەت لەگەڵ مەرزییە فەریقی ساڵی 2001
24-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ئامار
بابەت
  532,831
وێنە
  108,261
پەرتووک PDF
  20,079
فایلی پەیوەندیدار
  101,920
ڤیدیۆ
  1,484
پۆل
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish
وشە و دەستەواژە 
130,247
پەرتووکخانە 
25,489
ژیاننامە 
24,969
کورتەباس 
17,540
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
14,580
پەند و ئیدیۆم 
13,374
شوێنەکان 
11,903
شەهیدان 
11,569
کۆمەڵکوژی 
10,892
هۆنراوە 
10,233
بەڵگەنامەکان 
8,333
وێنە و پێناس 
7,327
ئامار و ڕاپرسی 
4,624
کلتوور - مەتەڵ 
3,150
ناوی کوردی 
2,146
پارت و ڕێکخراوەکان 
1,453
ڤیدیۆ 
1,385
پۆلێننەکراو 
990
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...) 
819
کلتوور - گاڵتەوگەپ 
777
کارە هونەرییەکان 
728
شوێنەوار و کۆنینە 
634
فەرمانگەکان  
269
گیانلەبەرانی کوردستان 
243
هۆز - تیرە - بنەماڵە 
188
نەخشەکان 
184
نەریت 
160
ڕووه‌كی كورده‌واری (گژوگیا و دار) 
101
ژینگەی کوردستان 
94
زانستە سروشتییەکان 
80
خواردنی کوردی 
80
دۆزی ژن 
55
مۆزەخانە 
50
یارییە کوردەوارییەکان 
39
بەرهەمە کوردستانییەکان 
38
کەلوپەلی سەربازیی بەکارهاتوو لە کوردستان 
21
گەشتوگوزار 
2
کۆگای فایلەکان
MP3 
323
PDF 
30,793
MP4 
2,419
IMG 
198,033
∑   تێکڕا 
231,568
گەڕان بەدوای ناوەڕۆکدا
ژیاننامە
خالید خاکی
ژیاننامە
ڕووخۆش عەلی
ژیاننامە
مستەفا ڕەئوف
ژیاننامە
هێرۆ بەهادین
ژیاننامە
گوڵستان تارا
So wollten deutsche Agenten 1943 den Irak zerstören
کوردیپێدیا، مێژووی دوێنێ و ئەمڕۆ بۆ نەوەکانی سبەینێ ئەرشیڤ دەکات!
پۆل: کورتەباس | زمانی بابەت: Deutsch - German
بەشکردن
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
نرخاندنی بابەت
نایاب
زۆر باشە
باش
خراپ نییە
خراپ
بۆ ناو لیستی دڵخوازەکان
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
گۆڕانکارییەکانی بابەتەکە
Metadata
RSS
گووگڵی وێنەی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
گووگڵی بابەتی هەڵبژێردراو بکە!
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish0
Kurmancî - Upper Kurdish (Latin)0
English0
کرمانجی - Upper Kurdish (Arami)0
هەورامی - Kurdish Hawrami0
لوڕی - Kurdish Luri0
لەکی - Kurdish Laki0
Zazakî - Kurdish Zazaki0
عربي - Arabic0
فارسی - Farsi0
Türkçe - Turkish0
עברית - Hebrew0
Español - Spanish0
Français - French0
Italiano - Italian0
Nederlands - Dutch0
Svenska - Swedish0
Ελληνική - Greek0
Azərbaycanca - Azerbaijani0
Catalana0
Cebuano0
Čeština - Czech0
Esperanto0
Fins - Finnish0
Hrvatski - Croatian0
Kiswahili سَوَاحِلي0
Lietuvių - Lithuanian0
Norsk - Norwegian0
Ozbek - Uzbek0
Polski - Polish0
Português - Portuguese0
Pусский - Russian0
Srpski - Serbian0
балгарская - Bulgarian0
Тоҷикӣ - Tajik0
Հայերեն - Armenian0
ترکمانی - Turkman (Arami Script)0
हिन्दी - Hindi0
ქართველი - Georgian0
中国的 - Chinese0
日本人 - Japanese0

Aufstellungsverfügung für das Sonderunternehmen "Mammut" vom 14. Januar 194...

