پەرتوکخانە پەرتوکخانە
لێ گەڕیان

کوردیپیدیا بەرفرەهترین ژێدەرێ زانیاریێن کوردییە!


گەریانا دەست نیشانکری





لێ گەڕیانا هویر      کیبورد


لێ گەڕیان
لێ گەڕیانا هویر
پەرتوکخانە
ناونامە بو زاروکێن کورد
کرونولوژیا ڕویدانا
ژێدەر
پاش
کومکری
چالاکی
چەوا لێ بگەڕهم؟
بەلاڤوکێن کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
دارشتنا پولا
بابەت ب هەلکەفتێ
ڤڕێکرن
ڤڕێکرنا بابەتی
ڤرێکرنا وێنەی
ڕاپرسی
بوچوونێن هەوە
پەیوەندی
کوردیپیدیا پێدڤی ب چ زانیاریانە!
ستاندارد
رێسایێن بکار ئینانێ
کوالیتیا ڤی بابەتی
ئامراز
دەربارێ مە
ئەرشیڤ ڤانێن کوردیپێدیا
دەربارەی مە چ گوتیە؟
کوردیپیدیایێ بکە د مالپەرێ خودا
تومارکرن / ڤەمراندنا ئیمێلی
ئامارێن مێهڤانا
ئامارا بابەتا
وەرگێرێ فونتا
گهوڕینا دیرۆکان
کۆنترلکرنا ڕاست نڤیسینێ
زمان و شێوەزارێ لاپەرا
کیبورد
لینکێت پێدڤی
ئێکستێنشنا کوردیپێدیا بو گوگڵ کروم
کوکیز
زمان
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
هژمارا من
چوونا ژوور
دێ بمە هەڤکارێ هەوە
پەیڤا نهێنە تە ژبیر کریە!
لێ گەڕیان ڤڕێکرن ئامراز زمان هژمارا من
لێ گەڕیانا هویر
پەرتوکخانە
ناونامە بو زاروکێن کورد
کرونولوژیا ڕویدانا
ژێدەر
پاش
کومکری
چالاکی
چەوا لێ بگەڕهم؟
بەلاڤوکێن کوردیپێدیا
ڤیدیۆ
دارشتنا پولا
بابەت ب هەلکەفتێ
ڤڕێکرنا بابەتی
ڤرێکرنا وێنەی
ڕاپرسی
بوچوونێن هەوە
پەیوەندی
کوردیپیدیا پێدڤی ب چ زانیاریانە!
ستاندارد
رێسایێن بکار ئینانێ
کوالیتیا ڤی بابەتی
دەربارێ مە
ئەرشیڤ ڤانێن کوردیپێدیا
دەربارەی مە چ گوتیە؟
کوردیپیدیایێ بکە د مالپەرێ خودا
تومارکرن / ڤەمراندنا ئیمێلی
ئامارێن مێهڤانا
ئامارا بابەتا
وەرگێرێ فونتا
گهوڕینا دیرۆکان
کۆنترلکرنا ڕاست نڤیسینێ
زمان و شێوەزارێ لاپەرا
کیبورد
لینکێت پێدڤی
ئێکستێنشنا کوردیپێدیا بو گوگڵ کروم
کوکیز
کوردیی ناوەڕاست
کرمانجی - کوردیی سەروو
Kurmancî - Kurdîy Serû
هەورامی
Zazakî
English
Française
Deutsch
عربي
فارسی
Türkçe
Nederlands
Svenska
Español
Italiano
עברית
Pусский
Norsk
日本人
中国的
Հայերեն
Ελληνική
لەکی
Azərbaycanca
چوونا ژوور
دێ بمە هەڤکارێ هەوە
پەیڤا نهێنە تە ژبیر کریە!
        