Aufstellungsverfügung für das Sonderunternehmen "Mammut" vom 14. Januar 194...
Von Berthold SeewaldFreier Autor Geschichte
In einer Kommandoaktion wollte der deutsche Geheimdienst 1943 die britische Erdölförderung im Irak lahmlegen und die Kurden zum Aufstand treiben. Die Akten zeigen ein groteskes Vabanquespiel.

Als die in Stalingrad eingeschlossene deutsche 6. Armee ihrem Untergang entgegenfror, verfiel man in Berlin auf einen neuen Plan, das Fernziel des gescheiterten Vormarschs in den Kaukasus doch noch zu erreichen. Eine Kommandotruppe sollte die Kurden des Irak zum Aufstand anstacheln und damit die britische Erdöl-Förderung im Irak zum Erliegen bringen. Von dort, so die kühnen Visionen, wäre es nur noch ein kleiner Schritt, um die britische Herrschaft über Indien doch noch zum Einsturz zu bringen.

Vom 14. Januar 1943 datiert die Aufstellungsverfügung für das „Sonderunternehmen ,#Mammut# ‘“, die die Abteilung II des Amtes Abwehr ihrem Chef, Admiral Wilhelm Canaris, zur Paraphe vorlegte und deren Original sich im Bundesarchiv findet. Sabotage und Zersetzung waren die Aufgaben dieser Abteilung, deren Aktionen auf dem Papier sich in dem Maße weiteten, wie sich die Möglichkeiten des Dritten Reiches auf dem Schlachtfeld reduzierten. Wie das geschah, hat der Berliner Historiker Pherset Rosbeiani am Beispiel von „Mammut“ in der Zeitschrift „Militärgeschichte“ dargestellt.
Die Idee für ein deutsches Ausgreifen im Mittleren Osten hatte zwei Wurzeln. Da war zum einen eine ganze Reihe von Unternehmungen, mit denen deutsche Militärs während des Ersten Weltkriegs im Orient aktiv gewesen waren, zum anderen die aktuelle Lage im Herbst 1942.

Zwischen 1914 und 1918 hatten nicht nur zahlreiche deutsche Soldaten in Mesopotamien gekämpft. Eine Expedition sprengte englische Ölquellen am Tigris und paktierte mit schiitischen Mullahs. Eine andere Mission versuchte, Afghanistan gegen die Briten zu mobilisieren. 1918 wurde sogar ein Expeditionskorps von mehreren Zehntausend Mann eingesetzt, um zunächst in Georgien Fuß zu fassen und von dort zu den russischen Erdölfeldern um Baku vorzudringen. Fernziel war schon damals das Herz des Britischen Empire gewesen, Indien.
Im Zweiten Weltkrieg wurden derartige Pläne wiederbelebt, doch konnten sich ihre Macher gegen Hitlers Primat eines Rasse- und Vernichtungskrieges gegen den Bolschewismus zunächst nicht durchsetzen. Selbst als ein Putsch deutschfreundlicher Militärs im April 1941 Raschid Ali al-Gailani im Irak an die Macht brachte, zügelte Hitler die Fantasien seiner Satrapen. Gailani verkündete den sofortigen Abzug aller britischen Truppen, was London mit einer militärischen Intervention beantwortete. Auf den Hilferuf an Berlin reagierte Hitler mit einer „heroischen Geste“, indem er einige Staffeln Kampfflugzeuge entsandte, die gegen die drückende Überlegenheit der Briten wenig ausrichten konnten. Ansonsten verlangte der Diktator volle Konzentration auf seinen Krieg gegen die Sowjetunion.