 kurdipedia.org 2008 - 2024
 دەربارێ مە
 بابەت ب هەلکەفتێ
 رێسایێن بکار ئینانێ
 ئەرشیڤ ڤانێن کوردیپێدیا
 بوچوونێن هەوە
 کومکری
 کرونولوژیا ڕویدانا
 چالاکی - کوردیپێدیا
 هاریکاری
بابەتێ نوی
پەڕتووکخانە
پەرکانێ و گوستیرا عەفریتی (شانۆنامە)
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
ئەڤینی د فیشەکا بی کەی سی یێ دا
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
ئیڤلین; یان (زڤڕینا ئەشتارێ)
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
گوڕلیس; شەمهەرۆزێ ئەجنە
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
تاڤگە; (لێگەڕیان ل رۆناهییا پرا جینۆتێ)
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
کەسایەتی
ڕەحیم ئیبراهیمی
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
وەحید دەوڵەتخا جنیکانلو
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
واحید قادر پوور
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
هەستیار عەبدولکەریمی
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
هەژیر مەحمود پوور
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
ئامار
بابەت
  529,701
وێنە
  107,249
پەرتوک PDF
  19,942
فایلێن پەیوەندیدار
  100,734
ڤیدیۆ
  1,470
زمان
کوردیی ناوەڕاست 
302,621
Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,875
هەورامی 
65,828
عربي 
29,191
کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,920
فارسی 
8,920
English 
7,366
Türkçe 
3,590
Deutsch 
1,477
Pусский 
1,134
Française 
324
Nederlands 
130
Zazakî 
85
Svenska 
57
Հայերեն 
49
Italiano 
40
Español 
39
لەکی 
37
Azərbaycanca 
21
日本人 
19
Norsk 
14
עברית 
14
Ελληνική 
13
中国的 
12
پول
کرمانجی - کوردیی سەروو
ئەنفالکری 
5,319
کەسایەتی 
4,412
شەهیدان 
2,534
پەڕتووکخانە 
1,290
وشە و دەستەواژە 
914
کورتەباس 
835
جهـ 
585
وێنە و پێناس 
366
هۆزان 
237
ئامار و راپرسیا 
161
بەلگەنامە 
65
بەلاڤوک (گوڤار، روژنامە و ...) 
38
شوینوار و جهێن کەڤنار 
30
نڤیسێن ئایینی 
29
پارت و رێکخراو 
27
موزەخانە 
19
ڤیدیۆ 
13
پەند و ئیدیۆم 
10
ناڤێن کوردی 
8
كلتوور - پێکەنین 
7
کارا هونەری 
7
رێکەوت و رووداو 
4
نەخشە 
3
هەمەجۆرە 
3
لێنانگەها کوردی 
1
ژینگەها کوردستانێ 
1
هوز - تیرە - بنەماڵ 
1
گیانلبەرێن کوردستانێ 
1
MP3 
323
PDF 
30,367
MP4 
2,389
IMG 
196,114
کەسایەتی
سەبریا هەکاری
کەسایەتی
ئەڤریم ئالاتاش
کەسایەتی
خالد بەگێ جبری
جهـ
ڕەمبوسی
کەسایەتی
ئیبراهیم ئەمین باڵدار
Cigerxwîn
هەر کون و ڕیدانەکا وڵاتی، ل ڕوژهەڵات هەیا ڕوژئاڤا، ل باکوور هەیا باشوور... دبیتە چاڤکانیا کوردیپێدیا!
پول: کەسایەتی | زمانێ بابەتی: Française
هەڤپشکی کرن
Facebook0
Twitter0
Telegram0
LinkedIn0
WhatsApp0
Viber0
SMS0
Facebook Messenger0
E-Mail0
Copy Link0
هەلسەنگاندنا بابەتی
نایاب
گەلەك باشە
ناڤنجی
خراب نینە
خراب
بو ناڤ لیستا کومکریا
ڕایا خو دەربارەی ڤی بابەی بنڤێسە!
گهوڕنکاریێن بابەتی!
Metadata
RSS
گووگلا وێنا بو بابەتێ هەلبژارتی!
گوگل دەربارەی بابەتێ هەلبژارتی!
کوردیی ناوەڕاست0
Kurmancî - Kurdîy Serû0
English0
عربي0
فارسی0
Türkçe0
עברית0
Deutsch0
Español0
Italiano0
Nederlands0
Svenska0
Ελληνική0
Azərbaycanca0
Fins0
Norsk0
Pусский0
Հայերեն0
中国的0
日本人0

Cigerxwîn

Cigerxwîn
Cigerxwîn (parfois orthographié Cegerxwîn), est le nom de plume de Şêxmûs Hesen (ou Şehmus Hasan). Né en 1903 à Mardin au Kurdistan de Turquie et mort le 22 octobre 1984 à Stockholm, il est l'un des plus célèbres poètes et écrivains kurdes, ainsi qu'une figure du nationalisme kurde.