Erst als die deutschen Armeen 1942 in den Kaukasus vorrückten und die Japaner Indien von Birma aus bedrohten, wurden die alten Pläne und Träume wiederbelebt. Vom 5. Dezember datiert die Denkschrift, die Gottfried Johannes Müller aus der Abteilung II der Abwehr bei seinen Vorgesetzten einreichte. Darin schlug der Leutnant vor, Kontakt mit dem kurdischen Scheich Mahmud Barzinji aufzunehmen. Den hatte Müller während einer Orientreise 1935/36 als charismatischen Führer kennengelernt, der wiederholt Anschläge gegen die Briten unternommen hatte. Aus Mahmud wurde „Mammut“, und das Unternehmen hatte seinen Namen.
Kurden als Verbündete gewinnen

Mit ein paar Dutzend Männern wollte sich Müller in den Kurdengebieten des Irak festsetzen, von dort Sabotageakte gegen die Ölindustrie durchführen und damit gegebenenfalls die Kurden als Verbündete gewinnen. Das fügte sich gut in die neuen strategischen Perspektiven ein, die der vermeintliche Siegeszug der Wehrmacht an die Wolga eröffnete. Schon gab Hitler den Befehl, acht Panzerdivisionen für den Krieg in der Steppe auszurüsten und mit Tarnfarbe zu versehen.

Die sowjetische Gegenoffensive im November und die Einkesselung der 6. Armee in Stalingrad entzog diesen Träumen allerdings alle realen Grundlagen. Obwohl die Front Hunderte Kilometer zurückgenommen werden musste und nur mit Mühe gehalten werden konnte, wurden im März 1943 etwa ein Dutzend Mitarbeiter der Abwehr in drei Gruppen nach Bodental im österreichischen Krain in Marsch gesetzt, wo sie in Schnellkursen auf ihre Mission vorbereitet wurden. Parallel dazu wurde auf der Krim eine Funkstation installiert, die die Verbindung in den Irak sicherstellen sollte. Am 14. Juni wurde die „Mammut“-Gruppe I unter der Führung von Leutnant Müller im Berliner Bendlerblock verabschiedet, wobei eine kurdische Fahne aufgezogen wurde
Die folgenden Probleme zeigen, wie dünn die Ressourcen des Dritten Reiches für die Führung eines Weltkrieges in Wirklichkeit waren. So gingen alle Beteiligten von den Zuständen aus, die Müller Mitte der Dreißiger erlebt hatte. Nach ihrem Einmarsch in den Irak 1941 hatten die Briten Scheich Barzinji aber längst in Bagdad unter Hausarrest gestellt. Zwar wusste man in Berlin, dass die kurdischen Fäden im Irak inzwischen bei den Brüdern Barzani zusammenliefen, hatte mit ihnen aber keinerlei Kontakt aufnehmen können.

Mangels einschlägiger Sprach- und Landeskenntnisse hing der Erfolg von Müllers Mission am Engagement eines jungen kurdischen Idealisten, der sich der Abwehr angedient hatte, um ein Zeichen gegen die von den Briten eingesetzte Regierung in Bagdad zu setzen. Zusammen mit den drei Agenten der ersten „Mammut“-Gruppe sprang Ramzi Nafi’ Raschid Agha am 17. Juni 1942 westlich von Mossul mit dem Fallschirm ab – 200 Kilometer vom geplanten Ziel entfernt. Weil Müller die Nerven verlor, übernahm es Ramzi, die Agenten in seinen Heimatort Erbil zu führen. Dort wurden sie von kurdischen Schmugglern verraten und am 28. Juni von den Briten verhaftet.