=KTML_Bold=Biographie=KTML_End=
Il naît en 1903 dans le village de Hesar, situé entre la ville de Mardin et celle de Batman, dans une famille pauvre

=KTML_Bold=Du Kurdistan nord au Kurdistan de Syrie=KTML_End=
En 1914, alors qu'éclate la Première guerre mondiale, sa famille se réfugie à Amude, en Syrie
Cigerxwîn reste sans instruction jusqu’à l’âge de 18 ans. Plus pour subvenir à ses besoins que par conviction, il commence alors une formation religieuse, celle de melleh, qu'il termine en 1921

=KTML_Bold=Un jeune nationaliste kurde=KTML_End=
Sensibilisé tôt aux événements qui touchent le Kurdistan en Turquie, il participe au soulèvement kurde de 1925.
En 1927, il rejoint l'organisation nationaliste kurde du Khoybûn. Il fait plusieurs contributions à la revue Hawar (l’Appel), publiée dans les années 1930 en Syrie sous mandat français par les intellectuels kurdes proches de cette organisation.
Cigerxwîn émerge peu à peu comme le représentant d'une nouvelle catégorie de nationalistes kurdes, différentes des élites kurdes éduquées dans les écoles occidentalisées d’Istanbul. Cette nouvelle génération est ainsi moins occidentalisée, moins cosmopolite, moins favorables aussi à une collaboration avec les autonomistes chrétiens, mais plus enracinée dans la culture populaire et plus radicale dans ses revendications.

=KTML_Bold=Le Ciwan Kurd=KTML_End=
En 1938, Cigerxwîn fonde, sur le modèle de l'organisation de l’« Insigne blanc », implantée chez les chrétiens d’Amouda, une organisation nationaliste kurde, qu'il baptise « Jeune Kurde » (Ciwan Kurd). Son objectif est de former intellectuellement la jeunesse kurde : il enseigne l’histoire kurde, fait étudier des poèmes patriotiques et compose des marches militaires. Les membres de « Jeune Kurde » défilent, en uniforme rouge, dans les rues d’Amouda arborant le drapeau kurde. La charte de « Jeune kurde » prévoit aussi que ses militants fréquentent les mosquées et participent aux prières. En raison de l'inquiétude des chrétiens d’Amouda et de celles des agents français, qui craignent une montée du nationalisme kurde et par-là même une intervention de la Turquie en territoire syrien, le groupe « Jeune Kurde » est interdit en 1939.
Dans les dernières années d'activité du Khoybûn, entre 1944 et 1946, il participe, notamment avec Noureddine Zaza, à deux rencontres au Liban entre les nationalistes kurdes et les représentants soviétiques, dont ils espèrent obtenir un soutien à l'approche de la fin du mandat français en Syrie et au Liban.
=KTML_Photo_Begin=https://www.kurdipedia.org/files/relatedfiles/2024/584741/0001.JPG=KTML_Photo_Alt=0001.JPG=KTML_Style=width:20%;height:20%;float:left;=KTML_Photo_Target_Link=https://www.kurdipedia.org/files/relatedfiles/2024/584741/0001.JPG=KTML_Photo_End=
=KTML_Bold=L'indépendance syrienne=KTML_End=
En 1946, quand la Syrie devient pleinement indépendante, Cigerxwîn s'installe à Qamishli. Il se concentre sur les problèmes spécifiques aux Kurdes syriens de la Djezireh. Il crée une association kurde dont il devient le secrétaire, la Civata Azadî û Yekîtiya Kurd (Association pour la liberté et l'unité kurdes).
En 1948, il rejoint le Parti communiste syrien et se présente en 1954 aux élections au Parlement syrien. Mais il quitte ce parti en 1957. Il publie en kurde deux numéros de la revue Dengê Cotkar (La voix du laboureur). Son départ du Parti communiste est dû au fait qu'il y est continuellement l'objet de suspicion. En effet, son engagement pour la cause kurde est considéré par les communistes comme suspect, et on le soupçonne ainsi de ne pas être un communiste sincère. La revue en langue kurde qu'il a créé, Dengê Cotkar, n’est pas non plus appréciée par le parti communiste. Les dirigeants du parti considèrent d'ailleurs que la parution d'une revue en langue kurde démontrerait un état d'esprit nationaliste, qui serait incompatible avec la « lutte pour le socialisme ».
La même année, en 1957, il fonde le parti Azadî (Liberté). Ce parti intégrera ensuite le Parti démocratique du Kurdistan syrien.
En 1962, il publie à Bagdad un dictionnaire kurde-arabe en deux volumes.
Emprisonné pour ses activités politiques à Damas de 1963 à 1969, il rejoint après sa libération le mouvement de Mustafa Barzani au Kurdistan irakien.