Einen Monat später erfuhr die Abwehr durch ein dechiffriertes Funktelegramm vom Schicksal ihrer Leute. Erst jetzt wurde Unternehmen „Mammut“ abgeblasen. Sein Scheitern war angesichts der dafür bereitgestellten geringen materiellen und personellen Mittel durchaus nicht überraschend, urteilt Pherset Rosbeiani: „Hier zeigte sich in besonderer Weise die planerische Beliebigkeit und Konzeptionslosigkeit wie auch die Realitätsferne solcher Kommandounternehmen.“[1]
ئەم بابەتە بەزمانی (Deutsch - German) نووسراوە، کلیک لە ئایکۆنی بکە بۆ کردنەوەی بابەتەکە بەو زمانەی کە پێی نووسراوە!
Dieser Artikel wurde in (Deutsch - German) Sprache geschrieben wurde, klicken Sie auf das Symbol , um die Artikel in der Originalsprache zu öffnen!
ئەم بابەتە 11 جار بینراوە
ڕای خۆت دەربارەی ئەم بابەتە بنووسە!
هاشتاگ
سەرچاوەکان
[1] ماڵپەڕ | Deutsch - German | welt.de
بابەتە پەیوەستکراوەکان: 4
زمانی بابەت: Deutsch - German
ڕۆژی دەرچوون: 11-03-2021 (3 ساڵ)
پۆلێنی ناوەڕۆک: مێژوو
جۆری دۆکومێنت: زمانی یەکەم
جۆری وەشان: دیجیتاڵ
زمان - شێوەزار: ئەڵمانی
وڵات - هەرێم: ئەڵمانیا
وڵات - هەرێم: کوردستان
تایبەتمەندییە تەکنیکییەکان
کوالیتیی بابەت: 99%
99%
ئەم بابەتە لەلایەن: ( هەژار کامەلا )ەوە لە: 21-08-2024 تۆمارکراوە
ئەم بابەتە لەلایەن: ( سارا ک )ەوە لە: 21-08-2024 پێداچوونەوەی بۆکراوە و ئازادکراوە
ئەم بابەتە بۆ دواجار لەلایەن: ( سارا ک )ەوە لە: 21-08-2024 باشترکراوە
ناونیشانی بابەت
ئەم بابەتە بەپێی ستانداردەکانی کوردیپێدیا هێشتا ناتەواوە و پێویستیی بە داڕشتنەوەی بابەتی و زمانەوانیی زۆرتر هەیە!
ئەم بابەتە 11 جار بینراوە
فایلی پەیوەستکراو - ڤێرشن
جۆر ڤێرشن ناوی تۆمارکار
فایلی وێنە 1.0.266 KB 21-08-2024 هەژار کامەلاهـ.ک.
فایلی وێنە 1.0.1140 KB 21-08-2024 هەژار کامەلاهـ.ک.
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
ژیاننامە
پاکستان محەمەد ئەمین
پەرتووکخانە
نۆستالیژیا لەشیعرەکانی (پیرەمێرد و دیلان و هێمن)دا
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
کورتەباس
هێرشی دەهەزار جەنگاوەرەکە (هێرش بۆ سەر فارس)
پەرتووکخانە
جەنگ و داگیرکاری و ڕەنگدانەوەی لە ڕۆمانەکانی (کەوتنی بۆرەقەڵا لە حیکایەتێکی کۆندا، مەرگی مەیموون)ی ماردین ئیبراهیمدا
ژیاننامە
خەسرەو کازمی
شوێنەوار و کۆنینە
مزگەوتی گەورەی ئامەد
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای ئامەد
کورتەباس
جۆرەکانی گوڵەباخ
پەرتووکخانە
گرتووخانەی ژمارە پێنج؛ پانزە ساڵ لە سیاچاڵەکانی تورکیادا
ژیاننامە
گێسیا عەزیز خالید مەحوی
وێنە و پێناس
تۆفیق وەهبی و دکتۆر مارف خەزنەدار بەغدا ساڵی 1956
ژیاننامە
گوڵستان تارا
کورتەباس
ئاڵ و گۆڕی تەکنۆلۆژی
شوێنەوار و کۆنینە
زیندان سلێمان... شوێنی تەقوای زەردەشتییەکان
کورتەباس
ڤیتامینەکان-بەشی یەکەم
ژیاننامە
جەوهەر نامیق سوارە بندیان
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای زەرزوان
پەرتووکخانە
پەنجاودوو ڕۆژ لە گرتووخانەیەکی تورکیادا
وێنە و پێناس
شاندی کورد لە مەراسیمی تاجەگوڵینەی تزاری ڕووسیا
وێنە و پێناس
شەهید حەوێز هیرانی و ئایشە خانی دایکی
ژیاننامە
شاخەوان سدیقە سوور گەردی
کورتەباس
فیساگۆریزم لە ڕووانگەی بیرکاری یەوە
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
جۆرناڵی ساختە
ژیاننامە
ئەحمەد مزوری
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
ژیاننامە
ڕێبین بەکر
وێنە و پێناس
شەهید ئەحمەد شوکور مەجید و سوهەیلە سدیق سلێمانی هاوژینی
وێنە و پێناس
سواری میرئالایی سلێمان بەگی حسێن پاشای خەندان
شوێنەوار و کۆنینە
پردی دیجلە
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
ژیاننامە
هێرۆ بەهادین
ژیاننامە
ڕۆژان شەهید زێوەر