=KTML_Bold=Exil=KTML_End=
En 1973, il s'installe au Liban. C'est là qu'il publie son recueil de poèmes le plus célèbre, Kime Ez? (Qui suis-je ?), centré sur les thèmes de l'identité nationale et du patriotisme kurdes.
En 1976, il retourne en Syrie. Trois ans plus tard, en proie au harcèlement policier, il décide de s'exiler en Suède. Il continue à publier. depuis son exil.
Il meurt à Stockholm en 1984. Son corps sera rapatrié et enterré à Qamishli.

=KTML_Bold=Analyse=KTML_End=
Cigerxwîn est considéré dans tout le Kurdistan comme l'un des plus grands poètes du xxe siècle. Son œuvre est particulièrement riche. Elle est caractérisée aussi bien par des formes de type classique que par des formes modernes. Son travail est aussi considéré comme celui d'un précurseur, dans le sens où sa poésie prend parfois la forme d’un conservatoire de la langue dans lequel l’auteur exhume et accumule un vocable voué à l’oubli, le vocable de la vie rurale par exemple.

La place du monde rural dans la poésie de Cigerxwîn est centrale. Ses écrits donnent un aperçu de ce que devait être la vie dans les campagnes kurdes dans la première moitié du xxe siècle jusque dans les années 1970. Ses poèmes décrivent souvent la vie des paysans de manière presque ethnographique, voire idéalisée. Mais dans beaucoup de ses poèmes, ce monde rural est aussi décrit violemment. En effet Cigerxwîn dénonce la misère et l’ignorance dans laquelle les villageois seraient tenus par les propriétaires terriens (aghas) et les chefs religieux (cheikhs), qu'il compare volontiers à des voleurs, voire à des assassins, qui collaborent avec les « colonisateurs ». Le poète appelle à une réforme agraire qui permettrait de faire des paysans des gens éduqués et propriétaires de leurs terres et de leur village.
Il a produit une impressionnante collection de poèmes en huit volumes, rédige Destura zimanê kurd (Grammaire de la langue kurde, 1961) et Tarixa Kurdistan (=KTML_Bold=Histoire=KTML_End= du Kurdistan, 1985).
=KTML_Photo_Begin=https://www.kurdipedia.org/files/relatedfiles/2024/584741/0002.JPG=KTML_Photo_Alt=0002.JPG=KTML_Style=width:20%;height:20%;float:right;=KTML_Photo_Target_Link=https://www.kurdipedia.org/files/relatedfiles/2024/584741/0002.JPG=KTML_Photo_End=
=KTML_Bold=Recueils de poésie=KTML_End==KTML_LIST_icon_book_LISTTYPE=Dîwana yekem: Prîsk û Pêtî, 1945, Damas
Dîwana diwem: Sewra Azadî, 1954 Damas.
Dîwana sêyem: Kîme Ez?, 1973 Beyrouth.
Dîwana çarem: Ronak, Roja Nû, 1980, Stockholm.
Dîwana pêncem: Zend-Avista, Roja Nû, 1981, Stockholm.
Dîwana şeşem: Şefeq, Roja Nû, 1982, Stockholm.
Dîwana heftem: Hêvî, Roja Nû, 1983, Stockholm.
Dîwana heştem: Aştî, Kurdistan, 1985, Stockholm.=KTMLLISTEND=

=KTML_Bold=Linguistique=KTML_End=
=KTML_LIST_icon_book_LISTTYPE=Destûra Zimanê kurdî [Grammaire kurde], 1961 Bagdad.
Ferheng, perçê yekem [Dictionnaire kurde-arabe, premier volume], 1962 Bagdad.
Ferheng, perçê diwem [Dictionnaire kurde-arabe, deuxième volume], 1962 Bagdad.=KTMLLISTEND=

=KTML_Bold=Histoire =KTML_End==KTML_LIST_disc_LISTTYPE=Tarîxa Kurdistan [Histoire du Kurdistan], 3 volumes, Stockholm, 1985-1987.=KTMLLISTEND=

=KTML_Bold=Autobiographie=KTML_End=
=KTML_LIST_disc_LISTTYPE=Jînenigariya min, Stocholm, APEC, 1995.=KTMLLISTEND=
[1]
ئەڤ بابەت ب زمانا (Française) هاتیە نڤیساندن، کلیک ل ئایکۆنا بکە ژ بو ڤەکرنا ڤی بابەتی ب ڤی زمانا کو پی هاتیە نڤیساندن!
Cet article a été écrit en (Française) langue, cliquez sur l'icône pour ouvrir l'élément dans la langue originale!
ئەڤ بابەتە 26 جار هاتیە دیتن
ڕایا خو دەربارەی ڤی بابەی بنڤێسە!
هاشتاگ
ژێدەر
[1] ماڵپەڕ | Française | Wikipedia
فایلێن پەیوەندیدار: 2
بابەتێن پەیوەستکری: 9
رێکەوت و رووداو
کەسایەتی
زمانێ بابەتی: Française
روژا ژدایک بوونێ: 00-00-1903
روژا وەغەرکرنێ: 22-10-1984 (81 سال)
باژار و باژارۆک (ژدایکبوون): ماردین
جهێ ئاکنجی: دەرڤەی وەلات
جوڕێ کەسی: هۆزانڤان
د ژیانێدا مایە؟: نەخێر
زمان - شێوەزار: ک. باکوور
نەتەوە: کورد
هۆکارا گیان ژ دەستدانێ: مەرگێ سروشتی و نەساخی
وڵات - هەرێم (ژدایکبوون): باکووری کوردستان
وەڵات - هەرێم (کۆچا داوی): سوید
ڕەگەز: پیاوان
تایبەتمەندی یێن تەکنیکی
خودانێ ڤی بابەتی مافا وەشانێ بابەتی دانە کوردیپێدیا، سوپاس!
کوالیتیا ڤی بابەتی: 99%
99%
ئەڤ بابەتە ژ لایێ: ( شادی ئاکۆیی ) ل: 28-07-2024 هاتیە تومارکرن
ئەڤ بابەتە ژ ئالێ: ( هاوڕێ باخەوان ) ل : 01-08-2024 پێداچوون ژبوو هاتییە کرن و ڕەها بوویە
ئەڤ بابەتە بو دویماهیک جار ژ لایێ: ( هاوڕێ باخەوان )ڤە: 01-08-2024 هاتیە ڕاست ڤەکرن
ناڤ و نیشانێن بابەتی
ئەڤ بابەتە 26 جار هاتیە دیتن
کوردیپیدیا بەرفرەهترین ژێدەرێ زانیاریێن کوردییە!
کەسایەتی
فادیا فێسەڵ ڕەڤۆ حسێن
وێنە و پێناس
زەلامێن کورد ل دەمێ یاریا تاولێ ل باژێڕۆکێ کۆیە، ساڵا 1963
کورتەباس
پەیەدە و یەپەگە و پەکەکە
پەڕتووکخانە
ئیڤلین; یان (زڤڕینا ئەشتارێ)
وێنە و پێناس
مستەفا بارزانی ل دەمێ پێشکێشکرنا گۆتارەکێ ل کۆیە، ساڵا 1963
شوینوار و جهێن کەڤنار
کەلها کوردا
کەسایەتی
عەبدوڵا ساڵح ئاکرەیی
پەڕتووکخانە
پەرکانێ و گوستیرا عەفریتی (شانۆنامە)
کەسایەتی
سەبریا هەکاری
کورتەباس
پەزوشڤانەتی
کەسایەتی
عومەر مەسلەحەتی بیلوکە
کەسایەتی
بلند محەمەد
کەسایەتی
سەرهات ناریمان خەمۆ
کەسایەتی
سەید عەبدولواحید بەرزنجی
کەسایەتی
عەیشان هەسن دەروێش حەمۆ
کەسایەتی
فایزا دربۆ حسێن
کورتەباس
ژن ئینان لە کوردستانێ دە
کورتەباس
بشتەڤانیا چینا ریچبەر و ژار د شیعرا کوردی دا
وێنە و پێناس
لالش ل ساڵا 1976
شوینوار و جهێن کەڤنار
کەلها سارتکە
وێنە و پێناس
نەورۆزا ساڵا 1972
پەڕتووکخانە
تاڤگە; (لێگەڕیان ل رۆناهییا پرا جینۆتێ)
کەسایەتی
عەیشان مجۆ بەرکات جۆمەر
پەڕتووکخانە
ئەڤینی د فیشەکا بی کەی سی یێ دا
کورتەباس
بەراهیەک ژبو لێکۆلینەوەک ل فۆلکلۆرێ کوردی-ئەرکی فۆلکلۆر
وێنە و پێناس
کۆمەڵەکا دانعەمرێن ئێزدی ل لالش، ساڵا 1976
پەڕتووکخانە
گوڕلیس; شەمهەرۆزێ ئەجنە
شوینوار و جهێن کەڤنار
شکەفتا گوندێ گوندکی ل ئاکرێ
شوینوار و جهێن کەڤنار
پرا دەلال