ڕۆژەڤ
ژیاننامە
خالید خاکی
13-01-2010
هاوڕێ باخەوان
خالید خاکی
ژیاننامە
ڕووخۆش عەلی
25-08-2018
هاوڕێ باخەوان
ڕووخۆش عەلی
ژیاننامە
مستەفا ڕەئوف
26-08-2014
هاوڕێ باخەوان
مستەفا ڕەئوف
ژیاننامە
هێرۆ بەهادین
23-08-2024
زریان عەلی
هێرۆ بەهادین
ژیاننامە
گوڵستان تارا
23-08-2024
زریان عەلی
گوڵستان تارا
 چالاکییەکانی ڕۆژی
بابەتی نوێ
ژیاننامە
ڕێبین بەکر
25-08-2024
زریان عەلی
ژیاننامە
ئەحمەد مزوری
24-08-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
شاخەوان سدیقە سوور گەردی
24-08-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
جەوهەر نامیق سوارە بندیان
24-08-2024
کشمیر کەریم
ژیاننامە
ڕۆژان شەهید زێوەر
24-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
جۆرناڵی ساختە
24-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ژیاننامە
پاکستان محەمەد ئەمین
24-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
جەنگ و داگیرکاری و ڕەنگدانەوەی لە ڕۆمانەکانی (کەوتنی بۆرەقەڵا لە حیکایەتێکی کۆندا، مەرگی مەیموون)ی ماردین ئیبراهیمدا
24-08-2024
کشمیر کەریم
پەرتووکخانە
نۆستالیژیا لەشیعرەکانی (پیرەمێرد و دیلان و هێمن)دا
24-08-2024
کشمیر کەریم
ڤیدیۆ
بەرنامەیەکی تایبەت لەگەڵ مەرزییە فەریقی ساڵی 2001
24-08-2024
ڕۆژگار کەرکووکی
ئامار
بابەت
  532,831
وێنە
  108,261
پەرتووک PDF
  20,079
فایلی پەیوەندیدار
  101,920
ڤیدیۆ
  1,484
پۆل
کوردیی ناوەڕاست - Central Kurdish
وشە و دەستەواژە 
130,247
پەرتووکخانە 
25,489
ژیاننامە 
24,969
کورتەباس 
17,540
ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) 
14,580
پەند و ئیدیۆم 
13,374
شوێنەکان 
11,903
شەهیدان 
11,569
کۆمەڵکوژی 
10,892
هۆنراوە 
10,233
بەڵگەنامەکان 
8,333
وێنە و پێناس 
7,327
ئامار و ڕاپرسی 
4,624
کلتوور - مەتەڵ 
3,150
ناوی کوردی 
2,146
پارت و ڕێکخراوەکان 
1,453
ڤیدیۆ 
1,385
پۆلێننەکراو 
990
بڵاوکراوەکان (گۆڤار، ڕۆژنامە و ...) 
819
کلتوور - گاڵتەوگەپ 
777
کارە هونەرییەکان 
728
شوێنەوار و کۆنینە 
634
فەرمانگەکان  
269
گیانلەبەرانی کوردستان 
243
هۆز - تیرە - بنەماڵە 
188
نەخشەکان 
184
نەریت 
160
ڕووه‌كی كورده‌واری (گژوگیا و دار) 
101
ژینگەی کوردستان 
94
زانستە سروشتییەکان 
80
خواردنی کوردی 
80
دۆزی ژن 
55
مۆزەخانە 
50
یارییە کوردەوارییەکان 
39
بەرهەمە کوردستانییەکان 
38
کەلوپەلی سەربازیی بەکارهاتوو لە کوردستان 
21
گەشتوگوزار 
2
کۆگای فایلەکان
MP3 
323
PDF 
30,793
MP4 
2,419
IMG 
198,033
∑   تێکڕا 