روژەڤ
کەسایەتی
سەبریا هەکاری
21-02-2024
زریان سەرچناری
سەبریا هەکاری
کەسایەتی
ئەڤریم ئالاتاش
14-04-2024
کاروان م. ئاکرەیی
ئەڤریم ئالاتاش
کەسایەتی
خالد بەگێ جبری
14-04-2024
کاروان م. ئاکرەیی
خالد بەگێ جبری
جهـ
ڕەمبوسی
24-04-2024
ڤەژەن کشتۆ
ڕەمبوسی
کەسایەتی
ئیبراهیم ئەمین باڵدار
12-07-2024
کاروان م. ئاکرەیی
ئیبراهیم ئەمین باڵدار
بابەتێ نوی
پەڕتووکخانە
پەرکانێ و گوستیرا عەفریتی (شانۆنامە)
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
ئەڤینی د فیشەکا بی کەی سی یێ دا
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
ئیڤلین; یان (زڤڕینا ئەشتارێ)
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
گوڕلیس; شەمهەرۆزێ ئەجنە
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
پەڕتووکخانە
تاڤگە; (لێگەڕیان ل رۆناهییا پرا جینۆتێ)
04-08-2024
ڕاپەر عوسمان عوزێری
کەسایەتی
ڕەحیم ئیبراهیمی
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
وەحید دەوڵەتخا جنیکانلو
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
واحید قادر پوور
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
هەستیار عەبدولکەریمی
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
کەسایەتی
هەژیر مەحمود پوور
04-08-2024
کاروان م. ئاکرەیی
ئامار
بابەت
  529,701
وێنە
  107,249
پەرتوک PDF
  19,942
فایلێن پەیوەندیدار
  100,734
ڤیدیۆ
  1,470
زمان
کوردیی ناوەڕاست 
302,621
Kurmancî - Kurdîy Serû 
88,875
هەورامی 
65,828
عربي 
29,191
کرمانجی - کوردیی سەروو 
16,920
فارسی 
8,920
English 
7,366
Türkçe 
3,590
Deutsch 
1,477
Pусский 
1,134
Française 
324
Nederlands 
130
Zazakî 
85
Svenska 
57
Հայերեն 
49
Italiano 
40
Español 
39
لەکی 
37
Azərbaycanca 
21
日本人 
19
Norsk 
14
עברית 
14
Ελληνική 
13
中国的 
12
پول
کرمانجی - کوردیی سەروو
ئەنفالکری 
5,319
کەسایەتی 
4,412
شەهیدان 
2,534
پەڕتووکخانە 
1,290
وشە و دەستەواژە 
914
کورتەباس 
835
جهـ 
585
وێنە و پێناس 
366
هۆزان 
237
ئامار و راپرسیا 
161
بەلگەنامە 
65
بەلاڤوک (گوڤار، روژنامە و ...) 
38
شوینوار و جهێن کەڤنار 
30
نڤیسێن ئایینی 
29
پارت و رێکخراو 
27
موزەخانە 
19
ڤیدیۆ 
13
پەند و ئیدیۆم 
10
ناڤێن کوردی 
8
كلتوور - پێکەنین 
7
کارا هونەری 
7
رێکەوت و رووداو 
4
نەخشە 
3
هەمەجۆرە 
3
لێنانگەها کوردی 
1
ژینگەها کوردستانێ 
1
هوز - تیرە - بنەماڵ 
1
گیانلبەرێن کوردستانێ 
1
MP3 
323
PDF 
30,367
MP4 
2,389
IMG 
196,114
کوردیپیدیا بەرفرەهترین ژێدەرێ زانیاریێن کوردییە!
کەسایەتی
فادیا فێسەڵ ڕەڤۆ حسێن
وێنە و پێناس
زەلامێن کورد ل دەمێ یاریا تاولێ ل باژێڕۆکێ کۆیە، ساڵا 1963
کورتەباس
پەیەدە و یەپەگە و پەکەکە
پەڕتووکخانە
ئیڤلین; یان (زڤڕینا ئەشتارێ)
وێنە و پێناس
مستەفا بارزانی ل دەمێ پێشکێشکرنا گۆتارەکێ ل کۆیە، ساڵا 1963
شوینوار و جهێن کەڤنار
کەلها کوردا
کەسایەتی
عەبدوڵا ساڵح ئاکرەیی
پەڕتووکخانە
پەرکانێ و گوستیرا عەفریتی (شانۆنامە)
کەسایەتی
سەبریا هەکاری
کورتەباس
پەزوشڤانەتی
کەسایەتی
عومەر مەسلەحەتی بیلوکە
کەسایەتی
بلند محەمەد
کەسایەتی
سەرهات ناریمان خەمۆ
کەسایەتی
سەید عەبدولواحید بەرزنجی
کەسایەتی
عەیشان هەسن دەروێش حەمۆ
کەسایەتی
فایزا دربۆ حسێن
کورتەباس
ژن ئینان لە کوردستانێ دە
کورتەباس
بشتەڤانیا چینا ریچبەر و ژار د شیعرا کوردی دا
وێنە و پێناس
لالش ل ساڵا 1976
شوینوار و جهێن کەڤنار
کەلها سارتکە
وێنە و پێناس
نەورۆزا ساڵا 1972
پەڕتووکخانە
تاڤگە; (لێگەڕیان ل رۆناهییا پرا جینۆتێ)
کەسایەتی
عەیشان مجۆ بەرکات جۆمەر
پەڕتووکخانە
ئەڤینی د فیشەکا بی کەی سی یێ دا
کورتەباس
بەراهیەک ژبو لێکۆلینەوەک ل فۆلکلۆرێ کوردی-ئەرکی فۆلکلۆر
وێنە و پێناس
کۆمەڵەکا دانعەمرێن ئێزدی ل لالش، ساڵا 1976
پەڕتووکخانە
گوڕلیس; شەمهەرۆزێ ئەجنە
شوینوار و جهێن کەڤنار
شکەفتا گوندێ گوندکی ل ئاکرێ
شوینوار و جهێن کەڤنار
پرا دەلال
فۆڵدەر
شەهیدان - ڕەگەز - پیاوان ئەنفالکری - ڕەگەز - پیاوان کەسایەتی - ڕەگەز - خانمان ئەنفالکری - ڕەگەز - خانمان کەسایەتی - نەتەوە - کورد شەهیدان - نەتەوە - کورد ئەنفالکری - نەتەوە - کورد وێنە و پێناس - وەڵات - هەرێم - رۆژهەڵاتی کوردستان پەڕتووکخانە - وەڵات - هەرێم - باشوورێ کوردستانێ ئەنفالکری - وەڵات - هەرێم - باشوورێ کوردستانێ

Kurdipedia.org (2008 - 2024) version: 15.75
| پەیوەندی | CSS3 | HTML5

| دروستکرنا لاپەری 0.469 چرکە!