231,568
گەڕان بەدوای ناوەڕۆکدا
کوردیپێدیا پڕزانیاریترین و فرەزمانترین سەرچاوەی کوردییە!
پەرتووکخانە
ژینانامە - وەشانی 1
ژیاننامە
پاکستان محەمەد ئەمین
پەرتووکخانە
نۆستالیژیا لەشیعرەکانی (پیرەمێرد و دیلان و هێمن)دا
پەرتووکخانە
کۆڵبەرنامە - وەشانی 1
کورتەباس
هێرشی دەهەزار جەنگاوەرەکە (هێرش بۆ سەر فارس)
پەرتووکخانە
جەنگ و داگیرکاری و ڕەنگدانەوەی لە ڕۆمانەکانی (کەوتنی بۆرەقەڵا لە حیکایەتێکی کۆندا، مەرگی مەیموون)ی ماردین ئیبراهیمدا
ژیاننامە
خەسرەو کازمی
شوێنەوار و کۆنینە
مزگەوتی گەورەی ئامەد
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای ئامەد
کورتەباس
جۆرەکانی گوڵەباخ
پەرتووکخانە
گرتووخانەی ژمارە پێنج؛ پانزە ساڵ لە سیاچاڵەکانی تورکیادا
ژیاننامە
گێسیا عەزیز خالید مەحوی
وێنە و پێناس
تۆفیق وەهبی و دکتۆر مارف خەزنەدار بەغدا ساڵی 1956
ژیاننامە
گوڵستان تارا
کورتەباس
ئاڵ و گۆڕی تەکنۆلۆژی
شوێنەوار و کۆنینە
زیندان سلێمان... شوێنی تەقوای زەردەشتییەکان
کورتەباس
ڤیتامینەکان-بەشی یەکەم
ژیاننامە
جەوهەر نامیق سوارە بندیان
شوێنەوار و کۆنینە
قەڵای زەرزوان
پەرتووکخانە
پەنجاودوو ڕۆژ لە گرتووخانەیەکی تورکیادا
وێنە و پێناس
شاندی کورد لە مەراسیمی تاجەگوڵینەی تزاری ڕووسیا
وێنە و پێناس
شەهید حەوێز هیرانی و ئایشە خانی دایکی
ژیاننامە
شاخەوان سدیقە سوور گەردی
کورتەباس
فیساگۆریزم لە ڕووانگەی بیرکاری یەوە
پەرتووکخانە
سایکس-پیکۆنامە - وەشانی 1
پەرتووکخانە
جۆرناڵی ساختە
ژیاننامە
ئەحمەد مزوری
پەرتووکخانە
سیاسەت و پلانی زمان بۆ هەرێمی کوردستان
ژیاننامە
ڕێبین بەکر
وێنە و پێناس
شەهید ئەحمەد شوکور مەجید و سوهەیلە سدیق سلێمانی هاوژینی
وێنە و پێناس
سواری میرئالایی سلێمان بەگی حسێن پاشای خەندان
شوێنەوار و کۆنینە
پردی دیجلە
پەرتووکخانە
لۆزاننامە - وەشانی 2
ژیاننامە
هێرۆ بەهادین
ژیاننامە
ڕۆژان شەهید زێوەر
فۆڵدەرەکان
ژیاننامە - ڕەگەزی کەس - نێر ژیاننامە - نەتەوە - کورد وشە و دەستەواژە - وڵات - هەرێم - ڕۆژهەڵاتی کوردستان ڕێکەوت و ڕووداو (کڕۆنۆلۆژیا) - وڵات - هەرێم - باشووری کوردستان پەند و ئیدیۆم - وڵات - هەرێم - باشووری کوردستان وشە و دەستەواژە - وڵات - هەرێم - باشووری کوردستان پەرتووکخانە - وڵات - هەرێم - باشووری کوردستان بەڵگەنامەکان - وڵات - هەرێم - باشووری کوردستان پەرتووکخانە - وڵات - هەرێم - ئێڕاق ژیاننامە - جۆری کەس - شێوەکار

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.75
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| کاتی ئافراندنی لاپەڕە: 0.922 چرکە!